O nedostatku sester se u nás mluví roky a téměř vždy stejně: chybí jich pár tisíc, oddělení se zavírají, přesčasy narůstají. Méně často se ptáme na to, kolik jich vlastně systém každý rok vychová — a jestli je problém opravdu v tom, že jich ze škol vychází málo. Odpověď je překvapivě nejednoznačná. Když se podíváme na mezinárodně srovnatelný ukazatel absolventů ošetřovatelství na 100 000 obyvatel, Česko na tom není katastrofálně: v roce 2024 dosáhlo hodnoty 38,76, těsně pod průměrem Evropské unie a mírně pod průměrem OECD. Číslo navíc roste. Krize sester tedy není primárně krizí počtu promocí — je krizí kvalifikačního složení a udržení. A přesně to tenhle indikátor pomáhá odhalit.
Zdroj: OECD Health Statistics — Health graduates (nurses), SDMX 2.0 Data Explorer (dataflow DSD_HEALTH_REAC_EMP@DF_GRAD, HEALTH_PROF=MINU pro celek, MINUQUAL pro profesní sestry). Vlastní výpočet průměrů členských zemí za rok 2024. Staženo 10. 7. 2026.
Stav v Česku: číslo roste, ale za skokem 2017 je metodika
Nejdřív k tomu, co se vlastně měří. Indikátor OECD „Nursing graduates“ počítá absolventy ošetřovatelských oborů, kteří v daném roce dokončí kvalifikaci opravňující k výkonu ošetřovatelské profese, a přepočítává je na 100 000 obyvatel — aby byly země srovnatelné bez ohledu na velikost. Do celku (kód MINU) se počítají jak plně kvalifikované profesní sestry, tak sestry na praktické a asistentské úrovni.
Česká řada vypadá takto: 28,72 (2019), 29,00 (2020), 37,36 (2021), 34,96 (2022), 35,90 (2023) a 38,76 (2024). Za pět let nárůst o zhruba třetinu. Pozor ale na starší data: mezi lety 2016 a 2017 hodnota skokově vyrostla z 15,8 na 29,1. To není reálné zdvojnásobení počtu sester — je to metodický zlom, kdy se do sběru rozšířil okruh zahrnutých ošetřovatelských úrovní. Proto tuhle řadu v dashboardu počítáme až od roku 2019, kdy je definice stabilní, a starší skok bereme jen jako varování před falešnou interpretací trendu.
I po očištění o tenhle zlom je poselství jasné: čistý objem promocí není hlavní český problém. Škol, které sestry učí — středních zdravotnických, vyšších odborných i vysokých — je relativně dost a počty rostou. Kdyby stačilo dívat se na jedno souhrnné číslo, mohli bychom uzavřít, že se situace zlepšuje. Jenže právě tady začíná ta zajímavější část příběhu.
Rozpad, který mění vyznění: všeobecná versus praktická sestra
Když z téhož datasetu vytáhneme jen profesní (všeobecné) sestry — tedy ty s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním a plným rozsahem kompetencí (kód MINUQUAL) — dostaneme úplně jiný obrázek. Česko jich promuje jen kolem 16,1 na 100 000 obyvatel. Průměr OECD je přitom 34,8. Jinými slovy: plně kvalifikovaných sester vychází z českých škol méně než polovina toho, co je v rozvinutých zemích běžné.
Rozdíl mezi celkovým číslem (38,76) a profesním jádrem (16,1) tvoří praktické sestry a zdravotničtí asistenti — kvalifikace zavedená a rozšířená reformou ošetřovatelského vzdělávání, která měla urychlit doplnění personálu. Praktická sestra ale nemá stejné kompetence jako všeobecná: nesmí samostatně vykonávat řadu výkonů, a proto ji nemůže plně nahradit. Vysoký celkový počet absolventů tak částečně maskuje deficit v té skupině, na které lůžková a intenzivní péče stojí nejvíc. Je to podobná past jako u mnoha jiných ukazatelů — souhrn vypadá zdravě, dokud ho nerozdělíme na části, které nejsou zaměnitelné.
Mezinárodní srovnání: ČR pod OECD, hluboko pod sousedy v profesních sestrách
V celkovém počtu absolventů ošetřovatelství se Česko (38,76) drží těsně pod průměrem EU27 (39,1) a znatelněji pod průměrem OECD (44,4) — signál warn. Mezi sousedy je obraz smíšený: Německo (45,2) a Rakousko (42,1) vychovávají víc sester než ČR, zatímco Slovensko (28,2) a Polsko (25,4) méně. Česko je tak v regionu zhruba uprostřed.
Zdroj: OECD Health Statistics — Health graduates (nurses, HEALTH_PROF=MINU), 2024. Celkový počet sester včetně praktické úrovně; rozpad na profesní sestry viz tabulka níže.
Jenže srovnání se úplně obrátí, jakmile místo celku porovnáme jen profesní sestry. Tady je Česko (16,1) na chvostu — pod Slovenskem (28,2), Polskem (25,4) i Rakouskem (25,0), a hluboko pod Německem (45,2), které mezi ošetřovatelskými úrovněmi nerozlišuje a celý jeho výstup je profesní. České nízké číslo profesních sester tak není optický klam srovnávací metodiky: je reálné a v regionu výjimečné.
| Země / referenční hodnota | Absolventi celkem | Z toho profesní sestry |
|---|---|---|
| Česko | 38,76 | 16,1 |
| Průměr OECD | 44,4 | 34,8 |
| Německo | 45,2 | 45,2 |
| Rakousko | 42,1 | 25,0 |
| Slovensko | 28,2 | 28,2 |
| Polsko | 25,4 | 25,4 |
Zdroj: OECD Health Statistics — Health graduates, 2024 (HEALTH_PROF=MINU pro celek, MINUQUAL pro profesní sestry). U zemí bez rozlišení úrovní se obě hodnoty shodují. Čtěte: český deficit je v profesních sestrách, ne v hrubém počtu.
