Když uslyšíte „digitalizace zdravotnictví“, snadno si představíte jeden velký počítač někde v Praze, kam stát všechno naskládal. Realita je úplně jiná a o dost zajímavější. České e-zdravotnictví připomíná spíš město, které rostlo postupně. Nejdřív tu po desetiletí stály samostatné budovy — recept tady, neschopenka tamhle, registr lékařů o ulici dál — a každou z nich postavil a provozuje někdo jiný. Teprve nedávno, k 1. lednu 2026, stát natáhl přes celé město novou páteřní síť ulic a centrální náměstí, aby se ty budovy konečně daly propojit. Té nové vrstvě se říká NCEZ a v tomhle dílu vám obě patra ukážeme tak, abyste se v nich vyznali.
Zdroj: zákon č. 325/2021 Sb. o elektronizaci zdravotnictví, MZ ČR / NCEZ, ÚZIS, SÚKL, ČSSZ. Počty projektů a rozpočet jsou orientační a odpovídají veřejně dostupným údajům MZ.
Vrstva 1: staré, ale funkční ostrovy
Začněme přízemím. První vrstva jsou samostatné vertikální služby — každá vyřešila jeden konkrétní úkol a žila si dlouho svým vlastním životem. Říkáme jim „ostrovy“, protože vznikaly odděleně, každá má svého vlastního provozovatele a svůj vlastní zákon, o který se opírá. To není nadávka: většina z nich funguje roky spolehlivě a používá je denně skoro každý, kdo zajde k lékaři. Jen spolu donedávna pořádně „nemluvily“.
První ostrov je eRecept a na něj navázaný lékový záznam. Provozuje ho Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který drží centrální úložiště elektronických receptů. Opírá se o § 81 zákona č. 378/2007 Sb. o léčivech a v plošně povinné podobě běží od 1. ledna 2018. Druhý ostrov, eNeschopenka, patří České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) a je povinný od 1. ledna 2020 — lékař neschopenku vystaví elektronicky a údaje doputují zaměstnavateli i ČSSZ samy.
Třetím ostrovem jsou národní registry, které vede Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) podle zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách. Patří sem zejména NRPZS — Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb (§ 74–75), tedy seznam všech ordinací, nemocnic a lékáren, a NR-ZP — Národní registr zdravotnických pracovníků (§ 77), seznam lékařů, sester a dalších profesionálů s jejich oprávněními. Tyhle registry jsou jako telefonní seznam a živnostenský rejstřík dohromady: říkají, kdo ve zdravotnictví vůbec smí pracovat a které zařízení existuje.
Čtvrtý ostrov má nejexotičtější jméno: NCPeH (Národní kontaktní místo pro elektronické zdravotnictví). Jeho správcem je Ministerstvo zdravotnictví ČR, ale provozuje ho Kraj Vysočina. Je to brána do evropské sítě MyHealth@EU — díky ní si můžete v zahraniční lékárně nechat vydat lék na český recept. Důležitý detail: NCPeH sám žádná data o pacientech neukládá, jen je v reálném čase přenáší mezi Českem a ostatními státy. Je to spíš pošťák než archiv.
Společný rys celé první vrstvy: každý ostrov řeší jednu věc dobře, ale chybělo jim společné „centrum města“, přes které by se daly propojit a doplnit o nové služby. Přesně to měla vyřešit druhá vrstva.
Vrstva 2: nová centrální páteř NCEZ (od 1. 1. 2026)
Druhá vrstva je úplně jiný druh stavby. Zatímco ostrovy jsou „vertikální“ (každý jde shora dolů jedním tématem), nová páteř je horizontální infrastruktura — položí se napříč a má sloužit všem. Stojí na zákoně č. 325/2021 Sb. o elektronizaci zdravotnictví a stát ji spustil 1. ledna 2026. Skládá se z několika navzájem provázaných součástí.
Vstupní branou je portál eZdraví — jedno místo, kterým se ke službám nové vrstvy dostanete. Pod ním leží kmenové registry: tři základní seznamy, které mají držet jednoznačné a aktuální údaje o poskytovatelích, o zdravotnických pracovnících a o pacientech. Slouží jako „matrika“ celého systému — když se kdokoli na cokoli odkazuje, sahá právě sem pro ověřenou identitu. Spuštěny byly 1. ledna 2026, ovšem s několikaletým zpožděním: původně měly fungovat už v roce 2023, jenže příslušnou veřejnou zakázku zrušil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a projekt se musel rozběhnout znovu.
