Klíšťová encefalitida není nová nemoc, vakcína proti ní funguje, schéma očkování zná každý praktický lékař a stát ji za poslední čtyři roky zařadil mezi povinně hrazená očkování pro nejrizikovější věkovou skupinu. Přesto Česko zůstává v rámci Evropské unie statistickým outlierem: hlásí nejvíc případů a očkováno je tu — v plném schématu s posilovacími dávkami — necelých dvacet procent populace. Aktuální data Státního zdravotního ústavu (SZÚ), publikovaná začátkem dubna 2026 před startem hlavní KE sezóny, ukazují, kde se systém zadrhává: 51 % Čechů má alespoň jednu dávku, ale jen 17 % má dokončený základní cyklus s první posilovací. Tři čtvrtiny očkovaných se přitom mylně domnívají, že jsou chráněni.
Zdroje: Státní zdravotní ústav — aktualita „Nedokončené očkování proti klíšťové encefalitidě? Vynechané posilující dávky? Pak na ochranu nelze spoléhat" (2. 4. 2026); European Centre for Disease Prevention and Control — Tick-borne encephalitis Annual Epidemiological Report for 2022 (Stockholm, June 2024). Údaj „17 %" vychází z dispenzární evidence pojišťoven; rate 6,7/100k pro ČR vychází z databáze TESSy ECDC retrieved 18. 1. 2024.
Co říká SZÚ: 51 procent začalo, 17 procent dokončilo
Druhého dubna 2026 — týden před tradičním startem hlavní jarní sezóny klíšťat — publikoval Státní zdravotní ústav na webu szu.gov.cz aktualitu se zarážejícím nadpisem: „Nedokončené očkování proti klíšťové encefalitidě? Vynechané posilující dávky? Pak na ochranu nelze spoléhat." Zveřejnění před startem sezóny bylo záměrné. Klíšťová encefalitida je v Česku nemoc, jejíž případy se podle dat ECDC v posledních pěti letech soustředily z 90 % do období června až listopadu, s vrcholem v červenci. Aprílová aktualita SZÚ měla pacientům dát čas, aby si stihli doplnit chybějící dávky před zahájením sezónního rizika.
Ústav v ní rozdělil českou populaci do tří skupin podle stavu očkování proti klíšťové encefalitidě:
- 51 % Čechů má za sebou minimálně první dávku vakcíny — což je podle SZÚ historicky nejvyšší podíl od zavedení monitoringu.
- 34 % Čechů má rozjeté, ale nedokončené schéma — typicky jednu nebo dvě základní dávky, ale nikoliv třetí a posilovací.
- Pouze 17 % populace je podle SZÚ plně chráněno — má kompletní základní sérii tří dávek (druhá dávka 2–14 týdnů po první, třetí do jednoho roku po druhé) plus první posilovací dávku po třech letech od poslední základní dávky.
Mezi „minimální" a „plnou" ochranou je propastný klinický rozdíl. SZÚ a doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) shodně uvádějí, že dvě dávky aplikované v rozmezí dvou až čtrnácti týdnů poskytují ochranu pouze pro jednu sezónu, třetí dávka je nezbytná do jednoho roku a první posilovací dávka po třech letech zajišťuje dlouhodobou imunitní odpověď. Bez první posilovací se tedy klíčová tabulka SZÚ z 34 % spadá zpátky do kategorie „částečně chráněn".
Zvláštní pozornost v aktualitě věnoval SZÚ falešnému pocitu ochrany. Tři čtvrtiny lidí, kteří si někdy aplikovali alespoň jednu dávku proti klíšťové encefalitidě, se podle ústavu mylně domnívají, že jsou plně chráněni, ačkoliv chybějící boostery jejich ochranu ve skutečnosti rozpustily. To je nebezpečné nejen klinicky (nemoc může pacienta zaskočit s falešnou jistotou), ale i komunikačně — pacient, který se považuje za očkovaného, nemá motivaci docházet na posilovací dávky.
