Představte si modelovou situaci, ne skutečný případ: mladá žena přijde v noci na urgentní příjem s bolestí v pravém podbřišku. Chirurg potvrdí zánět slepého střeva a ještě tu noc operuje. Jestli to bude laparoskopicky, přes několik malých vpichů s kamerou, nebo otevřeně, řezem v podbřišku, může vedle jejího nálezu záviset i na nemocnici, službě a vybavení sálu; data po nemocnicích, která by to ukázala, se ale nezveřejňují. Evropská data ukazují, že v roce 2023 byla laparoskopicky provedena necelé dvě třetiny českých apendektomií, 64,7 %. Ve 26 státech Evropské unie s daty to byly souhrnně čtyři pětiny.

Laparoskopické apendektomie v Česku: čtyři čísla (Eurostat 2023, OECD 2024)
64,7 % apendektomií provedených laparoskopicky Česko, rok 2023 (Eurostat)
80,9 % souhrnný podíl 26 států EU Rok 2023, výpočet redakce z dat Eurostatu
14 437 apendektomií v Česku za rok Z toho 9 335 laparoskopických (2023)
67,9 % podíl v roce 2024 OECD Health Statistics; Eurostat rok 2024 zatím nemá

Zdroj: Eurostat, hlth_co_proc3 (chirurgické výkony v nemocnicích podle ICD-9-CM, kódy CM470_471 a CM4701_4711), rok 2023, staženo přes API 26. 10. 2026; OECD Health Statistics, DF_SURG_PROC, rok 2024. Podíly a evropský souhrn spočítala redakce HSPA Monitoru z počtů výkonů.

Co indikátor měří

Nový indikátor Podíl laparoskopických apendektomií počítá, jaká část všech operací slepého střeva v nemocnicích proběhla laparoskopicky, tedy miniinvazivně přes malé vpichy s kamerou a nástroji, místo klasického řezu. Čitatel tvoří laparoskopické apendektomie, jmenovatel všechny apendektomie v daném roce. Data pocházejí z evropské statistiky chirurgických výkonů, kterou Eurostat vede podle mezinárodní klasifikace ICD-9-CM a do které za Česko dodává údaje Ústav zdravotnických informací a statistiky z Národního registru hrazených zdravotních služeb.

Eurostat ani OECD hotový podíl nezveřejňují. Publikují jen počty výkonů, a podíl proto spočítala redakce: v roce 2023 je to 9 335 laparoskopických operací ze 14 437, tedy 64,7 %. Stejně jsme postupovali u evropského srovnání. Unijní agregát pro laparoskopickou apendektomii Eurostat nemá, a tak jsme sečetli výkony 26 členských států, které data za rok 2023 vykázaly (Řecko je nemá). Souhrnný podíl vychází na 80,9 %. Nevážený průměr států je 78,2 % a medián 82,4 %, takže závěr nezávisí na tom, kterou z těchto metod zvolíme.

Indikátor jsme zařadili do oblasti Procesy, domény Nemocniční péče a dimenze kvality. Vyšší hodnota je lepší. Česká hodnota je o 16,2 procentního bodu, tedy zhruba o pětinu, pod evropským souhrnem, a signál je proto bad. Nejde o tvrzení, že by každá otevřená operace byla chybou. Ukazatel říká, jak dostupná je moderní operační technika u jedné z nejčastějších akutních břišních operací.

Stav v Česku: pomalý, ale stálý růst

Podíl laparoskopických apendektomií v Česku, 2015–2023, % (Eurostat hlth_co_proc3)

Zdroj: Eurostat, hlth_co_proc3, Česko, laparoskopické apendektomie (CM4701_4711) jako podíl všech apendektomií (CM470_471), staženo 26. 10. 2026; podíl spočítala redakce. Rok 2024 (67,9 %) je zatím jen v datech OECD.

