Když český kardiolog, onkoložka nebo neurovědec chce na svůj výzkumný nápad získat veřejné peníze, má v zásadě jednu hlavní adresu: Agenturu pro zdravotnický výzkum České republiky (AZV). Je to státní agentura spadající pod Ministerstvo zdravotnictví, která každý rok vyhlašuje grantovou soutěž a rozděluje účelovou podporu na zdravotnický výzkum. Jména jako Grantová agentura (GA ČR) nebo Technologická agentura (TA ČR) jsou veřejnosti známější, ale pro biomedicínu a klinický výzkum je klíčová právě AZV. Pojďme se podívat, kolik peněz rozděluje, jak rozhoduje, komu peníze končí — a jestli to české vědě k něčemu je.
Co je AZV a odkud se vzala
AZV vznikla 1. dubna 2014 jako organizační složka státu zřízená Ministerstvem zdravotnictví — je v jeho přímé působnosti, ale jako samostatná účetní jednotka. Nebyla to instituce na zelené louce: navázala na mnohaletou činnost Interní grantové agentury Ministerstva zdravotnictví (IGA MZ ČR), která granty na zdravotnický výzkum spravovala předtím. Právním základem celé konstrukce je zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků — tentýž zákon, podle kterého fungují i GA ČR a TA ČR.
Jedna formálnost, na které ale záleží: poskytovatelem účelové podpory v právním smyslu je Ministerstvo zdravotnictví — drží rozpočtovou kapitolu (335) a nese odpovědnost. AZV je orgán, který soutěže za ministerstvo organizuje, zajišťuje odborné hodnocení a navrhuje, kdo má dostat peníze. Odborným garantem nad AZV je Vědecká rada Ministerstva zdravotnictví. Tato dělba (ministerstvo platí, agentura hodnotí) se zdá jako detail, ale je důležitá pro pochopení toho, kdo za co odpovídá — vrátíme se k tomu u auditu NKÚ.
-
Vznik AZV ČR
Organizační složka státu pod MZ; navázala na Interní grantovou agenturu (IGA MZ ČR).
Zákon 130/2002 Sb. -
Program na podporu aplikovaného výzkumu
První velký program (kód NV) na léta 2015–2022, později prodloužený o rok.
Program NV -
Kolaps grantového systému
Vlastní informační systém AZV při odevzdávání průběžných zpráv selhal; ostrá kritika z fakult.
Provozní krize -
Audit NKÚ
Kontrolní úřad: stát nesledoval, jestli má financovaný výzkum přínos v praxi.
Kontrola -
Nový program (kód NW)
Program na léta 2024–2030, celkem 6,05 mld Kč (z toho 5,5 mld ze státního rozpočtu).
Program NW -
Soutěž VES 2026/J
513 přihlášených projektů, 103 podpořených, celkový závazek 1,38 mld Kč na čtyři roky.
Teď
Zdroj: azvcr.cz (O agentuře, výsledky VES), MZ ČR (programy NV/NW), NKÚ (tisková zpráva 22. 6. 2020).
Kolik peněz rozděluje
Tady je nutné rozplést jeden zdroj nedorozumění. AZV vyhlašuje jednu veřejnou soutěž (VES) ročně a každá z nich financuje jednu „kohortu" projektů zhruba na čtyři roky. Při čtení tiskových zpráv se proto míchají dvě různá čísla: celkový závazek jedné soutěže na celou dobu řešení (řádově 1,1–1,4 miliardy Kč) a peníze, které z té soutěže dopadnou do rozpočtu v prvním roce (řádově 200–330 milionů Kč). Protože v každém okamžiku běží souběžně tři až čtyři kohorty, celkový roční objem účelové podpory napříč všemi běžícími projekty se pohybuje zhruba kolem 1,4–1,5 miliardy korun ročně. (Poslední číslo je odhad přes paralelní kohorty, ne jedna položka rozpočtu.)
Konkrétní ověřená čísla z posledních soutěží ukazují, jak vypadá jeden ročník:
Zdroj: AZV ČR, Vyhlášení výsledků VES 2026/J. Průměrná výše projektu je dopočet (alokace ÷ počet projektů), nikoli číslo publikované AZV.
Že nejde o výkyv jednoho roku, ukazuje srovnání tří posledních soutěží. VES 2024/J: 440 přihlášených, 96 podpořených (úspěšnost 21,9 %), celkový závazek 1,17 mld Kč. VES 2025/J: 452 přihlášených, 95 podpořených (21,4 %), 1,15 mld Kč. VES 2026/J: 513 přihlášených, 103 podpořených (20,2 %), 1,38 mld Kč. Úspěšnost se tedy dlouhodobě drží kolem 20–22 procent — uspěje zhruba každý pátý projekt, čtyři z pěti žádostí (s nimi i měsíce přípravné práce týmů) skončí bez peněz.
