Reforma psychiatrické péče je jednou z mála velkých systémových změn českého zdravotnictví posledních let, která má jasně pojmenovaný cíl: přesunout péči o lidi se závažným duševním onemocněním z izolovaných lůžkových oddělení velkých psychiatrických nemocnic blíž k domovu — do komunity. Nosným prvkem té změny je centrum duševního zdraví (CDZ): multidisciplinární tým, který umí za člověkem zajet domů, podržet ho v krizi a předejít hospitalizaci, kterou si nikdo nepřál. Otázka tedy nezní jen „jak kvalitní je psychiatrická péče", ale úplně prakticky: existuje vůbec v mém okrese tým, který komunitní péči poskytne?
Zdroj: Počet center — MZ ČR (Reforma psychiatrické péče), ÚZIS/NZIS; cíl — Národní akční plán pro duševní zdraví 2020–2030; populace ČSÚ (~10,9 mil.). Počty center jsou orientační. Staženo 4. 6. 2026.
Co je centrum duševního zdraví
Centrum duševního zdraví (CDZ) je komunitní multidisciplinární tým — psychiatr, psychiatrické sestry, psychologové, sociální pracovníci a často peer konzultanti (lidé s vlastní zkušeností s duševním onemocněním) — který poskytuje péči lidem se závažným duševním onemocněním (typicky schizofrenie, bipolární porucha, těžké deprese) přímo v jejich přirozeném prostředí. Klíčový je terénní a krizový rozměr: tým zajede za klientem domů, pomáhá s medikací, sociální situací i bydlením, a dokáže včas zachytit zhoršení, než přeroste v krizi vyžadující hospitalizaci. Cílem je, aby člověk mohl s vážnou nemocí žít běžný život ve své komunitě, místo aby trávil týdny a měsíce na uzavřeném oddělení.
Tento indikátor měří strukturu, nikoli výsledek. Doplňuje tak věci, které dashboard už sleduje: hustotu psychiatrů, délku psychiatrické hospitalizace a spotřebu antidepresiv. Centrum duševního zdraví je organizační jednotka deinstitucionalizace — zatímco psychiatr je jednotlivec a hospitalizace je objem péče v nemocnici, CDZ je tým, který tu péči přebírá v komunitě. Bez něj se reforma nemá o co opřít.
Stav v Česku: růst, ale z velmi nízké základny
Česko mělo v roce 2024 přibližně 40 center duševního zdraví pro dospělé (a zhruba 7 center pro děti a dorost). Při populaci kolem 10,9 milionu to dělá 0,37 centra na 100 tisíc obyvatel. Číslo roste: v září 2018 se otevřelo prvních 5 pilotních center (v Brně, Přerově, Havlíčkově Brodě a na dvou místech v Praze), do října 2021 jich bylo 30 a dnes je jich kolem čtyřiceti. Za šest let se tedy síť zhruba zosminásobila — to je reálný pokrok, který stojí za zmínku.
Nejnovější oficiální přehled síť dál upřesňuje. Podle Ministerstva zdravotnictví (tisková zpráva z 9. června 2026) fungovalo koncem roku 2025 v Česku celkem 50 center duševního zdraví. Páteří sítě zůstává 39 center pro dospělé se závažným duševním onemocněním — přesně ta čísla, o kterých je řeč výše — a k nim přibyla specializovaná centra: 4 pro děti a dorost, 3 pro osoby se závislostmi, 2 pro pacienty v ochranném léčení a 2 pro seniory. Síť se tedy nejen rozšiřuje, ale i diferencuje podle cílových skupin. Konkrétním příkladem je adiktologické centrum duševního zdraví ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, které zahájilo provoz 1. května 2026 při Klinice adiktologie 1. lékařské fakulty UK a VFN; míří na klienty s komplikovanými formami závislostí a kombinovanými poruchami a v prvním roce ho z Operačního programu Zaměstnanost plus podpořila dotace 5,437 milionu korun.
Špatná zpráva je, že i po tomto růstu jsme hluboko pod tím, co reforma slíbila. Národní akční plán pro duševní zdraví 2020–2030 počítá s cílovou sítí 100 center, tedy zhruba 1 centrem na 100 tisíc obyvatel jako stavem plného pokrytí. Původní cíl mít 100 center už do roku 2023 nebyl ani zdaleka splněn: Nejvyšší kontrolní úřad v kontrole z roku 2024 konstatoval, že koncem roku 2023 byla v provozu necelá třetina plánovaných center. Celostátní průměr navíc zakrývá to nejdůležitější — nerovnoměrnost. Centra vznikla hlavně ve městech a jejich okolí; v řadě okresů žádné nevzniklo a jejich spádové oblasti zůstávají bílými místy. Pro člověka s vážnou duševní nemocí to znamená, že o jeho přístupu ke komunitní péči nerozhoduje diagnóza, ale PSČ.
