Paní Věra z Pardubic, 63 let, si v lékárně vyzvedává tři léky na tlak a cholesterol a na každý doplácí. U jednoho existuje varianta bez doplatku, jenže zrovna není k dostání. Paní Věra je ilustrativní postava, čísla kolem ní ne. Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) 5. října zveřejnil ročenku Lékárenská péče 2025. Podle ní zaplatil každý obyvatel Česka loni na doplatcích k receptům a poukazům v průměru 1 803 Kč, o rok dříve 1 182 Kč. Takový skok řada od roku 2018 nezažila. Když se ale podíváte, odkud se vzal, většina z něj vede do dvou krajů.
Zdroj: ÚZIS ČR, Aktuální informace Lékárenská péče 2025 (5. 10. 2026), souhrn, Tab. 7 a Tab. 13; Lékárenská péče 2024, Tab. 7. Výpočet bez dvou krajů provedla redakce HSPA Monitoru.
Co indikátor měří
Nový indikátor Doplatky pacientů za léky a zdravotnické prostředky na obyvatele přebírá číslo, které ÚZIS každý rok uvádí v souhrnu ročenky: kolik obyvatel v průměru zaplatil v lékárně na doplatcích k receptům a poukazům. Doplatek je rozdíl mezi cenou léku nebo pomůcky a úhradou, kterou stanoví Státní ústav pro kontrolu léčiv. Podkladem je statistický výkaz o lékárenské péči (A080), který odevzdávají nemocniční a veřejné lékárny, odloučená oddělení výdeje léčiv a výdejny zdravotnických prostředků.
Do čísla nepatří volný prodej bez receptu (v roce 2025 dalších 1 654 Kč na obyvatele), stomatologie ani regulační poplatky. A hlavně: ÚZIS v něm neodečítá, co pacientům vrátily nebo za ně zaplatily pojišťovny v rámci ročního ochranného limitu. Ročenky z let 2018 až 2022 to píšou výslovně. Indikátor tedy měří hrubou zátěž u lékárenského okénka, ne čistý výdaj domácností. Zařadili jsme ho do oblasti Struktury, domény Financování a podoblasti Finanční ochrana, vedle přímých plateb pacientů a katastrofických výdajů domácností.
Sedm let pozvolna, pak skok
Zdroj: ÚZIS ČR, souhrny ročenek Lékárenská péče 2018–2025; hodnota bez odečtení vrácených doplatků. Od 1. 1. 2025 se ochranný limit sleduje v systému eRecept, proto přerušovaná čára.
Mezi lety 2018 a 2023 rostly doplatky na obyvatele pomalu, z 759 na 949 Kč, tedy o čtvrtinu za pět let. V roce 2024 přišel první výraznější skok na 1 182 Kč (+24,6 %), v roce 2025 druhý, na 1 803 Kč (+52,5 %). Celková částka podle souhrnné tabulky ročenky vzrostla z 12,9 na 19,7 miliardy korun. Podíl doplatků na tržbách lékáren a výdejen se zvýšil z 9,4 % na 12,5 %.
Pro srovnání: počet receptů vzrostl za rok jen o 1,1 % na 88,59 milionu, tedy 8,12 receptu na obyvatele. Tržby lékáren za léčivé přípravky stouply o 11,1 %. Doplatky tak rostly téměř pětkrát rychleji než tržby za léky. Taková změna by si zasloužila vysvětlení třeba v podobě nové úhradové politiky nebo zdražení velké skupiny léků. Ročenka ale žádné nenabízí, a když se data rozloží po krajích, ukáže se proč.
Dva kraje, sedm desetin přírůstku
Ročenka uvádí doplatky po krajích v absolutních částkách, podle sídla lékárny nebo výdejny. V deseti krajích vzrostly mezi lety 2024 a 2025 o 2,5 až 10,4 %, v Ústeckém o 38,8 % a v Praze o 47,0 %. V Jihomoravském kraji ale téměř na trojnásobek (+185,5 %) a ve Zlínském víc než na čtyřnásobek (+323,7 %). Tyto dva kraje dohromady tvoří 70,8 % celostátního přírůstku, tedy 4,8 ze 6,8 miliardy korun.
| Kraj | 2024 | 2025 | Změna |
|---|---|---|---|
| Hl. m. Praha | 2 241 134 | 3 295 319 | +47,0 % |
| Středočeský | 1 423 621 | 1 561 145 | +9,7 % |
| Jihočeský | 727 122 | 782 663 | +7,6 % |
| Plzeňský | 703 077 | 761 359 | +8,3 % |
| Karlovarský | 356 073 | 375 996 | +5,6 % |
| Ústecký | 857 991 | 1 191 221 | +38,8 % |
| Liberecký | 479 854 | 511 959 | +6,7 % |
| Královéhradecký | 646 404 | 710 346 | +9,9 % |
| Pardubický | 550 162 | 607 129 | +10,4 % |
| Vysočina | 579 113 | 593 422 | +2,5 % |
| Jihomoravský | 1 523 590 | 4 350 453 | +185,5 % |
| Olomoucký | 781 538 | 853 851 | +9,3 % |
| Zlínský | 611 382 | 2 590 226 | +323,7 % |
| Moravskoslezský | 1 414 726 | 1 494 985 | +5,7 % |
| Česko | 12 895 787 | 19 680 074 | +52,6 % |
| Česko bez JMK a Zlínského kraje | 10 760 815 | 12 739 395 | +18,4 % |
Zdroj: ÚZIS ČR, Lékárenská péče 2024 a 2025, Tab. 7 (doplatky od pacientů, všechny typy zpravodajských jednotek, podle sídla zařízení). Změny a řádek bez dvou krajů spočítala redakce HSPA Monitoru. Krajské částky nejsou přepočtené na obyvatele, protože výkaz se váže k sídlu lékárny, ne k bydlišti pacienta.
