Česko udělalo s kratomem něco, co podle vlastního materiálu ministerstva zdravotnictví neudělal nikdo jiný: místo zákazu ho pustilo do legálního, povolovaného a kontrolovaného režimu. Ten režim funguje teprve od 12. listopadu 2025. A deset měsíců nato vláda schvaluje novelu, která ho podstatně utahuje — protože kontrolní orgány i toxikologové mezitím doložili, že zvolená pravidla nedrží tam, kde měla držet nejpevněji: u nezletilých a mladých dospělých. Lex Kratom je tak zajímavý nejen tím, co zakazuje, ale tím, co říká o rychlosti, s jakou se dá regulační chyba zjistit a přiznat.
Zdroj: Tisková zpráva Ministerstva zdravotnictví ČR ze 14. 9. 2026 (věková hranice); důvodová zpráva k návrhu zákona, materiál VeKLEP KORNDVEC8EF8, stažená z odok.cz 15. 9. 2026 (data ÚZIS, počet povolení, výsledky akce KORUND citované důvodovou zprávou z webu Ministerstva vnitra). Platná věková hranice: zákon č. 65/2017 Sb., § 16a odst. 1 písm. c), znění k 1. 1. 2026.
Co vláda schválila
Jádro novely se dá shrnout do čtyř vět. Věk z 18 na 21 let — ministerstvo to zdůvodňuje tím, že na středních školách jsou plnoletí studenti v každodenním kontaktu s mladšími spolužáky a legálně koupený kratom se přes ně šíří dál. Konec prodeje na dálku — kratom půjde prodávat pouze ve specializovaných kamenných prodejnách s kontrolou věku, protože při online nákupu podle ministerstva nejde věk spolehlivě ověřit. Prodejna přestane být výkladní skříní — výlohy, okna a vstupy budou muset být zabezpečeny proti nahlížení dovnitř a vnější označení nesmí mít reklamní ani propagační charakter. A zdražení — spotřební daň, přesun z 12% do 21% sazby DPH, povinná tabáková nálepka a vyšší správní poplatky.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch to v tiskové zprávě formuloval takto: „Kratom není neškodný produkt a nechci, aby se stával běžnou součástí života mladých lidí. Dosavadní pravidla se ukázala jako nedostatečná a vidíme případy, kdy se kratom dostává i ke středoškolákům a jeho užívání končí intoxikací.“ A dodal větu, která vymezuje filozofii návrhu: „Nejde o zákaz kratomu. Jde o odpovědnou regulaci, která musí chránit především děti a mladé lidi.“ Ministryně financí Alena Schillerová k daňové části uvedla: „Je nesmyslné, aby spotřeba jakékoliv návykové látky byla daňově zvýhodněna stejně jako třeba základní potraviny.“
Novela ale není jen o kratomu. Do návrhu byla po připomínkovém řízení — na základě bodu II usnesení vlády č. 538 z 24. srpna 2026 — doplněna opatření ze zprávy meziresortní pracovní skupiny pro psychoaktivní látky, která reagovala na výsledky kontrolní akce KORUND. Zakazuje se obohacování technického konopí jakoukoli látkou po sklizni a usušení i dovoz a vývoz takto obohaceného konopí a prodej vrcholíků technického konopí fyzickým osobám — právě ty se při kontrolách ukázaly jako významný nosič syntetických drog. Zakazuje se zpracovávat CBD a THCA na jiné chemické látky mimo oprávněné terapeutické a vědecké účely. Nikotinové sáčky dostanou právní vymezení a dozorové kompetence — nikoli zákaz, ale rámec podobný elektronickým cigaretám. A obce získají možnost regulovat obecně závaznou vyhláškou umístění specializovaných prodejen.
