Člověk, kterému se poprvé v životě rozjede vážná duševní nemoc, narazí v Česku na zvláštní mezeru. K ambulantnímu psychiatrovi se objednává na měsíce a žádného nemá. Na akutní příjmovou ambulanci psychiatrické nemocnice se dostat může — tam ale podle ministerského standardu obvykle nedostane léčbu, nýbrž posouzení: rozhodne se, jestli má být hospitalizován. Pokud ne, odchází s doporučením a čeká dál. Tuhle mezeru má zaplnit akutní psychiatrická ambulance, nový prvek, který ministerstvo definovalo a od loňska pilotně platí z evropských peněz. Kolika zařízením na ni stát zatím přiklepl dotaci, se dá spočítat na prstech jedné ruky a dvou navíc: sedmi.
Zdroje: MZ ČR — tisková zpráva Ministerstvo zdravotnictví podpoří 7 zařízení v rámci Programu na rozvoj akutních psychiatrických ambulancí (11. 2. 2026); Výzva k předkládání žádostí o dotaci v rámci Programu na rozvoj akutních psychiatrických ambulancí II (PDF, 31. 8. 2026); příloha č. 7 Metodiky Návrh Standardu akutní psychiatrické ambulance (PDF, 31. 8. 2026). Vše staženo 1. 9. 2026. Částka 23 535 468 Kč je součet zveřejněné tabulky sedmi příjemců (výpočet redakce); ministerstvo uvádí zaokrouhleně „přes 23 mil. Kč“.
Prvek, který v systému chyběl — a proč není jen další ambulancí
Návrh Standardu akutní psychiatrické ambulance, který ministerstvo vydalo 31. srpna jako přílohu dotační metodiky, popisuje problém neobvykle přímo. Akutní psychiatrické vyšetření je podle něj v současném systému při lůžkových zařízeních částečně dostupné, „to se většinou omezuje na zhodnocení stavu a rozhodnutí o nutnosti hospitalizace. Léčba většinou není zahajována a je přenesena na praktického lékaře či ambulantního specialistu.“ Standard k tomu dodává, že takový postup odkládá léčbu a „vzhledem k již vynaložené činnosti zdravotnického personálu není efektivní“.
Akutní psychiatrická ambulance (zkratkou APA, ve variantě pro děti a dorost APA-D) má proto dělat něco jiného než akutní příjmová ambulance nemocnice: nejen posoudit, ale zahájit léčbu a vést ji do doby, než pacienta převezme běžná ambulance. Standard tu dobu ohraničuje — předpokládaná je tříměsíční, maximální šestiměsíční. „Nejedná se tedy o poskytování dlouhodobé psychiatrické péče.“
Cílová skupina je vymezená stejně úzce. APA je určena hlavně lidem, u nichž ambulantní psychiatrická léčba dosud neprobíhá a u nichž by odklad vedl k vážnému zhoršení nemoci nebo ohrožení života; dále pacientům propuštěným z lůžka bez navazující ambulance, lidem v akutním zhoršení v době nedostupnosti jejich psychiatra a pacientům přivezeným záchrankou. Naopak není určena těm, komu docházejí léky, kdo potřebuje razítko na řidičský nebo zbrojní průkaz, ani lidem, jejichž stav vyžaduje zásah policie — ti podle standardu patří na akutní příjmovou ambulanci lůžkového zařízení.
- Praktický lékař — sám léčí část úzkostných poruch, poruch nálady a spánku; APA jeho roli nenahrazuje, poskytuje mu konzultace.
- Akutní psychiatrická ambulance — nový prvek. Vyšetření v řádu hodin či dnů, zahájení léčby, péče po dobu 3 (max. 6) měsíců, pak předání dál.
- Standardní psychiatrická ambulance — dlouhodobá péče, do které má APA pacienta předat.
- Centrum duševního zdraví — komunitní multidisciplinární tým pro závažná onemocnění; APA na něj navazuje, nenahrazuje ho.
- Akutní příjmová ambulance lůžkového zařízení — obvykle režim 24/7 pro pacienty bezprostředně ohrožující sebe či okolí; posuzuje nutnost hospitalizace.
- Lůžková péče — hospitalizace, kterou má včasné zahájení léčby v APA podle záměru programu odvracet.
