Eurostat koncem září zveřejnil, že nemoci srdce a cév v roce 2023 zabily v Evropské unii 1,6 milionu lidí, tedy téměř každého třetího zemřelého. Ke zprávě přidal mapu 244 evropských regionů. Česko na ní nevypadá jako jedna země s jedním číslem, ale jako osm regionů, z nichž každý má vlastní příběh. Společné mají jedno: žádný z nich, ani Praha, se nedostal pod průměr EU. Nejvýš je Moravskoslezsko s 529 úmrtími na 100 000 obyvatel, průměr Unie je 313.
Zdroj: Eurostat, Causes of death — standardised death rate by NUTS 2 region of residence (hlth_cd_asdr2), diagnózy I00–I99, obě pohlaví, všechny věky, rok 2023; Causes of death — deaths by country of residence and occurrence (hlth_cd_aro), rok 2023. Staženo přes API Eurostatu 20. 10. 2026. Podíl 39 % spočítala redakce.
Co data měří
Standardizovaná úmrtnost říká, kolik lidí by zemřelo na 100 000 obyvatel, kdyby všechny regiony měly stejnou věkovou strukturu. Bez přepočtu by regiony se starším obyvatelstvem vycházely hůř jen proto, že v nich žije víc seniorů. Eurostat počítá podle bydliště zemřelého a podle příčiny smrti z listu o prohlídce zemřelého. Do skupiny nemocí oběhové soustavy patří hlavně ischemická choroba srdeční (infarkt a chronická onemocnění srdečních tepen), cévní mozkové příhody, srdeční selhání a hypertenzní nemoci.
Pro regionální srovnání používá Eurostat úroveň NUTS 2. V Česku jde o osm regionů soudržnosti, které se jen částečně kryjí s kraji. Praha, Střední Čechy a Moravskoslezsko odpovídají vždy jednomu kraji. Severozápad tvoří Karlovarský a Ústecký kraj, Jihozápad Jihočeský a Plzeňský, Severovýchod Liberecký, Královéhradecký a Pardubický, Jihovýchod Vysočina a Jihomoravský kraj a Střední Morava Olomoucký a Zlínský kraj.
Celostátní hodnota 463,75 na 100 000 obyvatel je stejná jako v indikátoru HSPA Monitoru Mortalita na kardiovaskulární nemoci, který čerpá ze stejného zdroje. Česko je proti průměru EU o 48 % výš.
Osm regionů, osm čísel nad Evropou
Zdroj: Eurostat, hlth_cd_asdr2, diagnózy I00–I99, obě pohlaví, všechny věky, rok 2023, standardizováno na evropskou standardní populaci; staženo 20. 10. 2026. Hodnoty zaokrouhleny na celá čísla.
Rozdíl mezi krajními regiony je velký. V Moravskoslezsku zemřelo na nemoci oběhové soustavy po přepočtu na stejný věk o 34 % víc lidí než v Praze a o 69 % víc, než je průměr EU. Severozápad je s 515 hned za ním. Prostředek tvoří Severovýchod, Střední Čechy, Střední Morava a Jihovýchod v pásmu od 454 do 479. Nejlépe vycházejí Jihozápad se 406 a Praha s 395, i Praha je ale nad průměrem Unie o 26 %.
V evropském pořadí to znamená, že z 244 regionů, pro které Eurostat hodnotu za rok 2023 zveřejnil, je Moravskoslezsko 33. nejhorší a Severozápad 35. až 36. (se stejnou hodnotou se o místo dělí s polským Podkarpatským vojvodstvím). Praha jako nejlépe hodnocený český region je 61. Všech osm českých regionů tedy patří mezi 61 regionů s nejvyšší úmrtností, do nejhorší čtvrtiny Evropy. Eurostat ve zprávě uvádí, že 108 regionů bylo na úrovni průměru EU nebo nad ním. Nejvyšší míry mají regiony Bulharska, s hodnotami kolem 1 000 na 100 000 obyvatel, nejnižší regiony Francie; region Île-de-France kolem Paříže má 132.
Pořadí uvnitř Česka není nové. Národní kardiovaskulární plán na léta 2025 až 2035, který vláda schválila v prosinci 2024, ve své analytické části píše o „výrazných regionálních rozdílech v neprospěch Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje“ a uvádí, že nejnižší standardizovaná úmrtnost je v Praze a Jihočeském kraji. Data za rok 2023 tento obraz potvrzují.