Kategorie stará dvacet měsíců
Aby bylo zřejmé, co se vlastně mění, je nutné připomenout, jak mladý ten režim je. Kategorii psychomodulačních látek zavedl do zákona č. 167/1998 Sb. až zákon č. 321/2024 Sb., vyhlášený 7. listopadu 2024 s účinností od 1. ledna 2025. Zákon je definuje v § 2 odst. 1 písm. l) jako nové psychoaktivní látky a další látky s psychoaktivním účinkem, které „nepředstavují závažné riziko pro veřejné zdraví“ a současně jsou uvedeny v nařízení vlády o seznamu psychomodulačních látek. Tím nařízením je nařízení vlády č. 456/2025 Sb., účinné od 12. listopadu 2025 — a jeho příloha má dodnes jen dvě položky: kratom a kratom extrakt. Podrobnosti o složení, limitech a označení stanoví vyhláška č. 448/2025 Sb., o psychomodulačních látkách.
Dnešní pravidla nejsou žádná anarchie. Zákon č. 65/2017 Sb. už v § 16a zakazuje prodávat kratom mimo specializovanou prodejnu, pouštět do ní osoby mladší 18 let, prodávat jim ho a nabízet ho z automatů. Ale jedno okno zákonodárce nechal otevřené vědomě: § 33a zákona o návykových látkách výslovně zná uvádění psychomodulačních látek na trh prostřednictvím prostředku komunikace na dálku jako samostatnou povolovanou činnost. Internetový prodej tedy není mezera v zákoně, kterou by někdo objevil — je to kanál, který zákon sám vytvořil a povolil. Lex Kratom ho po necelém roce zase zavírá.
-
Vzniká kategorie psychomodulačních látek
Zákon č. 321/2024 Sb. (vyhlášen 7. 11. 2024) doplňuje do zákona č. 167/1998 Sb. novou hlavu a věkovou hranici 18 let.
Sbírka -
Kratom se dostává na seznam
Nabývá účinnosti nařízení vlády č. 456/2025 Sb.; kratom a kratom extrakt jsou dosud jedinými psychomodulačními látkami.
Nařízení vlády -
Návrh novely vložen do VeKLEP
Materiál KORNDVEC8EF8, předkladatel Ministerstvo zdravotnictví; předložen mimo plán legislativních prací.
VeKLEP -
Konec meziresortního připomínkového řízení
Zkrácené na deset pracovních dnů. Zásadní připomínky uplatnilo osm míst: Komora daňových poradců, Hospodářská komora ČR, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo obrany, Úřad vlády — ministr pro sport, prevenci a zdraví, Moravskoslezský kraj a Sdružení místních samospráv ČR. S Hospodářskou komorou a Sdružením místních samospráv šel návrh vládě v rozporu — obě odmítají zákaz online prodeje.
Připomínky -
Vláda návrh schválila
Předloženo MZ ČR ve spolupráci s MF; podle předkládací zprávy jde o novelu devíti vzájemně provázaných zákonů.
Teď -
Projednávání v Parlamentu
Sněmovní tisk nebyl ve VeKLEP k 15. 9. 2026 přidělen; materiál je veden ve stavu „9 – projednáno“. Účinnost je v návrhu stanovena na 1. ledna 2027 — to je návrh, ne platné datum.
Čeká
Zdroj: VeKLEP, materiál KORNDVEC8EF8, čj. OVA 684/26 (odok.cz, ověřeno 15. 9. 2026 — datum autorizace 30. 6. 2026, poslední úprava 14. 9. 2026, stav „9 – projednáno“, datum schůze vlády 14. 9. 2026, číslo sněmovního tisku nevyplněno; mirror Hlídače státu vedl k témuž dni ještě poslední úpravu 10. 9. 2026); důvodová a předkládací zpráva k návrhu stažené z odok.cz 15. 9. 2026 (průběh a výsledek připomínkového řízení, zkrácení lhůty, rozpory); zákon č. 321/2024 Sb., zákon č. 167/1998 Sb. a nařízení vlády č. 456/2025 Sb. (zakonyprolidi.cz, ověřeno 15. 9. 2026); tisková zpráva MZ ČR ze 14. 9. 2026.
