Chatbot je k dispozici ve tři ráno, nic nestojí, na nic se nečeká a nikomu nemusíte nic vysvětlovat. Pro velkou část Česka se tak stal běžnou součástí péče o vlastní psychiku. Ministerstvo zdravotnictví 13. října zveřejnilo první česká čísla o tom, jak lidé generativní umělou inteligenci kvůli duševnímu zdraví používají. Představili je odborníci na Pražském fóru o AI a duševním zdraví, které uspořádal Úřad vlády spolu s ministerstvem u příležitosti Světového dne duševního zdraví. Čísla jsou velká a některá znepokojivá. Ministerstvo z nich vyvozuje, že je potřeba nastavit pravidla. Jaká, zatím neříká.
Zdroj: PAQ Research, reprezentativní výzkum z jara 2026, analytická zpráva P. Winklera (1. LF UK); čísla podle tiskové zprávy MZ ČR z 13. 10. 2026. Samotnou zprávu jsme k 15. 10. 2026 nenašli zveřejněnou.
Co průzkum zjistil
Reprezentativní výzkum agentury PAQ Research zahrnoval 1 760 dospělých. Generativní umělou inteligenci v souvislosti s duševním zdravím během 30 dnů před dotazováním využilo 29,2 % z nich. Ve věkové skupině 18 až 34 let to byla víc než polovina, 51 %. Nejčastěji podle ministerstva AI lidem pomáhá zvládat stres, hledat informace a lépe porozumět vlastním psychickým obtížím. Autorem analytické zprávy je Petr Winkler z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. S kolegy z Národního ústavu duševního zdraví vedl i opakované celostátní průzkumy výskytu duševních poruch, o kterých píšeme níže.
Druhá polovina čísel se týká rizik. Téměř třetina uživatelů (30,8 %) se na AI obrátila během psychické krize nebo akutního stresu. Podobný podíl (30,7 %) ji alespoň někdy použil jako náhradu odborné péče. 13,4 % uživatelů uvedlo, že kvůli AI odložili vyhledání odborné pomoci nebo ji nevyhledali vůbec. 10,9 % dostalo doporučení, které odporovalo radě lékaře nebo psychoterapeuta. A 8,4 % uvedlo, že v souvislosti s používáním AI změnili předepsanou medikaci.
Zdroj: PAQ Research, jaro 2026, podle tiskové zprávy MZ ČR z 13. 10. 2026. Podíly se vztahují k uživatelům AI, ne ke všem dospělým, a nesčítají se.
„Umělá inteligence může být dobrým pomocníkem, ale nemůže nahrazovat odbornou péči. Zvlášť obezřetní musíme být u dětí a mladých lidí,“ řekl podle tiskové zprávy ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Winkler zdůraznil, že cílem není AI omezovat: „Naší snahou není její využívání omezovat, ale zajistit, aby lidé i odborníci dokázali AI využívat bezpečně, kriticky a ve prospěch duševního zdraví.“
Co z čísel zatím nevyčteme
Všechna čísla v tomto článku přebíráme ze shrnutí ministerstva. Samotnou analytickou zprávu jsme k 15. říjnu nenašli na webu PAQ Research, ministerstva ani Úřadu vlády. Několik důležitých věcí proto nevíme. Nevíme, jak přesně zněly otázky a jak byl vzorek sestaven a převážen. Nevíme ani, které nástroje lidé používali. Výraz „generativní AI“ může znamenat univerzálního chatbota typu ChatGPT, specializovanou aplikaci pro duševní zdraví, nebo obojí.
Nejasný je i jmenovatel. Tisková zpráva mluví o „uživatelích“. Neříká ale, zda jde o lidi, kteří AI kvůli duševnímu zdraví použili za posledních 30 dní, nebo o širší skupinu. Proto podíly jako 13,4 % nepřepočítáváme na celou populaci. A konečně jde o výpovědi respondentů. Údaj o 8,4 % lidí, kteří změnili předepsané léky, neříká, zda změnu provedli sami proti radě lékaře, nebo ji s lékařem probrali. Neříká ani, zda jim uškodila. Je to signál, který stojí za prověření, ne důkaz škody.
