Jak jsme na tom
Češi žijí déle než dřív, ale za průměrem OECD zaostáváme v kvalitě těchto let. Vysoká kardiovaskulární úmrtnost, pomalý screening a klesající proočkovanost jsou čísla — ale za každým číslem je konkrétní situace.
HSPA monitor skorezdravotnictvi.cz · Hodnocení výkonnosti zdravotního systému ČR
HSPA měří, jestli zdravotnictví zlepšuje zdraví, je dostupné, kvalitní a finančně udržitelné. O projektu →
Vyberte, odkud se na zdravotnictví díváte — nasměrujeme vás rovnou k tomu, co dává největší smysl.
Nejnovější texty z editorial řady — výběry z dat, kontext, mezinárodní inspirace, politické a systémové souvislosti. Všechny články →
Ministerstvo zdravotnictví 4. listopadu vyhlásilo tři výzvy, kterými znovu uděluje status screeningovým pracovištím pro mamografii, kolonoskopii a cytologii děložního hrdla. Kdo chce screenovat i od ledna, musí do 4. prosince podat žádost přes aplikaci eSTATUS a doložit minimální objemy výkonů, personál a přístroje. Mamografie a kolonoskopie dostanou status do konce roku 2031, laboratoře pro děložní hrdlo jen do konce roku 2027. Nový program navíc poprvé stanoví, že na kolonoskopii po pozitivním testu by se nemělo čekat déle než 90 dní; podle údajů na kolorektum.cz tuto hranici dnes překračuje 22 pracovišť.
Číst článek →Podle regionálních dat Eurostatu za rok 2023 zemřelo na nemoci oběhové soustavy v Moravskoslezsku 529 lidí na 100 000 obyvatel a na Severozápadě 515, po přepočtu na stejnou věkovou strukturu. Průměr EU byl 313. Nad ním je všech osm českých regionů, včetně Prahy s 395. Největší rozdíly jsou u lidí do 65 let: Severozápad 64, Praha 37, tedy pod průměrem EU. Národní kardiovaskulární plán slibuje péči bez ohledu na geografickou polohu, číselný cíl pro regionální úmrtnost ale nemá.
Číst článek →Česko hlásilo v roce 2024 podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí 635 případů legionářské nemoci, tedy 5,8 na 100 000 obyvatel. Proti roku 2023 je to téměř dvojnásobek, průměr EU/EEA byl 3,4 a vyšší míru měly jen Slovinsko a Itálie. V roce 2025 zůstala hodnota na 5,9. Proč číslo vyskočilo, data neříkají. Nový indikátor HSPA Monitoru ukazuje, co víme, co ne a jaké povinnosti teď mají nemocnice a domovy pro seniory.
Číst článek →Data nemusí být jen tabulka. Zatáhněte za reformní páku, zjistěte, co se v prevenci týká právě vás, nebo držte politiky za slovo — čtyři způsoby, jak si české zdravotnictví projít vlastníma rukama.
Smyslem HSPA rámce není kritizovat, ani sestavovat žebříčky. Smyslem je nastavit zrcadlo — ukázat, kde český systém funguje dobře, kde zaostává a kde leží páky pro zlepšení.
Pozn. k rozsahu: Český rámec HSPA (OECD/MZ ČR, 2023) definuje 122 indikátorů, z nichž je kolem 170 dostupných v tomto dashboardu (zbývající jsou metodicky definované, ale jejich doplnění závisí na zveřejnění dat). Mimo tento rámec dashboard sleduje navíc kolem 80 doplňkových monitoring indikátorů (lékárny, výpadky léčiv, opioidní spotřeba, struktura financování ZP po segmentech) — celkem tedy kolem 230 indikátorů. Filtr „Striktní HSPA / Doplňkový monitoring" nahoře v sekci indikátorů toto rozdělení zviditelňuje.
Pozn.: Český rámec HSPA patří do rodiny národních rámců HSPA (OECD policy paper, 1/2026) — nezaměňovat s vlastním HSPA rámcem OECD, podle něhož se řídí témata pracovních skupin OECD Health Committee (rozvoj nových mezinárodně porovnatelných indikátorů).
Češi žijí déle než dřív, ale za průměrem OECD zaostáváme v kvalitě těchto let. Vysoká kardiovaskulární úmrtnost, pomalý screening a klesající proočkovanost jsou čísla — ale za každým číslem je konkrétní situace.
Za výsledky stojí konkrétní faktory: vysoká spotřeba alkoholu a tabáku, slabá primární prevence, čekací doby na specialisty a hluboké krajské nerovnosti v dostupnosti péče. Systém léčí dobře — ale pozdě.
MZ ČR vydává úhradovou vyhlášku a nastavuje pravidla. Pojišťovny smluvně pokrývají síť poskytovatelů. Kraje jsou garanty dostupnosti. Pacienti a občané rozhodují o své prevenci. Žádný hráč nestačí sám.
Zlepšení ukazatele o jeden procentní bod ročně znamená za dekádu tisíce zachráněných životů. HSPA dashboard sleduje trendy: jestli se číslo hýbe správným směrem, i když pomalu — nebo stagnuje. Reformy nemusí být revoluce.
Health System Performance Assessment (HSPA, hodnocení výkonnosti zdravotního systému) je rámec pro systematické měření, jak zdravotnictví plní své cíle — zlepšuje zdravotní stav populace, je dostupné, kvalitní, bezpečné, finančně udržitelné a spravedlivě financované. Koncept zavedli v roce 2000 Christopher J. L. Murray a Julio Frenk ve studii pro Světovou zdravotnickou organizaci, která se stala základem WHO World Health Report 2000.
Národní český rámec HSPA zpracovala v letech 2021–2023 Zdravotnická divize OECD ve spolupráci s Generálním ředitelstvím Evropské komise pro podporu strukturálních reforem (DG REFORM). Z české strany ho vedlo Ministerstvo zdravotnictví ČR.
Hlavní zdrojový dokument: OECD (2023): Health System Performance Assessment Framework for the Czech Republic · DOI 10.1787/5d59b667-en
| Kraj | Hodnota | Δ od průměru ČR |
|---|
Veřejné zdravotní pojištění je z 96 % jediným zdrojem financování českého zdravotnictví. V roce 2023 vyplatilo všech sedm pojišťoven dohromady 459 miliard korun — 42 226 Kč ročně na pojištěnce. Pololetí 2024 už ukazuje tempo růstu +10,7 % meziročně, výrazně nad inflací. Struktura výdajů ale zůstává v posledních letech stabilní.