Jak vypadá klíšťová encefalitida v Česku — primární data ECDC
Pro mezinárodní srovnání publikuje Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) každý rok Annual Epidemiological Report. Nejaktuálnější vydání pro klíšťovou encefalitidu vyšlo ve Stockholmu v červnu 2024 s daty za rok 2022, čerpanými z evropského surveillance systému TESSy retrieved 18. ledna 2024. Český obrázek z tohoto reportu je dlouhodobě konzistentní.
| Rok | ČR případy | ČR rate/100k | Rakousko případy | Rakousko rate/100k | EU/EEA průměr/100k |
|---|---|---|---|---|---|
| 2018 | 714 | 6,7 | 171 | 1,9 | 0,7 |
| 2019 | 771 | 7,2 | 106 | 1,2 | 0,8 |
| 2020 | 850 | 7,9 | 250 | 2,8 | 0,9 |
| 2021 | 593 | 5,7 | 135 | 1,5 | 0,7 |
| 2022 | 709 | 6,7 | 206 | 2,3 | 0,81 |
| Součet 2018–2022 | 3 637 | průměr 6,8 | 868 | průměr 1,9 | průměr 0,8 |
Zdroj: ECDC — Tick-borne encephalitis Annual Epidemiological Report for 2022, Tabulka 1 (Stockholm, červen 2024; data z TESSy retrieved 18. 1. 2024). Údaje pro Rakousko jsou v rozhodující míře důsledkem kontinuálního očkovacího programu od roku 1981 (~80 % proočkovanost). Hodnota ASR (věkově standardizovaná) za AT 2022 = 2,2.
Pětileté shrnutí ukazuje strukturální rozdíl. Česko za období 2018 až 2022 hlásilo do TESSy 3 637 potvrzených případů klíšťové encefalitidy; Rakousko se srovnatelnou populací (přibližně 9 milionů obyvatel proti českým 10,5 milionu) hlásilo za stejné období 868 případů — tedy přibližně čtyřikrát méně (poměr 4,2 : 1). V relativním riziku (na 100 000 obyvatel) je Česko v dlouhodobém průměru přibližně 3,6krát rizikovější než Rakousko a 8,3krát rizikovější než průměr EU/EEA. V roce 2022 byla podle ECDC Česká republika v absolutních počtech potvrzených případů nejhůře postiženou zemí Evropské unie (709 případů, před Německem s 554 a Švédskem s 465). V relativním riziku — notifikační míře na 100 000 obyvatel — byla ČR třetí (6,7/100k) za Litvou (13,4) a Estonskem (10,5). Tři země s trvalou notifikační mírou přes pět případů na 100 000 obyvatel posledních pěti let — Litva, Estonsko a Česko — drží evropský statistický strop.
ECDC report navíc obsahuje datum, které u onemocnění typu klíšťové encefalitidy málokdy zaznívá tak naléhavě: 94 procent všech potvrzených případů v EU/EEA v roce 2022, u kterých byla známá vakcinační anamnéza, bylo u neočkovaných pacientů (přesněji 1 522 z 1 620 případů s touto informací). Pouze 98 případů bylo u jakkoli vakcinovaných osob, z nich většina nedostala plnou ochranu — 29 mělo jednu dávku, 21 mělo dvě dávky, 29 mělo alespoň tři dávky a 19 mělo neznámý počet dávek. Klíšťová encefalitida tedy v evropské realitě roku 2022 byla převážně nemoc neočkovaných.
Krajový strop: Vysočina a jižní Čechy v čele
Aktuálnější národní data k vývoji v české sezóně 2024 zveřejnil SZÚ ve své letní zprávě „Nemoci přenášené klíšťaty v ČR — epidemiologická situace ke dni 31. července 2024" (publikováno v červenci 2024). Za prvních sedm měsíců roku 2024 přibylo do hlásícího systému ISIN 362 případů klíšťové encefalitidy, což představuje nárůst o 70 procent ve srovnání se stejným obdobím roku 2023 (212 případů). Sezóna 2024 měla nejen vysoký objem, ale i brzký nástup — již v jarních měsících byl počet hlášení podle SZÚ významně vyšší než v minulých letech. V samotném červenci 2024 bylo hlášeno 200 případů.