Strukturální analýza: proč vysoký počet promocí krizi neřeší
Máme-li vysvětlit, proč Česko vychovává relativně dost sester a přitom jich chronicky nemá dost u lůžek, musíme rozplést několik vrstev.
Za prvé, kvalifikační mix. Jak ukazuje rozpad výše, těžiště českých promocí se posunulo k praktickým sestrám a asistentům. Ti výpadek personálu zčásti zaplní, ale nemohou převzít samostatné výkony vyhrazené všeobecné sestře. Oddělení intenzivní a akutní péče proto i při „dost absolventech“ narážejí na nedostatek právě té kvalifikace, kterou potřebují nejvíc.
Za druhé, retence a vstup do praxe. Absolvent není totéž co pracující sestra. Část absolventek do lůžkové péče vůbec nenastoupí — odejde do farmacie, kosmetiky, státní správy nebo mimo obor — a část brzy odchází kvůli mzdám, směnnému provozu a fyzické i psychické zátěži. Výzkumy dlouhodobě řadí fyzickou náročnost a přesčasy mezi hlavní důvody odchodů. Pipeline tak protéká: nahoře přiteče slušný počet, ale dole odteče podobný.
Za třetí, migrace. V příhraničních regionech (Karlovarský, Liberecký, jihomoravské pomezí) odcházejí mladé sestry za lepšími podmínkami do Německa a Rakouska — tedy přesně do zemí, které v našem srovnání vycházejí výš. Pro pohraniční nemocnice je to dvojí ztráta: nejen že sestru nevychovají navíc, ale ještě o vychovanou přijdou. Za čtvrté, kompetence a atraktivita profese. Omezený rozsah samostatné práce a nízká prestiž snižují motivaci ke studiu náročnějšího všeobecného oboru — a tím se deficit profesních sester reprodukuje.
Příběh za daty
Fakultní nemocnice, interní oddělení, noční směna, podzim 2024. Markéta má rok po státnicích z všeobecného ošetřovatelství — je tedy přesně tou profesní sestrou, kterých je v Česku nejmíň. V noci má na starost čtrnáct pacientů, protože dvě místa na oddělení jsou dlouhodobě neobsazená a služba se lepí z přesčasů. Zvládá to, ale ví, že takhle to dlouhodobě nejde: kamarádka ze studií už přešla do firmy dodávající zdravotnický materiál, jiná odešla přes hranice do Bavorska, kde bere skoro dvojnásobek.
Markétin ročník sčítá indikátor, který za rok 2024 dává hodnotu 38,76 absolventa ošetřovatelství na 100 000 obyvatel. Na papíře slušné číslo. Realita oddělení je ale jiná — a rozdíl mezi papírem a lůžkem je přesně to, co tenhle ukazatel při správném čtení odhaluje: zapsat se na seznam absolventů je jedna věc, zůstat po letech u lůžka jako plně kvalifikovaná sestra je věc druhá. Statistika Markétu započítala jednou, na začátku. Jestli ji za pět let bude počítat systém pořád, rozhoduje všechno, co přijde po promoci.
Politická páka
Dobrá zpráva je, že páky jsou konkrétní a leží převážně na Ministerstvu zdravotnictví, MŠMT, krajích jako zřizovatelích škol i nemocnic a na profesních organizacích.
Za prvé, cíleně navýšit počty studentů všeobecné sestry, ne jen praktické úrovně. Zdvojnásobení kapacit oboru všeobecná sestra je opakovaně navrhované řešení; klíčové je posílit právě profesní, plně kompetentní větev, kde je deficit největší. Za druhé, zvýšit cenu práce a zlepšit podmínky — to je podle MZČR i profesních organizací nutná podmínka retence; bez ní se navýšené kapacity škol jen rozplynou v odchodech. Za třetí, rozšířit kompetence a autonomii sester, aby profese byla atraktivnější a aby všeobecná sestra mohla naplno využít své vzdělání — vyšší kompetence zvyšují motivaci studovat náročnější obor. Za čtvrté, zajistit prostupnost mezi praktickou a všeobecnou sestrou — dostupné a placené doplnění vzdělání, které praktickým sestrám umožní „dostudovat“ na všeobecné a posílit tak profesní jádro bez ztráty už získaných lidí. Za páté, stabilizovat absolventky v hrazené síti a v pohraničí náborovými a stabilizačními pobídkami tam, kde je odliv za hranice nejsilnější.
Smysl indikátoru není hlásat, že sester se vychovává málo — to by bylo zavádějící. Smysl je ukázat, že hrubý počet promocí krizi nezměří. Teprve rozpad na kvalifikace a pohled na to, co se s absolventkami stane po škole, odhalí, kde přesně systém ztrácí — a kde má tlačit.
Co s tím dělá HSPA Monitor
Indikátor Absolventi ošetřovatelství zařazujeme do rámce HSPA jako ukazatel budoucí kapacity ošetřovatelské pracovní síly ve struktuře systému. Je záměrně párový k indikátoru Absolventi všeobecného lékařství — dohromady popisují, jestli si systém vychovává dost lidí na obě klíčové profese. Doplňuje ho i pohled na aktuální stavy: Zdravotní sestry na 1 000 obyvatel a zátěž personálu Ošetřovací dny na úvazek sestry. Pipeline (kdo přichází), stav (kolik jich je) a zátěž (jak jsou vytížení) teprve společně řeknou, jestli je česká ošetřovatelská péče udržitelná.