O lékárnách se v debatách o dostupnosti péče mluví málokdy. Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) 5. října zveřejnil ročenku Lékárenská péče 2025. Ukazuje síť, která se šest let téměř nehýbe, a výdej, který mezitím vyrostl o pětinu. O doplatcích, které ročenka také uvádí, jsme psali v samostatném článku. Tady se díváme na to, kolik lékáren je, kde jsou a kolik práce na každou připadá.
Zdroj: ÚZIS ČR, Aktuální informace Lékárenská péče 2025 (5. 10. 2026), souhrn, text str. 2 a 6, Tab. 6; Lékárenská péče 2019, souhrn a str. 2. Počty lékáren podle Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb.
Síť, která se nehýbe
Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb (NRPZS) evidoval k 31. prosinci 2025 celkem 2 703 lékáren a odloučených oddělení výdeje léčiv (OOVL), z toho 112 nemocničních a 2 591 veřejných. Vedle nich bylo registrováno 208 výdejen zdravotnických prostředků. Na jednu lékárnu připadalo 4 038 obyvatel, tedy 2,48 lékárny na 10 000 obyvatel, o setinu víc než rok předtím.
Ve srovnání s rokem 2019, kdy registr evidoval 2 754 lékáren včetně OOVL, je to o 51 méně (−1,9 %, výpočet redakce). Mezitím se počet pohyboval mezi 2 697 a 2 753. Řada má ovšem zlom: v ročence za rok 2023 vykázal ÚZIS 167 nemocničních lékáren, o rok později 111. Takový skok těžko odpovídá zavírání nemocničních lékáren, spíš změně v tom, co se za nemocniční lékárnu počítá; ročenka ho nevysvětluje. Do roku 2023 navíc ÚZIS počítal obyvatele na lékárnu bez odloučených oddělení. Srovnávat proto dává smysl hlavně absolutní počty a jen v hrubých obrysech.
| Rok | Lékárny vč. OOVL | z toho nemocniční | Recepty (mil.) | Receptů na obyvatele |
|---|---|---|---|---|
| 2019 | 2 754 | 111 | 74,1 | 6,93 |
| 2020 | 2 729 | 109 | 77,2 | 7,21 |
| 2021 | 2 735 | 108 | 75,1 | 7,14 |
| 2022 | 2 738 | 108 | 80,2 | 7,41 |
| 2023 | 2 753 | 167 | 76,5 | 7,07 |
| 2024 | 2 697 | 111 | 87,6 | 8,03 |
| 2025 | 2 703 | 112 | 88,6 | 8,12 |
Zdroj: ÚZIS ČR, Lékárenská péče 2019–2025: počty lékáren z textu o NRPZS k 31. 12. daného roku (souhrn ročenky 2019 uvádí 2 749), recepty v nemocničních a veřejných lékárnách z Tab. 6 ročenky 2025, recepty na obyvatele ze souhrnů jednotlivých ročenek. Skok nemocničních lékáren v roce 2023 nejspíš odráží změnu zařazení, ne vývoj sítě (ročenka ho nevysvětluje).
Výdej roste rychleji než síť
Zatímco lékáren mírně ubylo, receptů přibylo. Nemocniční a veřejné lékárny přijaly v roce 2019 přes 74,1 milionu receptů, v roce 2025 téměř 88,6 milionu, o 19,5 % víc (výpočet redakce z Tab. 6). Na obyvatele to je 8,12 receptu proti 6,93. Největší skok přišel v roce 2024, kdy počet receptů meziročně vzrostl o 14,5 %. Loni přibylo dalších 1,1 %. K tomu lékárny a výdejny přijaly 5,07 milionu poukazů na zdravotnické prostředky, 0,46 na obyvatele.
Pozor na výklad. ÚZIS sám upozorňuje, že na elektronický recept lze uvést jednu nebo dvě položky a že neexistuje průzkum průměrného počtu položek na recept. Z ročenky proto „není možné odvodit, zda se jedná o skutečný růst předepsaných léčiv nebo zvýšení průměrného počtu léčiv na jednom receptu“. Recept je tedy počet dokladů, ne počet balení ani pacientů.