Co o užívání víme — a co ne
Tady je nutné být poctivý: Česko nemá zveřejněnou populační prevalenci užívání kratomu. Neexistuje číslo typu „kolik procent šestnáctiletých kratom někdy zkusilo“, které by šlo postavit vedle ukazatelů, jimiž se běžně měří rizikové chování dospívajících. Redakce ho v dostupných primárních publikacích nedohledala a žádné takové číslo v tomto textu nenajdete.
Co existuje, jsou data o následcích. Důvodová zpráva k návrhu cituje zjištění ÚZIS: za období leden až květen 2026, tedy už po účinnosti nařízení vlády č. 456/2025 Sb., „pokračoval trend intoxikace látkou kratom a téměř 50 % řešených případů se týkalo osob mladších 19 let“. Souběžně toxikologická pracoviště fakultních nemocnic vykázala v rámci akce KORUND za leden až červen 2026 téměř 350 intoxikací syntetickými kanabinoidy — z toho 195 u lidí ve věku 25–44 let, ale také 76 u dospívajících 15–18 let, 40 u mladých dospělých 19–24 let a 13 u dětí do 14 let. Jde o jiné látky než kratom, ale o tentýž trh a tytéž prodejny; proto na ně novela reaguje v jednom balíku.
Kontext, který Česko změřený má, je přitom nepříjemný. V evropském školním šetření ESPAD 2024 vede Česko síť 37 zemí v užívání konopí u šestnáctiletých — 24 % proti evropskému průměru 12 % — a nadprůměrné je i v pití alkoholu (56 % proti 42 %) a v hazardním hraní dospívajících (27,6 % proti 23 %). To nejsou čísla o kratomu. Jsou to čísla o populaci, do které kratom vstupoval: o mladých lidech, kteří v evropském srovnání experimentují s návykovými látkami nejvíc. Podrobněji jsme o tom psali v analýze Evropská jednička, o které se nemluví.
Co říká evidence o rizicích
Recenzovaná literatura se v jednom bodě shoduje velmi jasně: kratom není jedna látka, ale spektrum produktů s dramaticky odlišným rizikem. Systematický přehled Stanciu et al. (2022), The American Journal of Drug and Alcohol Abuse, prošel 16 preklinických studií, 25 kazuistik a 10 observačních studií a uzavřel, že neexistuje žádná kontrolovaná klinická studie u lidí a že současná data neumožňují učinit pevné závěry o bezpečnosti ani účinnosti. Zvířecí modely přitom potvrzují působení alkaloidů na opioidní receptory a u 7-hydroxymitragyninu i schopnost zastoupit morfin se vznikem tolerance a závislosti. Přesně na tomhle rozdílu stojí česká daňová konstrukce: nižší sazba má podle důvodové zprávy platit pro uzavřená jednotková balení s obsahem nejvýše 2,5 % mitragyninu a 0,1 % 7-hydroxymitragyninu, vyšší až do limitů vyhlášky o psychomodulačních látkách (12,5 % a 0,5 %). Daň tedy nekopíruje objem, ale koncentraci — a to je přesně ten rozměr, na který evidence ukazuje.
Co je a co není doloženo, doplňují dva novější přehledy. Calicdan et al. (2026), Journal of Addiction Medicine, shrnul 31 studií s 32 případy jaterního poškození spojeného s kratomem: převažuje cholestatický typ, po vysazení se stav ve většině případů upravil, ale čtyři případy skončily transplantací jater. Govarthnapany et al. (2026), The American Journal of Drug and Alcohol Abuse — přehled, jehož první tři autoři působí na Klinice adiktologie 1. LF UK — hledal studie o užívání kratomu u dospívajících a vysokoškoláků a našel jich celkem šest, všechny z Malajsie, Thajska a USA. Evropská data o mladých uživatelích v recenzované literatuře prakticky nejsou.