Zdroj: MZ ČR, Návrh Standardu akutní psychiatrické ambulance, kap. 1.2 a 2.2 (příloha č. 7 Metodiky Programu APA II, 31. 8. 2026), staženo 1. 9. 2026. Schéma shrnuje vztahy, které standard popisuje slovně; nejde o oficiální grafiku ministerstva. Pořadí není postupem, kterým pacient musí projít — APA je dostupná i bez doporučení praktického lékaře, u dětské varianty je však nutná žádanka lékaře a telefonická domluva.
První kolo: deset míst, osm žádostí
Program běží pod projektem Rozvoj akutní psychiatrické péče, který ministerstvo realizuje z Operačního programu Zaměstnanost plus. Projekt si mezi svými výstupy vytkl „zavedení akutní psychiatrické ambulance jako nového prvku v systému a jeho pilotní ověření v 10 zařízeních“. První výzva z 7. října 2025 tomu odpovídala: až deset zařízení, na každé nejvýš 3 650 000 korun, pilotní provoz na čtrnáct měsíců.
Výsledek ministerstvo zveřejnilo 11. února 2026. Bylo podáno osm žádostí, jeden žadatel od projektu odstoupil a hodnocení bylo zastaveno, zbylých sedm bylo navrženo k dotaci v plné výši. Tři z deseti míst tedy zůstala neobsazená — a nikoli proto, že by někdo neuspěl v hodnocení. Uspěli všichni, kdo zůstali ve hře.
| Žadatel | Navržená dotace (Kč) | % stropu |
|---|---|---|
| Psychiatrická nemocnice v Opavě | 3 650 000 | 100,0 % |
| Fakultní Thomayerova nemocnice Praha | 3 650 000 | 100,0 % |
| Fakultní nemocnice Královské Vinohrady | 3 510 078 | 96,2 % |
| Fakultní nemocnice Olomouc | 3 369 734 | 92,3 % |
| Esmedicum s.r.o. Praha | 3 323 336 | 91,1 % |
| Zahrada pro duši, příspěvková organizace | 3 161 340 | 86,6 % |
| JESSENIA a. s. | 2 870 980 | 78,7 % |
| celkem 7 zařízení | 23 535 468 | 92,1 % |
Zdroj: MZ ČR, tisková zpráva z 11. 2. 2026, tabulka „Výsledek hodnocení žádostí o dotaci z Programu na rozvoj akutních psychiatrických ambulancí“; staženo 1. 9. 2026. Sloupec „% stropu“ a řádek celkem jsou výpočet redakce proti stropu 3 650 000 Kč; ministerstvo uvádí jen jména a částky a celek zaokrouhluje na „přes 23 mil. Kč“. Ministerstvo nezveřejnilo, kde budou ambulance fungovat ani jaké spádové území pokryjí — sídlo právnické osoby v rejstříku není totéž co místo provozu, a tabulka proto žádnou mapu pilotu nedovoluje sestavit.
Druhé kolo je ve všech parametrech menší
Výzva vyhlášená 31. srpna 2026 dobírá zbytek. Nabízí pět míst, příjem žádostí běží od 1. září do 7. října 2026 a pilotní provoz má začít 1. prosince. Ve srovnání s prvním kolem je ale nastavená úsporněji: strop na jednu ambulanci klesl o 521 tisíc korun a pilot se zkrátil o dva měsíce.
| Parametr | Kolo I | Kolo II |
|---|---|---|
| vyhlášeno | 7. 10. 2025 | 31. 8. 2026 |
| uzávěrka příjmu žádostí | 18. 11. 2025 | 7. 10. 2026 |
| nabízená místa | až 10 | až 5 |
| strop dotace na jednu ambulanci | 3 650 000 Kč | 3 129 000 Kč |
| délka pilotního provozu | 14 měsíců | 12 měsíců |
| míra podpory | — | 100 % způsobilých výdajů |
| celková alokace | — | 15 645 000 Kč |
Zdroje: MZ ČR, tisková zpráva z 8. 10. 2025 a stránka výzvy k prvnímu kolu (parametry kola I); Výzva k předkládání žádostí APA II (PDF, 31. 8. 2026), čl. 1 (parametry kola II). Staženo 1. 9. 2026. Pomlčka znamená, že hodnotu ministerstvo pro dané kolo v dostupných dokumentech neuvádí — nikoli nulu. Rozdíl stropů (521 000 Kč) je výpočet redakce. Obě výzvy vyhlásilo ministerstvo podle § 14j zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.