Kumulativní nemocnost klíšťovou meningoencefalitidou hlášenou do 31. července 2024 dosáhla 3,3 případu na 100 000 obyvatel. To je nadprůměrný výsledek — typický roční ukazatel se podle ECDC pohybuje kolem 6 až 7 na 100 000 obyvatel za celý rok, a v Jan–Jul 2024 byla incidence už za první polovinu sezóny více než poloviční. Krajský rozpad ale ukazuje, kde se nemoc opravdu hromadí.
| Kraj | Kumulativní nemocnost na 100 000 obyvatel | Charakter |
|---|---|---|
| Vysočina | 9,1 | Nejvyšší kumulativní nemocnost v ČR za první 7 měsíců 2024 |
| Jihočeský | 8,3 | Dlouhodobě endemická oblast — vysoká hustota infikovaných klíšťat |
| Pardubický | 5,8 | Třetí nejvyšší krajská nemocnost (Jan–Jul 2024) |
| Zlínský | 5,2 | Čtvrtá nejvyšší krajská nemocnost |
| Celá ČR (Jan–Jul 2024, průměr) | 3,3 | Nadprůměrná sezóna; výskyt hlášen ze všech krajů |
Zdroj: SZÚ — Nemoci přenášené klíšťaty v ČR, epidemiologická situace ke dni 31. července 2024 (publikováno červenec 2024). Hodnoty jsou kumulativní nemocnost (případy hlášené do systému ISIN za období leden–červenec 2024) přepočtené na 100 000 obyvatel kraje.
Vysočina, Jihočeský, Pardubický a Zlínský kraj tvoří jádro českého výskytu klíšťové encefalitidy. Z hlediska absolutních počtů SZÚ uvádí největší počet hlášení také z Moravskoslezského, Jihomoravského, Středočeského a Zlínského kraje. Pohlavní distribuce za prvních sedm měsíců 2024 odpovídá dlouhodobému trendu — z 362 hlášených případů bylo 210 mužů (58 %) a 152 žen, věkový peak je v EU/EEA podle ECDC mezi 45. a 64. rokem života, kde se kombinuje vyšší expozice (zahradničení, turistika, sběr) a slabší vakcinační status (starší kohorty nebyly v dětství systematicky očkovány).
Rakouský benchmark: 80 procent proočkovanosti, třetinová incidence
Pokud má sedmnáctiprocentní česká plná proočkovanost konkrétní srovnání, je jím Rakousko. Sousední země, kterou s Českem spojuje srovnatelný výskyt klíšťat i podobné klima, má zcela jiný výsledek — protože má zcela jinou očkovací politiku. Rakouský program proti klíšťové encefalitidě běží kontinuálně od roku 1981, doporučení vakcinace se týká celé populace (ne jen rizikových skupin) a kampaně cílí na sezónní připomínání. SZÚ ve své dubnové aktualitě 2026 odhaduje rakouskou proočkovanost na 80 procent všech obyvatel, přičemž poznamenává, že výskyt klíšťat je tam srovnatelný s českým.
Zdroje: Proočkovanost ČR — SZÚ aktualita 2. 4. 2026; proočkovanost Rakouska — citováno SZÚ 4/2026. Nemocnost (notifikační rate) — ECDC Tick-borne encephalitis Annual Epidemiological Report for 2022, Tabulka 1 (data 2022). Plná proočkovanost ČR = 3 základní dávky + 1. posilovací po 3 letech; Rakousko ≥ 1 dávka v rámci kontinuálního programu od 1981.
Číselně: Rakousko má 4,7krát vyšší proočkovanost a 2,9krát nižší nemocnost na 100 000 obyvatel než Česko. Pětileté shrnutí 2018–2022 (ECDC) ukazuje, že Rakousku v tomto období onemocnělo 868 lidí, Česku 3 637 — tedy poměr je dokonce přibližně 4,2 : 1. Pokud by Česko dosáhlo rakouské proočkovanosti a s ní i rakouské incidence, znamenalo by to v každém roce přibližně 460 méně případů klíšťové encefalitidy (rozdíl 4,4 případu na 100 000 obyvatel × přibližně 10,5 milionu obyvatel ČR).