Dvě práce míří přímo na to, co novela reguluje. Česká monitorovací studie Peroutka et al. (2025), Public Health in Practice, testovala v letech 2022–2024 96 vzorků kratomu z českého trhu: salmonela byla izolována ze 16 z nich, 15 izolátů bylo rezistentních alespoň k jednomu antimikrobiku a tři byly multirezistentní; autoři to označují za podklad pro zavedení právních omezení prodeje. Novela na to odpovídá hygienickými požadavky na celý distribuční řetězec a kontrolou šarží. A studie Balázs et al. (2025), Harm Reduction Journal, zmapovala online trh ve střední a východní Evropě včetně Česka: ze 59 nalezených e-shopů analyzovala 25 a zjistila, že 68 % z nich propagovalo výkonnostní účinky, zatímco jen 32 % uvádělo jakoukoli informaci o nežádoucích účincích. To je empirický popis přesně toho kanálu, který Lex Kratom ruší.
Mezinárodní kontext — a proč se srovnává těžko
Důvodová zpráva k návrhu tvrdí, že „kratom je ve většině členských států EU explicitně zakázán“, a označuje český přístup za „zcela nový přístup k legalizaci kratomu nejen v rámci EU, ale celosvětově“. Toto tvrzení přebíráme jako tvrzení předkladatele — stránky Evropské agentury pro drogy vracely 15. září 2026 na dotaz redakce chybu HTTP 403 a nezávisle jsme ho tedy nedoložili. Pokud ale platí, plyne z něj něco důležitého: Česko nemá s kým se srovnávat, protože je v Evropě samo. Regulační experiment nemá kontrolní skupinu.
Jedno srovnání nabízí data ze země, která kratom také nezakázala. Americké toxikologické centrály zaznamenaly podle zprávy Towers et al. (2026) v MMWR za roky 2015–2025 celkem 14 449 hlášení expozice kratomu; rekordních 3 434 hlášení v roce 2025 znamená podle autorů nárůst přibližně o 1 200 % proti roku 2015, kdy jich bylo 258. Za sledované období bylo s kratomem spojeno 233 úmrtí, z nichž 184 (79 %) připadá na případy s více látkami. Ty smíšené expozice zároveň častěji končily hospitalizací (44–56 % proti 24–29 % ročně). Pro české čtení z toho plyne varování, které se do žádného paragrafu nevejde: riziko nedělá jen kratom sám, ale kombinace — a ta je u české mládeže podle ESPAD nadprůměrně pravděpodobná.
Co novela přináší — a co zůstává otevřené
Peněžní část je nejlépe popsaná a zároveň nejhůř předvídatelná. Tisková zpráva uvádí, že daňová opatření přinesou v prvním roce do státního rozpočtu přibližně 0,5 miliardy korun (0,3 mld. na spotřební dani a 0,2 mld. na DPH). Důvodová zpráva pracuje s jinou metodikou a jiným horizontem: po plném náběhu odhaduje roční akruální výnos spotřební daně až 0,8 miliardy korun (na datové základně roku 2025) a dopad přesunu do 21% sazby DPH až 0,4 miliardy korun ročně. Obě čísla jsou doložená a nejsou v rozporu — jedno je první rok, druhé plný rok akruálně; sčítat je dohromady by ale byla chyba. Vedle toho stojí drobná, ale vypovídající položka: zvýšení správního poplatku o 10 000 Kč za vydání povolení a o 10 000 Kč za roční udržovací poplatek má přinést asi 5,9 milionu korun v prvním roce, tedy zhruba jedno promile daňového výnosu. Poplatek tu nemá fiskální, ale vstupní funkci.
