Vakcín proti chřipce je o 15 % víc než loni. Na evropský cíl by nestačily ani pro samotné seniory

Na začátku chřipkové sezóny se mluví hlavně o tom, kolik je vakcín. Letos ministerstvo zdravotnictví odpovídá čísly: na tiskové konferenci 6. října oznámilo, že pro sezónu 2026/27 má přijít o 15 % dávek víc než loni. Jenže úzkým hrdlem české chřipkové prevence nikdy nebyly sklady. Proti chřipce se dlouhodobě nechává očkovat zhruba čtvrtina lidí nad 65 let a to číslo se poslední čtyři sezóny skoro nehnulo. Tento text dává vedle sebe nabídku, poptávku a účet, který přinesla minulá zima.

Nabídka: víc dávek, ale později

Podle tiskové zprávy ministerstva z 6. října (aktualizované 8. října) je v Česku zhruba 540 tisíc dávek. Z toho 340 tisíc tvoří vysokodávková vakcína Efluelda určená lidem od 60 let a přibližně 200 tisíc vakcína Influvac. Dalších zhruba 100 tisíc dávek Influvacu mělo dorazit v týdnu vydání zprávy a k lékařům o týden později, přibližně 300 tisíc dávek vakcíny Vaxigrip se čeká na začátku listopadu. Dohromady tedy kolem 940 tisíc dávek, podle ministerstva o 15 % víc než v minulé sezóně.

Proč část dodávek chodí pozdě, vysvětlila prezentace předsedy České vakcinologické společnosti Romana Chlíbka s odkazem na SÚKL: doporučené složení vakcíny pro severní polokouli se oproti loňsku změnilo ve všech třech kmenech a kandidátní kmen B byl určen později, což posunulo výrobu, kontrolu šarží i dovoz. Chlíbek zároveň uklidňuje: pokud se někdo nechá očkovat později během října nebo na začátku listopadu, „stále je to vhodná doba“.

Poptávka: čtvrtina seniorů, čtvrtou sezónu za sebou

Nejnovější datový souhrn ÚZIS na Národním zdravotnickém informačním portálu (stav k 1. září 2026) počítá proočkovanost jako podíl lidí s aspoň jednou dávkou za sezónu od září do září. V sezóně 2025/26 se proti chřipce nechalo očkovat 558 295 lidí nad 65 let z 2 272 755, tedy 24,6 %. Sezónu předtím to bylo také 24,6 %, v sezóně 2023/24 25,5 %. Indikátor proočkovanosti proti chřipce u lidí nad 65 let v datech HSPA Monitoru je od 11. října 2026 srovnán s tímto souhrnem: 24,6 % za sezónu 2025/26 i 2024/25 a celá řada od sezóny 2010/11. V celé populaci se v minulé sezóně očkovalo 803 927 lidí, 7,4 %.

Dlouhodobě se čísla zlepšila: v sezóně 2010/11 bylo očkováno 17,0 % seniorů. Od sezóny 2021/22 se ale drží mezi 24,0 a 25,5 %. A nižší jsou podle prezentace ministerstva i čísla u lidí, kterým chřipka hrozí nejvíc: u vybraných chronických diagnóz 13,4 až 24,2 %, u těhotných 1,0 % a mezi aktivními zdravotníky v akutních nemocnicích podle skupiny 7 až 24 %. Podrobně jsme situaci chronicky nemocných rozebrali v článku Čtyři z pěti diabetiků projdou chřipkovou sezónou bez očkování.

Pro letošní sezónu je důležité, kdy se očkuje. Podle měsíční mapy ÚZIS připadá v posledních pěti sezónách na samotný říjen zhruba 53 až 65 % dávek podaných lidem nad 65 let. Loni v září dostalo vakcínu 64,5 tisíce seniorů. Letos bylo od 1. září do začátku října vykázáno přibližně 22 tisíc očkování; věkové rozložení ministerstvo neuvádí. Čísla nejsou přímo srovnatelná, ukazují ale, že se sezóna letos rozjíždí pomaleji. Rozhodující bude, kolik lidí se stihne očkovat v říjnu a listopadu.