Zasadit AZV do kontextu pomůže srovnání se dvěma sourozenci. AZV je nejmenší z trojice hlavních českých výzkumných agentur: Grantová agentura ČR (základní výzkum) rozděluje řádově 5–6 miliard korun ročně, Technologická agentura ČR (aplikovaný a průmyslový výzkum) zhruba 4 miliardy, a AZV se svými ~1,4–1,5 miliardy je tak nejmenší — což odpovídá tomu, že pokrývá jen úzký, byť důležitý výsek: aplikovaný zdravotnický výzkum.
Jak se rozhoduje, kdo peníze dostane
Grantová soutěž má pevný roční rytmus. Výzva se vyhlašuje zpravidla počátkem roku (u soutěže VES 2026 to bylo v únoru 2025), návrhy se podávají do března téhož roku, výsledky jsou na podzim — kolem listopadu a od ledna následujícího roku projekty běží. (Číslo soutěže označuje rok, kdy projekty začínají: VES 2026 se tedy soutěžila během roku 2025.) Mezi podáním a výsledkem leží několikaměsíční hodnocení, které je jádrem celého systému — a které rozhoduje o tom, proč onen poměr „jeden z pěti".
-
Vyhlášení a podání
Jednostupňová veřejná soutěž (VES). Návrh podává řešitel za uchazeče (nemocnici, univerzitu, ústav).
-
Panelové hodnocení A / B / C
Každý návrh čtou ~4 členové oborového panelu bez střetu zájmů. Známky se rozdělují v kvótách zhruba 30 / 40 / 30 %; nejslabší „C" vypadnou.
~30 % padá -
Oponentní řízení
Postoupivší projekty jdou k nejméně dvěma externím oponentům, z nichž alespoň jeden je zahraniční.
-
Konečné pořadí
Panel sestaví pořadí s ohledem na posudky; přesun proti panelovému hodnocení vyžaduje písemné zdůvodnění a hlasování. Vědecká rada poskládá celkové pořadí.
-
Výsledky a financování
Financuje se odshora dolů, dokud stačí peníze. Kde se rozpočet vyčerpá, leží „dělicí čára".
~20 % uspěje
Zdroj: AZV ČR (Odborné hodnoticí komise, panely); 2. LF UK „Ze zákulisí AZV — jak probíhá hodnocení a výběr".
Odborné hodnocení dělá devět oborových panelů (P01–P09), rozdělených podle oborů: metabolické a endokrinní choroby (P01), choroby oběhové soustavy (P02), nádorové choroby (P03), neurovědy a duševní zdraví (P04), poruchy imunity a infekční choroby (P05), intenzivní, perioperační a orgánově zaměřená medicína (P06), vzácná onemocnění a choroby dětského věku (P07), biomedicínské technologie (P08) a veřejné zdraví a ošetřovatelství (P09). Každý panel má zhruba 8–10 členů, funkční období jsou čtyři roky s možností jednoho opakování. V roce 2024 byly panely posíleny o dvě desítky nových odborníků za přísnějších kritérií.
Co se týče toho, na co lze žádat: aktuální Program na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu na léta 2024–2030 (kód NW) má celkový rozpočet 6,05 miliardy korun, z toho 5,5 miliardy ze státního rozpočtu. Standardní projekty (Podprogram 1) běží 3 až 7 let (v praxi nejčastěji čtyři roky); samostatná linka pro mladé vědce (Podprogram 2 — junior) je vyhrazená řešitelům do osmi let od získání titulu Ph.D. a má vlastní alokaci. Program byl později rozšířen o Podprogram 3 (evropská partnerství v oblasti zdraví) a Podprogram 4 (podpora národních autorit v prioritních oblastech).
Na co jde nejvíc peněz a komu
AZV bohužel nezveřejňuje souhrnný žebříček příjemců napříč lety — pro detailní pohled je potřeba projít seznamy financovaných projektů soutěž po soutěži. Vzali jsme proto nejnovější ucelenou kohortu, VES 2024/J (96 projektů, závazek 1,17 mld Kč na 2024–2027), a rozebrali ji podle oboru i příjemce. Je to fotka jednoho ročníku, ne desetiletý součet — ale dobře ilustruje strukturu.
Podle oborů vede s odstupem onkologie. Panel nádorových chorob získal nejvíc projektů, hned za ním jsou biomedicínské technologie a neurovědy s duševním zdravím:
Zdroj: AZV ČR, finanční alokace VES 2024/J (rozbor podle kódů panelů). Zobrazeny vybrané panely; panely P05–P07 měly shodně po 6 projektech.