Co o chatbotech říká výzkum
Chatbot není jen hrozba. Metaanalýza z roku 2026 (Sohn a kol., npj Digital Medicine, 2026) shrnula 39 randomizovaných studií, ve kterých chatboti pomáhali lidem s depresí nebo úzkostí. U deprese i úzkosti vyšel proti kontrolním skupinám statisticky významný, ale malý účinek (Hedgesovo g 0,31 u deprese a 0,28 u úzkosti). U deprese byl větší u lidí, kteří měli potíže klinicky významné nebo blízko k nim. Šlo ale o chatboty navržené pro duševní zdraví a testované v kontrolovaných studiích. O volném používání univerzálních nástrojů, které popisuje český průzkum, tyto studie přímo nevypovídají.
U generativních chatbotů, tedy těch, které text samy tvoří, je důkazů méně. Přehled Zhanga a kolegů (Journal of Medical Internet Research, 2025) našel 14 randomizovaných studií s 6 314 účastníky. Průměrný účinek na depresi, úzkost a podobné potíže vyšel 0,30. Spodní hranice intervalu spolehlivosti ale ležela těsně nad nulou (0,004) a predikční interval sahal od −0,85 do 1,67. Jinými slovy: v průměru o něco lépe než kontrolní skupina, v konkrétním nasazení cokoli od zhoršení po velký přínos. A účinek nemusí vydržet. Metaanalýza 18 studií se 3 477 účastníky (Zhong a kol., Journal of Affective Disorders, 2024) našla největší přínos po osmi týdnech léčby, po třech měsících už významný účinek nezjistila.
Nejcitlivější je krize. Polští výzkumníci z Lékařské univerzity ve Vratislavi (Pichowicz a kol., Scientific Reports, 2025) vyzkoušeli 29 aplikací, které slibují pomoc při psychických potížích a nabízejí AI chatbota. Zadávali jim standardizované zprávy, ve kterých postupně stoupalo riziko sebevraždy. Žádná aplikace nesplnila jejich kritéria přiměřené odpovědi. 51,72 % aplikací vyhovělo jen zmírněným kritériím hraniční odpovědi a 48,28 % odpovídalo nedostatečně. Mezi častými chybami bylo, že aplikace nenabídla kontakt na krizovou pomoc nebo nepochopila souvislosti. Česká data přitom říkají, že kolem třetiny uživatelů se na AI obrací právě v krizi.
Proč se lidé obracejí na stroj
Poptávka po pomoci v Česku roste. Opakované celostátní průzkumy Národního ústavu duševního zdraví (Winkler a kol., Journal of Psychiatric Research, 2021) ukázaly, že aktuální duševní poruchu mělo v listopadu 2017 20,02 % dospělých. V květnu 2020 to bylo 29,63 % a v listopadu 2020 32,94 %. Nejvíc zasaženi byli mladší dospělí a studenti, tedy stejná skupina, která dnes nejčastěji sahá po AI. Standardizovaná míra sebevražd byla podle Eurostatu v roce 2023 11,59 na 100 000 obyvatel, nad průměrem EU (10,37).
Na druhé straně stojí kapacita systému. O tom, kolik lidí s duševní poruchou zůstává bez léčby, píšeme v článku Duševní poruchu má víc než čtvrtina dospělých Čechů. A většina se nikdy neléčí. Síť center duševního zdraví se teprve buduje, jak ukazuje článek Reforma slíbila 100 center duševního zdraví. Funguje jich zhruba 40. Chatbot tuhle mezeru nezaplní, ale vyplňuje ji. Je logické, že lidé, kteří na odbornou péči nedosáhnou nebo se o ni stydí požádat, sáhnou po tom, co mají v kapse. Proto je údaj o 13,4 % odložené pomoci tak důležitý. Neříká jen, že AI radí špatně. Může také ukazovat, jak špatně je dostupná péče, kterou by AI měla doplňovat.