Sedm plus nejvýše pět dává dvanáct — o dvě víc, než kolik jich měl projekt podle vlastního zadání pilotně ověřit. Proč se v prvním kole přihlásilo jen osm žadatelů, ministerstvo nezveřejnilo a tenhle text si to nedomýšlí. Podmínky výzvy nicméně ukazují, že vstup do pilotu není administrativní formalita.
Kdo chce ambulanci provozovat, potřebuje nejdřív souhlas pojišťovny
Oprávněný žadatel musí být poskytovatelem zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách, mít oprávnění pro obor psychiatrie (u dětské varianty dětská a dorostová psychiatrie) ve formě ambulantní péče — a k žádosti přiložit souhlas Všeobecné zdravotní pojišťovny se záměrem poskytovat služby akutní psychiatrické ambulance v daném místě. Před vydáním rozhodnutí o dotaci pak musí doložit smlouvu se zdravotní pojišťovnou uzavřenou specificky pro provoz APA. Žadatel navíc musí ještě před podáním žádosti písemně konzultovat s ministerstvem územní spádovost plánované služby, včetně výčtu obcí s rozšířenou působností, pro které bude ambulance určena.
Ta zvláštní smlouva je nutná z prostého důvodu: akutní psychiatrická ambulance dnes nemá vlastní úhradu z veřejného zdravotního pojištění. Není to opomenutí, je to zadání pilotu. Metodika říká doslova, že pilotní provoz „slouží ke zmapování činnosti a finanční náročnosti APA prostřednictvím informací o zdravotních výkonech, k nastavení úhradových mechanismů a k jejich prověření v praxi. Výstupem ověření výčtu výkonů použitých v pilotním provozu bude nastavení finálního souboru výkonů k vykazování zdravotních služeb.“
Vzniká tedy prvek systému, jehož smyslem je mimo jiné zjistit, jak by se za něj mělo platit. Do té doby jsou peníze evropské a jednorázové, a poskytovatel, který se přihlásí, si po dvanácti měsících musí odpovědět na otázku, co bude dál — protože o způsobu financování „v běžném provozu“ zatím existuje jen návrh jako plánovaný výstup projektu.
Jak vypadá ambulance, kterou stát na rok zaplatí
Metodika váže dotaci na dva závazné indikátory. Prvním je kapacita: součet úvazků pracovníků v přímé péči musí být nejméně 1,75 na jednu ambulanci. Druhým je využití: 170 osob, které během pilotu využijí jakoukoli službu ambulance, každá započtena jednou. Za nesplnění následuje odvod části dotace podle škály — u kapacity od 15 % při naplnění pod 85 procenty až po 50 % při naplnění pod 40 procenty, u počtu pacientů 10 % pod 75 procenty a 20 % pod polovinou.
Personálně standard doporučuje psychiatra na 0,5 až 1,0 úvazku — z toho nejméně polovinu úvazku musí pokrýt lékař v kategorii L3, zbytek případně L2 — dále všeobecnou nebo psychiatrickou sestru rovněž na 0,5 až 1,0 a zdravotně-sociálního pracovníka na 0,25. Úvazky se přitom smějí skládat z menších dílů více lidí — standard to zdůvodňuje tím, že přechodná povaha péče v APA „nezakládá potřebu kontinuity péče“. To je ústupek personální realitě oboru, kterou standard v preambuli sám pojmenovává: nedostatečnou kapacitu psychiatrických služeb danou „nedostatečnou historickou podporou oboru, personální krizí ve zdravotnictví jako celku a kritickou věkovou strukturou praktikujících psychiatrů“.
A pak je tu dostupnost, u „akutní“ služby nejzajímavější údaj. Optimum je podle standardu šest hodin denně v pracovní dny, tedy třicet hodin týdně. Minimum jsou tři dny v týdnu a patnáct hodin ordinační doby (dvacet hodin provozní doby, do níž se počítá i administrativa). Ambulance splňující jen minimum má tedy otevřeno polovinu toho, co standard sám označuje za optimum, a tři pracovní dny z pěti. Standard s tím počítá a řeší to institucionálně: vzniká-li APA při lůžkovém zařízení, může mimo její ordinační dobu pracoviště dál sloužit jako akutní příjmová ambulance — tedy v tom režimu, který léčbu obvykle nezahajuje.
