Geriatrická ambulance je místo, kde se na starého člověka s několika nemocemi najednou podívá jeden lékař celkově: na léky, které se navzájem tlučou, na pády, paměť, výživu a na to, co pacient ještě zvládne sám. Ministerstvo zdravotnictví 13. října oznámilo, že takových ambulancí podpoří „nejméně 15“. Výzva a metodika programu, které jsme prošli celé, ukazují, co přesně za tím číslem je: v prvním kole výběru až pět nových ambulancí a až deset posílených, další jen ze zbylých peněz, rok zkušebního provozu a sběr dat pro budoucí úhradu. A přílohy výzvy poprvé ukazují, kde ambulance chybí.
Zdroj: MZ ČR, Národní plán rozvoje geriatrické péče v ČR do roku 2035 (2025), str. 32–33, data NRHZS a NRZP 2023; MZ ČR, Výzva a Metodika Programu na rozvoj geriatrických ambulancí (7. 10. 2026), přílohy 2 a 3; Eurostat demo_pjanbroad a demo_pjanind (staženo 16. 10. 2026).
Kolik geriatrie Česko má
Nejpodrobnější veřejný obraz oboru je v Národním plánu rozvoje geriatrické péče v České republice do roku 2035, který ministerstvo zveřejnilo v květnu 2025. Podle něj bylo v roce 2023 v Česku 86 geriatrických pracovišť se 183 aktivními lékaři, kteří dohromady vykázali 71,4 přepočteného úvazku. Z toho 67 pracovišť bylo ambulantních se 130 lékaři a 26,7 úvazku. Na 100 000 obyvatel to dělá 0,3 úvazku geriatra v ambulanci. Data pocházejí z Národního registru hrazených zdravotních služeb a Národního registru zdravotnických pracovníků.
Plán sám upozorňuje, že nejde o všechny geriatry. Počítá jen ty, kdo péči v odbornosti geriatrie skutečně vykazují. Česká gerontologická a geriatrická společnost ČLS JEP registruje 308 geriatrů a mnozí z nich pracují v následné péči. Lékaři v geriatrických ambulancích byli v průměru 53 let staří. Výchozí hodnota pro počet absolventů specializačního vzdělávání v geriatrii je v příloze plánu 15 za rok 2024.
Číslo 67 převzala i tisková zpráva ministerstva. Přílohy samotné výzvy ale pracují s jiným počtem: tabulky ambulancí po krajích a okresech dávají dohromady 56 (součet redakce). Metodika uvádí, že počty stanovilo „na základě dat ČSÚ a ÚZIS“, neříká však, k jakému datu a podle jaké definice. Rozdíl dokumenty nevysvětlují. Pro krajské srovnání proto používáme přílohu výzvy, protože podle ní se žádosti budou bodovat.
Kde ambulance chybí
Příloha 3 metodiky řadí kraje podle toho, kolik obyvatel připadá na jednu geriatrickou ambulanci. Nejlépe je na tom Praha se 14 ambulancemi a 100 506 obyvateli na každou, následuje Olomoucký kraj (105 247). Na opačném konci je Zlínský kraj s jedinou ambulancí na 577 515 obyvatel a Ústecký kraj, kde na jednu připadá 805 943 obyvatel. Karlovarský kraj v tabulce chybí, protože tam podle metodiky žádná geriatrická ambulance „dle dostupných dat zatím“ není.
Zdroj: MZ ČR, příloha 3 Metodiky Programu na rozvoj geriatrických ambulancí (Seznam krajů podle dostupnosti geriatrické péče), staženo 16. 10. 2026. Karlovarský kraj bez ambulance, proto bez hodnoty. GA = geriatrická ambulance. Počty obyvatel i ambulancí převzaty z přílohy, datum stavu příloha neuvádí.
Okresní příloha je ještě ostřejší. Geriatrickou ambulanci má podle ní 29 okresů, z toho většina jedinou nebo dvě; ve zbylých okresech „se žádná geriatrická ambulance v současné chvíli nenachází“. Národní plán přitom za optimální dostupnost považuje, s odkazem na Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc, jednu geriatrickou ambulanci v každém okrese a do roku 2035 si ji dává za cíl. Program toto rozložení přímo promítá do bodování: kdo chce ambulanci otevřít nebo rozšířit v kraji s horší dostupností, dostane víc bodů.
Kdo potřebuje geriatra
Podle Eurostatu žilo v Česku k 1. lednu 2025 2 255 887 lidí ve věku 65 a více let, 20,7 % populace (průměr EU 22,0 %). Lidé nad 80 let tvořili 4,8 % obyvatel, deset let předtím 4,0 %. Česká populace je zatím mladší než evropský průměr, podíl nejstarších ale roste. Podle projekce ČSÚ z roku 2023 připadalo na sto dětí do 14 let 126 seniorů a kolem roku 2040 by to mělo být přes 200.
