Rekordní dožití, nejméně narozených od roku 1785. Co rok 2025 vzkazuje zdravotnictví

Český statistický úřad 9. října zveřejnil definitivní demografickou bilanci roku 2025. Titulky se pochopitelně chytly dvou rekordů, které jdou proti sobě: nejvíc obyvatel od konce druhé světové války a nejméně narozených dětí v historii měření. Pro zdravotnictví jsou ale podstatnější jiné řádky téže zprávy. Říkají, jak dlouho Češi žijí, kolik z toho prožijí ve zdraví, kdo bude za pět let potřebovat péči a jak se změní péče v zemi, kde se rodí o třetinu méně dětí než před deseti lety. Tento text čte bilanci ČSÚ optikou hodnocení výkonnosti zdravotního systému.

Populace roste už jen díky migraci

K 31. prosinci 2025 žilo v Česku podle bilance ČSÚ 10 915 839 lidí. Za rok přibylo jen 6 339 obyvatel, nejméně za poslední desetiletí. Přirozenou měnou, tedy rozdílem mezi narozenými a zemřelými, Česko ztratilo 35 701 lidí, nejvíc za posledních deset let. Celý přírůstek obstarala zahraniční migrace se saldem 42 040 osob. ČSÚ k tomu připomíná, že zatímco v letech 2020 a 2021 stál za přirozeným úbytkem hlavně vysoký počet zemřelých, od roku 2022 je jeho hlavní příčinou nízký počet narozených.

Věková struktura se tím dál posouvá. Seniorů ve věku 65 a více let přibylo 16,9 tisíce na 2,273 milionu, tedy téměř 21 % obyvatel. Dětí do 15 let naopak ubylo 44,1 tisíce na 1,647 milionu a jejich podíl klesl na 15 %. Na sto dětí tak připadá 138 seniorů, průměrný věk obyvatel vzrostl na 43,3 roku. Pro zdravotnictví to znamená dvojí posun najednou: víc pacientů s chronickými nemocemi a potřebou dlouhodobé péče, méně dětských pacientů a méně porodů.

Rekord, který Evropu zatím nedohání

Naděje dožití při narození dosáhla podle ČSÚ v roce 2025 77,5 roku u mužů (o 0,3 roku víc než v roce 2024) a 83,2 roku u žen (o 0,1 roku víc). Od roku 2016 se u obou pohlaví prodloužila shodně o 1,4 roku. Rozdíl mezi muži a ženami se zúžil na 5,7 roku, tak nízký byl naposledy na počátku šedesátých let. Ze zemřelých tvořili lidé nad 65 let 84,8 % a průměrný věk při úmrtí vzrostl na 77,2 roku.

Rekord je ale rekordem jen vůči české minulosti. Srovnatelná evropská data jsou zatím za rok 2024 a podle Eurostatu tehdy činila naděje dožití v Česku 80,1 roku proti 81,5 roku v průměru EU. Muži 77,1 proti 78,9, ženy 83,0 proti 84,1. Kolik z této mezery česká maxima roku 2025 umazala, ukáže až srovnatelná evropská statistika za rok 2025; hodnoty z různých roků a zdrojů vedle sebe neodečítáme, viz rámeček níže. Hodnoty Eurostatu vede HSPA Monitor v indikátorech naděje dožití při narození a naděje dožití žen. Jak velké jsou rozdíly uvnitř Česka, jsme ukázali v článku Muž z Ústecka umírá skoro o čtyři roky dřív než Pražan.

Delší život, ne o tolik delší zdraví

Pro výkonnost zdravotního systému je důležitější než samotná délka života to, kolik let z ní lidé prožijí bez omezení. Eurostat to měří ukazatelem zdravých let života, který vychází z otázky v šetření EU-SILC, zda člověka zdravotní problém dlouhodobě omezuje v běžných činnostech. Pětašedesátiletý Čech měl v roce 2024 před sebou v průměru 18,9 roku života, z toho jen 8,0 roku bez omezení. V EU to bylo 20,2 roku, z toho 10,3 zdravých.

Mezera je tedy u zdravých let téměř dvakrát větší než u celkové délky života: v pětašedesáti 2,3 roku proti 1,3 roku. Ještě výmluvnější je podíl. Z času, který mu po pětašedesátce zbývá, prožije Čech bez omezení 42,3 %, průměrný Evropan 50,9 %. U českých žen je to 39,7 % proti 48,2 % v EU, u mužů 46,2 % proti 54,4 %. Ženy žijí déle, ale delší část stáří prožijí s omezením. Sleduje to indikátor naděje dožití ve zdraví v 65 letech.

Prodlužování života, které ČSÚ eviduje, se tedy do systému promítá hlavně jako delší období, kdy lidé potřebují péči. Proč je metrika zdravých let křehká a jak by vypadala s jinou otázkou v dotazníku, rozebírá článek Osm let, nebo čtrnáct a půl?, o politickém cíli přidat zdravá léta píšeme v textu Pět let navíc.

Seniorská vlna se přesouvá k pětasedmdesátce

Číslo 2,273 milionu seniorů skrývá posun, který je pro plánování péče důležitější než celkový součet. Podle ČSÚ jediná seniorská skupina, která se za posledních deset let zmenšila, jsou 65–69letí, ubylo jich 101,4 tisíce. Silné ročníky ze čtyřicátých let se mezitím přesunuly výš: lidí ve věku 75–79 let je o 63 % víc než na začátku roku 2016 (o 205,0 tisíce), ve věku 80–84 let o 37 % víc (o 86,0 tisíce).