Kde je mezera největší: lidé do 65 let
Nejostřeji se regiony liší u předčasných úmrtí. Eurostat zveřejňuje standardizovanou úmrtnost i pro lidi mladší 65 let. Tady má Severozápad 64,3 úmrtí na 100 000 obyvatel a Moravskoslezsko 60,3, zatímco Praha 36,7. Na Severozápadě tedy na nemoci srdce a cév umírá před 65. narozeninami 1,75krát víc lidí než v Praze. Praha je přitom v této věkové skupině o něco pod průměrem EU, který činí 37,5. Ostatní regiony se pohybují mezi 44,6 a 46,8.
| Region | 2015 | 2019 | 2023 | Změna 2015–2023 (%) | Do 65 let, 2023 |
|---|---|---|---|---|---|
| Moravskoslezsko | 703 | 591 | 529 | −24,7 | 60,3 |
| Severozápad | 724 | 580 | 515 | −28,8 | 64,3 |
| Severovýchod | 611 | 526 | 479 | −21,5 | 46,8 |
| Střední Čechy | 659 | 560 | 473 | −28,2 | 45,6 |
| Střední Morava | 638 | 526 | 463 | −27,5 | 46,5 |
| Jihovýchod | 597 | 527 | 454 | −24,1 | 44,6 |
| Jihozápad | 618 | 502 | 406 | −34,3 | 44,7 |
| Praha | 525 | 443 | 395 | −24,7 | 36,7 |
| Česko | 629 | 530 | 464 | −26,3 | 48,7 |
| EU-27 | 397 | 337 | 313 | −21,3 | 37,5 |
Zdroj: Eurostat, hlth_cd_asdr2, diagnózy I00–I99, obě pohlaví; sloupec „Do 65 let“ = věková skupina mladší 65 let. Staženo 20. 10. 2026. Hodnoty zaokrouhleny; procentní změnu spočítala redakce z nezaokrouhlených hodnot.
Tabulka ukazuje i dobrou zprávu. Úmrtnost od roku 2015 klesla ve všech regionech, nejvíc na Jihozápadě o 34 %. Celé Česko kleslo o 26 %, rychleji než průměr EU (o 21 %). Propast vůči Evropě se tím zúžila ze 232 na 151 úmrtí na 100 000 obyvatel, tedy zhruba o třetinu. Pořadí regionů se ale za osm let skoro nezměnilo: Moravskoslezsko a Severozápad byly nahoře v roce 2015 i v roce 2023.
Rozdíl je vidět i podle pohlaví. U mužů je standardizovaná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy v Česku 574 na 100 000 obyvatel, u žen 385. Průměr EU je 378 u mužů a 262 u žen. České ženy tak umírají na nemoci srdce a cév častěji než průměrný evropský muž. V Moravskoslezsku a na Severozápadě přesahuje hodnota u mužů 640.
Srdce, ne mozek
Rozdíl proti Evropě netvoří všechny nemoci oběhové soustavy stejně. U ischemické choroby srdeční má Česko standardizovanou úmrtnost 193,6 na 100 000 obyvatel, průměr EU 100,4, tedy téměř dvojnásobek. U cévních onemocnění mozku je to 67,6 proti 63,9, jen o 6 % víc; Praha je se 48,2 dokonce pod evropským průměrem. Jde o stejný vzorec, jaký popisujeme v článku Český kardiovaskulární paradox: akutní péče o infarkt a mrtvici patří ke špičce, celková úmrtnost na srdce zůstává vysoko.
Mezi regiony je rozdělení na jednotlivé diagnózy méně spolehlivé než celkový součet. Například Jihozápad má nejnižší úmrtnost na ischemickou chorobu srdeční (151 na 100 000), přestože v celkové úmrtnosti je až druhý za Prahou. Jak lékaři v jednotlivých krajích vyplňují příčinu smrti, může ovlivnit, do které podskupiny se úmrtí zapíše. Proto v článku stavíme hlavně na souhrnné skupině I00–I99.
Mezinárodní srovnání: sousedé
Zdroj: Eurostat, hlth_cd_asdr2, diagnózy I00–I99, obě pohlaví, všechny věky, rok 2023; staženo 20. 10. 2026.
Ve středoevropském srovnání je Česko uprostřed. Slovensko (600) a Maďarsko (710) mají úmrtnost výrazně vyšší, Polsko (451) podobnou. Německo (350) a Rakousko (333) jsou blízko průměru EU. I Praha jako nejlépe hodnocený český region má vyšší hodnotu než celé Německo nebo Rakousko.