Matematika cíle: 940 tisíc dávek proti 1,7 milionu

Rada EU v doporučení 2009/1019/EU z 22. prosince 2009 vyzvala členské státy, aby nejlépe do zimy 2014/15 dosáhly proočkovanosti 75 % u starších věkových skupin, jak předtím doporučila Světová zdravotnická organizace. Termín uplynul před více než deseti lety. Kdyby Česko chtělo cíl splnit dnes, muselo by při počtu seniorů použitém ÚZIS očkovat zhruba 1,7 milionu lidí nad 65 let. To je víc než všech zhruba 940 tisíc dávek, které letos přijdou pro všechny věkové skupiny dohromady.

Pro srovnání: v minulé sezóně se očkovalo 803 927 lidí všech věkových skupin. Letošní dodávky tedy pokryjí o něco víc lidí než loni, na evropský cíl ale nestačí ani v teorii. Víc vakcín samo o sobě proočkovanost nezvedne. Rozhoduje, kolik lidí o ně požádá nebo jim je někdo nabídne.

Mezinárodní srovnání: osmnácté místo v EU

Data OECD za rok 2024 obsahují hodnoty všech 27 zemí EU. Česko s 24,6 % stojí na 18. místě. Cíl 75 % v EU splnilo jen Irsko a Dánsko, z evropských zemí mimo EU se k němu těsně přiblížila Velká Británie (74,9 %). Německo je s 38,1 % dál než Česko, od cíle má ale také daleko. Rakousko, Maďarsko, Polsko a Slovensko jsou na tom podobně nebo hůř než Česko.

Účet minulé sezóny

Ministerstvo na tiskové konferenci ukázalo uzavřená data o dopadu celé respirační sezóny z Národního registru hrazených zdravotních služeb. Za období od 1. září 2025 do 31. března 2026 řešili lékaři respirační infekce (diagnózy J00–J22) u 1 942 529 lidí, nově hospitalizováno bylo 34 776 pacientů a 3 554 jich v nemocnici zemřelo. Nejde jen o chřipku: do čísel patří i covid-19, RSV a další infekce dýchacích cest. Rozložení podle věku ale mluví jasně.

Senioři tvořili 14,2 % nakažených, ale 57,8 % hospitalizovaných a 92,1 % zemřelých. To je skupina, které je očkování určeno především, a zároveň skupina, ve které ho tři čtvrtiny lidí nevyužívají.

Co očkování umí a co ne

Chřipková vakcína nechrání tak dobře jako jiná očkování a poctivý text to musí říct. Ministerstvo uvádí, že podle českých dat snížilo očkování v minulé sezóně riziko těžkých zdravotních dopadů přibližně o 25 až 30 %. ÚZIS v prezentaci ukázal i starší analýzu klientů pobytových sociálních služeb nad 65 let ze sezóny 2022/23 (62 128 lidí): u očkovaných se těžká nákaza respirační infekcí vyskytla o zhruba čtvrtinu méně často (poměr rizik 0,763). Jde o observační data prezentovaná na tiskové konferenci, ne o recenzovanou studii.

Mezinárodní evidence vychází podobně. Metaanalýza 30 studií Marca Rondyho a kolegů (Journal of Infection, 2017, doi.org ↗) odhadla účinnost proti hospitalizaci s laboratorně potvrzenou chřipkou u lidí od 65 let na 37 %; proti chřipce A(H3N2) v sezónách, kdy se kmen ve vakcíně rozcházel s cirkulujícím virem, jen na 14 % (statisticky neprůkazně). Cochranův přehled Vittoria Demicheliho a kolegů (2018, doi.org ↗) z randomizovaných studií dovodil, že k zabránění jednomu případu chřipky je potřeba očkovat 30 starších lidí. Důkazy o komplikacích ale označil za nedostatečné a zastaralé.

