Když v létě vypadl tamoxifen a po něm kvetiapin, popisovali jsme mimořádné lékové programy jako hašení požárů. Seznam esenciálních antiinfektiv je opačný pohled na tutéž krajinu: ne co právě hoří, ale kolik hořlavého materiálu systém dlouhodobě skladuje. Stát v něm každoročně sepisuje antibiotika, antimykotika, antiparazitika a antivirotika „první volby" — a ke každé položce poznamenává, jestli je na trhu, kolik má dodavatelů, nebo jestli se musí shánět přes výjimky ze zákona o léčivech. Letošní vydání, publikované 20. srpna, je tak nejpoctivější dostupná mapa toho, kde česká léková bezpečnost stojí na pevné zemi a kde na jedné noze.

SEAI 2026 v číslech — co říká stavový sloupec seznamu
197 položek seznamu (léčivá látka v konkrétní lékové formě) — antibiotika, antimykotika, antiparazitika, antivirotika Věstník MZ ČR č. 10/2026, s. 3–27 (vydán 20. 8. 2026)
70 položek (35,5 %) není standardně dostupných: nedostupné, neregistrované, nebo na dovoz přes výjimky (stavy 3–7) dopočet ze stavového sloupce; stavy dostupnosti k 29. 5. 2026
63 položek (32,0 %) je dostupných jen od jediného držitele registrace — trh bez zálohy stav 2 dle legendy věstníku
64 položek (32,5 %) má aspoň dva dodavatele — meziročně o 5 víc než v SEAI 2025 stav 1; SEAI 2025: 59 položek (Věstník 8/2025)

Zdroj: MZ ČR — Věstník č. 10/2026, Seznam esenciálních antiinfektiv (SEAI) 2026, s. 3–27, vydán 20. 8. 2026 (PDF staženo a strojově vytěženo 21. 8. 2026). Stavy registrace/dostupnosti jsou dle poznámky věstníku „pouze orientační", k 29. 5. 2026.

Co to je: úřední inventura léků, bez kterých to nejde

Esenciální antiinfektiva jsou léky proti infekcím, které by lékař měl mít k dispozici vždy — od penicilinu přes léky na tuberkulózu po antivirotika. Věstník u každé položky uvádí zdůvodnění a to se opakovaně točí kolem jednoho pojmu: lék první volby pro danou infekci — amoxicilin pro komunitní respirační infekce, nitrofurantoin pro močové infekce, benzylpenicilin pro závažné infekce vyvolané streptokoky, pneumokoky či meningokoky. Český seznam vychází z Modelového seznamu esenciálních léčiv WHO (aktuální 24. vydání ze září 2025) a adaptuje ho pro domácí podmínky; u antibiotik přebírá i klasifikaci WHO AWaRe (Access–Watch–Reserve), která dělí antibiotika podle toho, jak šetrně se s nimi má zacházet. Ministerstvo seznam aktualizuje každoročně — SEAI 2024 vyšel ve Věstníku 4/2024, SEAI 2025 ve Věstníku 8/2025, letošní vydání ve Věstníku 10/2026.

Cenné na dokumentu je, že nezůstává u výčtu. Každá položka — přesněji každá léčivá látka v konkrétní lékové formě, třeba „amoxicilin, tekutá forma pro děti" — nese stavový kód 1 až 7, který popisuje, jak si na českém trhu stojí. A právě ten sloupec dělá ze seznamu diagnózu:

Sedm stavů dostupnosti — SEAI 2026 vs. SEAI 2025 (počty položek)
Stav Co znamená (legenda věstníku) SEAI 2026 SEAI 2025
1 registrováno a dostupné, nejméně 2 držitelé registrace 64 59
2 registrováno a dostupné, ale jen od 1 držitele 63 70
3 registrováno, ale na trhu nedostupné 15 15
4 zajišťováno specifickým léčebným programem (SpLP) 17 18
5 v ČR neregistrováno, registrováno jinde v EU 28 29
6 neregistrováno v ČR ani EU — nutný dovoz ze třetích zemí 8 7
7 povoleno mimořádným opatřením MZ dle § 8 odst. 6 zákona o léčivech 2 — (kategorie neexistovala)
Σ položek celkem 197 198

Zdroj: MZ ČR — Věstník č. 10/2026 (SEAI 2026, stavy k 29. 5. 2026) a Věstník č. 8/2025 (SEAI 2025, stavy k 10. 4. 2025). Počty jsou redakční součet ze stavového sloupce obou dokumentů, ověřený vizuální kontrolou vzorku stran; položka = léčivá látka × léková forma.

