Ordinace praktického lékaře v okresním městě, konec října. Paní Věra, dvaašedesát let, přijde na kontrolu s výsledky glykovaného hemoglobinu. Diabetes 2. typu má devět let, k tomu vysoký tlak a nadváhu. Lékař projde čísla, upraví dávku metforminu, domluví kontrolu na jaře. O očkování proti chřipce nepadne slovo — ani od něj, ani od ní. Není to zlá vůle: v ordinaci se za den vystřídá čtyřicet lidí, vakcína se nikomu nenabízí automaticky a paní Věra by si o ni neřekla, protože „chřipku nikdy neměla“. V lednu ji chřipka položí, glykemie vyletí, tři dny stráví na interním oddělení. Očkování, na které měla nárok zdarma, stálo jednu nabídnutou větu. Postava paní Věry je ilustrativní; mechanismus, který popisuje, ilustrativní není.
Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR, Národní očkovací strategie ČR pro období let 2025–2029, Příloha č. 3, Tabulky č. 4 a 5 (podkladové registry ISIN a NRHZS). Hodnota 75 % pochází z Doporučení Rady 2009/1019/EU. Odstup od cíle a průměrný roční přírůstek jsou vlastní výpočet redakce ze zveřejněné řady.
Co nový ukazatel měří
Indikátor sleduje podíl lidí léčených pro diabetes, kteří se v dané chřipkové sezóně nechali očkovat proti sezónní chřipce. Jmenovatelem jsou pacienti s diagnózou E10 až E14 vykázanou v daném roce jako hlavní diagnóza, čitatelem ti z nich, u kterých je ve stejném roce zaznamenané očkování. Podkladem jsou dva národní registry: Informační systém infekčních nemocí, kam se hlásí podaná očkování, a Národní registr hrazených zdravotních služeb, odkud pochází diagnóza.
Proč zrovna diabetici. Jsou nejpočetnější chronickou rizikovou skupinou, kterou české očkovací doporučení zná — jen s vykázanou diagnózou jich je 935 520. Chřipka u nich neznamená týden v posteli: zvyšuje riziko hospitalizace, akutní dekompenzace diabetu i kardiovaskulární příhody. A na rozdíl od většiny preventivních opatření je ochrana jednorázová, levná a plně hrazená z veřejného zdravotního pojištění.
Dashboard dosud sledoval proočkovanost proti chřipce jen u seniorů nad 65 let. Ta je 24,5 procenta. Nový ukazatel doplňuje druhou osu rizika — nikoli věk, ale nemoc. A ukazuje, že podél té druhé osy je systém ještě slabší, protože se o ni v podstatě nepokouší.
Stav v Česku: čtrnáct sezón, devět bodů
Česká řada nemá zlom ani skok. Ze 13,3 procenta v sezóně 2010/2011 stoupla na 22,3 procenta v sezóně 2023/2024. Za čtrnáct sezón tedy o devět procentních bodů, což je relativní nárůst o 68 procent a průměrných 0,69 bodu za sezónu. Jediný pokles celé řady připadá na sezónu 2022/2023, kdy hodnota klesla z 21,2 na 20,6 procenta — první plná sezóna po odeznění pandemie covid-19.
Zdroj: MZ ČR, Národní očkovací strategie ČR 2025–2029, Příloha č. 3, Tabulka č. 4 (diabetes mellitus E10–E14, všechny věkové skupiny). Zobrazeny jsou vybrané body souvislé řady čtrnácti sezón, kterou indikátor drží v plném rozsahu. Měřítko grafu je nastavené na cílovou hodnotu 75 %, aby byl odstup od cíle vidět.
