Kolik stojí očkování proti lidskému papilomaviru? Kdo se zeptá českých rodičů, dostane v průměru odpověď 1 880 korun. Správná odpověď pro dítě, které očkování zahájí mezi 11. a 15. narozeninami, je nula: od roku 2012 vakcínu hradí veřejné zdravotní pojištění dívkám, od roku 2018 i chlapcům. Stát tedy odstranil finanční bariéru, ale velká část rodičů o tom neví. Nová studie ekonomů Rostislava Staňka a Ondřeje Krčála z Masarykovy univerzity, publikovaná 23. září v časopise Health Policy, zkusila změřit, kolik ta nevědomost stojí – a vyšlo jí, že jediná věta o úhradě může u rodičů, kteří počítali s plnou cenou, zvednout zamýšlenou ochotu očkovat o 15 procentních bodů.
Zdroj: Staněk R., Krčál O., Information provision about cost coverage and parental HPV vaccination intentions: A randomized survey experiment in the Czech Republic, Health Policy 2026;175:105772 (abstrakt, ověřeno v PubMed 3. 10. 2026). Proočkovanost: ÚZIS ČR, NZIS, rok očkování 2023, datový kontrakt HSPA Monitoru.
Co studie měřila – a co změřit neuměla
Design je jednoduchý a právě proto přesvědčivý. Autoři oslovili 2 983 rodičů dětí ve věku do 14 let a náhodně je rozdělili do dvou skupin. Kontrolní skupina dostala jen otázku, zda zamýšlí dítě nechat očkovat proti HPV. Druhá skupina se před stejnou otázkou dozvěděla, že vakcína je pro děti ve věku 11–14 let zdarma. Protože o tom, kdo informaci dostane, rozhodla náhoda, rozdíl v odpovědích mezi skupinami lze připsat právě jí. Podle abstraktu byly obě skupiny podobné ve sledovaných charakteristikách včetně pohlaví dítěte, o kterém rodič odpovídal, a postoje k očkování.
Před experimentem autoři zjišťovali, kolik podle rodičů očkování stojí. Průměrný odhad 1 880 korun ukazuje, že představa o placené vakcíně je rozšířená. Nejsilnější účinek měla informace u rodičů, kteří počítali s tím, že by jinak zaplatili plnou tržní cenu: jejich zamýšlená proočkovanost vzrostla o 15 procentních bodů (95% interval spolehlivosti 6,6–23,3), což odpovídá nárůstu o 26 %. U synů byl průměrný účinek o 7 bodů vyšší než u dcer a u rodičů s pozitivnějším postojem k očkování, měřeným tím, zda se sami nechali očkovat proti covidu-19, o 5 bodů vyšší.
Hlavní výhradu je třeba říct hned: studie měří úmysly, ne očkování. Odpověď v dotazníku ještě neznamená, že rodič dítě k lékaři skutečně přivede, a mezi deklarovanou ochotou a skutečným chováním bývá u očkování mezera. Experiment proto ukazuje, že informační bariéra existuje a že na úmysly reaguje. Kolik dětí by navíc skutečně dostalo vakcínu, z něj vyčíst nelze. Plný text studie není volně dostupný, a tak z abstraktu nevíme ani to, kdy průzkum proběhl, jak velká část rodičů se o úhradě mýlila, ani jak reprezentativní byl vzorek. Tyto údaje proto neuvádíme.
Druhá věc stojí za pozornost: informace zabrala víc u rodičů, kteří jsou očkování nakloněni. Skeptiky tedy přesvědčuje méně. Pomáhá spíš rodinám, které by očkovaly, ale odrazuje je domnělá cena. Pro politiku je to dobrá i špatná zpráva zároveň: taková skupina se dá oslovit levně, informace sama ale nevyřeší obavy z bezpečnosti.
Datový kontext: proočkovanost se zastavila u 70 %
Studie přichází v době, kdy česká proočkovanost stagnuje. Indikátor Proočkovanost HPV v datovém kontraktu HSPA Monitoru sleduje podíl dívek z populační kohorty 13 let, které dostaly alespoň jednu hrazenou dávku. Mezi lety 2019 a 2021 vzrostl ze 63,7 % na 69,7 %. Pak se zastavil: 69,9 % v roce 2022 a 69,8 % v roce 2023. Hodnota za rok 2024, první s rozšířeným věkovým oknem, v datovém kontraktu zatím není.
