Miloslav z Karviné, 66 let, kouří od patnácti. Do schodů se zastavuje už pár let, ranní kašel bere jako rituál a obojí přičítá věku. Spirometrii, základní vyšetření plicních funkcí, mu nikdo neudělal, dokud ho v zimě nepřivezla záchranka s dušností na urgentní příjem. Tam poprvé slyší zkratku CHOPN — chronická obstrukční plicní nemoc. Miloslav je ilustrativní postava. Čísla, která za jeho příběhem stojí, ne: v roce 2023 zemřelo v Česku na chronické nemoci dolních dýchacích cest 33,48 lidí na 100 000 obyvatel, v průměru Evropské unie 27,86.
Zdroj: Eurostat, hlth_cd_asdr2 (standardizovaná míra, ESP 2013, J40–J47), referenční rok 2023, staženo z API 12. 10. 2026; ČSÚ, Zemřelí podle příčiny smrti v Česku 2015–2024 (Tab. 1); Lamprecht et al., Chest 2015. Poměr 1,20 a podíl 3,1 % jsou výpočty redakce.
Co indikátor měří
Nový indikátor Úmrtnost na chronické nemoci dolních dýchacích cest přebírá řadu Eurostatu hlth_cd_asdr2: věkově standardizovanou míru úmrtí, u nichž byla jako základní příčina smrti vybrána některá z chronických nemocí dolních dýchacích cest, tedy kódy MKN-10 J40 až J47, na 100 000 obyvatel. Standardizace na evropskou standardní populaci (ESP 2013) odstraňuje vliv toho, že některé země mají starší obyvatelstvo než jiné, a hodnoty Česka, sousedů i průměru EU jsou tak spočítané stejně.
Hned na začátku je třeba říct, co indikátor není. Není to čistá úmrtnost na CHOPN. Skupina J40–J47 zahrnuje chronickou bronchitidu, emfyzém a další formy CHOPN (J40–J44), ale také astma (J45–J46) a bronchiektazie (J47). Eurostat ji publikuje jako jednu harmonizovanou položku, a proto ji HSPA Monitor přebírá celou. Prvotním zdrojem jsou v Česku Listy o prohlídce zemřelého, ze kterých Český statistický úřad vybírá základní příčinu smrti podle pravidel MKN-10 automatizovaným systémem IRIS; Eurostat data poté harmonizuje. V datovém kontraktu má indikátor směr „nižší je lepší“ a signál bad: Česko je od průměru EU vzdáleno o 20,2 %, za hranicí 15 %, kterou HSPA Monitor používá u většiny standardizovaných měr úmrtnosti z této řady.
Stav v Česku: pětina nad Evropou, odstup se nezužuje
V absolutních číslech zemřelo podle ČSÚ na chronické nemoci dolní části dýchacího ústrojí 3 572 lidí v roce 2023 a 3 480 v roce 2024, což jsou 3,1 % ze 112 211 zemřelých. Eurostat za rok 2023 uvádí u rezidentů Česka 3 575 úmrtí; obě čísla se tedy liší jen o tři případy, což potvrzuje, že evropská řada přebírá českou statistiku věrně. Standardizovanou míru za rok 2024 zatím Eurostat nezveřejnil — data přicházejí s odstupem zhruba dva a půl roku.
Důležitější než jeden rok je směr. V roce 2019 měla Česká republika 34,97 úmrtí na 100 000 obyvatel a EU 29,95. Do roku 2023 klesla česká hodnota na 33,48, tedy o 4 %, evropská na 27,86, tedy o 7 % (výpočty redakce). Odstup se tak mírně rozšířil: v roce 2019 bylo Česko na 1,17násobku EU, v roce 2023 na 1,20násobku. Roky 2020 a 2021 je přitom třeba číst opatrně, protože lidé s chronickou plicní nemocí mohli v pandemii umírat se základní příčinou covid-19, což mohlo míru na čas snížit.
| Rok | Česko | EU-27 | Česko proti EU |
|---|---|---|---|
| 2019 | 34,97 | 29,95 | 1,17× |
| 2020 | 33,25 | 27,67 | 1,20× |
| 2021 | 31,82 | 25,55 | 1,25× |
| 2022 | 34,38 | 27,84 | 1,23× |
| 2023 | 33,48 | 27,86 | 1,20× |
Zdroj: Eurostat, hlth_cd_asdr2, sex=T, age=TOTAL, icd10=J40–J47, unit=RT; staženo z API 12. 10. 2026. Poměry jsou výpočet redakce (zaokrouhleno na dvě desetinná místa).