Podle příjemců je obraz typicky český: peníze se silně koncentrují do několika velkých pražských a brněnských center. V kohortě 2024/J byly největšími jednotlivými příjemci tyto instituce:
| Instituce | Projektů | Podpora (Kč) |
|---|---|---|
| IKEM — Institut klinické a experimentální medicíny | 10 | ~106 mil |
| Masarykova univerzita (LF), Brno | 9 | ~115 mil |
| FN Motol, Praha | 9 | ~100 mil |
| Všeobecná fakultní nemocnice (VFN), Praha | 8 | ~114 mil |
| Národní ústav duševního zdraví (NUDZ), Klecany | 5 | ~63 mil |
| FN Brno · FN u sv. Anny · UP Olomouc (každá) | 4 | ~53–55 mil |
Zdroj: AZV ČR, finanční alokace VES 2024/J (rozbor podle vedoucího uchazeče). Souhrnně napříč svými fakultami je největším hráčem Univerzita Karlova (2. LF, 1. LF a další).
Když se na to podíváme geograficky, dominuje Praha (IKEM, FN Motol, VFN, FN Královské Vinohrady, NUDZ, většina fakult UK, ČVUT i řada ústavů Akademie věd), druhým centrem je Brno (Masarykova univerzita, FN Brno, FN u sv. Anny, Masarykův onkologický ústav), třetí ligu tvoří Olomouc a Hradec Králové. Na zbytek republiky — Liberec, Zlín, Ostravu, Plzeň, České Budějovice — připadají jen jednotlivé projekty. Tato koncentrace není výsledkem nějaké regionální preference v hodnocení; odráží prostě to, kde sídlí lékařské fakulty, fakultní nemocnice a výzkumné ústavy. Ale jako fakt o tom, kam veřejné peníze na zdravotnický výzkum tečou, stojí za zaznamenání.
Kontroverze: co řekl audit NKÚ
Nejvážnější veřejně doloženou výhradu vůči celému systému vznesl Nejvyšší kontrolní úřad v auditu zveřejněném 22. června 2020. NKÚ prověřoval účelovou podporu aplikovaného zdravotnického výzkumu z prostředků ministerstva za období 2015–2019, v němž bylo rozděleno 4,2 miliardy korun. Závěr byl tvrdý a míří přímo k otázce v titulku tohoto článku — má to vůbec přínos?
Zdroj: NKÚ, tisková zpráva 22. 6. 2020 („Podpora pro aplikovaný zdravotnický výzkum: ministerstvo se nezajímalo o využití výsledků v praxi").
Jádro nálezu: ministerstvo nesledovalo a nehodnotilo, jestli má financovaný výzkum reálný přínos a využití v praxi. Programy byly nastaveny tak, že odměňovaly spíš množství výstupů než jejich kvalitu a praktickou použitelnost — a výsledek tomu odpovídal. U prvního dokončeného programu (přes 3 miliardy korun) se z plánovaných 415 aplikačních výsledků (léčebné postupy, patenty, certifikované metodiky, software) podařilo vytvořit jen dva; zato místo zhruba 180 plánovaných výstupů vznikly skoro tři tisíce vědeckých článků. Aplikovaný výzkum, jehož smyslem má být přenos do praxe, tedy v praxi produkoval hlavně publikace.
NKÚ měl výhrady i k AZV samotné: její vznik podle něj zvýšil administrativní zátěž, ministerstvo jí nenastavilo jasnou odpovědnost, což vedlo ke zpožděním smluv a problémům s výplatami. Důležitá nuance ale je, že hlavní výtku — nesledování přínosu — NKÚ adresoval ministerstvu jako poskytovateli, ne agentuře jako hodnotiteli. U šestnácti detailně prověřených dokončených projektů (~180 mil Kč, převážně fakultní nemocnice a veřejné vysoké školy) přitom kontrola nenašla žádné zneužití peněz ani porušení podmínek — šlo o systémovou kritiku nastavení, ne o kauzu defraudace.
Druhá doložená epizoda je provozní: na přelomu let 2017 a 2018 selhal grantový informační systém, který si AZV postavila vlastní (místo aby převzala osvědčené řešení od GA ČR). Když vědci odevzdávali průběžné zprávy, systém podle vyjádření z fakult „zcela zkolaboval". Tehdejší proděkan pro vědu 2. lékařské fakulty UK prof. Jan Trka kritizoval vedení agentury za to, že stížnosti vědců odbývalo jako okrajové. Byl to spor o fungování úřadu, ne o spravedlnost rozdělování.
Má to přínos pro českou vědu?
