Existují metody radioterapie, kterých má Česko jen jednu. Leksellův gama nůž — přístroj na milimetr přesné ozáření drobných cílů v mozku — je v republice jediný, na pražské Nemocnici Na Homolce. Protonové ozařování, které dokáže odevzdat dávku přesněji do nádoru a ušetřit okolní zdravou tkáň, poskytuje v zemi rovněž jediné pracoviště. Pro pacienta z Ostravy, Karlových Varů nebo Jihlavy to znamená totéž: cesta k nejšpičkovějším formám ozařování vede přes Prahu a přes rozhodnutí, zda právě jemu tato metoda náleží. Kdo a podle jakých kritérií o tom rozhoduje, je proto otázka rovného přístupu — a právě tu chce Ministerstvo zdravotnictví zpřesnit.
Co Ministerstvo oznámilo
Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo 3. června 2026 tiskovou zprávu, podle které připravuje úpravu pravidel pro indikaci nejnáročnějších forem radioterapie. Po kulatém stolu se zástupci komplexních onkologických center, odborných společností, zdravotních pojišťoven a dalších institucí podle ministerstva panovala shoda na tom, že je potřeba jasně definovat postup, jakým se pacient k metodám jako CyberKnife, Leksellův gama nůž nebo protonová terapie dostane. Klíčovým prvkem má být posílení role multidisciplinárních týmů komplexních onkologických center, jejichž doporučení se má stát základní podmínkou pro indikaci těchto vysoce specializovaných metod.
„Moderní onkologická péče stojí na úzké spolupráci odborníků napříč obory i zdravotnickými zařízeními. Chceme, aby měl každý pacient jistotu, že se dostane k nejvhodnější léčbě bez ohledu na to, kde je léčen. Proto je klíčové nastavit srozumitelná pravidla pro indikaci specializovaných metod a zajistit transparentní systém jejich dostupnosti,“ uvedl podle tiskové zprávy ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Vrchní ředitel sekce zdravotní péče Patrik Zachar doplnil, že vedle jasného vymezení role multidisciplinárních týmů je nutné systematicky pracovat s kvalitními daty — jen tak lze podle něj objektivně vyhodnocovat dostupnost léčby a identifikovat překážky v cestě pacienta. „Jednoznačně však potřebujeme mít jasno — každý onkologický pacient musí mít léčbu doporučenou multidisciplinárním týmem komplexního onkologického centra,“ řekl Zachar. Ministerstvo souběžně připravuje kroky, které mají zpřesnit metodiky a definice spolu s odbornými společnostmi, sledovat využití těchto metod a sjednotit přístup v celém systému.
Mapa vysoce specializované radioterapie v Česku
Aby bylo zřejmé, proč je otázka indikace tak citlivá, je užitečné podívat se, jak řídká síť těchto pracovišť skutečně je. Běžnou radioterapii lineárním urychlovačem poskytuje v Česku řada onkologických pracovišť. U vysoce specializovaných metod je ale situace jiná:
Zdroje: Protonové centrum Praha (PTC) — provoz od 12/2012, kumulativní počet léčených; Nemocnice Na Homolce — Leksellův gama nůž od r. 1992; aktuální počet komplexních onkologických center pro dospělé (13) dle přehledu České onkologické společnosti ČLS JEP (Linkos); Koncepce organizace onkologické péče (Věstník MZ č. 11/2025) považuje za optimální síť „maximálně 16 center" pro dospělé a „maximálně 2 centra" pro děti. Vedle KOC eviduje ČOS 2 národní onkologická centra — viz pozn. k metodice.
Třetí metoda, CyberKnife — robotický systém pro stereotaktické ozáření i pohyblivých cílů — je dostupná také jen na omezeném počtu pracovišť, mezi nimi v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Společným jmenovatelem všech tří technologií je, že jsou drahé, koncentrované do několika málo míst a že jejich nadužití i naopak nedostupnost mají přímý dopad na pacienta i na rozpočet veřejného zdravotního pojištění. Právě proto je u nich indikace — tedy rozhodnutí, kdo metodu dostane — tak důležitá.
Proč zrovna teď: stará otázka rovného přístupu
Debata o tom, kdo má dostat nákladnou radioterapii, není v Česku nová. Protonové centrum vedlo v prvních letech provozu spor se zdravotními pojišťovnami o úhradu a o to, pro které diagnózy je protonová léčba skutečně indikovaná; časem byly uzavřeny smlouvy se všemi českými pojišťovnami a protonová terapie se stala součástí hrazené onkologické péče. Spor o indikace — tedy o to, kdy je metoda medicínsky namístě a kdy je dražší volbou bez prokázaného přínosu — ale provázel obor dlouhodobě a opakovaně vedl ke stížnostem pacientů na nerovný přístup.
Oznámení ze 3. června je pokusem tuto otázku usadit systémově: ne ad hoc rozhodnutím jednotlivého lékaře nebo pracoviště, ale prostřednictvím doporučení multidisciplinárního týmu komplexního onkologického centra, podloženého daty. Logika je stejná jako u centralizace onkologické chirurgie, o které jsme psali samostatně: u výkonů, kde na objemu, zkušenosti a zázemí pracoviště záleží, se péče soustřeďuje a vstup do ní se řídí jasným pravidlem, ne náhodou nebo geografií.