Zdroj: ÚZIS ČR, NZIS – hrazené dávky (alespoň jedna), kohorta 13 let; datový kontrakt HSPA Monitoru, indikátor vakcinace_hpv (stav k 3. 10. 2026). Komerčně hrazené očkování indikátor nezachytí.
U chlapců ÚZIS standardní řadu nepublikuje. Poslední dostupné číslo, 42,5 % třináctiletých chlapců v roce 2021, cituje z NZIS česká studie Kamenského a kolegů (2026), kterou jsme rozebírali v článku 112 tisíc případů a miliarda korun za tři roky. Že informace o úhradě v experimentu zabrala víc u synů, s tímto rozdílem dobře souzní. Chlapci mají vakcínu hrazenou o šest let kratší dobu a představa, že je „pro holky“, může přetrvávat. Příčinnou souvislost ale ani jedno z čísel nedokazuje.
Zdroj: ÚZIS ČR, NZIS (dívky, kohorta 13 let, 2023); chlapci 2021 podle Kamenský et al. 2026 s odkazem na NZIS; průměry OECD a EU z OECD Health at a Glance podle datového kontraktu – jiná definice (typicky dokončené schéma do 15 let), srovnání je proto orientační; cíl 90 % z globální strategie WHO pro eliminaci karcinomu děložního čípku (2020).
Do 90 % chybí dívkám zhruba dvacet bodů. Experiment nabízí jedno z možných vysvětlení, proč se křivka zastavila: část rodin, které nepřišly, mohla odradit domnělá cena. Kolik takových rodin mezi neočkovanými skutečně je, ale z abstraktu nevyčteme, a stagnaci tedy nelze přičíst jen tomuto omylu.
Co říká širší evidence
Že cena je bariérou očkování, ví výzkum dlouho. Systematický přehled s metaanalýzou Newman et al. (2018, BMJ Open, PubMed) shrnul 79 observačních studií na 840 838 rodičích z 15 zemí. Rodiče nechali dítě očkovat proti HPV v průměru ve 41,5 % případů, u dívek ve 46,5 %, u chlapců jen ve 20,3 %. Očkování hrazené pojištěním (korelace r = 0,16) i nižší doplatek (r = −0,15) s očkováním významně souvisely. Nejsilnějším faktorem ale bylo doporučení lékaře (r = 0,46). Autoři upozorňují, že přehled neobsahuje intervenční studie a většina zahrnutých prací má vysoké riziko zkreslení.
Podobný rozdíl našel populační průzkum mezi švédskými rodiči dětí ve věku 12–15 let z roku 2007 (Dahlström et al., 2010, International Journal of Cancer, PubMed). Očkovat bylo ochotno 76 % rodičů, kdyby byla vakcína zdarma, a 63 %, i kdyby se platila. Autoři přesto uzavřeli, že cena hlavní bariérou není. Silně s ochotou souvisely představy o bezpečnosti a účinnosti vakcíny a to, zda rodič o HPV vůbec slyšel. Stejným směrem ukazuje evropský systematický přehled López et al. (2020, Public Health Reviews, PubMed) ze 70 studií v 16 zemích: o infekci HPV vědělo 64,4 % rodičů a hlavními bariérami byly nedostatek informací a obavy z bezpečnosti. Tři ze sedmi autorů tohoto přehledu uvádějí afiliaci výrobce vakcín MSD.
Česká studie do této literatury přidává zvláštní případ. Bariéru, o které se debatuje, Česko už odstranilo, jen o tom rodiče nevědí. Cenu tu tedy nemá smysl snižovat. Stačí, aby rodiče znali tu skutečnou.