Měřítko: standard popisuje desítky pracovišť, pilot jich zaplatil sedm
Standard obsahuje i doporučenou hustotu sítě: jedna APA pro dospělé zhruba na 250 tisíc obyvatel (nebo hustěji, není-li jiná dostupná do třiceti minut jízdy) a jedna APA-D na 500 tisíc obyvatel. Česko mělo k 31. prosinci 2025 podle ČSÚ 10 915 839 obyvatel. Z toho vychází řád, ve kterém se cílová síť pohybuje.
Zdroj a výpočet: poměry z Návrhu Standardu APA, kap. 1.3 (MZ ČR, 31. 8. 2026); počet obyvatel z ČSÚ, Rychlá informace Pohyb obyvatelstva — rok 2025 (10 915 839 k 31. 12. 2025, publikováno 31. 3. 2026). Výpočet redakce: 10 915 839 / 250 000 = 43,7 → cca 44; / 500 000 = 21,8 → cca 22. Ministerstvo cílový počet pracovišť nikde nevyčíslilo a standard sám dodává, že poměr lze upravit podle místních specifik — čísla 44 a 22 jsou tedy měřítko odvozené z doporučeného poměru, ne oficiální cíl. Sloupce nejsou přímo srovnatelné: pilot je test modelů fungování, ne budování sítě.
Sedm podpořených pracovišť odpovídá zhruba desetině takto odvozené sítě, po vyčerpání druhého kola by to bylo necelých dvacet procent. Ta čísla nejsou obžalobou programu — pilot má z definice ověřit modely fungování, ne pokrýt republiku. Ukazují ale vzdálenost mezi dokumentem, který popisuje, jak by síť měla vypadat, a nástrojem, kterým se zatím staví: dotací z jednoho evropského projektu, rozdělovanou po jednotkách zařízení a na jeden rok.
Proč na tom záleží
Reforma psychiatrické péče se v Česku dlouho měřila dvěma čísly: kolik ubylo lůžek a kolik přibylo center duševního zdraví. Lůžek ubývá a center vzniklo zhruba čtyřicet proti stovce, kterou slíbil národní akční plán. Akutní psychiatrická ambulance je třetí veličina, která v té bilanci dosud nefigurovala — a míří přesně do místa, kde se obě předchozí míjejí. Centrum duševního zdraví je určeno lidem se závažným a dlouhodobým onemocněním. Lůžko je pro toho, jehož stav hospitalizaci vyžaduje. Člověk s první epizodou, který ještě nemá diagnózu ani psychiatra, nepatří ani do jednoho — a právě on je cílovou skupinou APA.
Že takových lidí není málo, ukazují indikátory dashboardu: duševní poruchu má víc než čtvrtina dospělých, psychiatrů je 13 na 100 tisíc obyvatel a průměrná psychiatrická hospitalizace trvá 43 dní. Standard v preambuli tvrdí, že dlouhá prodleva mezi rozvojem nemoci a zahájením léčby vede k „delší a intenzivnější léčbě a riziku nedostatečné odpovědi, rekurence, chronicity a ztrátě sociálních kompetencí vč. pracovních“ — a že včasná péče je předpokladem plné úzdravy. Je to tvrzení programu, ne měření: jestli to APA v českých podmínkách dokáže, má ukázat teprve pilot. A proto na jeho velikosti záleží. Sedm až dvanáct pracovišť je dost na test modelů, ale málo na to, aby se z toho dal spolehlivě odvodit celostátní úhradový mechanismus pro všechny typy regionů.
Co s tím
Pro poskytovatele je termín tvrdý: žádosti se přijímají do 7. října 2026, konzultaci spádovosti je nutné poslat nejpozději deset pracovních dnů předtím a seminář pro žadatele je 8. září. Kdo o pilotu uvažuje, musí mít nejdřív souhlas VZP — ta je tedy fakticky vstupní branou do programu.
Pro veřejnost a pro sledování reformy jsou podstatné dvě věci, které se dají ověřit později. První: kolik žádostí přijde do druhého kola. Jestli se znovu nesejde ani tolik žadatelů, kolik je míst, bude to druhý nezávislý signál, že překážkou nejsou peníze. Druhá: jestli z pilotu vzejde skutečný úhradový mechanismus. To je deklarovaný výstup projektu a zároveň jediná věc, která rozhodne, jestli akutní psychiatrická ambulance zůstane novým prvkem systému, nebo jen dvanácti dotovanými pracovišti, kterým po roce skončily evropské peníze.