Diabetes v tom není výjimka, spíš střed pole. Táž tabulka uvádí za sezónu 2023/2024 ještě čtyři další chronické skupiny a rozptyl mezi nimi je poučný: nejlépe jsou na tom pacienti s onemocněním ledvin, nejhůř lidé s astmatem — tedy skupina, která je věkově nejmladší.
| Skupina pacientů | Všechny věkové skupiny | Jen 65 a více let |
|---|---|---|
| Onemocnění ledvin (N17–N19) | 24,6 % | 30,4 % |
| CHOPN (J44) | 23,5 % | 31,1 % |
| Diabetes mellitus (E10–E14) | 22,3 % | 29,4 % |
| Kardiovaskulární onemocnění | 17,2 % | 28,6 % |
| Astma bronchiale (J45) | 12,5 % | 33,5 % |
| Senioři 65+ jako celek | — | 25,5 % |
| Klienti domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem | — | 55,8 % |
| Celá populace ČR | 7–8 % | — |
Zdroj: MZ ČR, Národní očkovací strategie ČR 2025–2029, Příloha č. 3, Tabulky č. 4 a 6 a doprovodný text. Kardiovaskulární onemocnění zahrnují diagnózy I20–I25, I30–I51 a I70–I79. Údaj za celou populaci uvádí strategie jako přibližný.
Rozdíl mezi oběma sloupci tabulky je vlastním sdělením indikátoru. U každé chronické skupiny je proočkovanost seniorů výrazně vyšší než u téže skupiny bez věkového omezení — u astmatu je rozdíl jednadvacet procentních bodů, u diabetu sedm. Znamená to, že ochrana funguje víceméně jen tam, kde už člověk překročil hranici 65 let a stal se cílovou skupinou i podle věku. Chronicky nemocný v produktivním věku, jehož riziko je z lékařského hlediska stejné, je fakticky mimo systém.
Ještě jedna poznámka ke čtení zdroje, protože je snadné se v něm splést. Souvislý text přílohy uvádí větu, že „v sezóně 2023/2024 byla proočkovanost u pacientů s astmatem 33,5 %, u osob s CHOPN 31,1 %, u diabetiků 29,4 %“ — jenže to jsou hodnoty z tabulky pro seniory 65+, což ta věta neříká. Údaj za všechny věkové skupiny je nižší a najdete ho jen v tabulce o dvě stránky dřív. Kdo tedy cituje strategii bez pohledu do tabulek, uvede o diabeticích číslo, které platí jen pro jejich starší polovinu.
Mezinárodní srovnání: srovnávat skoro není s čím
Tady narazí i indikátor sám. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí sbírá proočkovanost proti chřipce u dospělých s chronickým onemocněním každý rok — a za sezónu 2024/2025 ji nahlásily dvě země z třiceti. Dánsko 30 procent pro věkovou skupinu 18 až 64 let, Francie 25,3 procenta pro osoby mladší 65 let. ECDC k tomu doslova poznamenává, že srovnání s předchozí sezónou nelze provést, protože hodnot je příliš málo. To není detail: znamená to, že drtivá většina evropských zemí nemá ani ta čísla, která Česko od roku 2010 v registrech má a od prosince 2025 i publikovalo.
Srovnávat lze nepřímo. Německá celoplošná analýza fakturačních dat ambulantní péče, která pokrývá 87 procent populace, našla u chronicky nemocných v sezóně 2017/2018 rozpětí od 19 procent u roztroušené sklerózy po 44 procent u chronického onemocnění ledvin — a co je horší, ve většině cílových skupin klesající trend. I německá čísla jsou tedy hluboko pod cílem 75 procent; česká jsou ale u srovnatelné diagnózy podstatně nižší — u chronického onemocnění ledvin 24,6 procenta proti německým 44.