Zdroj: MZ ČR (Reforma psychiatrické péče), ÚZIS/NZIS, NKÚ 2024; cíl — Národní akční plán pro duševní zdraví 2020–2030. Hodnoty trendu orientační.
Mezinárodní srovnání
Komunitní model péče o duševní zdraví je směr, který doporučuje Světová zdravotnická organizace a kterým se vydala většina vyspělých zemí — od belgické reformy „článek 107" (mobilní komunitní týmy) přes rozvinutou německou a rakouskou komunitní psychiatrii (sociálně-psychiatrické služby, terénní týmy) až po pilotní programy ve střední Evropě. Jednotná metodika pro hustotu „center" napříč zeměmi neexistuje, takže přímé srovnání čísel je obtížné. Nejbližší srovnatelný systém je ale přímo za hranicemi.
Polsko spustilo svůj pilotní program center duševního zdraví (Centrów Zdrowia Psychicznego, CZP) ve stejném roce 2018 jako Česko a se stejnou filozofií: péče blízko domovu, terénní a krizové týmy, 24hodinová dostupnost bez nutnosti doporučení. Rozdíl je v tempu. Do prosince 2024 mělo Polsko 117 center pokrývajících přes polovinu dospělé populace (Národní fond zdraví uzavřel smlouvy s centry pokrývajícími zhruba 50,6 % dospělých, tj. ~15,5 milionu lidí). Česko se ve stejné době pohybuje zhruba na třetině cesty k plnému pokrytí. Dvě země, stejný model, stejný start — a velmi rozdílná rychlost rozšíření.
| Země | Pokrytí / síť (2024) | Kontext |
|---|---|---|
| Česko | ~40 center, ~třetina cíle | pilot 2018; cíl 100 center do 2030 (NAPDZ) |
| Polsko | 117 center, ~50,6 % populace | pilot CZP rovněž od 2018; rychlé rozšíření |
| Německo | rozvinutá komunitní psychiatrie | sociálně-psychiatrické služby, terénní týmy |
| Rakousko | rozvinuté psychosociální služby | regionální psychosociální centra |
Zdroj: Polsko — Ministerstvo zdraví PL / ezdrowie.gov.pl (12/2024); Česko — MZ ČR, NKÚ 2024. Pozn.: metodiky nejsou plně srovnatelné; tabulka slouží jako kontext směru a tempa reforem, ne jako přesné srovnání jedné metriky.
Že komunitní model funguje, naznačuje i jeden výsledkový ukazatel: počet dlouhodobě hospitalizovaných psychiatrických pacientů v ČR klesl z téměř 30 300 v roce 2018 na 25 300 v roce 2022. Reforma tedy reálně přesouvá těžiště péče z nemocnic do komunity — ale jen tam, kde komunitní tým existuje. Tempo deinstitucionalizace je přímo vázané na to, jak rychle síť center roste.
Proč center přibývá pomalu
Hlavní brzdou jsou lidé. Komunitní psychiatrie stojí na psychiatrech a psychiatrických sestrách — a těch je kritický nedostatek. NKÚ v roce 2024 zjistil, že pro vznik nových center a celkové pokrytí chybí více než polovina potřebných specialistů. Bez personálu nemůže centrum vzniknout ani fungovat v plném rozsahu, i kdyby byly peníze a prostory. NKÚ navíc upozornil, že stát v letech 2021 a 2023 nepodpořil dotacemi specializační vzdělávání psychiatrů — tedy přesně tu páku, která by nedostatek personálu zmírnila.
Druhou brzdou je financování zdravotně-sociálního pomezí. Zdravotní složku péče v CDZ hradí zdravotní pojišťovny, ale sociální složka (podpora bydlení, zaměstnání, sociální práce) nemá zajištěné udržitelné financování. Centra vznikala z časově omezených evropských dotací (Operační program Zaměstnanost, Národní plán obnovy; dotace na jejich vznik činila zhruba 407 milionů korun) a po jejich vyčerpání čelí riziku provozní neudržitelnosti. Třetí brzdou je legislativa: právní ukotvení center dosud není plně účinné, takže centra fungují bez stabilní zákonné jistoty, navázaná na dotační cykly místo na trvalý systémový rámec.
-
Prvních 5 pilotních CDZ
Otevřena v září v Brně, Přerově, Havlíčkově Brodě a na dvou místech v Praze. Reforma psychiatrické péče startuje.
Pilot -
30 center z výzev OP Zaměstnanost
Tři výzvy z evropských fondů rozšiřují síť na 30 center (MZ ČR, 10/2021).
Rozšíření -
~40 center · kontrola NKÚ
NKÚ: koncem 2023 v provozu necelá třetina ze 100 plánovaných; chybí > ½ specialistů, sociální složka bez udržitelného financování, legislativa neúčinná.