Institucionální rámec, do kterého reforma vstupuje
Reforma nezačíná na zelené louce. Pro protonovou radioterapii platí národní radiologické standardy zveřejněné ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví č. 14/2020, vydané podle § 70 odst. 5 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách; poskytovatelé měli sladit své místní radiologické standardy s národními do jednoho roku od vydání. Organizaci onkologické péče jako celku pak popisuje aktualizovaná Koncepce organizace onkologické péče, vydaná ve Věstníku MZ č. 11/2025 z 23. července 2025, která definuje síť komplexních onkologických center. Za optimální pro ČR Koncepce považuje „maximálně 16 center" pro dospělé a „maximálně 2 centra" pro děti; aktuálně Česká onkologická společnost ČLS JEP eviduje 13 komplexních onkologických center pro dospělé a vedle nich 2 národní onkologická centra. Do těchto center byli od ledna 2026 nově zaváděni koordinátoři onkologické péče, kteří mají provázet pacienta diagnostikou a léčbou — o tomto signálním výkonu jsme rovněž psali.
-
Leksellův gama nůž Na Homolce
Pracoviště založeno v říjnu 1992; dosud jediné pracoviště gama nože v ČR (přes 24 000 radiochirurgických výkonů).
-
Protonové centrum Praha
První ozařovna v provozu; jediné protonové pracoviště v ČR, později smluvně pokryté všemi pojišťovnami.
-
Věstník MZ 14/2020
Národní radiologické standardy pro protonovou radioterapii (§ 70 odst. 5 zák. 373/2011 Sb.).
-
Koncepce organizace onkologické péče
Aktualizace ve Věstníku MZ 11/2025 — optimum „maximálně 16 center" pro dospělé a „2 centra" pro děti (aktuálně 13 KOC pro dospělé).
-
Koordinátoři v KOC
Do komplexních onkologických center se zavádí koordinátor onkologické péče (signální výkon).
-
Zpřesnění indikace specializované RT
MZ ČR oznamuje, že doporučení MDT komplexního onkologického centra má být podmínkou indikace CyberKnife, gama nože a protonů.
Nově
Zdroje: Nemocnice Na Homolce (gama nůž od 1992); PTC Praha (provoz od 12/2012); Věstník MZ č. 14/2020 a č. 11/2025 (mzd.gov.cz); MZ ČR, tisková zpráva 3. 6. 2026.
Co se má pro pacienta změnit
Ze záměru ministerstva plyne jedna konkrétní změna v rozhodovací cestě: indikaci vysoce specializované metody nemá potvrzovat jen ošetřující lékař, ale multidisciplinární tým komplexního onkologického centra. To je tým, ve kterém nad případem společně sedí onkolog, radioterapeut, chirurg, radiolog, patolog a podle potřeby další odbornosti. Pro pacienta to v ideálním případě znamená, že o vhodnosti nákladné metody nerozhoduje dostupnost ani lokální zvyklost, ale odborný konsenzus podle jednotných kritérií.
-
Diagnóza a spádové pracoviště
Pacient s onkologickou diagnózou je vyšetřen a zařazen do péče; vzniká otázka, jaká forma léčby je namístě.
-
Multidisciplinární tým KOC
O vhodnosti vysoce specializované metody (proton, gama nůž, CyberKnife) rozhoduje doporučení MDT komplexního onkologického centra — má být základní podmínkou indikace.
jádro reformy -
Indikace podle jednotných kritérií
Metodiky a definice se mají zpřesnit společně s odbornými společnostmi tak, aby kritéria platila v celém systému stejně.
-
Výkon na specializovaném pracovišti
Vlastní ozáření proběhne na jednom z mála pracovišť (PTC, Na Homolce, ÚVN a další), s úhradou z veřejného pojištění.
-
Sledování dat o využití
Ministerstvo chce systematicky sledovat využití metod a sjednotit přístup — datová transparentnost jako pojistka proti nadužití i nedostupnosti.
Zdroj: rekonstrukce záměru z tiskové zprávy MZ ČR ze 3. 6. 2026; jednotlivé kroky odrážejí deklarovanou roli MDT KOC a sjednocení kritérií. Konkrétní podoba (vyhláška/věstník) zatím nebyla zveřejněna.
Co od reformy nelze čekat
Záměr má i své meze, které je férové pojmenovat. Doporučení multidisciplinárního týmu může zpřesnit, komu je metoda indikována, ale nezvýší kapacitu: pokud bude o protonovou léčbu nebo gama nůž zájem převyšovat možnosti jediného pracoviště, vznikne čekací doba bez ohledu na to, jak dobře je nastavená indikace. Reforma také zatím nemá publikovanou normu — dokud nevyjde vyhláška nebo věstník s konkrétními kritérii a harmonogramem, jde o oznámení směru, ne o účinné pravidlo. A konečně, „rovný přístup bez ohledu na region“ naráží na geografickou realitu: nejšpičkovější metody zůstanou koncentrované v Praze a část rovnosti se bude muset odehrát v dopravě, ubytování a koordinaci, ne jen v indikačním algoritmu.
Co s tím
Pro HSPA Monitor patří tento krok do dimenze dostupnosti a procesů: měří se jím, nakolik systém dokáže nasměrovat správného pacienta ke správné metodě podle jednotných pravidel, a nakolik je toto směrování vidět v datech. Sledovat budeme dvě věci. Za prvé, zda a kdy se z oznámení stane závazná norma — vyhláška nebo věstník s konkrétními indikačními kritérii pro CyberKnife, gama nůž a protonovou terapii. Za druhé, zda ministerstvo dostojí slibu datové transparentnosti: jakmile se objeví veřejně dostupná čísla o využití těchto metod podle center a krajů, doplníme je do datového kontraktu jako ukazatel dostupnosti vysoce specializované radioterapie. Do té doby zůstává nejtvrdším faktem to, čím článek začal — že některých z těchto metod má Česko jen jednu, a že na tom, kdo se k ní dostane, opravdu záleží.