Jak jsme na tom
Češi žijí déle než dřív, ale za průměrem OECD zaostáváme v kvalitě těchto let. Vysoká kardiovaskulární úmrtnost, pomalý screening a klesající proočkovanost jsou čísla — ale za každým číslem je konkrétní situace.
HSPA měří, jestli zdravotnictví zlepšuje zdraví, je dostupné, kvalitní a finančně udržitelné. O projektu →
Skóre 64/100 je průměr ze 64 striktních HSPA indikátorů (+ 9 doplňkový monitoring) — dobrý=100, ke sledování=50, kritický=0. Jak skóre vzniká →
České zdravotnictví má jedny z nejvyšších kapacit v OECD — lékařů, nemocničních lůžek, technologií. Přesto v ukazatelích zdravotního stavu populace dlouhodobě zaostáváme: vysoká úmrtnost na nemoci oběhové soustavy, slabá účast v populačních screeningech a klesající proočkovanost drží český systém pod průměrem OECD téměř ve všech klíčových výsledkových ukazatelích.
Nejnovější texty z editorial řady — výběry z dat, kontext, mezinárodní inspirace, politické a systémové souvislosti. Všechny články →
Smyslem HSPA rámce není kritizovat, ani sestavovat žebříčky. Smyslem je nastavit zrcadlo — ukázat, kde český systém funguje dobře, kde zaostává a kde leží páky pro zlepšení.
Pozn. k rozsahu: Oficiální český HSPA rámec OECD definuje 122 indikátorů, z nichž je 64 dostupných v tomto dashboardu (zbývající jsou metodicky definované, ale jejich doplnění závisí na zveřejnění dat). Mimo HSPA rámec dashboard sleduje navíc 9 doplňkových monitoring indikátorů (lékárny, výpadky léčiv, opioidní spotřeba, struktura financování ZP po segmentech) — celkem tedy 73 indikátorů. Filtr „Striktní HSPA / Doplňkový monitoring" nahoře v sekci indikátorů toto rozdělení zviditelňuje.
Češi žijí déle než dřív, ale za průměrem OECD zaostáváme v kvalitě těchto let. Vysoká kardiovaskulární úmrtnost, pomalý screening a klesající proočkovanost jsou čísla — ale za každým číslem je konkrétní situace.
Za výsledky stojí konkrétní faktory: vysoká spotřeba alkoholu a tabáku, slabá primární prevence, čekací doby na specialisty a hluboké krajské nerovnosti v dostupnosti péče. Systém léčí dobře — ale pozdě.
MZ ČR vydává úhradovou vyhlášku a nastavuje pravidla. Pojišťovny smluvně pokrývají síť poskytovatelů. Kraje jsou garanty dostupnosti. Pacienti a občané rozhodují o své prevenci. Žádný hráč nestačí sám.
Zlepšení ukazatele o jeden procentní bod ročně znamená za dekádu tisíce zachráněných životů. HSPA dashboard sleduje trendy: jestli se číslo hýbe správným směrem, i když pomalu — nebo stagnuje. Reformy nemusí být revoluce.
Health System Performance Assessment (HSPA, hodnocení výkonnosti zdravotního systému) je rámec pro systematické měření, jak zdravotnictví plní své cíle — zlepšuje zdravotní stav populace, je dostupné, kvalitní, bezpečné, finančně udržitelné a spravedlivě financované. Koncept zavedli v roce 2000 Christopher J. L. Murray a Julio Frenk ve studii pro Světovou zdravotnickou organizaci, která se stala základem WHO World Health Report 2000.
Národní HSPA rámec pro Českou republiku zpracovala v letech 2021–2023 Zdravotnická divize OECD ve spolupráci s Generálním ředitelstvím Evropské komise pro podporu strukturálních reforem (DG REFORM). Z české strany ho vedlo Ministerstvo zdravotnictví ČR.
Hlavní zdrojový dokument: OECD (2023): Health System Performance Assessment Framework for the Czech Republic · DOI 10.1787/5d59b667-en
| Kraj | Hodnota | Δ od průměru ČR |
|---|
Veřejné zdravotní pojištění je z 96 % jediným zdrojem financování českého zdravotnictví. V roce 2023 vyplatilo všech sedm pojišťoven dohromady 459 miliard korun — 42 226 Kč ročně na pojištěnce. Pololetí 2024 už ukazuje tempo růstu +10,7 % meziročně, výrazně nad inflací. Struktura výdajů ale zůstává v posledních letech stabilní.