V roce 2015 byla laparoskopicky provedena přesně polovina českých apendektomií, 7 435 ze 14 875. Do roku 2019 podíl vystoupal na 56,4 %, v letech 2020 a 2021 se držel na 56,7 a 58,3 % a pak se růst zrychlil: 61,0 % v roce 2022 a 64,7 % v roce 2023. Za osm let to dělá 14,7 procentního bodu. Data OECD za rok 2024 ukazují další posun na 67,9 %, tedy 9 986 laparoskopických výkonů ze 14 699.

Důležité je, co se nemění. Počet apendektomií je v Česku dlouhodobě stabilní, mezi zhruba 13,4 a 14,9 tisíce ročně. Podle OECD připadalo v roce 2023 na 100 000 obyvatel 132,9 apendektomií a v roce 2015 141,0. Nárůst podílu tedy nevzniká tím, že by přibylo lehkých případů nebo operací obecně, ale tím, že se stejné výkony častěji dělají laparoskopicky: na 100 000 obyvatel to bylo 70,5 laparoskopických operací v roce 2015 a 85,9 v roce 2023.

Stojí za to zmínit i jednu věc, kterou indikátor nezachytí. Česko je v jiné oblasti chirurgie mezinárodní špičkou: operace šedého zákalu probíhají z 98,7 % bez přenocování (2022, OECD 94,5 %). U apendektomie je ale jednodenní péče okrajová, OECD za rok 2023 eviduje jen 48 takových případů a za rok 2024 50. Prakticky každá operace slepého střeva v Česku tedy znamená hospitalizaci, ať je laparoskopická, nebo otevřená.

Mezinárodní srovnání: sousedé utíkají

Podíl laparoskopických apendektomií, vybrané státy EU, 2023, % (Eurostat)

Zdroj: Eurostat, hlth_co_proc3, rok 2023, staženo 26. 10. 2026. Podíly jednotlivých států i souhrn 26 států EU (bez Řecka, které data nevykazuje) spočítala redakce HSPA Monitoru z počtů výkonů.

V evropském pořadí za rok 2023 je Česko čtvrté od konce. Nižší podíl měly jen Bulharsko (18,6 %), Rumunsko (33,9 %) a Polsko (57,7 %). Těsně nad Českem jsou Chorvatsko s 67,1 % a Lotyšsko se 70,3 %. Na opačném konci stojí Nizozemsko (94,7 %), Lucembursko (94,5 %), Dánsko (94,0 %), Belgie (93,0 %), Malta (92,1 %) a Francie (91,7 %). V těchto zemích je otevřená apendektomie výjimkou.

Pro Česko je ale výmluvnější srovnání se sousedy, protože ukazuje, jak rychle se dá situace změnit. V roce 2019 byly Rakousko se 62,3 % a Slovensko s 65,7 % před Českem s 56,4 % jen o šest až devět procentních bodů. Do roku 2023 Rakousko vystoupalo na 78,3 % a Slovensko na 80,2 %, zatímco Česko na 64,7 %. Za čtyři roky si tak Rakousko připsalo 16,0 procentního bodu, Slovensko 14,5 a Česko 8,3. Polsko, které začínalo daleko níž, přidalo 21,5 bodu. Německo bylo už v roce 2019 na 84,5 % a dál roste jen pomalu.

Podíl laparoskopických apendektomií v Česku a sousedních státech, % (Eurostat 2019–2023, OECD 2024)
Stát 2019 2022 2023 2024 (OECD) Změna 2019–2023 (p. b.)
Česko56,461,064,767,9+8,3
Německo84,586,386,587,3+2,0
Rakousko62,375,678,381,9+16,0
Slovensko65,776,680,282,9+14,5
Polsko36,250,457,763,8+21,5
EU, 26 států——80,9——

Zdroj: Eurostat, hlth_co_proc3 (2019–2023), staženo 26. 10. 2026; OECD Health Statistics, DF_SURG_PROC (2024). Podíly, změny a souhrn EU spočítala redakce HSPA Monitoru z počtů výkonů. Souhrn EU je jen za rok 2023.

