Marie z Kolína, 58 let, si vzala od praktické lékařky testovací sadu při preventivní prohlídce v listopadu. Za týden jí sestra volala, že test je pozitivní, a paní doktorka vystavila žádanku na kolonoskopii. Na screeningovém pracovišti v nemocnici jí nabídli první volný termín na začátek března. Marie si ho zapsala a pak čtyři měsíce chodila do práce s vědomím, že má ve stolici krev, o které nikdo neví, odkud je. Na internetu si našla, že většina pozitivních testů nádor neznamená. Našla si i to, že evropské doporučení mluví o jednom měsíci. Kolín měl v roce 2024 průměrnou čekací dobu 149 dní — nejdelší ze všech okresů, kde se kolonoskopie provádějí.
Zdroj: ÚZIS ČR, NZIS Open — sada PPS-02-07 „Průměrná čekací doba na navazující TOKS+ kolonoskopii po screeningovém TOKS s pozitivním výsledkem“ (zdrojový registr NRHZS), staženo a přepočteno 14. 9. 2026; roční hodnota je prostý průměr čtyř čtvrtletních celostátních průměrů. Podíl čekajících déle než 13 týdnů pochází z jiné sady téhož programu (PPS-02-05, podle bydliště, kolonoskopie do 27 týdnů od testu; agregace HSPA Monitoru na stránce kolonoskopie.html) a s průměrem ho nelze mechanicky spojovat. Norma 31 dnů: European guidelines for quality assurance in colorectal cancer screening and diagnosis (Evropská komise 2010), doporučení 3.16.
Co ukazatel měří — a od kdy se počítá
Screening kolorektálního karcinomu má v Česku tři kroky. Test na okultní krvácení do stolice (TOKS) u praktického lékaře nebo gynekologa; kolonoskopii u těch, kterým test vyšel pozitivně; a léčbu toho, co kolonoskopie najde. HSPA Monitor dosud sledoval jen první krok — pokrytí cílové populace, které bylo v roce 2024 na 31,1 %. Nový indikátor doplňuje druhý krok: kolik dnů uplyne od pozitivního testu do vyšetření, které teprve řekne, jestli jde o nádor.
Číslo publikuje ÚZIS ČR jako otevřená data v sadě PPS-02-07. Definice je přesná a stojí za to ji citovat celou: „Čekací doba na kolonoskopii byla určena pouze u osob ve věku 50 a více let, které podstoupily maximálně rok před sledovanou kolonoskopií screeningový TOKS s pozitivním výsledkem.“ Průměr se počítá za každé čtvrtletí zvlášť, po jednotlivých pracovištích, a agreguje na okres a kraj působiště pracoviště — tedy podle toho, kde se kolonoskopie provedla, ne kde pacient bydlí. Pracoviště s méně než deseti výkony za období sada vynechává. Roční hodnota v našem indikátoru je prostý průměr čtyř čtvrtletí, stejně jako ji počítá datová stránka kolonoskopie.html; sada neobsahuje počty výkonů, takže vážený průměr sestavit nejde.
Dvě věci je třeba říct hned. Zaprvé jde o průměr, ne medián: pár pacientů čekajících téměř rok ho zvedne víc, než by odpovídalo typické zkušenosti. Zadruhé se čeká od data pozitivního testu, kdežto evropská norma 31 dnů běží „od odeslání“ (referral) — část intervalu tedy tvoří cesta test → lékař → žádanka, kterou sada od vlastní fronty na pracovišti neodliší. Obojí hraje ve prospěch systému, ne proti němu. A obojí je v článku i v metodické kartě zapsáno.
Stav v Česku: pět let, plus 23 dní
Zdroj: ÚZIS ČR, NZIS Open, sada PPS-02-07; roční hodnota = prostý průměr čtyř čtvrtletních celostátních průměrů (2019: 63 · 59 · 66 · 57; 2024: 87 · 81 · 86 · 83), staženo a přepočteno 14. 9. 2026. Norma 31 dnů podle doporučení 3.16 evropských směrnic pro kvalitu screeningu (2010) je lhůta od odeslání, ne od testu; slouží jako referenční čára, ne jako změřená hodnota.