Pro letošek je podstatné, že většinu dávek v Česku tvoří vysokodávková vakcína. Ta v randomizované studii Carlose DiazGranadose a kolegů (NEJM, 2014, doi.org ↗) na 31 989 lidech od 65 let chránila před laboratorně potvrzenou chřipkou o 24,2 % lépe než standardní dávka. Dvě loňské pragmatické studie ukázaly smíšený obraz. Ve španělské Galicii (NEJM, 2025, doi.org ↗) byla vysoká dávka u lidí od 65 do 79 let spojena s o 23,7 % nižším výskytem hospitalizací pro chřipku nebo zápal plic. V dánské studii DANFLU-2 s 332 438 účastníky (NEJM, 2025, doi.org ↗) se rozdíl v tomtéž ukazateli statisticky neprokázal, hospitalizací přímo pro chřipku ale bylo o 43,6 % méně. Obě studie financovala firma Sanofi.

Lékárny letos nepomohou

Jedním z nástrojů, jak poptávku zvednout, měla být novela zákona o ochraně veřejného zdraví, která by očkování dospělých na jejich žádost otevřela i farmaceutům, zubním lékařům a lékařům všech odborností. Popsali jsme ji v článku Chřipkovou vakcínu nově píchne i lékárník nebo zubař. Podle Legislativního newsletteru ministerstva z října 2026 ale vláda materiál 14. září 2026 stáhla z programu. Ve VeKLEP je k 10. říjnu ve stavu „zařazeno do evidence“, bez sněmovního tisku. Pro sezónu 2026/27 tedy zůstává očkování tam, kde bylo: hlavně u praktických lékařů.

Co s tím

Pro čtenáře nad 65 let a chronicky nemocné: zeptejte se svého praktického lékaře, kdy bude mít vakcínu. Podle České vakcinologické společnosti je dobré očkování zbytečně neodkládat, ale říjen i začátek listopadu jsou stále vhodná doba. Podle prezentace ministerstva začínala chřipková sezóna v posledních dvou letech před Vánoci, takže očkovat lze i v prosinci. Záznam o očkování najdete v EZKartě.

Pro všechny: zástupce hlavního hygienika Matyáš Fošum shrnul pravidla do tří bodů: chránit se včas, s horečkou a kašlem zůstat doma a nechodit do práce, do školy ani na návštěvy do nemocnic a k prarodičům, větrat a mýt si ruce.

Praktičtí lékaři a pojišťovny: prezentace ministerstva sama jmenuje „promarněné kontakty s péčí“. O tom, jestli se senior očkuje, podle ní rozhoduje aktivní doporučení a připomenutí. Kdo chodí pravidelně na kontroly, by měl vakcínu dostat nabídnutou, ne o ni muset žádat.

Nemocnice a pobytové sociální služby: klienty pobytových služeb ÚZIS popisuje jako vysoce seniorní a vysoce zranitelné, jejich proočkovanost přitom dosahuje nanejvýš 55 %. Zdravotníci v akutních nemocnicích jsou na tom ještě hůř. Podle prezentace ministerstva nižší riziko nákazy u očkovaných pomáhá chránit i lidi v jejich okolí, tedy i pacienty.

Ministerstvo zdravotnictví a vláda: data už jsou. ÚZIS má elektronickou evidenci očkování v reálném čase. Měsíční zveřejňování proočkovanosti seniorů během sezóny a cíl, ke kterému se bude postup měřit, by z každoroční tiskové konference udělaly řízení. Osud novely o očkování v lékárnách je po stažení z programu vlády otevřený.

HSPA Monitor: průběh sezóny budeme sledovat v indikátoru proočkovanosti seniorů. Až ÚZIS zveřejní data za sezónu 2026/27, ukážeme, jestli se o 15 % víc dávek promítlo do víc očkovaných lidí.