V Jihomoravském kraji skok vznikl ve veřejných lékárnách u léčivých přípravků: doplatky tam vzrostly z 1,19 na 4,01 miliardy korun. Poprvé tak převýšily i to, co tytéž lékárny dostaly od zdravotních pojišťoven (3,78 miliardy). Celostátně přitom doplatky ve veřejných lékárnách tvoří zhruba 40 % tržeb od pojišťoven. Jihomoravské lékárny vykázaly vyšší doplatky než pražské (2,27 miliardy), přestože v Praze přijaly víc receptů. Ve Zlínském kraji vznikl skok ve výdejnách zdravotnických prostředků: jejich doplatky vzrostly ze 771 tisíc na 1,92 miliardy korun, zatímco od pojišťoven tyto výdejny dostaly 80 milionů. V Ústeckém kraji se doplatky ve výdejnách zvýšily ze 4,2 na 259,5 milionu korun.
Ani očištěné číslo není malé. Bez Jihomoravského a Zlínského kraje vzrostly doplatky o 18,4 %, rychleji než tržby lékáren za léky, a výrazně přispěla i Praha a Ústecký kraj. Jenže tady je druhý háček, pravidla ochranného limitu.
Ochranný limit: nový mechanismus, chybějící číslo
Zákon o veřejném zdravotním pojištění (č. 48/1997 Sb., § 16b) stanoví roční limit započitatelných doplatků: 5 000 Kč pro většinu dospělých, 1 000 Kč pro děti do 18 let a pojištěnce od 65 let a 500 Kč pro pojištěnce od 70 let a pro lidi s invaliditou třetího stupně nebo uznané invalidní ve druhém či třetím stupni bez invalidního důchodu. Započitatelný je doplatek jen do výše doplatku nejlevnější dostupné varianty se stejnou léčivou látkou; kdo chce dražší přípravek, rozdíl platí dál.
-
Ověření v eReceptu
Lékárna před výdejem částečně hrazeného léku ověří stav limitu pojištěnce (odst. 6).
-
Limit dosažen
Lékárna smí požadovat jen tu část doplatku, která se do limitu nezapočítává (odst. 7).
5 000 / 1 000 / 500 Kč ročně -
Platí pojišťovna
Započitatelný doplatek uhradí lékárně zdravotní pojišťovna spolu s úhradou léku (odst. 9).
-
Přezkoumání
Při nesrovnalosti žádost od 1. ledna do 30. června dalšího roku; případný rozdíl pojišťovna uhradí do 90 dnů (odst. 2).
Zdroj: zákon č. 48/1997 Sb., § 16b, aktuální znění (verze účinná od 1. 10. 2026), zakonyprolidi.cz, staženo 6. 10. 2026; VZP ČR, Ochranné limity (od 1. 1. 2025 sleduje limit SÚKL v systému eRecept), staženo 6. 10. 2026.
Až do konce roku 2024 pacient doplatky zaplatil a pojišťovna mu přeplatek vracela zpětně. Ročenky ÚZIS ten vrácený objem uváděly: 657,0 milionu korun v roce 2018, 1 152,6 milionu v roce 2023 a 1 670,8 milionu v roce 2024, což bylo 13 % všech doplatků. Od 1. ledna 2025 podle VZP sleduje limit Státní ústav pro kontrolu léčiv v systému eRecept a po jeho dosažení pacient započitatelné doplatky v lékárně neplatí.
Ročenka za rok 2025 údaj o vrácených doplatcích neuvádí vůbec. A z publikace není poznat, jak lékárny ve výkazu zapsaly doplatky, které za pacienty s vyčerpaným limitem uhradila pojišťovna: zda jako „doplatky od pacientů“, nebo jako tržby od pojišťoven. Pokud jako doplatky, byla by část růstu 2025 účetní, nikoli skutečná zátěž pacientů. Nevíme to a ÚZIS by to měl říct. Tato nejistota se ovšem týká všech krajů stejně, takže skoky v Jihomoravském a Zlínském kraji nevysvětluje.
Druhou pojistkou je pravidlo pro úhrady. Zákon (§ 39c odst. 5) ukládá SÚKL, aby ve skupinách léčivých látek uvedených v příloze č. 2 zákona byl vždy aspoň jeden přípravek plně hrazený, a to ten nejméně nákladný. Mimo tyto skupiny nárok na lék bez doplatku nemá pacient žádný. A když plně hrazená varianta chybí v lékárně, jako u paní Věry, zaplatí dražší.
