Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) zveřejnil na portálu NZIP čtyři datové souhrny o úrazech dětí do 18 let: celkový přehled, rozpad podle diagnóz, dopravní úrazy a úmyslné úrazy. Vycházejí z Národního registru hrazených zdravotních služeb a z něj odvozeného Národního registru úrazů, tedy z toho, co nemocnice vykázaly pojišťovnám. Nejvíc řekne jeden sloupec tabulky: kde péče o zraněné dítě začala. Většinou to nebylo v dětském traumacentru.
Zdroj: ÚZIS ČR, NZIP, datové souhrny Národního registru úrazů NR-16-06 a NR-16-09 (dětská traumacentra, 2024–2025, stav dat k 31. 3. 2026), staženo 4. 11. 2026. Podíl spočítala redakce.
Co data ukazují: pády, domov, dospívání
V roce 2025 bylo podle ÚZIS v souvislosti s dětskými úrazy evidováno 32 210 hospitalizací, o 409 víc než rok předtím (31 801). Hospitalizace je ale jen špička. Úrazů ošetřených pouze ambulantně, bez přijetí na lůžko, bylo 589 848. Na každou hospitalizaci tak připadá zhruba osmnáct ambulantních ošetření.
Nejčastějším mechanismem jsou pády: 17 294 hospitalizací, tedy víc než polovina. Jako místo události se nejčastěji uvádí domov (12 730 případů). U velké části záznamů je ale místo „neurčené“ (9 238) a u dalších 2 389 chybí úplně, takže podíl domova je spíš spodní odhad. Chlapců bylo 18 687, dívek 13 523.
Věkový profil má dva vrcholy. První přichází v batolecím věku, kdy hospitalizací v jednom ročníku je kolem 1 900 (1 906 u jednoletých). Druhý a vyšší je v dospívání: od čtrnácti let přesahuje počet hospitalizací 2 200 v každém ročníku a nejvíc jich je u sedmnáctiletých (2 564). Záchranná služba přivezla 9 831 dětí, necelou třetinu.
Kde se dítě léčí: osm center a zbytek sítě
Datový souhrn rozlišuje osm dětských traumacenter platných k 31. 12. 2025: fakultní nemocnice v Brně, Hradci Králové, Ostravě, Plzni, v Motole a Thomayerovu nemocnici v Praze, Masarykovu nemocnici v Ústí nad Labem a Nemocnici České Budějovice. Primární hospitalizační péče v některém z nich začala v 9 933 případech. Ve 22 277 začala jinde.
Samo o sobě to chybou není. Zlomené předloktí nebo otřes mozku s jednodenním pozorováním patří do běžné nemocnice blízko domova a dětské traumacentrum by se jimi zahltilo. Data ukazují, že se tak i děje: 15 129 ze 19 437 krátkodobých hospitalizací bez operace proběhlo mimo centra. Otázka je, kam míří nejtěžší případy.
ÚZIS je třídí podle tíže. V kategorii II-c, tedy těžké úrazy s operací a delším pobytem na JIP, bylo v roce 2025 celkem 533 hospitalizací. U 331 z nich začala péče v dětském traumacentru, u 202 mimo ně, to je 38 %. O rok dříve to bylo 226 z 555. Podobný obraz dává skóre závažnosti poranění ISS: z 701 hospitalizací s ISS 16 a vyšším, což je obvyklá hranice závažného poranění, jich 230 začalo mimo dětské centrum. ISS ale chybí u 16 060 hospitalizací, tedy u poloviny, takže toto číslo je jen orientační.
Kraje: sedm regionů bez dětského centra
Zřetelnější je rozdíl podle kraje bydliště. Dětské traumacentrum nemá na svém území sedm krajů. Ve Středočeském, odkud děti spádově míří do pražských center, začalo mimo dětské centrum 68 % hospitalizací. V šesti dalších, tedy v Libereckém, Karlovarském, Pardubickém, Olomouckém a Zlínském kraji a na Vysočině, to bylo 86 až 94 %. V Praze je to 40 %, v Plzeňském kraji 44 %.
Zdroj: ÚZIS ČR, NZIP, datový souhrn NR-16-06 Dětská traumacentra, list Data – 2025, oddíl Kraj bydliště, staženo 4. 11. 2026. Zvýrazněno šest krajů bez dětského traumacentra mimo Středočeský (68,3 %, 2 906 z 4 256). Podíly spočítala redakce.
Vysoký podíl v těchto krajích je očekávaný: dítě s běžnou zlomeninou se ošetří v krajské nebo okresní nemocnici. Zajímavý je Moravskoslezský kraj. Dětské centrum v Ostravě má, a přesto tři čtvrtiny hospitalizací začínají jinde. Je to lidnatý kraj s hustou sítí nemocnic, takže to může odrážet spíš rozložení běžných úrazů než chybějící kapacitu. Krajský souhrn bohužel není rozdělený podle tíže, takže nevíme, kolik z 202 nejtěžších případů mimo centra pochází právě z krajů bez dětského centra. Právě tento údaj by o dostupnosti specializované péče řekl nejvíc.