V roce 2024 podle OECD pokračoval stejný obraz: Česko 67,9 %, Polsko 63,8 %, Rakousko 81,9 %, Slovensko 82,9 % a Německo 87,3 %. Polsko se k Česku přibližuje, Rakousko a Slovensko se vzdalují. Kdyby se v Česku v roce 2023 operovalo laparoskopicky stejným podílem jako v EU souhrnně, bylo by ze 14 437 apendektomií laparoskopických zhruba 11 680, tedy přibližně o 2 300 víc. To je hrubý redakční přepočet, který nebere v úvahu rozdíly ve skladbě pacientů, ale dává představu o řádu.

Jak číst mezinárodní srovnání Státy vykazují výkony podle vlastních klasifikací a do evropské statistiky je převádějí na kódy ICD-9-CM. Česko výkony vykazuje pojišťovnám podle Seznamu zdravotních výkonů a v systému CZ-DRG, převod dělá ÚZIS a jeho přesnost z publikovaných dat ověřit neumíme. Laparoskopie, která se během operace převede na otevřený výkon, může být podle kódovacích zvyklostí vykázána různě. Indikátor nerozlišuje děti a dospělé ani nekomplikovaný a komplikovaný zánět, takže rozdíly ve skladbě pacientů mezi státy nejsou očištěny. Podíly i evropský souhrn počítá redakce, oficiální hodnotu Eurostat ani OECD nepublikují. Velikost odstupu Česka od sousedů je ale tak velká, že ji samotné kódování pravděpodobně nevysvětlí.

Co říkají studie: méně infekcí rány, ale ne bez háčku

Proč na podílu laparoskopie vůbec záleží? Nejširší souhrn randomizovaných studií nabízí Cochrane přehled, který vedl Thomas Jaschinski z Univerzity Witten/Herdecke (Jaschinski et al., 2018, Cochrane Database of Systematic Reviews, doi.org ↗). Autoři zahrnuli 85 randomizovaných studií s 9 765 účastníky, z nich 75 studií s 8 520 dospělými a 10 studií s 1 245 dětmi.

U dospělých byla po laparoskopii méně častá infekce rány (Peto OR 0,42), pobyt v nemocnici byl kratší asi o jeden den (průměrný rozdíl −0,96 dne) a pacienti se k běžným činnostem vraceli zhruba o pět dní dřív (−4,97 dne). Bolest první den po operaci byla o 0,75 cm nižší na deseticentimetrové škále. Na druhé straně byl po laparoskopii u dospělých častější nitrobřišní absces (Peto OR 1,65). U dětí přehled zjistil méně infekcí rány (Peto OR 0,25) a o 0,8 dne kratší pobyt, rozdíl v bolesti, abscesech ani v návratu k běžné aktivitě neprokázal.

Autoři zároveň upozorňují na limity. Kvalitu důkazů hodnotí jako velmi nízkou až střední, většina studií měla problémy s rizikem zkreslení a některé klinické účinky laparoskopie jsou podle nich malé a s omezeným klinickým významem. Přehled tedy neříká, že otevřená operace je špatná. Říká, že laparoskopie přináší menší, ale opakovaně doložené výhody, zejména méně infekcí rány a kratší pobyt, za cenu vyššího rizika abscesu u dospělých. Rozhodnutí u konkrétního pacienta patří chirurgovi; na úrovni systému ale velký odstup od sousedů naznačuje, že část pacientů, kteří by z laparoskopie mohli mít prospěch, ji nedostane.

Proč Česko zaostává: co data neříkají a kde hledat

Přímou odpověď v datech nenajdeme. Evropská statistika ukazuje jen celostátní podíl, ne rozdíly mezi nemocnicemi, kraji nebo denní a noční dobou. Z povahy výkonu ale vyplývá, na čem laparoskopie stojí. Apendektomie je akutní operace, takže ji nemocnice musí zvládat i mimo běžnou pracovní dobu. Laparoskopie potřebuje na sále vybavení, které je v tu chvíli k dispozici, a chirurga, který v ní má praxi i ve službě. V menších nemocnicích s akutní chirurgií to nemusí platit vždy.