Co se v Česku změnilo od roku 2022 — úhrada pro padesátníky
Česká úhradová politika klíšťové encefalitidy se od roku 2022 výrazně posunula. Novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, § 30 odst. 2 písm. b) bod 8 zařadila s účinností od 1. ledna 2022 očkování proti klíšťové encefalitidě pro pojištěnce starší 50 let mezi povinně hrazená očkování. Hradí se látka i aplikace, včetně posilovacích dávek. Pro pojištěnce mladší 50 let zůstává očkování příspěvkové — typicky z fondu prevence pojišťoven (Všeobecná zdravotní pojišťovna například poskytuje 500 Kč pro dospělé a 700 Kč pro děti za dávku).
Rozhodnutí o úhradě pro padesátníky a starší vycházelo z toho, že tato věková skupina má v Česku statisticky nejvyšší riziko závažného průběhu klíšťové encefalitidy (ECDC AER 2022 potvrzuje peak rate ve věkové kohortě 45 až 64 let), a zároveň je to skupina, která v dětství systematicky očkována nebyla. Po čtyřech letech platnosti úhrady má 51 procent obyvatel Česka alespoň jednu dávku — což je historický rekord. Úhrada pro 50+ tedy proočkovanost zvedla, ale jen na úrovni „někdy očkováno", nikoli na úrovni „plně chráněno".
Mezera mezi 51 % a 17 % je v podstatě selhání kontinuity. Tisíce Čechů začaly očkování poté, co jim pojišťovna výkon začala plně hradit, ale podstatná část se k druhé, třetí nebo posilovací dávce nikdy nedostala. SZÚ to v aprilové aktualitě 2026 popisuje jako největší slabinu systému — a jako prostor, ve kterém by adresná intervence (připomenutí, automatizovaný systém zvaní, kompenzace času praktického lékaře pro očkovací rozhovor) mohla výrazně zvýšit ochranu populace bez nutnosti nové legislativy nebo dalšího rozšíření úhradové politiky.
Co s tím: politické páky pro vyšší proočkovanost
Strukturálně má Česko v očkování proti klíšťové encefalitidě čtyři politické páky. Žádná z nich není nová — všechny už jsou v různé míře používané jinde v Evropě a všechny operují v rámci stávající legislativy.
První pákou je rozšíření úhrady na rizikové profese mladší 50 let — lesníky, zaměstnance v zemědělství, hraničáře, pracovníky veřejné zeleně a další skupiny s vysokou expozicí klíšťatům. Aktuálně se u nich úhrada řeší přes fondy prevence (jednorázové příspěvky ve výši několika set korun), ale plné krytí ze základního pojištění není legislativně zakotveno. Rozšíření by se nutně neopíralo o věk, ale o expoziční profil — což je pojistitelné napříč všemi pojišťovnami.
Druhou pákou je systém aktivního zvaní pacientů na dokončení očkovacího schématu. Praktičtí lékaři pro dospělé i pro děti a dorost mají v elektronických zdravotních záznamech informaci o tom, kdy pacient dostal poslední dávku — a kdy by měla přijít další. V Rakousku, Německu nebo Nizozemsku systémy aktivního zvaní (SMS, e-mail, dopis) prokazatelně zvyšují dokončenost očkovacích schémat o 10 až 30 procentních bodů. V Česku to dnes závisí na konkrétní ordinaci a chybí systémová podpora — od centrálních dat o pacientových dávkách po kompenzaci času lékaře pro očkovací rozhovor.
Třetí pákou je jednotná komunikace rizika. Klíšťová encefalitida není abstraktní hrozba — má v Česku každoročně několik stovek pacientů a dlouhodobé následky u podstatné části z nich (post-encefalitické syndromy, kognitivní a motorické deficity). SZÚ ve své aprilové aktualitě 2026 upozornil, že 75 procent očkovaných se mylně domnívá, že jsou plně chráněni. To je především komunikační problém — pacient, který si není jist svým ochranným statusem, by měl mít k dispozici srozumitelný checklist „kolik dávek mám, kdy potřebuji další".
Čtvrtou pákou je krajská cílenost intervencí. Vysočina (9,1/100k) a Jihočeský kraj (8,3/100k) drží přibližně trojnásobnou nemocnost oproti celostátnímu průměru. Pokud má národní očkovací kampaň fungovat ekonomicky a efektivně, krajská hygienická služba a praktická pediatrie v těchto regionech by měly dostat speciální nástroje a finanční podporu pro intenzivnější komunikaci v období před sezónou (březen–květen). Jednotná celostátní kampaň nemůže nahradit lokální cílení.
