Panu Radkovi je čtyřicet čtyři a na ORL ho poslal zubař, kterému se nezdálo, že se mu už měsíc hůř polyká. Nádor mandle. Nikdy nekouřil, pije s mírou, a když mu lékař vysvětlil, že za velkou částí nádorů této oblasti u mužů jeho věku dnes stojí lidský papilomavirus, díval se na něj nechápavě: o HPV slyšel jen v souvislosti s rakovinou děložního čípku a s očkováním, které dostávají třináctileté dcery jeho kamarádů. On sám se narodil v roce 1982. Když stát začal vakcínu hradit dívkám, bylo mu třicet; když ji rozšířil na chlapce, bylo mu šestatřicet. Jeho generace se do programu nikdy nevešla — a přesně to je generace, která dnes tvoří účet, jejž nová česká studie poprvé sečetla.
Zdroj: Kamenský V. et al., Economic and epidemiological burden of HPV-related diseases in the Czech Republic: A claims database analysis, Human Vaccines & Immunotherapeutics 2026;22(1):2696062 (data šesti ze sedmi zdravotních pojišťoven, cca 44 % pojištěnců, extrapolováno na populaci ČR; ověřeno v PubMed 13. 9. 2026). Proočkovanost: ÚZIS ČR, NZIS, rok očkování 2023, datový kontrakt HSPA Monitoru. Součet přímých nákladů je vlastní sečtení ročních hodnot uvedených ve studii (350 978 244 + 380 146 630 + 332 159 046 Kč).
Co studie měří — a co změřit neumí
Práce týmu z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT, publikovaná letos v červenci v časopise Human Vaccines & Immunotherapeutics, je první, která zátěž HPV v Česku nepočítá modelem, ale z reálných dat zdravotních pojišťoven. Autoři dostali anonymizovaná vyúčtování šesti ze sedmi pojišťoven, tedy zhruba 4,64 milionu pojištěnců neboli 44 % populace, vybrali z nich 32 diagnóz podle MKN-10, které mohou souviset s papilomavirem, a pomocí podílů přisouditelných HPV z mezinárodní literatury odhadli, kolik z těch případů a nákladů jde skutečně na vrub viru. Výsledek pak dopočítali na celou republiku.
Právě ta metoda je zároveň hlavní výhradou. Data pojišťoven neříkají, jestli byl konkrétní nádor HPV-pozitivní; studie proto pracuje s populačními podíly z jiných zemí a sama upozorňuje, že skutečná česká zátěž se od odhadu může lišit. U některých diagnóz — uzlíky hlasivek, nezhoubné novotvary úst a dýchacích cest — jde navíc o zástupné kódy, protože pro recidivující respirační papilomatózu vlastní kód v MKN-10 neexistuje. Citlivostní analýza s podíly posunutými o ±20 % dává rozpětí přímých nákladů 851 až 1 138 milionů korun; miliarda je tedy střed, ne přesné číslo. A do nepřímých nákladů se počítá jen ztráta produktivity kvůli předčasnému úmrtí, ne pracovní neschopnost žijících pacientů — v tomto směru je odhad spíš podhodnocený.
Jednu okolnost je třeba říci nahlas: dva z devíti autorů uvádějí afiliaci farmaceutické společnosti MSD Czech Republic, sedm je z ČVUT. Studie neporovnává vakcíny ani nehodnotí konkrétní produkt, jen sčítá náklady nemocí — přesto je to údaj, který má čtenář znát dřív, než bude výsledky brát jako podklad pro rozhodování o veřejných penězích.
Kde účet vzniká: ambulance, ženy a prekancerózy
Ze 112 543 nových případů připadá 84,2 % na ženy. Nejde přitom v první řadě o rakovinu: pět nejčastějších ženských diagnóz jsou předrakovinné změny děložního čípku prvního až třetího stupně (CIN I, CIN II, CIN III), genitální bradavice a uzlíky hlasivek — dohromady 45,6 % všech ženských případů. U mužů tvoří pět nejčastějších diagnóz dokonce 67,4 % případů: genitální bradavice, prekancerózy análního kanálu, uzlíky hlasivek, zhoubný nádor hrtanu a zhoubný nádor mandle.
