Pro koho je tento text: pro tvůrce politik, vedení nemocnic, personalisty, odbory i samotné zdravotníky. Rozdíl v odměňování žen a mužů (gender pay gap) je obvykle vnímán jako téma soukromého sektoru a manažerských pozic. Ve zdravotnictví — silně feminizovaném odvětví placeném z velké části z veřejných peněz — je ale jeden z nejvyšších v celé ekonomice. A na rozdíl od mnoha jiných problémů má jasné páky, jimiž ho stát může ovlivnit.
Začněme u konkrétního člověka. Markéta je anestezioložka ve fakultní nemocnici na Moravě. Třiačtyřicet let, dvě děti, atestace, noční služby. Když si jednou u kávy s kolegou srovnali výplatní pásky — oba stejná atestace, stejné oddělení, on o dva roky kratší praxi — zjistila, že bere znatelně méně. Ne proto, že by někdo porušil zákon. Ale proto, že on slouží víc přesčasů, sedí ve vedení sekce a postoupil v platové tabulce rychleji, zatímco ona dvakrát na rok odešla na rodičovskou. Markéta není výjimka. Je statistika.
Co měříme
Gender pay gap, který sleduje tento indikátor, je takzvaně neočištěný (unadjusted). Vyjadřuje rozdíl mezi průměrným hrubým hodinovým výdělkem mužů a žen jako procento výdělku mužů — bez ohledu na profesi, senioritu nebo úvazek. Pro odvětví zdravotní a sociální péče (sekce Q klasifikace NACE) dosáhl v Česku v roce 2024 hodnoty 24,9 %. Žena tu tedy za hodinu práce vydělá průměrně o necelou čtvrtinu méně než muž.
Zdroj: ČSÚ Struktura mezd zaměstnanců / Eurostat — earn_gr_gpgr2 (gender pay gap, sekce NACE Q). Hodnoty odpovídají datovému kontraktu HSPA Monitoru.
Důležité je hned na začátku rozlišit dvě věci. Neočištěný gap 24,9 % neznamená, že by žena dostávala za stejnou práci o čtvrtinu méně než muž — to by byla přímá diskriminace, kterou zákon zakazuje. Očištěný gap, který srovnává stejné pozice, kvalifikaci a úvazek, je v Česku řádově nižší, kolem pěti procent. Neočištěné číslo měří něco jiného, ale neméně důležitého: celkovou strukturu odměňování v sektoru. A rozdíl mezi oběma čísly je sám o sobě výpovědí — ukazuje, jak silně se na celkové nerovnosti podílí to, kde a v jakém režimu ženy ve zdravotnictví pracují.
Jak vypadá trend
Propast v odměňování ve zdravotnictví nebyla v Česku vždy tak velká — a hlavně se v posledních letech vyvíjí špatným směrem. Po poklesu na 17,7 % v roce 2021 se gap od roku 2022 znovu rozevírá a v roce 2024 dosáhl 24,9 %. Za tři roky se tak zvětšil o více než sedm procentních bodů. To je obrat, který se vymyká dlouhodobému evropskému trendu, v němž se rozdíly v odměňování pomalu zužují.
Po minimu v roce 2021 se propast znovu rozevírá. Zdroj: body 2020–2023 Eurostat — earn_gr_gpgr2, sekce Q; hodnota 2024 dle ČSÚ Struktura mezd zaměstnanců (datový kontrakt HSPA Monitoru).
Mezinárodní srovnání
V evropském srovnání patří Česko k zemím s vysokou propastí v odměňování právě v sektoru péče. Česká hodnota 24,9 % leží výrazně nad mediánem zemí EU/EEA, který je 17,4 % — tedy o více než sedm procentních bodů níž. Sekce Q (zdravotní i sociální péče dohromady) přitom patří v Česku dlouhodobě k odvětvím s největší nerovností v odměňování, a to i ve srovnání s celonárodním rozdílem napříč ekonomikou.
Z mezinárodního srovnání plyne důležitý závěr: vysoká propast v sektoru péče není nevyhnutelná. Řada evropských zemí dosahuje v téže sekci výrazně nižších hodnot, aniž by se struktura jejich zdravotnictví od české zásadně lišila. Tam, kde systém odměňování a kariérní postup nediskriminuje přerušenou kariéru a zkrácené úvazky tak silně, je rozdíl menší. To je silný argument proti tezi, že vysoká propast je prostým důsledkem toho, že ženy v péči pracují jinak.