Mezinárodní srovnání: chybí měřítko, ne problém
Harmonizovaný ukazatel „doplatky na předepsané léky na obyvatele“ nepublikuje OECD ani Eurostat, protože doplatky jsou v každé zemi jinak nastavené. Indikátor proto nemá benchmark a jeho signál je neutrální. Nejbližším srovnatelným údajem jsou zdravotnické účty: kolik z výdajů na léky a zdravotnický spotřební materiál platí domácnosti přímo. Tento údaj ale zahrnuje i léky bez receptu, takže měří širší věc než nový indikátor.
Zdroj: Eurostat, hlth_sha11_hchf (HC51 Pharmaceuticals and other medical non-durable goods; HF3 Household out-of-pocket payment ÷ TOT_HF), aktualizováno 1. 10. 2026, staženo 6. 10. 2026; podíly spočítala redakce HSPA Monitoru. Zahrnuje volný prodej, proto nejde o benchmark indikátoru doplatků.
V tomto širším pohledu platí české domácnosti přímo 41,2 % výdajů na léčiva a spotřební materiál (2024), víc než Rakousko (30,6 %) a Slovensko (35,2 %), výrazně víc než Německo (16,4 %) a méně než Polsko (60,5 %). Průměr EU-27 za rok 2023 je 28,5 %. Celkově je ale Česko v přímých platbách na tom dobře: podle indikátoru přímých plateb pacientů tvoří 13,6 % výdajů na zdravotnictví (2024) proti průměru OECD 18 % a EU 15 %. Léky jsou tedy oblast, kde se přímé platby koncentrují. Katastrofické výdaje na zdraví mělo podle WHO/Europe 6 % domácností (2023).
Proč na tom záleží, ukazuje literatura. Metaanalýza Sinnottové a kolegů z roku 2013 v časopise PLoS One (doi.org ↗) shrnula sedm studií s téměř 200 000 veřejně pojištěných lidí s průměrným věkem kolem 72 let: tam, kde museli za předepsané léky doplácet, měli o 11 % vyšší šanci, že je nebudou brát podle předpisu. Kontrolní vyhledávání v databázi Consensus našlo novější systematické přehledy, většinou z USA, se stejným směrem: čím vyšší spoluúčast, tím horší adherence. Studie z Česka mezi nimi není.
Co vývoj přináší
Ročenka ukazuje i širší pohyb lékárenského trhu. Celkové tržby lékáren a výdejen vzrostly o 14,7 % na 156,94 miliardy korun. Volný prodej bez receptu stoupl o 21 % na 18,05 miliardy, tedy 1 654 Kč na obyvatele. Léky s limitací „S“ pro specializovaná centra, tedy drahá centrová léčba, vyšly na 43,41 miliardy korun (+9,96 %). V lékárnách přitom ubylo personálu: v přepočtu na úvazky o 131 farmaceutů a o 721 zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu povolání bez odborného dohledu. Na jednu lékárnu připadá 4 038 obyvatel.
Pro pacienta z toho plyne, že platí víc za to, co si kupuje bez receptu, a podle oficiální statistiky i za to, co dostane na recept. Kolik z druhého růstu je skutečné, rozhodnou vysvětlení dvou krajských hodnot a údaj o doplatcích uhrazených v rámci limitu.
Co s tím
ÚZIS: vysvětlit nebo opravit hodnoty doplatků za Jihomoravský kraj (veřejné lékárny, léčivé přípravky) a Zlínský kraj (výdejny zdravotnických prostředků), případně i výdejny v Ústeckém kraji. Doplnit do ročenky údaj, kolik za pacienty s dosaženým limitem v roce 2025 uhradily pojišťovny, a uvést, ve kterém řádku výkazu ho lékárny vykazují. Bez toho řada 2024 a 2025 není srovnatelná.
Ministerstvo zdravotnictví a SÚKL: zveřejňovat z eReceptu agregovaný údaj o započitatelných doplatcích a o počtu lidí, kteří limit vyčerpali. Systém tato data od roku 2025 sbírá centrálně. Hlídat, aby plně hrazená varianta podle § 39c odst. 5 byla v lékárnách skutečně k dostání; když chybí, pacient zaplatí dražší přípravek.
Zdravotní pojišťovny: informovat pojištěnce, že od roku 2025 se limit hlídá v lékárně a že při nesrovnalosti mohou od ledna do konce června následujícího roku požádat o přezkoumání. Žádost nepodávají automaticky, musí ji podat pojištěnec.
Pro pacienty: ptejte se v lékárně na variantu bez doplatku nebo s nižším doplatkem. Do limitu se počítá jen doplatek nejlevnější varianty se stejnou látkou; za dražší lék zaplatíte rozdíl i po jeho dosažení.
HSPA Monitor: indikátor vedeme jako neutrální bez benchmarku. Hodnotu 1 803 Kč přebíráme tak, jak ji ÚZIS publikoval, a upozorňujeme na ni u indikátoru. Pokud ÚZIS krajské hodnoty opraví, aktualizujeme řadu i tento text.