Důležitější než věk je to, v jakém stavu lidé stárnou. Pětašedesátiletý Čech měl podle Eurostatu v roce 2024 před sebou v průměru 18,9 roku života, ale jen 8,0 roku bez omezení zdravím, průměr EU je 10,3 roku. HSPA Monitor tuto hodnotu sleduje v indikátoru naděje dožití ve zdraví v 65 letech. Zbylých zhruba 11 let tak senior v průměru prožije s dlouhodobým omezením v běžných činnostech kvůli zdravotním potížím. O tom, co s sebou nese souběžné užívání mnoha léků nebo dlouhodobé benzodiazepiny, jsme už psali. Geriatrická ambulance je přesně místo, kde se takový seznam léků má projít a pročistit.
Co program platí a co od ambulancí chce
Program je součástí projektu Integrovaná geriatrická péče o seniory s polymorbiditou s cílem podpory jejich funkčního stavu (GeriPRO, CZ.03.02.02/00/25_102/0005395) z Operačního programu Zaměstnanost plus. Ministerstvo ho vyhlásilo 7. října podle § 14j zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Podpora má dva typy. Typ A platí vznik nové ambulance, od jednoho milionu do 3,186 milionu korun. Typ B platí rozšíření existující, od 250 do 798 tisíc korun. Dotace kryje 100 % způsobilých výdajů.
Výzva v prvním kole vybere až pět žádostí typu A a až deset typu B; pokud zbudou peníze, dostanou je přednostně další nové ambulance, potom další rozšiřované. Metodika „předpokládá“, že program podpoří „vznik minimálně 5 nových GA a rozvoj minimálně 10 stávajících GA“. Kolik ambulancí nakonec peníze dostane, ale záleží na tom, kolik žádostí projde hodnocením. Každá ambulance musí mít geriatra, všeobecnou nebo praktickou sestru a člověka na sběr dat. Nová ambulance musí mít geriatra i sestru každého nejméně na 0,2 úvazku a ordinovat nejméně 6 hodin týdně; rozšiřovaná musí z dotace přidat sestru nejméně na 0,2 úvazku a 6 hodin ordinační doby týdně. Při plné provozní době 40 hodin týdně má ambulance podpořit v průměru 17 unikátních pacientů měsíčně, kteří projdou prvovyšetřením.
Jeden detail stojí za pozornost. Nová ambulance musí mít smlouvu s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, která jí zakáže výkony proplácet: vše platí projekt, aby nevzniklo dvojí financování. Pilot tak na rok běží mimo běžnou úhradu ze zdravotního pojištění. Jeho výsledky mají podle metodiky sloužit mimo jiné „pro sběr podkladů k nastavení budoucího financování“. Co se s ambulancemi stane po skončení pilotu, výzva neříká.
-
Vyhlášení výzvy
Příjem žádostí od 12. 10. přes systém Grantys a datovou schránku.
Výzva -
Konec příjmu žádostí
Jednokolové hodnocení; body hlavně za regionální potřebnost, úvazky a ordinační dobu.
Uzávěrka -
Rozhodnutí o dotaci
Předpokládané datum; záloha 50 % má přijít 28. 2. 2027.
Výběr -
Start pilotního provozu
Dvanáct měsíců provozu, nejpozději do 30. 4. 2028.
Pilot -
Vyhodnocení a úhrada?
Data mají posloužit k nastavení financování; rozhodnutí o trvalé úhradě výzva neobsahuje.
Otevřené
Zdroj: MZ ČR, Výzva k předkládání žádostí o dotaci v rámci Programu na rozvoj geriatrických ambulancí, kap. IV; Metodika programu, kap. II (staženo 16. 10. 2026).
Strategický rámec: cíl v textu, ne v tabulce
Program navazuje na národní geriatrický plán do roku 2035. Podle něj jsou geriatrické ambulance „klíčovým prvkem podporujícím celostní integrovanou péči“ a „výzvou je jejich dostatečná dostupnost“. V textu plánu je u opatření 3.3.1 konkrétní cíl: do roku 2035 má být v každém okrese a v každé městské části Prahy nejméně jedna geriatrická ambulance. Souhrnná příloha s indikátory ale u cíle 3.3 Geriatrické ambulance uvádí jen výchozí hodnotu „ne“ a cílový stav pro rok 2035 „ano“ u ukazatele „nárůst počtu geriatrických ambulancí“. Podle tabulky by tedy stačila i jedna nová ambulance; měřítkem, které má smysl sledovat, je až cíl ambulance v každém okrese.