Sedmdesát položek mimo standardní trh — včetně léků první volby

Sečteme-li stavy 3 až 7 — registrováno-ale-nedostupno, specifické programy, neregistrováno v Česku, dovoz ze třetích zemí a mimořádná opatření — vyjde 70 položek z 197. Víc než třetina seznamu léků, které stát sám označuje za nepostradatelné, tedy stojí mimo běžnou distribuci: buď je nekoupíte vůbec, nebo jen díky administrativním konstrukcím, které jsme v souvislosti s tamoxifenem a kvetiapinem popisovali jako výjimečné. U esenciálních antiinfektiv nejsou výjimkou — jsou třetinou systému.

A nejde jen o exotické položky pro vzácné parazitózy. Mezi základními antibiotiky — tabulkou, která otevírá celý seznam — figuruje flukloxacilin, perorální lék první volby na stafylokokové infekce: jeho tekutá forma pro děti má stav 5 (v ČR neregistrováno) a pevná forma stav 4 (jede přes specifický léčebný program). Nitrofurantoin, první volba na infekce močových cest, nemá v Česku registrovanou tekutou formu pro děti (stav 5). Benzathin-benzylpenicilin, lék první volby na syfilis a profylaxi revmatické horečky, je rovněž stav 5. U dalších 26 položek věstník hvězdičkou přiznává, že „na trhu nemusí být dostupné všechny síly".

Rozpad po sekcích ukazuje, kde je situace nejkřehčí. U antiparazitik chybí standardní cesta u 24 z 39 položek (61,5 %) — antimalarika a antihelmintika se do Česka z velké části vozí přes specifické programy nebo ze zahraničí. U antibiotik je mimo standardní trh 28 z 97 položek (28,9 %), u antimykotik 5 ze 17 (29,4 %) a u antivirotik 13 ze 44 (29,5 %). Jinými slovy: ani v jedné sekci seznamu neklesá podíl „děr" pod čtvrtinu.

Nová kategorie 7: tuberkulóza na mimořádné opatření

Letošní vydání přidává do škály novou, sedmou kategorii: léčivý přípravek povolený na základě mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví podle § 8 odst. 6 zákona o léčivech. Nesou ji dvě položky — a obě patří k tuberkulóze: tuberkulinový test (Mantoux) pro diagnostiku a vyšetřování kontaktů a BCG vakcína pro povinné očkování rizikových novorozenců. Nejde o nové zhoršení — už SEAI 2025 vedl BCG s poznámkou „dovoz do ČR na základě § 8 odst. 6 zákona o léčivech" — ale o zpřesnění: stát nyní explicitně přiznává, že základní diagnostikum i vakcína proti tuberkulóze jedou dlouhodobě na režim výjimky, ne na registrovaný trh. Vedle toho se v tuberkulózní sekci letos nově objevuje diagnostikum Siiltibcy (kožní test s antigeny ESAT-6 a CFP-10) — se stavem 3: registrováno, ale na trhu nedostupné.

Jak se čte stavový sloupec: od plné konkurence k výjimkám (stavy SEAI a podíl položek 2026)
  1. Stav 1 — trh se zálohou (64 položek, 32,5 %)

    Nejméně dva držitelé registrace. Výpadek jednoho může pokrýt druhý — jediná kategorie, kde trh plní roli pojistky.