Průměrná veřejná lékárna, která odevzdala výkaz, přijala 31 507 receptů za rok, medián je 24 214. Rozdíl ukazuje, že část lékáren má výrazně vyšší obrat než typická lékárna. Tržby všech lékáren a výdejen za léky a zdravotnické prostředky dosáhly 156,9 miliardy korun, o 14,7 % víc než v roce 2024.
Kraje: rozdíl o polovinu
Krajské rozložení ročenka uvádí jen pro lékárny, které odevzdaly výkaz a jejichž data prošla validací. Těch je 2 603, celostátně 2,38 na 10 000 obyvatel, tedy o něco méně než podle registru. Nejhustší síť má Zlínský kraj (2,89 lékárny na 10 000 obyvatel), dále Královéhradecký (2,79) a Jihomoravský (2,71). Nejřidší je Středočeský kraj s 1,90, po něm Ústecký (2,10) a Liberecký (2,12). Mezi krajními hodnotami je rozdíl zhruba o polovinu.
Zdroj: ÚZIS ČR, Lékárenská péče 2025, Tab. 1 (nemocniční a veřejné lékárny a OOVL, které odevzdaly výkaz a data byla validována, k 31. 12. 2025). Celostátní hodnota podle registru je 2,48; krajské hodnoty podle registru ročenka neuvádí.
Hustota je jen polovina obrazu. Druhou je zátěž: kolik receptů připadá na jednu veřejnou lékárnu. Když podělíme recepty veřejných lékáren počtem veřejných lékáren v kraji (výpočet redakce z Tab. 4), vychází nejvíc v Ústeckém kraji, 37 175 receptů na lékárnu, a v Praze 34 896. Nejméně v Jihomoravském kraji (26 353) a ve Zlínském (26 903). Kraje s nejhustší sítí tedy mají i nejméně vytížené lékárny. Ústecký kraj patří k těm s nejřidší sítí a zároveň s nejvyšší zátěží.
Kdo síť řídí a jak se počítá
Lékárna je zdravotnické zařízení a provozovat ji smí jen ten, kdo má oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Podle zákona o zdravotních službách (č. 372/2011 Sb., § 15) o něm rozhoduje krajský úřad. U lékárenské péče jen na základě souhlasného závazného stanoviska Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) k technickému a věcnému vybavení. Podmínky v § 16 jsou personální, technické a odborné. Kritérium počtu obyvatel nebo vzdálenosti k nejbližší lékárně mezi nimi není. Udělené oprávnění zapíše úřad do NRPZS do tří pracovních dnů (§ 19). Z tohoto registru vychází ÚZIS.
Kdo smí léky vydávat, určuje zákon o léčivech (č. 378/2007 Sb., § 82 odst. 2): léky na předpis farmaceut. Farmaceutický asistent smí vydávat jen léky, které nejsou vázané na lékařský předpis (kromě těch „s omezením“), a léky na žádanku. Bez farmaceuta tedy lékárna recept nevydá. Proto je personál pro dostupnost stejně důležitý jako počet provozoven.
HSPA Monitor sleduje hustotu lékáren v indikátoru lekarny_per_100k, který vychází z otevřených dat SÚKL. Ukazuje 25,07 lékárny na 100 000 obyvatel. Číslo ÚZIS, 2,48 na 10 000, odpovídá po převodu 24,8 na 100 000. Rozdíl dělají tři věci. Jiný registr: SÚKL vede vlastní seznam pracovišť, ÚZIS čte NRPZS. Jiné datum: export SÚKL ze září 2026 proti stavu k 31. prosinci 2025. A jiný jmenovatel, tedy počet obyvatel. Seznam SÚKL přitom také obsahuje odloučená oddělení i nemocniční lékárny: v exportu z 25. září 2026 jsme našli 2 689 záznamů, z toho 205 odloučených oddělení a 103 nemocničních lékáren (výpočet redakce). Obě čísla tedy měří prakticky totéž a liší se zhruba o jedno procento.