U lůžek je plán konkrétnější, ale opírá se o stará data. Akutních geriatrických lůžek bylo podle ročenek ÚZIS, které plán cituje, v roce 2015 celkem 378, zatímco plán odhaduje potřebu na více než 2 000 lůžek (0,2 lůžka na 1 000 obyvatel). Novější počet plán neuvádí. Jak se nedostatek lůžek a ambulancí projevuje v nemocnicích, popisujeme v textu o tom, proč hospitalizujeme nejvíc, a v analýze sociálně-zdravotního pomezí, kde senioři zůstávají na lůžkách, protože nemají kam odejít.
Mezinárodní srovnání: chybí měřítko
Harmonizované mezinárodní srovnání počtu geriatrů nebo geriatrických ambulancí jsme v primárních zdrojích nenašli. Evropská statistika lékařů podle specializací (Eurostat, hlth_rs_spec) geriatrii jako samostatnou kategorii nevede. Národní plán uvádí, že podle přehledového šetření z roku 2023 ve 28 evropských zemích patří Česko mezi země s nedostatečně rozvinutými geriatrickými službami. Šetření bylo prezentováno na kongresu Evropské geriatrické společnosti a samostatnou recenzovanou publikaci s daty po zemích jsme neověřili.
Ověřit jsme mohli širší kontext. Přehled Stucka a Masuda v časopise Age and Ageing (2022) uvádí, že geriatrie je uznanou specializací ve 23 evropských zemích a že počet lidí nad 80 let se v Evropě do roku 2050 zdvojnásobí. Autoři píší, že nové modely péče vznikají i pro ambulantní péči, nejen pro nemocnice.
Co od ambulancí čekat
Jádrem geriatrické ambulance je komplexní geriatrické hodnocení, v odborné literatuře zkráceně CGA. Cochranův přehled Briggse a kolegů z roku 2022 ve výchozích poznatcích uvádí, že u akutně nemocných seniorů je doloženo snížení rizika úmrtí a disability. Mimo nemocnici je obraz střízlivější. Tentýž přehled shrnul 21 studií se 7 893 křehkými seniory žijícími doma. Hodnocení nemělo vliv na úmrtnost ani na přijetí do pobytových zařízení. Mohlo ale snížit riziko neplánované hospitalizace (relativní riziko 0,83), s nízkou jistotou důkazů.
Pro pilot GeriPRO to znamená dvě věci. Za prvé, ambulance nelze hodnotit podle toho, jestli „zachrání životy“; realistický přínos je méně neplánovaných hospitalizací, lépe nastavené léky a delší soběstačnost. Za druhé, rok provozu ve zhruba patnácti ambulancích je krátká doba a malý vzorek na to, aby se takový efekt dal změřit. Metodika ukládá ambulancím sbírat data o pacientech, ale kontrolní skupinu ani způsob vyhodnocení výzva nepopisuje.
Co s tím
Ministerstvo zdravotnictví: vysvětlit rozdíl mezi 67 pracovišti v národním plánu a 56 ambulancemi v přílohách výzvy a zveřejnit, z jakých dat a k jakému datu se počítaly. Pro žadatele ze Zlínského nebo Ústeckého kraje jde o body. Zároveň předem zveřejnit, jak bude pilot vyhodnocen a co rozhodne o trvalé úhradě. Bez toho hrozí, že ambulance po dubnu 2028 skončí spolu s penězi z Evropského sociálního fondu plus.
Zdravotní pojišťovny: pilot počítá jen se smlouvou s VZP. Pokud má po pilotu vzniknout síť, musí ji hradit i ostatní pojišťovny. Revize výkonů odbornosti 106, kterou národní plán slibuje do roku 2028, je pro to podmínkou.
Kraje: Karlovarský, Ústecký a Zlínský kraj mají ze všech nejhorší dostupnost. Kraje jsou zřizovateli nemocnic, které mohou o typ A žádat, a uzávěrka je 30. listopadu.
Pacienti a praktičtí lékaři: geriatrická ambulance nenahrazuje praktického lékaře, který je pro seniora první kontakt. Na geriatra se vyplatí ptát u pacientů s mnoha léky, opakovanými pády nebo zhoršující se pamětí, kde praktický lékař může začít časným záchytem demence. Jak se péče o seniory protíná se sociálními službami, ukazuje naše kalkulačka dlouhodobé péče do roku 2035.
HSPA Monitor: geriatrickou ambulantní péči zatím samostatným indikátorem nesledujeme. Navrhujeme ho doplnit, například jako počet ambulancí nebo úvazků geriatrů na 100 000 obyvatel nad 65 let po krajích, až bude k dispozici jednotná a pravidelně aktualizovaná řada.