Legislativní rámec: úhrada existuje čtrnáct let
Očkování proti HPV hradí veřejné zdravotní pojištění dětem, u nichž je očkování zahájeno od dovršení 11. do dovršení 15. roku věku. Do konce roku 2025 to výslovně stanovil § 30 odst. 2 písm. h) zákona č. 48/1997 Sb. („je-li očkování zahájeno od dovršení jedenáctého do dovršení patnáctého roku věku pojištěnce“). Zákon č. 289/2025 Sb. toto písmeno od 1. ledna 2026 zrušil: očkování je teď hrazenou službou podle § 30 odst. 2 písm. b) a o výši a podmínkách úhrady vakcín rozhoduje SÚKL. Podle přechodného ustanovení (čl. II bod 15) zůstávají vakcíny hrazeny za dosavadních podmínek, dokud SÚKL nerozhodne jinak. Metodika očkování Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra k 1. 7. 2026 uvádí úhradu pro dívky i chlapce se zahájením 11–15 let. Okno „11–14 let“, o kterém se rodiče v experimentu dozvěděli, odpovídá právě tomuto pravidlu. Pravidla úhrady určují, kdo má na vakcínu nárok. O tom, kdo a jak má rodiče o nároku informovat, neříkají nic.
-
Hrazené očkování dívek
Zákon č. 369/2011 Sb. – úhrada pro dívky ve věku 13–14 let.
Dívky -
Rozšíření na chlapce
Zákon č. 290/2017 Sb. – úhrada i pro chlapce.
Chlapci -
Okno 11–15 let pro obě pohlaví
§ 30 odst. 2 písm. h): zahájení od dovršení 11. do dovršení 15. roku věku.
Zákon -
Nový systém úhrady vakcín
Zákon č. 289/2025 Sb. zrušil písm. h); úhrada trvá za dosavadních podmínek, dokud SÚKL nerozhodne jinak.
Zákon -
Deklarace „Ukažme rakovině spojené s infekcí HPV záda“
MZ ČR, ÚZIS ČR, SZÚ a další instituce: cíl až 90 % proočkovanosti.
Závazek -
Termín cíle 90 %
Shodný s cílem globální strategie WHO pro eliminaci karcinomu děložního čípku.
Zdroj: zákon č. 48/1997 Sb., konsolidovaná znění k 1. 1. 2024 a k 1. 10. 2026 (zakonyprolidi.cz, ověřeno 3. 10. 2026); zákony č. 369/2011 Sb., 290/2017 Sb. a 289/2025 Sb.; ÚZIS ČR, aktualita k deklaraci podepsané 13. 4. 2026; WHO 2020.
Co s tím
Zaprvé: říct to v ordinaci ve chvíli, kdy okno začíná. Vyhláška č. 70/2012 Sb. o preventivních prohlídkách stanoví všeobecné preventivní prohlídky dětí v 7, 9, 11 a 13 letech. Prohlídka v 11 letech připadá přesně na začátek hrazeného okna. Vyhláška očkování v jejím obsahu výslovně neuvádí, ale je to chvíle, kdy rodič sedí u dětského lékaře a kdy jediná věta „pro vaše dítě je to zdarma“ může změnit rozhodnutí. Podle metaanalýzy Newmana a kolegů navíc doporučení lékaře souvisí s očkováním silněji než cokoli jiného.
Zadruhé: cílená informace od plátce. Autoři studie uzavírají, že úhrada může fungovat lépe, když ji doprovodí cílené informační kampaně. Zdravotní pojišťovny vědí, kterým pojištěncům se okno otevírá, a mohou rodinám poslat zprávu, že očkování je pro jejich dítě bez doplatku. Že taková zpráva skutečně zvedne počet očkovaných dětí, a ne jen úmysly v dotazníku, by se dalo ověřit: rozeslat ji náhodně vybrané polovině rodin a porovnat data o vykázaných dávkách. Byl by to přirozený další krok po dotazníkovém experimentu.
Zatřetí: mluvit výslovně o chlapcích. Proočkovanost chlapců byla v roce 2021 jen 42,5 %, výrazně pod dívkami, a informace o úhradě v experimentu zabrala víc u synů. Komunikace, která HPV spojuje jen s rakovinou děložního čípku, tuto skupinu míjí. Aby šlo pokrok sledovat, musí ÚZIS začít zveřejňovat i řadu pro chlapce. Deklarace slibuje 90 % v programu, který je od roku 2018 pro obě pohlaví.
A začtvrté: nečekat od informace víc, než umí. Účinek byl větší u rodičů, kteří očkování důvěřují. Rodiče s obavami z bezpečnosti sdělení o ceně spíš nepřesvědčí. Na ty podle citované literatury působí spíš rozhovor s lékařem a odpovědi na konkrétní obavy. Informace o úhradě je levná a rychlá a k cíli 90 % by mohla přispět, sama ho ale nezajistí.