-
Rakousko: start kontinuální vakcinační kampaně
Rakouský zdravotní systém zahajuje populační očkování proti klíšťové encefalitidě, doporučení vakcinace pro celou populaci (nejen rizikové skupiny). Důsledná každoroční komunikace a dostupnost vakcíny postupně dovede zemi k ~80% proočkovanosti.
-
Vakcína k dispozici v Česku
Vakcína proti klíšťové encefalitidě (FSME-Immun, později i Encepur) dostupná na českém trhu. Očkování je doporučované, ale jako příspěvkové — pacient si platil plnou cenu nebo využíval příspěvek z fondu prevence pojišťovny.
-
3 637 případů v Česku — evropský strop
Podle ECDC Annual Epi Report 2022 hlásí Česko za pětileté období 3 637 potvrzených případů klíšťové encefalitidy — nejvíc absolutně v EU/EEA. Rakousko za stejné období hlásí 868 případů (4,2× méně). Tři země s trvalou notifikační mírou >5/100k posledních pět let: Litva, Estonsko, Česko.
-
Plná úhrada pro pojištěnce 50+
Novela zákona č. 48/1997 Sb. (§ 30 odst. 2) zařazuje očkování proti klíšťové encefalitidě pro pojištěnce starší 50 let mezi povinně hrazená očkování ze základního pojištění. Hradí se látka i aplikace, včetně posilovacích dávek.
-
362 případů za první polovinu sezóny: +70 % YoY
SZÚ ve své letní zprávě „Nemoci přenášené klíšťaty v ČR" hlásí za leden–červenec 2024 celkem 362 případů klíšťové encefalitidy v ISIN — o 70 % více než ve stejném období 2023 (212 případů). Sezóna 2024 měla brzký nástup a vysokou objemnost. Krajový strop: Vysočina 9,1/100k, Jihočeský 8,3/100k.
-
SZÚ: 17 % Čechů plně chráněno
SZÚ publikuje aktualitu před startem hlavní sezóny: 51 % Čechů má alespoň 1 dávku (historicky nejvíc), 34 % má rozjeté, ale nedokončené schéma, pouze 17 % má plnou ochranu (3 dávky + posilovací). 75 % očkovaných se podle SZÚ mylně domnívá, že je chráněno přes vynechání boosterů.
Teď -
Otevřené páky — co může změnit politika
Možná rozšíření úhrady na rizikové profese (lesníci, zemědělci), systém aktivního zvaní pacientů na dokončení schématu (SMS, e-mail z ordinace), krajská cílenost intervencí ve Vysočině a Jihočeském kraji, jednotná komunikační kampaň o významu posilovacích dávek. Žádná z těchto pák nevyžaduje novou velkou legislativu — všechny operují ve stávajícím rámci zákona č. 48/1997 Sb. a § 47 zákona č. 258/2000 Sb.
Zdroje: ECDC — Tick-borne encephalitis Annual Epidemiological Report for 2022 (Stockholm, červen 2024); SZÚ — Nemoci přenášené klíšťaty v ČR (červenec 2024); SZÚ — aktualita „Nedokončené očkování…" (2. 4. 2026); zákon č. 48/1997 Sb. ve znění novely účinné od 1. 1. 2022.
Sedmnáct procent je v Česku zatím poslední slovo. Z čistě klinického pohledu znamená každý procentní bod, který by Česko v plné proočkovanosti přidalo, řádově desítky méně případů těžkého neurologického onemocnění ročně a snížení rizika dlouhodobých následků pro stovky pacientů. Z hlediska hodnocení výkonnosti zdravotního systému (HSPA) je klíšťová encefalitida ukázkou dimenze efektivita: máme funkční vakcínu, máme úhradový mechanismus a máme síť praktických lékařů. Co nemáme, je systém, který Čechy dovede od první dávky k poslední posilovací. Když Rakousko ukazuje, že 80 % je dosažitelné — a že výsledkem je třikrát nižší nemocnost — je další česká sezóna stovek pacientů především volbou, ne neodvratným osudem.