Řada nemá žádný zlom, který by se dal svést na jedinou událost. V roce 2019 čekal pacient v průměru 61,2 dne; nejkratší čtvrtletí celé řady je poslední čtvrtletí 2019 s 57 dny. Pak přišel rok 2020 se 70,0 dny, rok 2021 zůstal na 70,2, rok 2022 přidal osm dní na 78,5 a rok 2023 dalších osm na 86,8 dne, s vrcholem 92 dní ve třetím čtvrtletí. Rok 2024 se o 2,6 dne zkrátil na 84,2 — a je pořád o dva týdny delší než cokoli před rokem 2022.
Covidový rok je v řadě vidět (skok z 61 na 70 dní), ale vysvětlením není. Kdyby byl, řada by se po roce 2021 vracela dolů. Místo toho rostla dál, a nejvíc právě v letech 2022 a 2023, kdy už ambulantní péče běžela bez omezení. Za pět let se průměr prodloužil o 23,0 dne, tedy o 37,6 %.
Proč fronta roste: víc pozitivních testů, míň lidí, kteří dorazí
Vysvětlení nabízejí ostatní sady téhož programu, které HSPA Monitor agreguje na stránce kolonoskopie.html. Pozitivita testu skočila z 6,84 % v roce 2019 na 10,07 % v roce 2020 a kolem deseti procent zůstala do roku 2022 (10,12 %); v roce 2024 byla 8,66 %, ale při 684 348 vyšetřených. Počet pozitivních testů, které vyžadují kolonoskopii, tak podle sady PPS-02-05 vzrostl ze 43 921 v roce 2019 na 61 695 v roce 2024. Pracoviště přidala výkony — z 29 474 navazujících kolonoskopií na 38 081, tedy o 29 % — jenže poptávka rostla o 40 %.
-
Víc pozitivních testů
Pozitivita 6,84 % (2019) → 10,07 % (2020) → 8,66 % (2024) při 684 348 vyšetřených; 43 921 → 61 695 pozitivních testů.
-
Kapacita roste pomaleji
29 474 → 38 081 navazujících kolonoskopií, tedy +29 % proti +40 % poptávky.
-
Fronta se prodlužuje
Průměr 61,2 → 84,2 dne; do čtyř týdnů se dostane 14,8 % místo 22,5 % pacientů.
-
Část lidí nedorazí
Návaznost 67,1 % (2019) → 61,7 % (2024); v roce 2010 to bylo 73,6 %.
Zdroj: ÚZIS ČR, NZIS Open, sady PPS-02-02 (pozitivita), PPS-02-05 (pozitivní TOKS a návazná kolonoskopie, podle bydliště, kolonoskopie do 27 týdnů od testu) a PPS-02-07 (čekací doba); agregace sad PPS-02-02 a PPS-02-05 převzata z data/kolonoskopie.json HSPA Monitoru (sestaveno 21. 5. 2026). Řetězec je popis souběhu trendů v datech, ne měřená příčinnost.
Souběh je nepříjemný z obou stran. Prodlužující se fronta a klesající návaznost se totiž navzájem maskují: kdo na kolonoskopii nedorazil, v průměru čekací doby není. Kdyby všichni pozitivní přišli, byla by fronta ještě delší; kdyby byla fronta kratší, přišlo by možná víc lidí. Sada neřekne, kolik z 38 % pacientů, kteří v roce 2024 po pozitivním testu na kolonoskopii nešli, odradil právě termín za tři měsíce.
Rozdělení čekání se přitom posunulo celé, ne jen jeho konec. Do čtyř týdnů se v roce 2019 dostalo 22,5 % pacientů, v roce 2024 už jen 14,8 %. Do osmi týdnů 53,6 % proti 39,5 %. A déle než třináct týdnů čekala v roce 2019 pětina (20,3 %), v roce 2024 třetina (33,3 %).
Mezinárodní srovnání: norma existuje, průměr ne
Tady je důvod, proč má indikátor prázdný benchmark. Harmonizovaný ukazatel „průměrná čekací doba na kolonoskopii po pozitivním testu“ HSPA Monitor v datech OECD ani Eurostatu nenašel; národní programy publikují vlastní monitoringy s různými definicemi — medián nebo průměr, od testu nebo od odeslání, s různými okny. Co existuje, je norma. Evropské směrnice pro zajištění kvality screeningu a diagnostiky kolorektálního karcinomu, které v roce 2010 vydala Evropská komise, v doporučení 3.16 říkají: navazující kolonoskopie po pozitivním screeningovém testu má být naplánována do 31 dnů od odeslání, přijatelný standard je u více než 90 % pacientů, žádoucí u více než 95 %. Český standard programu se na tento dokument sám odvolává (čl. 5.22 Věstníku částka 22/2025) — u klíčových ukazatelů výkonnosti, které za program počítá ÚZIS.