Další novinkou je eŽádanka — elektronická žádanka o vyšetření, tedy digitální obdoba papírku, se kterým vás lékař posílá na další vyšetření. V první fázi pokrývá tři typy: K (konziliární), Z (zobrazovací, například rentgen či CT) a FT (fyzioterapie). Laboratorní eŽádanky přibydou až ve druhém pololetí roku 2026. Důležité je, že eŽádanka je zatím dobrovolná — k tomu, co je v roce 2026 povinné a co ne, se vrátíme v příštím dílu.
Aby si poskytovatelé mohli takovou žádanku či jiný dokument předat, slouží dočasné úložiště. Není to žádný velký archiv — funguje spíš jako úschovna nebo poštovní přihrádka pro krátkodobé sdílení „zásilek“ mezi zařízeními. Data v něm dlouho neleží: eŽádanka se z dočasného úložiště automaticky maže tři měsíce po poskytnutí péče. A nakonec to nejdůležitější spojovací lepidlo: obě vrstvy — staré ostrovy i novou páteř — propojuje integrované datové rozhraní, ta bezpečná spojovací síť, o které jsme mluvili v prvním dílu. Bez něj by nová vrstva zůstala jen dalším izolovaným ostrovem.
| Služba | Provozovatel | Od kdy běží | Co dělá |
|---|---|---|---|
| eRecept + lékový záznam | SÚKL | 2018 | centrální úložiště el. receptů (§ 81 zák. 378/2007 Sb.) |
| eNeschopenka | ČSSZ | 2020 | el. neschopenka mezi lékařem, zaměstnavatelem a ČSSZ |
| NRPZS / NR-ZP | ÚZIS | dle zák. 372/2011 Sb. | národní registry poskytovatelů a zdravotnických pracovníků |
| NCPeH | Kraj Vysočina (správce MZ ČR) | v provozu | brána do EU sítě MyHealth@EU; data jen přenáší, neukládá |
| kmenové registry | MZ ČR / NCEZ | 2026 | tři základní „matriky“: poskytovatelé, pracovníci, pacienti |
| eŽádanka | MZ ČR / NCEZ | 2026 (dobrovolná) | el. žádanka o vyšetření (typy K, Z, FT; lab. od 2. pol. 2026) |
| sdílený / emergentní záznam | MZ ČR / NCEZ | 2026 | klíčové údaje pro akutní péči a sdílení výsledků prevence |
| dočasné úložiště | MZ ČR / NCEZ | 2026 | krátkodobá „úschovna“ pro sdílení zásilek mezi zařízeními |
| EZKarta | MZ ČR / ÚZIS | 2024 | mobilní aplikace pro občany — okno do systému |
Zjednodušený přehled. Roky u nové vrstvy označují spuštění základní podoby služby; jednotlivé funkce nabíhají postupně v průběhu roku 2026.
Když si tu mapu položíme vedle sebe jako dvě patra jednoho domu, je vidět logika celku. Přízemí (staré ostrovy) zůstává a dál dělá svou práci. Patro (nová páteř NCEZ) přidává společné chodby, recepci a výtah, který všechno propojí. A schodištěm mezi patry je právě integrované datové rozhraní.
-
Vrstva 1 — samostatné ostrovy
Vertikální služby, každá svého provozovatele: eRecept (SÚKL), eNeschopenka (ČSSZ), národní registry (ÚZIS), přeshraniční NCPeH (Kraj Vysočina). Fungují roky, ale odděleně.
Funkční základ -
Spojnice — integrované datové rozhraní
Bezpečná síť, přes kterou si patra předávají data teprve ve chvíli, kdy je to potřeba. Žádná velká společná databáze — jen řízené propojení. Tohle je integrované datové rozhraní.
Lepidlo systému -
Vrstva 2 — centrální páteř NCEZ
Horizontální infrastruktura od 1. 1. 2026: portál eZdraví, kmenové registry, eŽádanka, dočasné úložiště, sdílený a emergentní záznam. Slouží napříč všem.
Nové centrum města
Zjednodušené schéma. Zákon č. 325/2021 Sb. záměrně staví federovanou architekturu — data zůstávají u poskytovatelů a centrálně existuje jen propojovací rozhraní.