Druhou stopou je cesta dat. Abychom věděli, kde přesně Česko zaostává, potřebovali bychom podíl po jednotlivých nemocnicích. Ten se dá z dat zdravotních pojišťoven a Národního registru hrazených zdravotních služeb v principu spočítat, veřejně ale publikován není.

Jak vzniká číslo v indikátoru: od operace po evropské srovnání (Eurostat, OECD, ÚZIS)
  1. Operace

    Nemocnice provede apendektomii laparoskopicky, nebo otevřeně, a vykáže ji zdravotní pojišťovně.

  2. Národní registr

    Vykázané výkony sbírá ÚZIS v Národním registru hrazených zdravotních služeb.

  3. Převod klasifikace

    České kódy výkonů se převádějí na mezinárodní ICD-9-CM a odcházejí do Eurostatu a OECD.

  4. Výpočet podílu

    Redakce HSPA Monitoru dělí laparoskopické výkony všemi apendektomiemi a sčítá státy EU.

    chybí: podíl po nemocnicích

Zdroj: Eurostat, metadata datasetu hlth_co_proc3; OECD Health Statistics, DF_SURG_PROC; ÚZIS jako dodavatel dat za Česko. Schéma sestavila redakce HSPA Monitoru.

Třetí stopou je financování. Pokud úhrada za laparoskopický a otevřený výkon rozdíl v nákladech na vybavení a čas sálu nezohlední, nemusí mít nemocnice ekonomický důvod laparoskopii rozšiřovat. Data HSPA Monitoru ale neumožňují říct, zda je to v Česku skutečně brzda. Uvádíme to jako hypotézu, kterou by stálo za to ověřit, ne jako zjištění.

Co s tím

Pro zdravotní pojišťovny a ministerstvo: podíl laparoskopických apendektomií se dá spočítat po jednotlivých nemocnicích z dat, která už existují. Zveřejnění takového srovnání, třeba jako součásti hodnocení kvality nemocnic, by ukázalo, zda je český odstup od sousedů rovnoměrný, nebo zda ho tvoří jen část pracovišť.

Pro kraje a provozovatele nemocnic: při plánování sítě akutní chirurgie počítat s tím, že laparoskopie potřebuje vybavení a zkušený tým i v noční a víkendové službě. Souvisí to s širší debatou o rozdělení chirurgické péče mezi nemocnice, kterou u plánovaných výkonů popisujeme v textu o centralizaci onkologické chirurgie.

Pro odbornou společnost: sdílet zkušenosti pracovišť, kterým se podíl laparoskopie podařilo rychle zvýšit, a podporovat výcvik v laparoskopii u chirurgů, kteří slouží akutní službu. Rakousko a Slovensko ukazují, že posun o patnáct procentních bodů za čtyři roky je možný.

Pro pacienty: způsob operace je klinické rozhodnutí chirurga a závisí na konkrétním nálezu i zdravotním stavu. Zeptat se, jaký přístup lékař plánuje a proč, je ale legitimní.

Co tenhle ukazatel nedokáže

Podíl laparoskopie neměří výsledek operace. Neříká nic o komplikacích, délce pobytu ani o tom, kolik pacientů bylo operováno zbytečně. Nezachytí ani pacienty, kteří se léčí bez operace. Nerozlišuje děti a dospělé a neočišťuje rozdíly ve skladbě pacientů. Hlavní hodnota je za rok 2023, protože jen pro něj máme data za 26 států EU; novější rok 2024 je zatím jen v databázi OECD. Ani česká hodnota 64,7 % není cíl k dosažení stoprocentní úrovně: u části pacientů je otevřená operace správnou volbou a část laparoskopií se během výkonu převádí na otevřený. Proto indikátor čteme jako ukazatel dostupnosti moderní techniky, ne jako známku pro jednotlivé chirurgy.