Co platí dnes a co stát chystá
Evropská pravidla na tuhle situaci míří jen částečně. Nařízení o umělé inteligenci (EU) 2024/1689, známé jako AI Act, se obecně uplatňuje od 2. srpna 2026. Jeho článek 50 ukládá poskytovatelům zajistit, aby lidé věděli, že komunikují se systémem AI, pokud to není zřejmé. Kvalitu rad o duševním zdraví ale toto ustanovení neřeší. Přísnější režim platí pro AI, která je zdravotnickým prostředkem. Podle nařízení o zdravotnických prostředcích (EU) 2017/745 o tom rozhoduje účel, který jí určí výrobce. Univerzální chatbot, kterého výrobce k diagnostice ani léčbě neurčil, do tohoto režimu nespadá, i když se ho lidé na zdraví ptají. Termíny pro vysoce rizikové systémy se navíc letos posunuly. Podrobně je rozebírá článek AI Act, české nemocnice a regulační vrstva, kterou nikdo necvičil.
Ministerstvo na průzkum naváže dvěma kroky. Připraví doporučení pro veřejnost a odborníky, jak AI při psychických potížích používat bezpečně, jak poznat její omezení a situace, kdy je potřeba odborná pomoc. Bude také sledovat dopady těchto technologií na duševní zdraví. Termín ani podobu doporučení tisková zpráva neuvádí. Vládní zmocněnkyně pro duševní zdraví Dita Protopopová shrnula cíl tak, aby AI „vhodně doplňovala, nikoli nahrazovala odbornou péči“. Podobně se vyjádřila i představitelka WHO v Česku Zsófia Pusztai. Podle ní WHO v nedávném doporučení zdůrazňuje, že je potřeba sledovat dopady, nastavit nezávislé bezpečnostní mechanismy a do tvorby řešení zapojit odborníky i lidi s vlastní zkušeností.
-
Data o používání
Průzkum PAQ Research, 1 760 dospělých, jaro 2026. Čísla zveřejněna jen v tiskové zprávě.
Hotovo, zpráva neveřejná -
Doporučení pro veřejnost a odborníky
Bezpečné používání, omezení AI, kdy vyhledat odborníka. Ministerstvo je ohlásilo bez termínu.
Ohlášeno -
Sledování dopadů
Ohlášeno jako součást dalšího postupu. Metodika ani ukazatele zatím nejsou známé.
Ohlášeno -
Bezpečnost odpovědí v krizi
AI Act žádá hlavně transparentnost (čl. 50). Univerzálních chatbotů se režim zdravotnických prostředků netýká.
Mezera
Zdroj: tisková zpráva MZ ČR z 13. 10. 2026; nařízení (EU) 2024/1689, čl. 50 a 113; nařízení (EU) 2017/745, čl. 2.
Co s tím
Za prvé: zveřejnit zprávu. Stát chce stavět pravidla na datech, a ta by proto měla být veřejná celá, včetně dotazníku, metodiky a rozpadu podle věku a zdravotního stavu. Bez toho nelze posoudit, jak velký je problém s odloženou péčí a se změnami léků. Nepůjde ani za rok změřit, jestli doporučení něco změnila. Rozumné by bylo zopakovat stejné otázky ve stejné podobě.
Za druhé: rozlišovat nástroje. Výzkum ukazuje, že chatbot postavený na ověřené terapeutické metodě a testovaný v randomizované studii může mírně pomoci. Univerzální jazykový model, který odpovídá na cokoli, takovou evidenci nemá. U specializovaných aplikací se navíc v krizi ukázala vážná selhání. Doporučení pro veřejnost by tenhle rozdíl měla pojmenovat srozumitelně. Měla by také jasně říct, že změna předepsaných léků patří do ordinace, ne do okna chatu.
Za třetí: zkrátit cestu k člověku. Když se třetina uživatelů obrací na AI v krizi, nejdůležitější je, aby je chatbot rychle dovedl k živé pomoci. Česko má krizové linky a síť center duševního zdraví, kterou buduje reforma. Kdo je v krizi, má zavolat na linku 112 nebo 155, případně na Linku první psychické pomoci 116 123. Stát může po provozovatelích chtít, aby tyto kontakty jejich nástroje spolehlivě nabízely. Dlouhodobě ale platí, že chatbot zachytí poptávku, kterou systém neobslouží. Čím dostupnější bude odborná péče, tím menší část lidí bude odkázaná jen na stroj.