Rozdíl proti Evropě platí pro obě pohlaví. Muži v Česku umírají na chronické nemoci dolních dýchacích cest v míře 45,45 na 100 000 (EU 38,46), ženy 25,80 (EU 21,02). Naprostá většina úmrtí připadá na lidi nad 65 let: u mužů v této věkové skupině je česká míra 208,77 proti 179,33 v EU, u žen 120,23 proti 96,80. Jde tedy o nemoc stáří, ale nemoc, která se buduje desítky let předtím.
Časová řada má ještě jedno místo, které je třeba znát. Mezi roky 2012 a 2013 česká míra vyskočila z 30,04 na 41,43 a počet úmrtí z 2 580 na 3 584. Eurostat v národních metadatech Česka uvádí pro rok 2013 aktualizaci klasifikace MKN-10 a zavedení nového úmrtního listu se čtyřmi řádky pro řetězec příčin smrti. Skok ve stejném roce má ovšem i agregát EU, jehož složení se v čase měnilo. Co přesně český skok způsobilo, primární zdroje nevyčíslují a HSPA Monitor to netvrdí; proto řadu srovnáváme až od roku 2013 a hlavní srovnání stavíme na letech 2019–2023.
Mezinárodní srovnání: proč nečíst Polsko a Slovensko jako vzor
Zdroj: Eurostat, hlth_cd_asdr2, sex=T, age=TOTAL, icd10=J40–J47, unit=RT; referenční rok 2023 (poslední dostupný), dataset aktualizován 8. 6. 2026, staženo 12. 10. 2026. Hodnoty Polska a Slovenska jsou ovlivněny kódovací praxí (viz rámeček), proto jsou označeny neutrálně.
Mezi sousedy je obraz rozporuplný. Rakousko má 32,96, tedy prakticky stejně jako Česko. Německo je s 39,29 výš než Česko a Maďarsko s 57,07 výrazně výš. Polsko vykazuje 16,87 a Slovensko 11,72, zhruba polovinu, respektive třetinu české hodnoty. Kdyby to bylo zdraví plic, musely by mít polské a slovenské populace podstatně jiný vztah ke kouření a k ovzduší než česká — ale pro tak velký rozdíl HSPA Monitor žádné vysvětlení v datech o rizikových faktorech nemá. Je proto pravděpodobné, že se část rozdílu vysvětluje tím, jak se v různých zemích stejné úmrtí zapíše na úmrtní list.
Co za číslem stojí: kouření, ovzduší, pozdní diagnóza
Kouření. Denně kouří 16,4 % Čechů starších 15 let (denní kuřáctví, 2024). To je pod průměrem EU (18,5 %), ale nad průměrem OECD (14,8 %). Samotná dnešní míra kouření tedy rozdíl proti EU nevysvětluje; chronická plicní nemoc se vyvíjí desítky let a dnešní úmrtnost nese i kouření minulých generací. Co víme jistě, je účinek odvykání. V randomizované Lung Health Study (Anthonisen et al. 2005, Annals of Internal Medicine) dostalo 5 887 kuřáků s dosud bezpříznakovou obstrukcí dýchacích cest buď desetitýdenní program odvykání, nebo běžnou péči. Po 14,5 roku byla celková úmrtnost ve skupině s programem nižší (8,83 proti 10,38 úmrtí na 1 000 osoboroků), přestože po pěti letech nekouřilo jen 21,7 % účastníků programu proti 5,4 % v kontrolní skupině.
Ovzduší. Populačně vážená expozice jemným prachovým částicím je v Česku 14,1 µg/m³ (expozice PM2.5, 2024) proti 12,1 v EU a 11,2 v OECD. Metaanalýza prospektivních kohortových studií (Park et al. 2021, Environmental Research; odhad pro PM2.5 ze šesti z nich) spojuje každých 10 µg/m³ PM2.5 navíc s o 18 % vyšším výskytem CHOPN (HR 1,18). Kvalita ovzduší je tak zdravotní politika, i když ji nedělá ministerstvo zdravotnictví.
Pozdní diagnóza. Největší slepá skvrna je, kolik lidí o své nemoci neví. V mezinárodním šetření 30 874 dospělých nad 40 let ze 44 lokalit ve 27 zemích (Lamprecht et al. 2015, Chest) zůstalo 81,4 % spirometricky prokázaných případů CHOPN bez diagnózy a jen 26,4 % účastníků kdy absolvovalo vyšetření plicních funkcí. Česko v tomto šetření nebylo a srovnatelná česká data HSPA Monitor nenašel. Autoři ale formulují závěr, který platí obecně: protože účinná léčba existuje, spirometrie pomáhá zachytit CHOPN ve fázi, kdy léčba zlepší výsledky a kvalitu života.