Dopravní a úmyslné úrazy
Samostatný souhrn o dopravních úrazech eviduje za rok 2025 celkem 3 948 případů. Nejpočetnější skupinou jsou cyklisté s 1 842 případy, tedy téměř polovinou. Následují členové osádky osobního auta (623), chodci (484) a motocyklisté (423). Dopravní úrazy jsou v průměru těžší: tíži II-c mělo 146 z nich a čtyři děti v nemocnici zemřely. Za všechny dětské úrazy dohromady zemřelo během hospitalizace 15 dětí.
Čtvrtý souhrn odděluje úmyslné úrazy. Napadení bylo 433 (o rok dříve 460), z toho 296 u chlapců. Úmyslného sebepoškození bylo 940, prakticky stejně jako v roce 2024 (934). Dívky tvoří tři čtvrtiny (708), mezi lety 2024 a 2025 se ale počet chlapců zvýšil ze 192 na 232. Téměř devět z deseti případů (833) se týká dětí ve věku 14–18 let. U 716 případů je mezi diagnózami otrava léky, návykovými nebo biologickými látkami (skupina T36–T50) a v 622 případech dítě prošlo ARO nebo JIP.
| Ukazatel | 2024 | 2025 |
|---|---|---|
| Úmyslné sebepoškození celkem | 934 | 940 |
| — dívky | 742 | 708 |
| — chlapci | 192 | 232 |
| — s pobytem na ARO/JIP | 646 | 622 |
| Napadení celkem | 460 | 433 |
| — chlapci | 319 | 296 |
Zdroj: ÚZIS ČR, NZIP, datový souhrn NR-16-09 Dětská traumacentra – úmyslné úrazy, listy 2024 a 2025, staženo 4. 11. 2026. Sebepoškození = MKN-10 X60–X84, napadení = X85–Y09.
Legislativní rámec: status centra uděluje ministerstvo
Dětské traumacentrum je centrum vysoce specializované zdravotní péče podle § 112 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Status uděluje ministerstvo zdravotnictví na žádost poskytovatele. Ve výzvě k podávání žádostí může podle § 112a stanovit indikátory, tedy minimální kritéria objemu, rozsahu a kvality péče, a poskytovatel pak každý rok dokládá jejich plnění. Když jejich splnění opakovaně neprokáže, může mu ministerstvo podle § 113 odst. 3 status odejmout. Síť center je tedy výsledkem rozhodnutí ministerstva, ne trhu, a nová data jsou jedním z mála veřejných podkladů, podle kterých lze její rozložení posoudit.
Mezinárodní srovnání: co srovnat jde a co ne
Hospitalizace dětí pro úraz nemají v evropských statistikách harmonizovanou řadu, kterou bychom mohli s českými daty poctivě porovnat. Národní registr úrazů vzniká z vykázané péče a jiné země úrazy sledují jinými systémy. Srovnat lze dva výsledkové ukazatele z dashboardu. Sebevražednost mladistvých 15–19 let byla v Česku v roce 2023 podle Eurostatu 6,96 na 100 000, proti unijním 4,17. Úmrtnost při dopravních nehodách je u celé populace na unijním průměru (4,5 proti 4,4 na 100 000 v roce 2024). Oba ukazatele počítají úmrtí, ne hospitalizace, takže s čísly ÚZIS souvisejí jen nepřímo. Vysoká sebevražednost dospívajících je ale kontext, ve kterém je 940 hospitalizací pro sebepoškození potřeba číst.
Co s tím
- Rozdělit krajská data podle tíže. Nejdůležitější otázka, tedy odkud pocházejí nejtěžší případy léčené mimo dětská centra a zda šlo o překlad, nebo o celou léčbu, z publikovaných tabulek zodpovědět nejde. ÚZIS má data v registru a souhrn by šel doplnit o křížení kraje bydliště a kategorie tíže.
- Zveřejnit indikátory center. Zákon umožňuje ministerstvu stanovit pro centra indikátory objemu a kvality. Veřejné porovnání center (počty těžkých úrazů, délka pobytu na JIP, rehospitalizace do 30 dnů) by z nových souhrnů udělalo nástroj hodnocení sítě, ne jen statistiku.
- Doplnit vykazování. Neurčené místo úrazu u 9 238 hospitalizací a chybějící ISS u poloviny z nich omezují prevenci i hodnocení. Bez místa události se nedá říct, kolik pádů se stalo doma, na hřišti nebo ve škole.
- Navázat prevenci na data. Pády u batolat, cyklisté mezi dopravními úrazy a otravy léky u dospívajících dívek jsou tři skupiny s jasně jiným typem prevence: bezpečnost domácnosti, přilby a infrastruktura, dostupnost péče o duševní zdraví a uložení léků doma.