Kapacita péče s demografií nedrží krok. Lůžek dlouhodobé péče v pobytových zařízeních připadá podle OECD na tisíc lidí nad 65 let 35,1, zhruba o čtvrtinu méně než orientační evropský benchmark kolem 46 (průměr šesti srovnatelných zemí podle Eurostatu za roky 2019/2020; souhrnný průměr EU Eurostat pro tento ukazatel nezveřejňuje), a od roku 2014 jich na hlavu seniora mírně ubylo. Pracovníků formální dlouhodobé péče má Česko 2,5 na sto seniorů, méně než polovinu průměru OECD. A na sto lůžek v domovech pro seniory a domovech se zvláštním režimem připadalo v roce 2024 téměř 173 neuspokojených žádostí, o víc než polovinu víc než o tři roky dřív (109,9). Podrobně o lůžkách píšeme v článku Místo pro stáří se ztrácí, o tom, kdo péči zaplatí a kdo ji poskytne, v textech Dlouhodobá péče v Česku: tichá strukturální krize a Nárok narazí na demografii. Co se stane, když se kapacity do roku 2035 nepostaví, si můžete sami nastavit v kalkulačce Kdo se o nás postará v roce 2035.

Méně porodů: porodnice a dětská péče na nová čísla

Na opačném konci věkové pyramidy je pohyb stejně rychlý. Živě narozených dětí bylo v roce 2025 77 636, o 6,7 tisíce (8 %) méně než rok předtím a o 35,2 tisíce (31 %) méně než v roce 2016. Pokles trvá čtvrtý rok v řadě, úhrnná plodnost 1,28 dítěte na ženu odpovídá úrovni roku 2005. Průměrný věk matky při narození dítěte vzrostl na 30,6 roku, u prvorodiček na 29,2 roku. Co s porodností může a nemůže udělat zdravotnictví, včetně úhrad léčby neplodnosti, jsme rozebrali v článku Milion za druhé dítě, nebo 848 korun dvakrát ročně?

Pro síť péče znamená o třetinu méně narozených dětí za deset let méně porodů na jedno pracoviště a otázku, jak udržet zkušenost týmů a dostupnost zároveň. Ministerstvo zdravotnictví zřídilo 22. května 2026 Mezioborovou komisi pro přípravu transformace komplexní péče o těhotnou ženu, matku a dítě. Její složení jsme popsali v článku Šestnáct lidí bude přestavovat porodnictví. Data ČSÚ o porodnosti jsou pro její práci výchozím bodem.

Jedno číslo z bilance si zaslouží opatrné čtení. Kojenecká úmrtnost podle ČSÚ vzrostla z 2,3 na 2,5 promile, oproti předchozím pěti letům tedy stoupla. Zemřelých kojenců ale bylo 195, o jednoho méně než v roce 2024. Vyšší míra je tedy hlavně důsledkem menšího počtu narozených, ne většího počtu úmrtí. Česko zůstává pod průměrem EU: indikátor kojenecké úmrtnosti vede za rok 2024 hodnotu 2,3 promile proti 3,5 v EU (Eurostat). U tak malých čísel může jednoletý výkyv vzniknout náhodou; trend bude jasný až z dalších let.

Co s tím

Ministerstvo zdravotnictví a MPSV: rekordní naděje dožití je dobrá zpráva, cílem zdravotní politiky by ale měla být zdravá léta, ne jen roky. Zdravých let po pětašedesátce má Česko o 2,3 roku méně než průměr EU. Ukazatel zdravých let by měl být měřítkem, podle kterého se hodnotí prevence i péče o chronicky nemocné, a měl by se sledovat po krajích.

Kraje a obce: skupina 75–79letých je o 63 % větší než před deseti lety a během příštích let se přesune nad osmdesátku. Kapacity pobytových i terénních služeb se plánují na roky dopředu. Kraje, které dnes evidují nejdelší fronty do domovů pro seniory, potřebují plán investic a hlavně personálu, nejen lůžek.

Zdravotní pojišťovny a poskytovatelé: s méně porody a víc staršími pacienty se mění i to, kde má systém mít kapacity. Síť porodnic a dětských oddělení by se měla přizpůsobovat podle dat o porodnosti a dostupnosti, ne podle historického rozložení. Pokud se kapacity v porodnictví a pediatrii uvolní, zejména personál, je na místě zvážit jejich využití v péči o seniory, například v geriatrii a dlouhodobé ošetřovatelské péči.

Pro čtenáře: nejčastější příčinou smrti zůstávají podle ČSÚ nemoci oběhové soustavy (42,2 tisíce zemřelých v roce 2025) a novotvary (28,4 tisíce). Na obě skupiny nemocí míří preventivní prohlídky u praktického lékaře a screeningy hrazené z veřejného pojištění, které jsou nejbližším nástrojem, jak si přidat zdravá léta. Péči o stárnoucí rodiče se vyplatí plánovat dřív, než ji vyžádá akutní situace; s orientací v sociálních službách pomůže sociální odbor obce.

HSPA Monitor: hodnoty naděje dožití v indikátorech aktualizujeme, jakmile Eurostat zveřejní srovnatelná data za rok 2025. Ukážeme pak, zda se česká mezera vůči EU zmenšila, nebo jen posunula spolu s evropským průměrem.