Péče mezi zhoršeními. CHOPN se projevuje epizodami akutního zhoršení, tzv. exacerbacemi, které často končí v nemocnici. Indikátor odvratitelných hospitalizací, jehož součástí jsou CHOPN a astma, je v Česku 592 na 100 000 obyvatel (2022) proti 473 v průměru OECD. Cochranův přehled 20 randomizovaných studií s 1 477 pacienty (Puhan et al. 2016) ukázal, že plicní rehabilitace po exacerbaci snižuje počet opakovaných hospitalizací (OR 0,44, důkazy střední kvality) a výrazně zlepšuje kvalitu života i tělesnou výkonnost (chůze za šest minut v průměru o 62 metrů delší). Na úmrtnost prokazatelný vliv neměla (OR 0,68, interval spolehlivosti 0,28–1,67). Rehabilitace tedy není nástroj, který by sám snížil číslo z Eurostatu, ale je to nástroj, který drží lidi mimo nemocnici.
Politická páka: jeden program už osloví správné lidi
Česko spustilo pilotní program časného záchytu karcinomu plic, který zve současné a bývalé kuřáky ve věku 55–74 let s dlouhou kuřáckou historií na nízkodávkové CT. Pokrytí cílové populace dosáhlo v roce 2024 2,7 % (2022: 0,4 %, 2023: 1,3 %). Je to přesně populace, ve které se nediagnostikovaná CHOPN dá čekat nejčastěji. Návrh, který z dat vyplývá, je jednoduchý: kdo přijde na screening plic, měl by odejít i s výsledkem spirometrie a s nabídkou odvykání kouření. Účinek takového propojení zatím v Česku nikdo neměřil a HSPA Monitor ho nedokládá; jde o logiku sdílené cílové skupiny, ne o doložený výsledek.
Druhou pákou je ovzduší. Česká expozice PM2.5 klesá (z 16,5 µg/m³ v roce 2020 na 14,1 v roce 2024), ale zůstává nad evropským průměrem. Třetí pákou je péče po exacerbaci: dostupnost plicní rehabilitace po hospitalizaci pro CHOPN je ukazatel, který Česko veřejně nesleduje, a odvratitelné hospitalizace ukazují, že prostor existuje.
Co s tím
Primární péče a screening: spirometrie pro kuřáky s příznaky. Nejlevnější krok je propojit už fungující pilotní screening karcinomu plic s vyšetřením plicních funkcí a programem odvykání. Randomizovaná data ukazují, že odvykání snižuje úmrtnost i u lidí, kteří už obstrukci mají, a to i když uspěje jen menšina.
Nemocnice a pojišťovny: rehabilitace po exacerbaci. Kdo odchází z nemocnice po zhoršení CHOPN, má mít cestu k plicní rehabilitaci. Evidence ukazuje méně návratů do nemocnice a lepší kvalitu života. Pojišťovny mají data, aby změřily, kolik pacientů ji po hospitalizaci skutečně dostane.
ČSÚ a ÚZIS: zveřejnit vícečetné příčiny smrti. Protože CHOPN je na úmrtních listech podhlášená a mezinárodní srovnání závisí na kódování, užitečným doplňkem by byla statistika všech zmínek chronické plicní nemoci na Listu o prohlídce zemřelého, nejen základní příčiny. Teprve pak půjde říct, jak velký je rozdíl proti Evropě doopravdy.
Co tenhle ukazatel nedokáže
Za prvé neodděluje CHOPN od astmatu a bronchiektazií. Za druhé počítá jen úmrtí, u nichž byla plicní nemoc vybrána jako základní příčina; lidí s CHOPN zemře víc. Za třetí je silně citlivý na to, jak se v které zemi vyplňují a kódují úmrtní listy — polské a slovenské hodnoty to ukazují nejzřetelněji. Za čtvrté roky 2020–2021 jsou zkreslené pandemií. Za páté přichází s odstupem dva a půl roku a česká řada má mezi roky 2012 a 2013 skok, jehož příčina není vyčíslena. Miloslav z Karviné v této statistice jednou bude, nebo nebude. Jestli dojede na rehabilitaci a přestane kouřit, o tom rozhodne víc než cokoli, co se o něm dá vyčíst z tabulek.