Že regionální rozdíly ve střední Evropě souvisejí se sociálními podmínkami, ukázala studie Bosákové a kolegů z roku 2019 v časopise International Journal of Public Health. Autoři porovnali úmrtnost lidí ve věku 20 až 64 let v 35 regionech NUTS 2 zemí Visegrádské čtyřky v letech 2011 až 2013. Nejsilnějším ukazatelem vyšší úmrtnosti byla nižší úroveň vzdělání v regionu. Jde o ekologickou studii na úrovni regionů, která neříká, proč konkrétní člověk zemřel, jen jak spolu souvisí regionální průměry.
Proč se regiony liší
Na úrovni jednotlivců přinesla podobný závěr česká kohortní studie Lustigové a kolegů z roku 2018 v Journal of Epidemiology and Community Health. Sledovala 8 449 účastníků české části projektu HAPIEE dvanáct let. Vzdělání bylo nejsilnějším faktorem kardiovaskulární úmrtnosti: lidé se základním vzděláním měli 2,77krát vyšší riziko než vysokoškoláci. Významné bylo i kouření, vysoký krevní tlak, cukrovka a nedostatek pohybu. Autoři spočítali, že kdyby celá populace měla stejné rizikové hodnoty jako nejvzdělanější skupina, bylo by možné předejít více než polovině úmrtí na nemoci srdce a cév.
Na dostupnost specializované péče rozdíly přímo převést nejdou. Národní kardiovaskulární plán uvádí, že ambulantní kardiologickou péči v Česku zajišťuje v průměru 6 míst na 100 000 obyvatel, v Praze 11, v Jihočeském kraji 3,8 a v Karlovarském 4,2. V Karlovarském kraji navíc smluvním ambulancím odpovídá jen 1,7 úvazku lékaře na 100 000 obyvatel. Jihočeský kraj má přitom podle plánu spolu s Prahou nejnižší standardizovanou úmrtnost. Málo kardiologů tedy samo o sobě vysokou úmrtnost nevysvětluje. Kde se ale vysoké riziko potká s řídkou sítí, jako v Karlovarském kraji, má prevence i následná péče těžší pozici.
hlth_cd_aro; stejným postupem vychází pro EU 32,8 %, Eurostat ve zprávě uvádí 32,5 %, nejspíš kvůli jinému vymezení celkového počtu úmrtí. Poslední dostupný rok je 2023.
Co s tím
Měřit regiony, ne jen stát. Národní kardiovaskulární plán má ve vizi péči „bez ohledu na geografickou polohu“ a regionální rozdíly popisuje. Číselný cíl pro populační úmrtnost na nemoci srdce a cév po regionech jsme v něm ale nenašli; regionální cíle se týkají hlavně počtu ambulancí. Standardizovaná úmrtnost podle regionů, zvlášť do 65 let, je přitom každý rok dostupná z Eurostatu. Hodí se jako jednoduchý ukazatel, zda se Moravskoslezsko a Severozápad k ostatním přibližují.
Prevenci posílat tam, kde je riziko. Studie Lustigové vedle vzdělání jmenuje rizikové faktory, které se dají ovlivnit: kouření, vysoký tlak, cukrovku a nedostatek pohybu. Pro zdravotní pojišťovny a kraje to znamená zaměřit kontrolu tlaku, léčbu závislosti na tabáku a programy pro lidi s cukrovkou hlavně na regiony s nejvyšší úmrtností do 65 let.
Nepodceňovat síť ambulancí v rizikových krajích. Karlovarský kraj s 1,7 úvazku kardiologa na 100 000 obyvatel je podle plánu na spodním okraji dostupnosti a zároveň patří do regionu s druhou nejvyšší úmrtností. Plán pro ambulantní kardiologii počítá optimálně se 7 až 8 místy na 100 000 obyvatel. Pro takové kraje by mělo platit, že se síť doplňuje přednostně.
Pro čtenáře: jestli žijete v Moravskoslezském, Ústeckém nebo Karlovarském kraji, nečekejte s kontrolou krevního tlaku a cholesterolu na potíže. Co obsahuje preventivní prohlídka u praktického lékaře a jak často na ni máte nárok, shrnuje náš článek o preventivní prohlídce. Regionální čísla neříkají nic o konkrétním člověku, ukazují ale, kde je riziko v průměru vyšší.