Na tuhle otázku neexistuje jednoduchá odpověď a je férové přiznat, kde data chybí. Co víme jistě: výzkum financovaný přes AZV je bibliometricky velmi produktivní — ony skoro tři tisíce publikací z jednoho programu jsou toho dokladem. České lékařské týmy díky této podpoře publikují v mezinárodních časopisech, udržují si kontakt se světovou vědou a vychovávají mladou generaci (k tomu slouží juniorské projekty). To je reálná hodnota, i když ji NKÚ nepočítal jako „aplikační výsledek".
Co naopak chybí: nezávislá studie citačního dopadu konkrétně portfolia AZV a čisté číslo „výdaje na zdravotnický výzkum jako % HDP". Pro kontext alespoň celkový obraz — celkové výdaje Česka na výzkum a vývoj (GERD) činily v roce 2023 zhruba 1,83 % HDP (pokles z 1,89 % v roce 2022), což řadí ČR na 11. místo z 27 zemí EU; lídři jako Švédsko, Belgie nebo Rakousko jsou nad 3 %. Zdravotnický aplikovaný výzkum je v tomto úhrnu jen malou účelovou linkou.
Reakcí na kritiku „kvantita místo kvality" je posun v hodnocení výzkumných organizací. Ministerstvo dnes hodnotí své výzkumné organizace podle Metodiky 17+ (resp. její novější verze), kde se institucionální podpora dělí na stabilizační složku (70 %) a výkonovou složku (30 %); ve výkonové části hraje hlavní roli bibliometrie s bonusy za publikace v nejlepších časopisech (kvartil Q1, decil D1) a za první/korespondenční autorství. Posun od „kolik výstupů" k „jak kvalitní a jak citované" je tedy nastartovaný — jestli ale skutečně zlepší přenos do klinické praxe, který kritizoval NKÚ, ukáže až další kontrola.
Závěr
AZV je tichý, ale klíčový hráč: jediná agentura, přes kterou stát systematicky financuje aplikovaný lékařský výzkum, ročně řádově 1,4 miliardy korun, s úspěšností kolem jednoho z pěti projektů. Peníze se soustředí do onkologie a biomedicínských technologií a do velkých center v Praze a Brně — což odráží mapu české medicíny. Systém hodnocení je propracovaný a má pojistky proti střetu zájmů; jeho hlavní slabinou, na kterou ukázal audit NKÚ, je nejasná vazba na praktický přínos: aplikovaný výzkum, který produkuje hlavně publikace, neplní úplně to, kvůli čemu se „aplikovaný" jmenuje.
Otázka z titulku — má to přínos pro českou vědu? — má tedy dvojí odpověď. Pro vědu bezesporu: bez AZV by český biomedicínský výzkum přišel o svůj hlavní domácí zdroj a o nástroj, jak vychovávat mladé vědce. Pro pacienta a praxi je odpověď opatrnější a měřitelná jen špatně, protože stát dlouho neměřil to, na čem nejvíc záleží: jestli se z výzkumu, který platí, někdy stane lepší léčba. To je věc, kterou by veřejný portál o výkonnosti zdravotnictví měl sledovat dál.
Zdroje a metodika. Údaje o vzniku, struktuře a roli AZV pocházejí z oficiálních stránek agentury (azvcr.cz — O agentuře, sekce Předsednictvo, Vědecká rada, Panely) a z portálu NZIP. Čísla soutěží (počty žádostí, podpořené projekty, úspěšnost, alokace) jsou převzata z oficiálních „Vyhlášení výsledků" soutěží VES 2024/J, VES 2025/J a VES 2026/J na azvcr.cz; rozbor podle oborů a příjemců vychází z finanční alokace VES 2024/J (příloha č. 2), parsované projekt po projektu (součet odpovídá vyhlášenému celku 1 173 685 tis. Kč). Rozpočet programu NW 2024–2030 (6,05 mld Kč, z toho 5,5 mld ze státního rozpočtu) je ověřen přímo z textu programového dokumentu MZ ČR; sekundární zdroj uvádějící 7,14 mld nebyl použit. Audit a jeho čísla pocházejí z tiskové zprávy NKÚ z 22. 6. 2020. Provozní krize 2017–2018 je doložena prohlášením 2. LF UK. Srovnání výdajů na VaV (GERD 1,83 % HDP 2023) vychází z dat ČSÚ publikovaných na vedavyzkum.cz. Průměrná výše grantu (~12–13 mil Kč na čtyři roky) je dopočet (celková alokace ÷ počet projektů), nikoli číslo publikované AZV. Roční objem ~1,4–1,5 mld Kč je odhad přes souběžně běžící kohorty.