Co norma nemá, je důkaz, že právě 31 dnů dělí bezpečné od nebezpečného. Směrnice ji zdůvodňuje úzkostí pacienta — a sama přiznává, že odklad „nemusí být biologicky kritický“; síla důkazu je nejnižší kategorie (VI–B). Argument o progresi nemoci si směrnice nechává až pro interval mezi nálezem a zahájením léčby (doporučení 3.17). Skutečné kohorty ukazují mírnější obrázek — a je fér ho popsat celý.
| Studie | Populace | Referenční interval | Kdy roste riziko nádoru / pokročilého stadia |
|---|---|---|---|
| Corley a kol., JAMA 2017 | Kaiser Permanente, USA; 70 124 pacientů s pozitivním FIT | 8–30 dnů | do 9 měsíců bez rozdílu; 10–12 měsíců OR 1,48 / 1,97; nad 12 měsíců OR 2,25 / 3,22 |
| Lee a kol., Clin Gastroenterol Hepatol 2019 | Tchaj-wan, celostátní program; 39 346 pacientů | 1–3 měsíce | 3–6 měsíců bez rozdílu; nad 6 měsíců aOR 1,31 / 2,09; nad 12 měsíců 2,17 / 2,84 |
| Forbes a kol., Clin Gastroenterol Hepatol 2021 | systematický přehled 8 studií | do 1 měsíce | nad 9 měsíců AOR 1,75 a 1,48 (dvě největší studie); „kolonoskopie by neměla být odkládána za 9 měsíců“ |
| Grancher a kol., Gut 2026 | Francie, celostátní kohorta; 374 113 pacientů s pozitivním FIT | 2–3 měsíce | bez zvýšeného rizika až do 24 měsíců; rozhoduje koncentrace hemoglobinu ve stolici (≥ 200 µg/g: 8× riziko nádoru proti 30–40 µg/g) |
| Zorzi a kol., Endoscopy 2020 | Veneto, Itálie; program s doporučeným intervalem 30 dnů | do 30 dnů | kolonoskopie po 270 dnech = vyšší prevalence nádoru |
Zdroj: abstrakty studií ověřené v PubMed 14. 9. 2026 — Corley DA et al. JAMA 2017;317(16):1631–1641 (PMID 28444278); Lee YC et al. Clin Gastroenterol Hepatol 2019;17(7):1332–1340 (PMID 30391435); Forbes N et al. Clin Gastroenterol Hepatol 2021;19(7):1344–1354 (PMID 33010414); Grancher A et al. Gut 2026;75(4):748–759 (PMID 41309226); Zorzi M et al. Endoscopy 2020;52(10):871–876 (PMID 32356282). OR = poměr šancí pro jakýkoli kolorektální karcinom / pro pokročilé stadium (III–IV) proti referenčnímu intervalu; jde o observační kohorty, ne o randomizované studie, a pacienti čekající déle se mohou lišit i jinak než délkou čekání.
Čtení tabulky je jednoduché a pro Česko dvojznačné. Průměr 84 dní leží pod hranicí, kde velké kohorty nacházejí měřitelně vyšší riziko nádoru — ta začíná podle studie na šesti, devíti nebo dvanácti měsících, a francouzská kohorta z roku 2026 ji nenašla ani do dvou let, pokud pacient nakonec dorazil. Zároveň leží na 2,7násobku evropské normy a třetina českých pacientů čeká déle než tři měsíce — stále v pásmu, kde ani tchajwanská data rozdíl nevidí (ta ho nacházejí až nad šest měsíců). Nejde tedy o doložený zdravotní škodný účinek. Jde o program, který nemá lhůtu, a fronta bez lhůty roste — a o čtyři měsíce nejistoty, které norma měla pacientům ušetřit.
Pro srovnání hodnoty, ne normy: síť veteránských nemocnic v jižní Kalifornii, kterou popsali May a kol. (Clin Gastroenterol Hepatol 2019), měla v letech 2014–2016 medián 83 dnů od pozitivního testu ke kolonoskopii a návaznost 62,1 % — čísla nápadně podobná českým, publikovaná jako popis problému, který je třeba řešit. Se sousedy se srovnat nelze: harmonizovaný údaj pro Německo, Rakousko, Polsko ani Slovensko HSPA Monitor v primárních zdrojích nenašel a odhadovat ho odmítá.