Kde srovnání funguje spolehlivě, je proočkovanost seniorů. Medián evropských zemí byl v sezóně 2024/2025 sedmačtyřicet procent, rozpětí od pěti do šestasedmdesáti. Cílové hranici 75 procent se blíží jen Dánsko, Irsko, Portugalsko a Švédsko. Česko je se svými 24,5 procenty v dolní třetině — ve společnosti Slovenska, Polska, Slovinska, Lotyšska a Rumunska, které hlásí hodnoty pod dvaceti procenty. Nízká proočkovanost rizikových skupin tedy není český unikát, je to středoevropský vzorec. Rozdíl je v tom, že Česko si o něm jako jedna z mála zemí regionu dokáže vést podrobnou statistiku podle diagnóz — a nevyužívá ji.
| Ukazatel | Hodnota | Zdroj a rok |
|---|---|---|
| ČR — léčení diabetici | 22,3 % | MZ ČR, sezóna 2023/2024 |
| Dánsko — dospělí 18–64 s chronickým onemocněním | 30 % | ECDC, sezóna 2024/2025 |
| Francie — osoby do 65 let s chronickým onemocněním | 25,3 % | ECDC, sezóna 2024/2025 |
| Německo — chronicky nemocní, rozpětí podle diagnózy | 19–44 % | Vaccine 2021, sezóna 2017/2018 |
| Medián zemí EU/EHP — senioři 65+ | 47 % | ECDC, sezóna 2024/2025 |
| ČR — senioři 65+ | 24,5 % | HSPA Monitor, sezóna 2024/2025 |
| Cíl pro rizikové skupiny | 75 % | Doporučení Rady EU 2009/1019/EU |
Pozor na souměřitelnost: dánská a francouzská hodnota se týkají jen osob mladších 65 let, česká všech věkových skupin; německé rozpětí je z jiné sezóny a z jiného typu dat. Řádky proto nejsou přímo srovnatelné a v datovém kontraktu z nich žádný nevstupuje do pole benchmark — indikátor je veden bez mezinárodního benchmarku a se signálem neutral. Nikoli proto, že by hodnota byla v pořádku, ale proto, že dashboard nezobrazuje politický cíl jako mezinárodní průměr.
Proč to tak vypadá
Cena to není. Očkování proti chřipce je pro osoby s chronickým onemocněním hrazené z veřejného zdravotního pojištění a strategie sama v kapitole o financování konstatuje, že zvýšení proočkovanosti nevyžaduje žádné peníze ze státního rozpočtu nad rámec úhrad. Vysvětlení je tedy jinde a má tři vrstvy.
Nikdo pacienta nezve. U onkologických screeningů má Česko adresné zvaní: pojišťovna pošle dopis, člověk dostane termín. U sezónního očkování rizikových skupin nic takového neexistuje. Nabídka závisí na tom, jestli si na ni praktický lékař nebo diabetolog vzpomene ve chvíli, kdy má pacienta v ordinaci — a to bývá kdykoli během roku, jen ne nutně v září a říjnu, kdy má očkování smysl.
Nikdo výsledek neměří tam, kde vzniká. Dispenzární péče o diabetika sleduje glykovaný hemoglobin, tlak, oční pozadí a stav nohou. Proočkovanost mezi sledované ukazatele nepatří, do bonifikací praktické péče nevstupuje a v ordinaci ji nikdo nevidí. Ukazatel, který neexistuje na úrovni jednotlivé praxe, nikoho k ničemu netlačí; celostátní číslo v příloze strategie je pro konkrétní ordinaci abstrakce.
Data se nezveřejňují pravidelně. Řada existuje od sezóny 2010/2011 a stojí na dvou národních registrech, které běží nepřetržitě. Přesto se poprvé objevila veřejně až v prosinci 2025 jako příloha strategického dokumentu. Neexistuje pravidelná zpráva, do které by se každý rok vešla, a tím pádem ani okamžik, kdy by nízká hodnota někoho stála vysvětlování. Strategie si sama ukládá „pravidelné sledování proočkovanosti prostřednictvím dostupných dat“ jako opatření — což je přesné pojmenování toho, že dosud pravidelné nebylo.