Co o vás uvidí záchranka: sdílený a emergentní záznam
Pro běžného člověka je z celé nové vrstvy nejdůležitější jedna věc: co se o něm dozví záchranář nebo lékař na pohotovosti, když je v bezvědomí nebo nemůže mluvit. Tady přicházejí dva pojmy, které se snadno pletou. Emergentní zdravotní záznam (EZZ) je krátký „nouzový profil“ pro akutní situace. Sdílený zdravotní záznam (SZZ) je o něco širší: zahrnuje emergentní záznam plus výsledky preventivních a screeningových vyšetření. Jednoduchá rovnice zní: SZZ = EZZ + výsledky prevence a screeningů.
Co konkrétně v emergentním záznamu najde záchranář? Pět věcí, které v krizi rozhodují:
- krevní skupinu — aby věděl, jakou krev lze bezpečně podat;
- závažné alergie — třeba na anestetika nebo antibiotika;
- nežádoucí účinky léčiv, které jste v minulosti zaznamenali;
- léky předepsané za posledních 12 měsíců — kvůli interakcím;
- kontakty pro urgentní situace — koho zavolat.
Struktura tohoto záznamu nevznikla na koleně — vychází z evropského standardu European Patient Summary, takže je v zásadě čitelná i pro zahraniční systémy. Autoritativní, tedy „oficiálně platnou“ podobu záznamu vede váš registrující (praktický) lékař; on je ten, kdo dohlíží, aby v něm byly správné a aktuální údaje. A protože jde o citlivá data, máte i tady poslední slovo: přes registr oprávnění můžete vyslovit nesouhlas se sdílením. Jen mějte na paměti, že tím můžete zkomplikovat akutní péči — záchranář pak ve vašem profilu prostě nic neuvidí, i kdyby to potřeboval.
EZKarta: vaše okno do systému
Zatímco záznamy a registry běží kdesi v pozadí, jediné, co většina lidí reálně uvidí a osahá, je mobilní aplikace EZKarta. V ostrém provozu je od března 2024 a slouží jako vaše okno do celého systému přímo v telefonu. Najdete v ní očkovací průkaz, přehled preventivních prohlídek a doporučených screeningů. Přihlašujete se přes státní identitu NIA — stejně jako třeba do Portálu občana.
V roce 2026 přichází EZKarta 2.0 — nový design a přepracované vnitřnosti. Pozor, tahle změna vyžaduje, abyste si aplikaci znovu stáhli a znovu se přihlásili; staré přihlášení nemusí automaticky přejít. A hlavně: od 1. května 2026 do ní postupně přibývají nové funkce navázané na centrální vrstvu — náhled do sdíleného zdravotního záznamu, notifikace (upozornění na události ve vaší péči) a správa oprávnění, tedy ovládání toho, kdo smí vaše data vidět a sdílet. EZKarta se tím z pasivního očkovacího průkazu mění v aktivní ovládací panel.
Kdo to staví a platí — a co je nejisté
Za celou novou vrstvou stojí NCEZ — Národní centrum elektronického zdravotnictví. Není to samostatná firma ani agentura, ale odbor Ministerstva zdravotnictví ČR, který vznikl v rámci Národního plánu obnovy (tedy z evropských peněz na pokrizovou obnovu). NCEZ koordinuje zhruba dvacet centrálních projektů, spravuje technické standardy a stará se o certifikaci toho, co se na páteř smí napojit. Rozpočtově jde řádově o jednu miliardu korun rozdělenou do sedmi veřejných zakázek.
Zdroj: MZ ČR / NCEZ, Národní plán obnovy. Počty a částky jsou orientační dle veřejně dostupných údajů.
A teď ta nepříjemná část, kterou je férové neschovávat. Velkorysé financování z evropských projektů má svůj konec — peníze z Národního plánu obnovy v průběhu roku 2026 dobíhají. Zároveň pracovní smlouvy klíčového odborného týmu, který páteř postavil, končily k 31. prosinci 2025. Udržení zkušených lidí a zajištění dlouhodobého financování provozu je tak otevřená otázka: postavit infrastrukturu je jedna věc, ufinancovat a personálně udržet ji po vyčerpání evropských dotací věc druhá. Tohle riziko je dobré mít na paměti, až budete číst optimistické tiskové zprávy o tom, jak je všechno hotové.
Ať tak či onak, mapu už máte v hlavě: dvě patra, staré ostrovy a nová páteř, propojené integrovaným datovým rozhraním. Zbývá zodpovědět praktickou otázku, kterou si po lednu 2026 klade skoro každý lékař i pacient — co z toho všeho je vlastně povinné a co zůstává dobrovolné? Právě tomu se věnuje čtvrtý díl série, a hned na úvod vyvrátíme rozšířený mýtus, že „od ledna musí lékaři naráz úplně všechno“.