Regiony: fronta se prodloužila všude, nejvíc na východě Čech
Zdroj: ÚZIS ČR, NZIS Open, sada PPS-02-07, rok 2024; prostý průměr čtyř čtvrtletí sloupce dny_prumer_kraj, staženo a přepočteno 14. 9. 2026. Kraj je působiště pracoviště, ne bydliště pacienta. Celostátní hodnota 84,2 dne. Žádný kraj není pod normou 31 dnů, proto nemá žádný zelenou barvu.
Rozpětí mezi kraji je 32 dní: Královéhradecký kraj na 100,0 dne, Pardubický na 68,0. Zajímavější než pořadí je ale pohyb. Devět ze čtrnácti krajů přidalo mezi lety 2019 a 2024 víc než 20 dní — Královéhradecký nejvíc (+37,8, ze 62,2 dne), za ním Středočeský (+32,0, z 57,2), Zlínský (+31,3), Moravskoslezský (+31,0, z 51,5) a Vysočina (+27,5). Praha, která v roce 2019 patřila k nejrychlejším s 50,8 dne, je na 76,5. Jediné dva kraje, kde se nic nezhoršilo, jsou Liberecký (86,0 → 89,2) a Karlovarský (72,0 → 72,2) — a to jen proto, že už v roce 2019 měly nejdelší čekání v republice. Výchozí čára se posunula všude; tohle není problém jedné nemocnice.
Na okresní úrovni sada obsahuje 72 okresů, kde je kolonoskopické pracoviště s aspoň deseti výkony. Nejdelší průměr měl v roce 2024 Kolín (149,2 dne) a Znojmo (149,0), za nimi Děčín (141,2), Beroun (140,8), Rychnov nad Kněžnou (139,5), Česká Lípa (127,8), Jičín a Svitavy (shodně 122,2). Nejkratší Prachatice (40,0, jen za tři čtvrtletí), Nymburk (44,5), Chrudim (46,0), Sokolov (48,8) a Náchod (53,5). Nad 90 dnů bylo 30 okresů ze 72, nad 120 dnů osm; pod 60 dnů jedenáct a pod 31 dnů, tedy pod evropskou normou, žádný. V roce 2019 bylo nad 90 dnů pět okresů a do 60 dnů dvaatřicet.
Dvě sousední čísla stojí za pozornost: Kolín 149 a Nymburk 44, dvacet kilometrů od sebe, ve stejném kraji, se stejnou úhradou a stejným standardem. Sada neřekne proč — neobsahuje kapacity pracovišť ani jejich spádovost, a pacient z Kolína se v datech Nymburka objeví, jen když tam dojede. Řekne ale, že fronta není přírodní zákon.
Norma, která chybí: co říká Věstník částka 22/2025
Standard „Program screeningu kolorektálního karcinomu v České republice“ vyšel ve Věstníku MZ ČR částka 22/2025 a je to dokument pečlivý. Stanoví cílovou populaci 45–74 let, předepisuje TOKS jednou za dva roky nebo kolonoskopii jednou za deset let, soustřeďuje kolonoskopie na screeningová pracoviště se Statusem uděleným ministerstvem podle § 113d zákona č. 372/2011 Sb. a těm ukládá objemy — nejméně 1 000 koloskopií a 250 terapeutických výkonů za předchozí kalendářní rok (čl. 5.11), nejméně 100 preventivních koloskopií ročně (čl. 5.15) — i indikátory kvality: adekvátní očistu střeva u nejméně 90 % vyšetření, dosažení céka u nejméně 95 %, záchyt adenomů nejméně 25 % (čl. 5.21).
Čas v něm ale není. Čekací doba se ve standardu objevuje dvakrát, a ani jednou jako lhůta: koordinátoři při kontrole pracoviště sledují „průměrné objednací doby na preventivní koloskopii“ (čl. 4.7) a registrující lékař „zhodnotí nejpozději do 6 měsíců účast pacienta na navazujícím vyšetření“ (čl. 5.2). Mezi povinnými indikátory kvality pracoviště žádný časový standard nefiguruje. Nová pracoviště mohou do programu vstoupit jen na základě Výzvy k podání žádosti, která se podle standardu vyhlašuje „zejména při podstatném zhoršení dostupnosti screeningu“ (čl. 4.2) — co je podstatné zhoršení, dokument nedefinuje, a bez lhůty to nemá k čemu vztáhnout.
