Když se v Česku mluví o digitalizaci zdravotnictví, obvykle se skloňuje to, co ještě nefunguje — sdílení dokumentace mezi nemocnicemi, jednotný pacientský portál, interoperabilita. eRecept do toho příběhu nezapadá, protože prostě funguje: je povinný od roku 2018, používá ho drtivá většina lékařů a pacient dnes bere existenci elektronického receptu jako samozřejmost. Právě proto stojí za to podívat se na jeho čísla podrobněji. Ukazují dvě věci najednou — jak daleko dokáže Česko dotáhnout jeden dobře zvolený digitální nástroj, a kde i u toho nejúspěšnějšího prvku zůstávají rezervy, které stojí peníze a promarněnou klinickou hodnotu.
Zdroje: MZ ČR, TZ 3. 1. 2019 (data 2018); SÚKL, TZ 28. 2. 2022 (milník 300 mil.); NKÚ, kontrolní akce 24/25, TZ 3. 11. 2025 (SMS 2024); SÚKL, průzkum 2021 (TZ 21. 10. 2021). Staženo 6. 8. 2026.
Nejrozšířenější nástroj, jaký české e-zdravotnictví má
Povinná elektronická preskripce platí v Česku od 1. ledna 2018 (rámec dává zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech). Rozběh byl pozoruhodně rychlý: podle bilance, kterou ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo na začátku roku 2019, vystavili lékaři už v prvním plném roce 58,5 milionu elektronických receptů, z nichž 56 milionů se v lékárnách skutečně vydalo. Do systému se zapojilo 41 864 lékařů a 2 894 lékáren — tedy prakticky celá ambulantní a lékárenská síť. Žádný jiný prvek digitalizace českého zdravotnictví se takové plošné adopce ani zdaleka nedočkal.
Kumulativní čísla tempo potvrzují. Elektronický recept s pořadovým číslem 300 000 000 vystavil systém 25. února 2022 — necelé čtyři roky po zavedení povinnosti. Rozšíření mezi lékaři dokládá i průzkum, který SÚKL provedl na jaře 2021 na vzorku tisíce lékařů a tisíce lékárníků: eRecept tehdy používalo na denní bázi 80 procent oslovených lékařů, zatímco o tři roky dříve to bylo jen 56 procent. Šlo o zlomový posun od nedůvěry k rutině — a je férové připomenout, že tenhle konkrétní údaj je z roku 2021; novější reprezentativní číslo o denní adopci SÚKL veřejně v jednom souhrnném čísle neuvádí, průběžné statistiky drží v interaktivních dashboardech.
Paradox 56 milionů SMS
Nejzajímavější číslo o eReceptu nepochází od SÚKL, ale od Nejvyššího kontrolního úřadu. Ten v kontrolní akci 24/25, jejíž výsledky zveřejnil 3. listopadu 2025, prověřil hospodaření SÚKL a narazil na položku, která u „bezpapírového" systému působí nečekaně: notifikační SMS. Když lékař vystaví recept, pacient nejčastěji dostane identifikátor formou textové zprávy do telefonu. A těch zpráv je hodně — v roce 2024 jich SÚKL rozeslal téměř 56 milionů, což podle NKÚ představovalo téměř 65 procent všech předepsaných elektronických receptů.
Rozesílání SMS není zadarmo. NKÚ vyčíslil, že SMS stály SÚKL v roce 2024 více než 33 milionů korun — téměř pětinu jeho provozních výdajů. A jde o rostoucí náklad: zatímco v roce 2020 systém rozeslal 28,5 milionu SMS, o čtyři roky později to bylo skoro dvakrát tolik. Přitom existuje levnější a modernější alternativa — mobilní a webová aplikace eRecept, přes kterou pacient dostane recept bez placené textové zprávy. Jenže ta se prosazuje pomalu: v roce 2024 přes ni prošlo jen zhruba 290 tisíc receptů, tedy ani ne půl procenta (0,34 %) z celkového objemu. Notifikační kanál, který měl být přechodným řešením z doby, kdy chytré telefony nebyly u seniorů běžné, se tak stal trvalou a rostoucí položkou rozpočtu.
| Ukazatel | Hodnota | Rok |
|---|---|---|
| Rozeslané SMS | 28,5 mil. | 2020 |
| Rozeslané SMS | téměř 56 mil. | 2024 |
| Podíl SMS na předepsaných e-receptech | téměř 65 % | 2024 |
| Náklad SÚKL na SMS | > 33 mil. Kč | 2024 |
| Podíl na provozních výdajích SÚKL | téměř pětina | 2024 |
| Recepty přes aplikaci eRecept | ~290 tis. (0,34 %) | 2024 |
Zdroj: NKÚ, kontrolní akce 24/25 — kontrola hospodaření SÚKL, tisková zpráva 3. 11. 2025. Staženo 6. 8. 2026.