Tomu odpovídá i struktura nákladů. Ambulantní péče spolkla 62,2 % z 1,06 miliardy, hospitalizace 33,5 %, léky na recept a zdravotnické prostředky téměř nic. Ženy stály systém 756,7 milionu, muži 306,6 milionu — 2,4krát méně, protože prekancerózy čípku se v Česku zachytávají screeningem a ošetřují ambulantně, což je levné na případ, ale drahé v součtu. Sedm nejdražších z 32 diagnóz přitom nese tři čtvrtiny všech přímých nákladů: zátěž nedělá počet případů, ale několik málo zhoubných nádorů.
| Rok | Celkem | Ambulantní péče | Hospitalizace |
|---|---|---|---|
| 2018 | 350 978 244 | 227 594 500 | 106 775 381 |
| 2019 | 380 146 630 (+7,5 %) | 241 909 725 (+5,4 %) | 122 467 980 (+14,1 %) |
| 2020 | 332 159 046 (−12,4 %) | 191 468 072 (−20,5 %) | 127 650 214 (+4,2 %) |
| 2018–2020 | 1 063 283 920 | 660 972 297 | 356 893 575 |
Zdroj: Kamenský et al. 2026, sekce Výsledky (roční hodnoty a meziroční změny převzaty ze studie; řádek 2018–2020 je vlastní součet). Propad ambulantních nákladů v roce 2020 autoři připisují pandemii covid-19 — omezenému provozu ambulancí a odkládané péči. Hospitalizační náklady rostly i v pandemickém roce: tlačí je nákladné zhoubné nádory, ne počet případů.
Muži: rostoucí účet za nádory hlavy a krku
Nejzřetelnější pohyb v datech není u žen, ale u mužů. Incidence nádorů hlavy a krku vzrostla mezi roky 2018 a 2019 o 16 % u mužů a o 8,6 % u žen a v roce 2020 přidala další 4,4 %, respektive 2 %. Data pojišťoven neobsahují virologické potvrzení, autoři ale trend považují za konzistentní s mezinárodní evidencí, podle níž rostoucí incidenci nádorů orofaryngu pohání právě HPV. Zatímco ženský účet během pandemie klesl, mužské hospitalizační náklady zůstaly stabilní — léčba nádorů hrtanu a mandlí odložit nešla.
Nepřímá zátěž se skládá z jiných položek než přímá. Předčasná úmrtí na nádory přisouditelné HPV stála podle abstraktu studie 3,29 miliardy korun ušlé produktivity a 27 436 let života. U žen nese největší díl karcinom děložního čípku — přes miliardu korun ušlých výdělků a 9 387 ztracených let, u nemoci, které lze očkováním a screeningem předcházet nejsnáz ze všech. U mužů má nejvyšší nepřímé náklady zhoubný nádor análního kanálu a nejvíc ztracených let života, 2 066, zhoubný nádor hrtanu.
Mezinárodní srovnání: proočkovanost stagnuje, evidence o dopadu roste
Klíčové číslo, které studie sama cituje z Národního zdravotnického informačního systému, zní: v roce 2021 bylo v Česku očkováno 69,2 % třináctiletých dívek a 42,5 % třináctiletých chlapců. Autoři to označují za jednu z nejvyšších proočkovaností ve střední a východní Evropě. Proti průměru OECD to ale nestačí. Datový kontrakt HSPA Monitoru vede proočkovanost dívek kohorty 13 let na 69,8 % za rok očkování 2023 se signálem varování: průměr OECD je 75 %, EU 72 % a cíl Světové zdravotnické organizace pro eliminaci karcinomu čípku 90 % dívek do 15 let. Průměry OECD a EU přebírá datový kontrakt z OECD Health at a Glance bez uvedení roku a s jinou definicí (typicky dokončené očkovací schéma u dívek do 15 let), takže srovnání s českou kohortou 13 let je orientační, ne přesné. Řada ÚZIS ukazuje, že po skoku z 63,7 % (2019) na 69,7 % (2021) se křivka zastavila: 69,9 % v roce 2022, 69,8 % v roce 2023.
Zdroj: ÚZIS ČR, NZIS — proočkovanost hrazenými dávkami, kohorta 13 let (datový kontrakt HSPA Monitoru, indikátor vakcinace_hpv); benchmarky OECD a EU z OECD Health at a Glance; hodnota pro chlapce 2021 citována ze studie Kamenský et al. 2026 s odkazem na NZIS. Cíl 90 % z globální strategie WHO pro eliminaci cervikálního karcinomu (2020). Indikátor sleduje jen dávky hrazené z veřejného pojištění — komerční očkování mírně podhodnocuje.
Co proočkovanost skutečně přináší, ukazuje systematický přehled, který letos vyšel v Reviews in Medical Virology (Beltrame et al. 2026). Shrnul 17 studií z bohatých zemí, které zavedly očkování obou pohlaví, a našel u mužů konzistentní pokles genitálních bradavic u dospívajících a mladých dospělých, zatímco incidence HPV nádorů celkově zatím roste — nádor se od infekce vyvíjí desítky let a očkované ročníky do rizikového věku teprve dorůstají. První signály jsou ale vidět: u amerických mužů ve věku 20–44 let klesla incidence nádorů orofaryngu o 11 až 19 %, u mužů 15–34 let incidence nádoru penisu o 6 až 38 %, v Rakousku klesla incidence análního karcinomu u mužů 30–39 let o 38 %. Přehled zároveň upozorňuje, že část efektu může být kolektivní imunita z dřívějšího očkování dívek. Pro české čtení to znamená jediné: účet, který studie ČVUT sečetla, nezmizí s dalším ročníkem očkovaných dětí — bude ještě dlouho určovaný lidmi, kteří vakcínu nedostali.