  2. Stav 2 — jediný dodavatel (63 položek, 32,0 %)

    Lék je dostupný, ale jeden výrobní problém, jedno stažení z trhu — a položka padá do kategorií níž. Přesně tudy prošel kvetiapin XR.

  3. Stavy 3–5 — trh selhal (60 položek, 30,5 %)

    Registrováno, ale nedostupné (15); zajišťováno specifickým léčebným programem (17); v ČR vůbec neregistrováno, jen jinde v EU (28).

  4. Stavy 6–7 — mimo EU a na výjimku (10 položek, 5,1 %)

    Dovoz ze třetích zemí (8) a mimořádná opatření MZ dle § 8 odst. 6 (2: tuberkulin a BCG) — nejkřehčí konec škály.

Zdroj: MZ ČR — Věstník č. 10/2026, legenda stavů na s. 27; počty a podíly jsou redakční dopočet ze stavového sloupce (197 položek).

Meziročně: mírné zlepšení, ne obrat

Srovnání s loňským SEAI 2025 vyznívá opatrně pozitivně. Položek s plnou konkurencí (stav 1) přibylo z 59 na 64, položek závislých na jediném dodavateli (stav 2) ubylo ze 70 na 63. Celek „mimo standardní trh" se ale prakticky nepohnul: 69 položek loni, 70 letos — díry se nezacelují, jen se uvnitř dostupné části trhu o něco zlepšila konkurence. Že zdravější konkurence není akademická poznámka, ukazuje širší kontext dashboardu: SÚKL v polovině srpna 2026 evidoval 1 376 aktivních výpadků léčiv napříč celým trhem (stav k 17. 8. 2026) — a u letního výpadku kvetiapinu XR stálo podle EMA na začátku právě to, že lékovou formu pro řadu firem v půlce Evropy vyráběl jeden dodavatel s výrobním problémem.

AWaRe: šetrná antibiotika především

U antibiotik seznam přebírá klasifikaci WHO AWaRe ve verzi z 5. září 2025. Ze 69 antibiotických položek, u kterých věstník klasifikaci uvádí, patří 36 do skupiny Access (šetrná antibiotika první volby, která mají tvořit většinu spotřeby), 23 do skupiny Watch (rezervovanější použití) a 10 do skupiny Reserve (poslední záchrana u multirezistentních infekcí); antituberkulotika a diagnostika AWaRe kód nenesou. Dashboard k tomu přidává známý kontext: podíl Access antibiotik na české spotřebě je 59,4 % (ECDC, 2024) a ambulantní spotřeba se drží kolem 15 denních dávek na tisíc obyvatel a den (SZÚ, 2023) — česká antibiotická politika je ve spotřebě dlouhodobě střídmá. O to víc záleží na tom, aby léky první volby, kterými se střídmost udržuje, byly reálně na trhu: kde lék skupiny Access chybí, musí lékař sáhnout po náhradě — a ta podle logiky téže klasifikace nemusí být stejně šetrná.

Co s tím

Seznam esenciálních antiinfektiv dělá přesně to, co má dělat dobrý indikátor: převádí difuzní pocit „léky občas nejsou" na spočitatelnou strukturu. Z ní plyne trojí agenda. Za prvé registrace a trh: 28 položek registrovaných jinde v EU, ale ne v Česku, je především ekonomický problém malého trhu — bez pobídek (úhradových i administrativních) sem výrobci registraci nepřinesou. Za druhé zálohy pro jediné dodavatele: 63 položek se stavem 2 je seznam kandidátů na příští mimořádný program; systém, který ví, kde stojí na jedné noze, může cíleně budovat druhou — od zásob přes rámcové smlouvy po evropskou koordinaci výroby. A za třetí poctivá evidence: nová kategorie 7 ukazuje, že i „povinné očkování rizikových novorozenců" může roky viset na mimořádném opatření. Že to stát černé na bílém přiznává, je dobrá zpráva — horší by bylo, kdyby se to nikde nedočetlo. Příští rok bude SEAI 2027 první příležitost ověřit, jestli se díry začaly zacelovat, nebo jen přeskupovat.