Pro koho je tento text: pro tvůrce politik, epidemiology, praktické lékaře, pediatry, gynekology i rodiče. Černý kašel (pertuse) je učebnicový příklad vakcínou preventabilní nemoci — a její návrat je citlivým testem toho, jak dobře funguje očkovací program tam, kde na něm nejvíc záleží: u nejmenších dětí.
Začněme u nejzranitelnějšího pacienta. Novorozenec, šest týdnů starý, na jednotce intenzivní péče, napojený na podporu dýchání. Záchvatovitý kašel mu bere dech rychleji, než stihne nabrat další. Je příliš malý na to, aby měl vlastní očkování — první dávku hexavalentní vakcíny dostává dítě až ve třetím měsíci života. Jeho jediná ochrana v prvních týdnech měla přijít od matky, přes placentu. Nepřišla. A přesně tahle mezera dělá z čísla, které v roce 2024 vystřelilo do výšky, víc než statistiku.
Co se stalo v roce 2024
Česko zažilo v roce 2024 největší epidemii černého kašle za více než šedesát let. Incidence dosáhla 199,4 onemocnění na 100 000 obyvatel. Pro srovnání: v roce 2021, kdy protiepidemická opatření proti covidu-19 potlačila šíření i ostatních respiračních nákaz, klesla incidence černého kašle prakticky k nule. Návrat byl tedy nejen prudký, ale i velmi rychlý.
Zdroj: SZÚ — ISIN (surveillance černého kašle), 2024; ECDC Surveillance Atlas (EU/EEA agregát). Hodnoty odpovídají datovému kontraktu HSPA Monitoru.
Epidemie nebyla rozložená rovnoměrně. Nejvyšší nemocnost byla podle SZÚ ve věkové skupině 15–19 let — tedy u dospívajících, u nichž ochrana z dětského očkování už odezněla; medián věku nemocných byl 23 let. Nejtěžší průběh ale měli kojenci, kteří ještě nestihli dostat první dávku vakcíny. U dětí do jednoho roku života bylo za rok 2024 hlášeno 678 onemocnění a z nich bylo 285 (42 %) hospitalizováno. Právě u nejmenších černý kašel nejčastěji vede k hospitalizaci a v nejhorších případech k úmrtí. Vysoká cirkulace nákazy v celé populaci tedy přímo ohrožuje tu nejmenší a nejzranitelnější skupinu.
Jak vypadá trend
Roční čísla černého kašle nikdy nejsou plochá — nemoc má přirozenou periodicitu epidemií, které přicházejí zhruba každé tři až pět let. Rok 2024 ovšem vystoupil i nad obvyklé epidemické vrcholy. Po hlubokém propadu v roce 2021 se nemoc v letech 2022 a 2023 pomalu vracela a v roce 2024 propukla naplno.
Skok z jednotek na téměř dvě stě případů na 100 tisíc během dvou let. Zdroj: SZÚ — ISIN (roční přehledy surveillance); hodnoty odpovídají datovému kontraktu HSPA Monitoru.
Mezinárodní srovnání
Česko nebylo v roce 2024 samo. Celá EU/EEA zaznamenala rekordní návrat černého kašle — po letech utlumení během pandemie se nemoc vrátila napříč kontinentem. Podle agregátních dat ECDC se notifikační míra v EU/EEA pohybovala řádově kolem padesáti případů na 100 000 obyvatel. Česká incidence 199,4 ji tak překonala zhruba čtyřnásobně, což Česko zařadilo mezi nejhůře zasažené země Evropy v přepočtu na obyvatele.
| Země | Notifikační míra 2024 (/100 tis.) | Kontext |
|---|---|---|
| Česko | 199,4 | nejvíc od 60. let; jeden z nejvyšších podílů nemocných v EU |
| EU/EEA (průměr) | ~50 | rekordní rok i pro celou unii |
| Rakousko | 168,9 | rovněž silný návrat nemoci |
| Slovensko | 134,7 | nárůst, ale pod úrovní ČR |
| Polsko | 89,2 | nárůst, ale pod úrovní ČR |
| Německo | 29,7 | nižší míra hlášení než v ČR |
Mezinárodní srovnání komplikují rozdílné definice případu a různá intenzita testování mezi zeměmi. Notifikační míry sousedních zemí pocházejí z ECDC, Annual Epidemiological Report for 2024 (Tab. 1). Hodnota za ČR uvedená v tabulce odpovídá datovému kontraktu HSPA Monitoru. Zdroj: ECDC.