Kontrola -
50 center celkem · výzva CDZ IV
MZ ČR (9. 6. 2026): koncem 2025 celkem 50 center (39 pro dospělé se SMI + specializovaná pro děti, závislosti, ochranné léčení a seniory). Spuštěno adiktologické CDZ ve VFN Praha (1. 5. 2026). Výzva CDZ IV cílí na nejméně 15 nových center (vyhlášení 9/2026, realizace do 2028).
Teď -
Cíl 100 center
Národní akční plán pro duševní zdraví 2020–2030: plné pokrytí, ~1 centrum na 100 tisíc obyvatel.
Cíl
Zdroj: MZ ČR (Reforma psychiatrické péče), NKÚ (kontrolní akce 23/22, 10/2024), Národní akční plán pro duševní zdraví 2020–2030.
Příběh za daty
Bruntál, únorové pondělí. Pan Tomáš (34) má diagnózu schizofrenie a po třetí hospitalizaci v psychiatrické nemocnici vzdálené hodinu cesty se vrací domů. Aby zůstal stabilní, potřebuje pravidelný kontakt — sestru, která za ním zajede domů, zkontroluje medikaci a včas zachytí zhoršení, a tým, který je k zastižení, když přijde krize. Přesně to dělá centrum duševního zdraví. Jenže v jeho okrese žádné nevzniklo a nejbližší tým má plnou kapacitu pro vlastní spádovou oblast. Tomáš tak má na výběr mezi dojížděním k přetížené ambulanci a čekáním, až se stav zhorší natolik, že přijde další hospitalizace — ne proto, že by komunitní péče nefungovala, ale proto, že v jeho okrese fyzicky není. Tohle je přesně situace, kterou indikátor měří: ne kvalitu jednotlivého centra, ale jestli vůbec nějaké existuje na dosah.
Politická páka
Na rozdíl od mnoha systémových problémů je tady páka konkrétní a leží převážně na straně státu. Nejúčinnějším krokem je stabilní zákonné a úhradové ukotvení center — takové, které centrům dá jistotu existence nezávislou na dotačních cyklech a vyřeší financování sociální složky (kompetence Ministerstva zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí). Bez něj zůstane každé centrum závislé na tom, jestli se podaří získat další evropskou dotaci. K tomu patří cílená podpora specializačního vzdělávání psychiatrů a psychiatrických sester (kterou stát podle NKÚ v letech 2021 a 2023 dotacemi nepodpořil), pokračování projektů CDZ z evropských fondů a přednostní budování center v okresech bez pokrytí podle Národního akčního plánu pro duševní zdraví.
Tu páku stát začátkem roku 2026 začal zatahovat. Ministerstvo zdravotnictví ohlásilo přípravu výzvy CDZ IV na podporu vzniku nejméně 15 nových center — samotné vyhlášení dotačního programu je plánováno na 15. září 2026 (realizace v letech 2026–2028, financování z Operačního programu Zaměstnanost plus a státního rozpočtu) — a souběžně už otevírá specializovaná centra pro dosud nepokryté skupiny: adiktologické centrum ve VFN spustilo provoz v květnu 2026, dalšími cílovými skupinami jsou děti a senioři. To je posun správným směrem. Otevřenou otázkou ale zůstává, zda nová vlna projektů vyřeší přesně ty bariéry, na které ukázal NKÚ: jestli se podaří dotáhnout personál (chybějící psychiatry a sestry projekt sám nevyškolí), udržitelné financování sociální složky po vyčerpání evropských dotací a trvalé zákonné ukotvení. Bez nich hrozí, že přibudou centra na papíře, ale ne stabilní síť, na kterou se může spolehnout člověk v Bruntále i za deset let. Další projekt je nutná, ne ovšem postačující podmínka.
Cílový stav je přitom už pojmenovaný — 100 center, zhruba jedno na 100 tisíc obyvatel. Chybí dotáhnout tři věci: lidi, kteří centra povedou, peníze, které je udrží v provozu, a zákon, který jim dá jistotu. Když se to podaří, příště nebude muset pan Tomáš z Bruntálu čekat na hospitalizaci jako na jedinou dostupnou pomoc — a o jeho přístupu ke komunitní péči nerozhodne jeho PSČ.
Co s tím dělá HSPA Monitor
Indikátor Centra duševního zdraví (na 100 000 obyvatel) zařazujeme do rámce HSPA jako strukturální ukazatel v doméně dostupnosti péče. Spolu s hustotou psychiatrů a délkou psychiatrické hospitalizace tvoří trojici, která dohromady ukazuje, nakolik se českému systému daří naplnit slib reformy — přesunout péči o duševní zdraví z nemocnic do komunity, blíž k lidem.