Proč je propast tak velká právě tam, kde žen pracuje nejvíc
Zní to jako paradox: zdravotnictví a sociální péče je jedním z nejvíce feminizovaných odvětví — ženy tvoří drtivou většinu sester a většinu mladších ročníků lékařů — a přesto je tu propast v odměňování jedna z největších. Odpověď je strukturální a skládá se z několika faktorů, které se sčítají.
| Faktor | Jak působí |
|---|---|
| Vertikální segregace | Muži častěji obsazují primářská, přednostenská a manažerská místa s vyššími příplatky a osobním ohodnocením — tam, kde se tvoří nejvyšší výdělky. |
| Přerušení kariéry mateřstvím | Žena odchází na mateřskou a rodičovskou, čímž zpomalí postup platovými tabulkami na roky, které už do konce kariéry jen těžko dohání. |
| Zkrácené úvazky | Ženy ve zdravotnictví statisticky častěji pracují na zkrácený úvazek, což snižuje i hodinové výdělky vázané na příplatky za plný provoz. |
| Přesčasy a pohotovosti | Velkou část výdělku lékaře tvoří přesčasy a pohotovostní služby; muži jich slouží v průměru víc, ženy s malými dětmi méně. |
| Horizontální segregace mezi obory | Ženy a muži se nerovnoměrně rozdělují mezi lépe a hůře placené specializace. |
Žádný faktor sám propast nevytvoří — sčítají se. Většinu z nich přitom systém odměňování umí zmírnit.
Klíčový je první řádek tabulky. Nejvyšší výdělky ve zdravotnictví se tvoří na vedoucích pozicích a u příplatků za nepřetržitý provoz — a právě tam ženy systematicky chybějí nebo se k nim dostávají později. To není otázka schopností; je to otázka toho, jak je nastavený kariérní postup a systém příplatků. Když platová tabulka trestá každou přerušenou kariéru a velká část výdělku závisí na schopnosti sloužit přesčasy, vzniká strukturální nevýhoda, která se v součtu projeví jako čtvrtinová propast — i v oboru, kde ženy tvoří většinu.
Kde je politická páka
Dobrá zpráva je, že nejde o problém bez řešení. Páky, kterými lze propast zmenšit, jsou konkrétní a leží převážně v rukou státu — ministerstva zdravotnictví jako zřizovatele fakultních nemocnic a tvůrce úhradové vyhlášky, ministerstva práce a sociálních věcí a vedení jednotlivých nemocnic.
-
Transparentnost odměňování
Důsledná transpozice evropské směrnice o transparentnosti odměňování (2023/970) — nemocnice budou muset zveřejňovat mzdová rozpětí a reportovat gap. Bez dat se nerovnost neřídí.
Zviditelní problém -
Spravedlivější platové tabulky
Revize systému tabulek a příplatků tak, aby netrestal přerušenou kariéru a zkrácené úvazky — návrat z rodičovské by neměl znamenat trvalý propad v odměňování.
Řeší kořen -
Ženy do vedení
Cílená podpora žen na primářské, přednostenské a manažerské pozice, kde se nejvyšší výdělky — a tím i propast — tvoří nejvíc.
Mění strukturu
Nejúčinnější je kombinace všech tří — samotná transparentnost bez změny tabulek a kariérní podpory propast jen popíše, nezmenší.
Nejdůležitější je, že stát tu má páky přímo v ruce. Velká část platů ve zdravotnictví teče z veřejných peněz přes úhradovou vyhlášku a platové tabulky, jejichž podobu stát určuje. Na rozdíl od soukromého sektoru, kde se odměňování řídí trhem, je tu prostor pro přímou systémovou změnu. Evropská směrnice o transparentnosti odměňování, kterou musí Česko transponovat, navíc dává nástroj, jak nerovnost vůbec zviditelnit — protože dnes ji většina zaměstnavatelů ani neměří.
Propast v odměňování ve zdravotnictví je tak víc než jen otázka spravedlnosti vůči konkrétní lékařce nebo sestře. Je to ukazatel udržitelnosti celého systému, který stojí a padá s personálem. V době, kdy zdravotnictví zápasí s nedostatkem sester i lékařů, je nerovné odměňování v silně feminizovaném oboru luxus, který si systém nemůže dovolit — protože přímo zhoršuje retenci a motivaci té většiny, na níž péče stojí. Číslo 24,9 % za rok 2024 je varování. To, jestli se z rostoucího trendu stane trvalý stav, rozhodne, jak rychle systém sáhne po pákách, které už má k dispozici.