Srovnání mezi zeměmi je přitom třeba číst opatrně. Každý stát má trochu jinou definici hlášeného případu a jinou intenzitu laboratorního testování — tam, kde se testuje hojně, se zachytí i lehké případy u dospělých, které jinde uniknou. Část mezinárodních rozdílů je proto artefakt systému hlášení, ne skutečné epidemiologie. I po této korekci ale Česko patřilo v roce 2024 k nejpostiženějším.
Proč se nemoc vrátila
Návrat černého kašle není náhoda ani selhání jednoho úředníka. Je to souběh několika strukturálních faktorů, které se v roce 2024 sešly.
| Faktor | Jak působí |
|---|---|
| Slábnoucí imunita po acelulární vakcíně | Acelulární vakcína je bezpečnější, ale ochrana po ní slábne rychleji než po staré celobuněčné — dospívající a dospělí se stávají rezervoárem nákazy. |
| Mezera v přeočkování | Booster v dospívání a dospělosti není důsledně využíván; chybí pravidelné přeočkování dospělých. |
| Nízká vakcinace těhotných | Očkování matky ve 3. trimestru předá protilátky novorozenci na první týdny života — tato vrstva ochrany zůstává nedostatečně využitá. |
| Epidemická periodicita | Nemoc se přirozeně vrací ve vlnách každé 3–5 let; na nízkou imunitu populace dopadla obzvlášť silně. |
| Post-covidový imunitní dluh | Roky utlumené cirkulace během pandemie znamenaly méně přirozených „posílení“ imunity — populace byla zranitelnější. |
Faktory se sčítají. Žádný z nich sám o sobě epidemii nevyvolá — společně ano.
Klíčový je první řádek tabulky. Přechod z celobuněčné na acelulární vakcínu byl správný krok kvůli bezpečnosti a snášenlivosti, má ale jeden důsledek: ochrana po acelulární vakcíně slábne rychleji. To znamená, že dospívající a dospělí, kteří byli očkováni v dětství, postupně ztrácejí imunitu a stávají se přenašeči — a od nich se nákaza dostává k nejmenším dětem, které ještě nejsou chráněné vlastním očkováním. Černý kašel tak přestal být „dětskou nemocí“ a stal se nemocí, kterou roznáší zdánlivě zdravá populace s odeznělou imunitou.
Kde je politická páka
Dobrá zpráva je, že nejde o problém bez řešení. Páky, kterými lze příští epidemii zmírnit, jsou konkrétní a leží v kompetenci státu — ministerstva zdravotnictví, Státního zdravotního ústavu a Národní imunizační komise.
-
Očkování těhotných
Aktivně propagovat a důsledně hradit vakcinaci dTpa ve 3. trimestru — nejúčinnější ochrana kojenců v prvních týdnech, než dostanou vlastní očkování.
Chrání nejzranitelnější -
Přeočkování dospělých
Hlídat včasnost boosteru v dospívání a zvážit pravidelné přeočkování dospělých — zejména zdravotníků a osob v kontaktu s novorozenci.
Snižuje rezervoár nákazy -
Silnější surveillance
Posílit laboratorní záchyt a rychlost hlášení, aby systém viděl nástup epidemie dřív a mohl zareagovat dřív, než vrcholí.
Včasné varování
Nejúčinnější je první páka — mateřská vakcinace předá protilátky novorozenci ještě před jeho vlastním očkováním.
Nejdůležitější je první páka. Očkování matky ve třetím trimestru těhotenství je nejúčinnější způsob, jak ochránit kojence v prvních týdnech života — tedy přesně v období, kdy je riziko nejtěžšího průběhu nejvyšší a kdy dítě ještě nemůže mít vlastní očkování. Mateřská vakcinace proti černému kašli je v řadě evropských zemí standardem a její dostupnost i míra využití přímo rozhodují o tom, kolik novorozenců skončí na JIP. Každý epidemický rok bez důsledné podpory tohoto opatření znamená další děti jako ten šestitýdenní novorozenec z úvodu.
Černý kašel je tak víc než jen jedna z infekčních nemocí. Je to citlivý ukazatel toho, jak dobře funguje očkovací program v jeho nejnáročnější části — v ochraně těch, kdo se ještě nemohou bránit sami. Číslo 199,4 za rok 2024 je varování. Jestli se z něj stane trvalý stav, nebo jednorázový výkyv, rozhodne to, jak rychle systém zareaguje na to, co o příčinách epidemie už víme.