Lidé za pultem
V lékárnách v roce 2025 pracovalo v přepočtu na plné úvazky 7 178 farmaceutů a 4 861 zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu povolání bez odborného dohledu, z toho 4 421 farmaceutických asistentů. ÚZIS uvádí, že proti roku 2024 je to o 131 farmaceutů a 721 těchto pracovníků méně. Z tabulek obou ročenek ale vychází, že farmaceutických asistentů o 93 přibylo (výpočet redakce). Úbytek se tedy týká jiných profesí v této skupině. Na jednu veřejnou lékárnu připadá v průměru 2,45 úvazku farmaceuta (výpočet redakce: 6 097 úvazků na 2 491 veřejných lékáren a OOVL). Personální řada je přitom rozkolísaná: za rok 2024 hlásil ÚZIS naopak nárůst o 1 035 farmaceutů.
Příloha ročenky z Národního registru zdravotnických pracovníků počítá osoby, ne úvazky: aktivních farmaceutů bylo ke konci roku 8 390, z toho 6 905 zaměstnaných v lékárně, a farmaceutických asistentů 6 042, z toho 4 745 v lékárně. Šedesát a víc let má 1 129 farmaceutů, tedy 13,5 %. Podrobněji se personálu věnuje článek Farmaceuti jako pracovní síla.
Mezinárodní srovnání: chybí spolehlivé měřítko
Pro hustotu lékáren jsme nenašli mezinárodní srovnání z primárního zdroje s uvedeným rokem a definicí. Ověřitelnou harmonizovanou řadu počtu lékáren jsme v databázích Eurostatu a OECD nenašli a výroční zpráva evropského sdružení lékárníků PGEU za rok 2024 tabulku po zemích neobsahuje. Srovnávat by bylo navíc ošidné: některé země do sítě počítají nemocniční lékárny nebo výdejní místa, jiné ne, a česká čísla se kvůli odloučeným oddělením mění podle toho, zda je počítáme. Indikátor lekarny_per_100k proto vedeme bez benchmarku a s neutrálním signálem.
Srovnatelný je jen personál. Podle OECD (Health at a Glance 2025) mělo Česko v roce 2023 76 praktikujících farmaceutů na 100 000 obyvatel proti průměru OECD 86. Kolik lékáren země má, je méně důležité než to, kolik v nich pracuje farmaceutů a kolik receptů na každého připadá.
Co z toho plyne
Česká lékárenská síť je stabilní co do počtu, ale ne co do zátěže. Za šest let ubylo zhruba 2 % lékáren a přibyla pětina receptů. Kolik z toho je skutečně víc léků a kolik jen jinak rozepsaných receptů, ročenka neříká. Mezi kraji je rozdíl o polovinu v hustotě a o víc než třetinu ve vytížení lékáren. Ústecký kraj kombinuje řídkou síť s nejvyšším počtem receptů na lékárnu. A personál je údaj, ve kterém se meziroční změny počítají na stovky úvazků oběma směry, takže z jednoho roku závěr dělat nelze.
Pro pacienta z toho plyne hlavně jedno: celostátní průměr 4 038 obyvatel na lékárnu nic neříká o tom, jak daleko to má on. To dnes veřejná statistika neměří.
Co s tím
ÚZIS: zveřejňovat krajské (a ideálně okresní) počty lékáren podle registru, nejen podle odevzdaných výkazů, a v ročence vysvětlit změnu zařazení nemocničních lékáren mezi lety 2023 a 2024. Bez toho nelze řadu číst jako vývoj sítě. U personálu vysvětlit kolísání o stovky úvazků mezi roky.
SÚKL a Ministerstvo zdravotnictví: doplnit k počtu receptů z eReceptu počet vydaných položek a balení. Systém je sbírá a odpověděl by na otázku, kterou ÚZIS nechává otevřenou: přibývá léků, nebo jen dokladů?
Kraje: krajský úřad uděluje lékárnám oprávnění a vidí, kde vznikají a zanikají. Zveřejňovat, kde je nejbližší lékárna nejdál, by bylo užitečnější než krajský průměr.
HSPA Monitor: indikátor lekarny_per_100k ponecháváme na datech SÚKL, protože se aktualizují měsíčně, a čísla ÚZIS uvádíme jako kontrolu. Liší se zhruba o jedno procento. Až bude k dispozici ověřený mezinárodní zdroj, doplníme benchmark.