K tomu se přidává poslední vrstva, kterou data zachytit neumějí: důvěra. Jediný meziroční pokles celé české řady připadá na sezónu 2022/2023, tedy na první plnou sezónu po odeznění pandemie covid-19. Strategie na to reaguje mimo jiné tím, že si objednává sociologickou studii příčin váhavosti k očkování u zdravotníků a pracovníků sociálních služeb — což je uznání, že bariéra není jen organizační.
Politická páka: tři kroky a tři adresáti
Zadání je tentokrát nezvykle konkrétní, protože ho z velké části napsal sám stát. Národní očkovací strategie schválená vládou 10. prosince 2025 usnesením č. 988 stanovuje pro proočkovanost proti chřipce u seniorů se závažným chronickým onemocněním výchozí hodnotu 30 procent, průběžný cíl 50 procent a cílovou hodnotu 75 procent do roku 2029. To je závazek, ke kterému už existuje měřítko. Chybí k němu tři věci.
Adresné zvaní — kompetence Ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven. Pojišťovny znají svého pojištěnce i jeho diagnózu; poslat koncem září zprávu s informací, že očkování je pro něj zdarma a proč se ho týká, je technicky triviální a u screeningů to už funguje. Bez toho zůstane proočkovanost funkcí toho, kolik pacientů se v sezóně náhodou ocitne v ordinaci.
Proočkovanost jako ukazatel dispenzární péče — kompetence plátců. Zavést podíl očkovaných mezi dispenzarizovanými rizikovými pacienty do bonifikačních programů praktické péče znamená přenést číslo z celostátní tabulky do ordinace, kde se o něm rozhoduje. Britský systém tuto páku používá desítky let a patří k zemím s nejvyšší proočkovanosti rizikových skupin v Evropě.
Pravidelná publikace řady — kompetence ÚZIS ČR. Data z ISIN a NRHZS lze zpracovat každý rok stejným postupem, jakým vznikla příloha strategie. Roční zveřejnění podle diagnóz, věkových skupin a nejlépe i podle krajů udělá z ukazatele nástroj řízení místo jednorázového zjištění. Bez toho nebude za tři roky čím ověřit, jestli se strategie plní.
Co ukazatel neumí
Meze indikátoru stojí za vyjmenování, protože jsou podstatné pro to, jak čísla číst. Jmenovatel není počet všech diabetiků v zemi, ale počet těch, kterým byla diagnóza v daném roce vykázána jako hlavní; ministerstvo jinde mluví o „více než milionu“ diabetiků, zatímco tabulka jich má 935 520. Čitatel zachycuje jen zaznamenané očkování, takže samoplátci nebo očkování mimo obvyklou vykazovací cestu mohou hodnotu mírně podhodnocovat. Indikátor neodlišuje diabetes prvního a druhého typu ani tíži onemocnění. Nemá krajský rozpad. A poslední sezóna může být revidována, protože zdrojová poznámka uvádí data z registru hrazených služeb jen do 31. března 2024.
Redakce také záměrně nedopočítává proočkovanost diabetiků mladších 65 let z rozdílu obou tabulek, i když by to aritmeticky šlo: jmenovatele obou tabulek nejsou pro takový dopočet doloženě souměřitelné a výsledek by budil zdání přesnosti, kterou zdroj neposkytuje. Rozdíl mezi hodnotou 22,3 procenta za všechny věkové skupiny a 29,4 procenta u seniorů je i tak dost výmluvný.
S těmito výhradami zůstává výpověď čitelná a nepříjemná. Česko má o ochraně své nejpočetnější chronické rizikové skupiny čtrnáctiletou datovou řadu, jakou většina evropských zemí nemá. Ta řada říká, že za čtrnáct let se podařilo posunout ochranu z třinácti na dvaadvacet procent, zatímco závazný cíl je pětasedmdesát. Pro paní Věru z úvodu by přitom stačil první krok ze tří: dopis nebo zpráva koncem září s jednou větou o tom, že očkování má zdarma a proč se jí týká.