Co vývoj přináší: zákon, deklarace a mezera zvaná catch-up
Právní rámec je hotový. Očkování proti HPV hradí veřejné zdravotní pojištění podle § 30 odst. 2 písm. h) zákona č. 48/1997 Sb.: dívkám od 1. dubna 2012 (novela č. 369/2011 Sb., která úhradu zavedla ještě jako písm. b) bod 6), chlapcům od 1. ledna 2018 (zákon č. 290/2017 Sb., který ze znění vypustil slova „a to pro dívky") a od 1. ledna 2024 v rozšířeném věkovém okně 11–15 let pro obě pohlaví. V dubnu 2026 podepsali zástupci Ministerstva zdravotnictví, ÚZIS ČR, Státního zdravotního ústavu a dalších institucí deklaraci Ukažme rakovině spojené s infekcí HPV záda s cílem dosáhnout až 90% proočkovanosti do roku 2030 a se třemi pilíři: očkování, screening, koordinace.
Mezi rámcem a čísly zůstávají dvě mezery. První je ta, kterou studie pojmenovává výslovně: catch-up, tedy dohnání ročníků, které v době zavedení programu už byly starší než cílový věk. Ženy a muži narození před rokem 1999, respektive 2005, tvoří většinu dnešních pacientů a hrazenou vakcínu nikdy nedostali; žádný systematický doočkovací program pro starší dospívající a mladé dospělé v Česku nevznikl. Druhá mezera je chlapecká: 42,5 % v roce 2021 je méně než dvě třetiny dívčí hodnoty, přestože právě u mužů roste incidence nádorů hlavy a krku, které žádný screening nezachytí. Cervikální program má screening jako záchrannou síť; orofaryngeální nádor u muže ji nemá — u něj je vakcína jedinou prevencí.
Co s tím
Zaprvé: začít měřit chlapce. HSPA Monitor vede proočkovanost HPV jen pro dívky, protože jen tu ÚZIS publikuje jako standardní ukazatel. Deklarace slibuje 90 % do roku 2030 pro program, který je od roku 2018 bezpohlavní; bez zveřejňované řady pro chlapce se závazek nedá ani sledovat, ani vymáhat. Náprava je v kompetenci ÚZIS a nevyžaduje nic než zveřejnit, co registr hrazených služeb už obsahuje.
Zadruhé: rozhodnout o catch-upu na datech, ne na dojmech. Studie ČVUT dává poprvé českou nákladovou základnu — miliardu korun přímých a přes tři miliardy nepřímých nákladů za tři roky, s většinou pacientů mimo dosah dosavadního programu. To je přesně ten typ vstupu, který potřebuje analýza nákladové efektivity doočkování starších dospívajících — po vzoru britské NHS, která vakcínu v doočkovacím programu nabízí ženám i mužům až do 25. narozenin. Rozhodnutí je na Ministerstvu zdravotnictví a Národní imunizační komisi; podklady k němu teď existují.
Zatřetí: zvedat proočkovanost tam, kde se křivka zastavila. Mezi lety 2021 a 2023 se dívčí proočkovanost nepohnula o desetinu bodu. Země, které se dostaly nad 85 %, k tomu použily školní programy nebo aktivní zvaní z ordinace dětského lékaře; české pediatrické ordinace nabízejí vakcínu při prohlídce, ale nikdo rodinu, která nepřijde, nedohledá. Rozšíření věkového okna na 11–15 let od roku 2024 dává systému dva roky navíc — zda je využije, ukáže až hodnota za rok 2024, kterou ÚZIS dosud nezveřejnil.
A poslední poznámka o tom, co číslo nevidí. Odhad stojí na podílech přisouditelných HPV převzatých ze zahraničí, na datech 44 % pojištěnců a na zástupných kódech u vzácných diagnóz; samotná studie uvádí nepřímé náklady jednou jako „téměř tři miliardy" a jednou jako 3,29 miliardy, a její průměrné věky se mezi abstraktem, výsledky a diskusí rozcházejí — u mužů 39,0 roku v sekci Výsledky proti 42,0 roku v diskusi. Nic z toho nemění řád ani směr výsledku. Mění to jen to, jak s ním zacházet: jako s prvním a zatím jediným českým odhadem, který volá po druhém — nejlépe z celonárodních dat ÚZIS.