Přitom právě tento standard obsahuje nástroj, kterým by se fronta dala řídit. Podle platného standardu musí žádanka na kolonoskopii nést „číselnou hodnotu výsledku testu v µg/g stolice“ (čl. 5.2). Francouzská celostátní kohorta 374 113 pacientů (Grancher a kol., Gut 2026) ukázala, že pacient s koncentrací hemoglobinu nad 200 µg/g má proti pásmu 30–40 µg/g osminásobně vyšší riziko nádoru a jedenáctinásobně vyšší riziko pokročilého stadia — a že u pacientů obecně se riziko nezvyšovalo ani po roce čekání, pokud nakonec dorazili. Autoři z toho vyvozují dvě věci: čím vyšší hodnota, tím dřív má kolonoskopie být, a dostat pacienta na vyšetření vůbec je důležitější než rigidní lhůta. Údaj, podle kterého by se česká fronta dala řadit, tedy leží na každé žádance. Zda ho někdo používá, sada PPS-02-07 nerozliší.
Co s tím: tři stoly
Komise pro screening a ministerstvo. Doplnit do čl. 5.21 Věstníku časový indikátor — podíl TOKS+ kolonoskopií provedených do 31 dnů od odeslání, případně do 8 týdnů od testu jako realističtější první krok — vedle očisty střeva a záchytu adenomů. Data na to program má: ÚZIS je publikuje po pracovištích, čtvrtletích a okresech už od roku 2019. Norma, která existuje jen v evropském dokumentu, na který se český standard odvolává, nemá kdo vymáhat.
Screeningová pracoviště. Třídit frontu podle hodnoty testu na žádance. Pacient s 300 µg/g a pacient s 25 µg/g dnes stojí ve stejné řadě; francouzská data říkají, že by neměli. To nevyžaduje nový výkon ani novou vyhlášku — jen aby údaj, který standard na žádance vyžaduje, někdo četl.
Zdravotní pojišťovny a praktičtí lékaři. Návaznost klesla ze 73,6 % v roce 2010 na 61,7 % v roce 2024. Pojišťovna vidí v datech, kdo měl pozitivní test a kolonoskopii nevykázal; praktik má podle standardu do šesti měsíců zhodnotit, jestli pacient dorazil. Adresná připomínka po dvou měsících je stejná operace, jakou pojišťovny od roku 2014 dělají u pozvánek na screening samotný. A nejlevnější způsob, jak zkrátit frontu, je nenechat v ní stát lidi, kteří z ní pak stejně odejdou bez vyšetření.
Co tenhle ukazatel nedokáže
Za prvé je to průměr. Medián sada nepublikuje; rozdělení lze odhadnout jen z jiné sady (PPS-02-05), která má jinou populaci a jiné okno, a obě proto nelze sčítat. Za druhé je roční hodnota nevážený průměr čtvrtletí, protože sada neobsahuje počty výkonů; skutečný roční průměr se může lišit o jednotky dnů. Za třetí je území působiště pracoviště, ne bydliště: okres bez pracoviště v sadě není a pacient se počítá tam, kam dojel. Za čtvrté se čeká od testu, kdežto evropská norma běží od odeslání; cesta test → lékař → žádanka je v čísle schovaná. Za páté v průměru jsou jen ti, kdo dorazili do roka od testu — a to je v roce 2024 zhruba 62 % pozitivních. Za šesté sada zahrnuje jen osoby 50+, zatímco platný standard programu stanoví cílovou populaci od 45 let. A za sedmé sada nezná výsledek: kolik čekajících mělo nádor a v jakém stadiu, z otevřených dat nezjistíte; vazbu mezi čekáním a stadiem nemoci lze doložit jen zahraničními kohortami, které se rozcházejí v tom, od kolika měsíců je zpoždění škodlivé, a shodují v tom, že do tří měsíců rozdíl neprokázaly.
A přece z toho zůstává jedna věta, na kterou žádná z těch výhrad nesahá. Stát zve každý druhý rok víc než milion lidí na test, jehož jediným smyslem je poslat pozitivní na kolonoskopii. V roce 2019 na ni čekali dva měsíce, v roce 2024 skoro tři, v Kolíně pět. Evropský dokument, na který se český standard odvolává, říká měsíc. Český standard neříká nic. Marie z Kolína se nakonec dočkala a nádor neměla. Čtyři měsíce nejistoty jí nikdo nevrátí, a v datech je z nich jediné číslo: 149.