Lékový záznam: největší hodnota, nejmenší využití
Skutečná přidaná hodnota elektronické preskripce nespočívá v tom, že recept není na papíře. Spočívá v lékovém záznamu — přehledu všech léků, které pacient užívá napříč různými lékaři. Právě on umožňuje odhalit nebezpečné lékové interakce, duplicitní preskripce nebo předepisování na účet pacienta, který o tom neví. Bez lékového záznamu je eRecept jen digitální obálka na tentýž papírový obsah; s ním se stává nástrojem bezpečnosti pacienta.
A právě tady čísla ukazují mezeru. Ve zmíněném průzkumu SÚKL z roku 2021 nahlížela do lékového záznamu u každého pacienta jen 2 procenta lékárníků; u některých pacientů tak činilo 30 procent a jen výjimečně 39 procent. Rutinní kontrolu u každého pacienta tedy prováděla jen malá menšina lékárníků — většina do záznamu nahlížela nanejvýš u části pacientů, nebo jen výjimečně, ačkoli to systém u každého výdeje technicky umožňuje. Od té doby se přístup do lékového záznamu pro lékaře i lékárníky zjednodušoval a pacientská aplikace se v roce 2025 rozšířila o historii nahlížení a správu souhlasů — ale výchozí obrázek je jasný: nejcennější funkce nejrozšířenějšího e-nástroje byla dlouho nejméně využívanou. To není chyba techniky, ale organizace práce, úhrad a času, který má lékárník na jednoho pacienta.
Co z toho plyne pro celý dashboard digitalizace
eRecept je učebnicový příklad toho, že plošná adopce a skutečná vyspělost nejsou totéž. V kompozitním indexu adopce elektronického zdravotnictví, který sleduje dashboard HSPA Monitoru, stojí Česko na hodnotě 62 ze 100 (signál „zaostáváme") — a to i přesto, že jednu ze složek indexu, elektronickou preskripci, má dotaženou na evropský standard. Vysvětlení je právě v příběhu eReceptu: mít nástroj plošně nasazený je nutná, ne postačující podmínka. Rozhoduje, jestli se využívá jeho nejcennější vrstva (lékový záznam), jestli běží nákladově efektivně (SMS versus aplikace) a jestli se na něj dají navázat další služby.
Druhá lekce se týká bezpečnosti. Čím víc předpisů, dat a notifikačních kanálů systém spravuje, tím větší je jeho zranitelnost. Zdravotnictví je v Česku kritickou infrastrukturou a počet evidovaných kybernetických incidentů v sektoru dashboard sleduje samostatně; s nástupem povinností podle evropské směrnice NIS2 poroste tlak na to, aby centrální systémy typu eRecept měly bezpečnost a kontinuitu provozu ošetřenou stejně pečlivě jako dostupnost. Desítky milionů receptů ročně jsou obrovská hodnota — a stejně velká odpovědnost.
Co s tím
Pro pacienta má smysl vědět, že notifikaci o receptu lze dostávat i jinak než přes SMS — přes mobilní nebo webovou aplikaci eRecept, kde má zároveň přehled o svém lékovém záznamu, očkování a čerpaných hrazených lécích. Přechod na aplikaci je drobnost, která státu šetří náklady a pacientovi dává víc kontroly nad vlastními daty. Kdo užívá léky od více lékařů, může sám poprosit lékárníka, aby do lékového záznamu nahlédl; je to legální, rychlé a může odhalit interakci, o které nikdo neví.
Pro tvůrce politik je sdělení dvojí. Za prvé, provozní efektivita: udržovat 56 milionů placených SMS ročně jako výchozí notifikační kanál je v roce, kdy má chytrý telefon většina populace, těžko obhajitelné — přesun objemu do aplikace je měřitelná úspora. Za druhé, klinická hodnota: eRecept už roky sbírá data, ze kterých se dá stavět bezpečnostní kontrola preskripce. Dokud lékový záznam zůstává málo využitý, platí stát za infrastrukturu, jejíž hlavní přínos si nevybírá. eRecept ukazuje, že Česko umí digitalizovat plošně a rychle. Zbývá to samé, co u zbytku e-zdravotnictví — proměnit rozsah v hodnotu.