Zdroj: tisková zpráva Ministerstva zdravotnictví ČR ze 14. 9. 2026. Podle důvodové zprávy k návrhu (odok.cz, staženo 15. 9. 2026) je kritériem pro rozlišení první a druhé sazby koncentrace mitragyninu a 7-hydroxymitragyninu: nižší sazba pro uzavřená jednotková balení s obsahem nejvýše 2,5 % mitragyninu a 0,1 % 7-hydroxymitragyninu, vyšší až do limitů vyhlášky č. 448/2025 Sb. (12,5 % a 0,5 %); třetí sazba se vztahuje na kratom zjištěný ve volném daňovém oběhu, který podmínky nesplňuje. Sazby jsou návrh — Parlament je může změnit.
| Zjištění | Hodnota |
|---|---|
| Zkontrolované provozovny a distribuční místa | téměř 1 000 |
| Podíl s porušením zákona | 63 % |
| Zdokumentovaná protiprávní jednání | téměř 900, z toho 373 podezření z trestné činnosti |
| Zajištěné výrobky | téměř půl milionu; dalších více než 17 tisíc nařízeno zlikvidovat |
| Staženo z oběhu | 3 000 kg hašiše, 1 300 kg kratomu, 11,7 t sušiny nízkopotentního konopí, 22,6 kg syntetických kanabinoidů |
| Online a automaty | 169 rizikových domén, 25 zablokovaných e-shopů, 96 automatů se staženou nabídkou |
| Laboratorní rozbory | přes 3 000 vzorků; v 87 % prokázány nebezpečné syntetické psychoaktivní látky |
Zdroj: důvodová zpráva k návrhu zákona (materiál VeKLEP KORNDVEC8EF8, staženo z odok.cz 15. 9. 2026), která tyto závěry cituje doslova z internetových stránek Ministerstva vnitra. Redakce stránku MV nezávisle neotevřela — jde tedy o citaci citace. Akce KORUND byla zaměřena na nelegální nakládání s kratomem a nebezpečnými syntetickými psychoaktivními látkami; časový rozsah akce v citovaném textu uveden není.
A pak jsou tu otázky, které návrh neřeší, protože je řešit nemůže. Zaprvé vymahatelnost: kontrolním orgánem pro psychomodulační látky je Státní zemědělská a potravinářská inspekce a většina změn v novele vznikla právě z jejích poznatků z praxe. Zda na rozšířené povinnosti — hygiena v celém řetězci, kontrola šarží, odpovědnost distributorů — bude mít kapacitu, z materiálu vyčíst nelze. Zadruhé přesun poptávky: akce KORUND doložila, že paralelní nelegální trh existuje a že 87 % laboratorně prověřených vzorků obsahovalo nebezpečné syntetické psychoaktivní látky. Zdražení a zúžení legálního kanálu je nástroj prevence; jestli část poptávky nepřesune tam, kde žádná kontrola šarží neplatí, je empirická otázka, na kterou dnes odpověď nikdo nemá.
Co s tím
Zaprvé: začít měřit prevalenci, ne jen následky. Stát dnes o kratomu ví přesně to, co mu přivezla záchranka nebo zjistila inspekce. Chybí základní epidemiologické číslo — kolik lidí a v jakém věku kratom užívá. Bez něj nepůjde za rok ani za tři vyhodnotit, jestli zvýšení věkové hranice na 21 let fungovalo, protože nebude proti čemu měřit. Nástroj existuje: české školní šetření ESPAD i výzkumy Národního monitorovacího střediska pro závislosti umí položku doplnit. Rozhodnutí je na Ministerstvu zdravotnictví, které protidrogovou agendu převzalo.
Zadruhé: zveřejnit základnu u intoxikací. Údaj „téměř 50 % případů u osob mladších 19 let“ je silný argument a zároveň neúplné číslo — chybí mu jmenovatel. Kdyby ÚZIS publikoval řadu intoxikací kratomem podle věku a měsíce, měla by veřejnost i Parlament v ruce ukazatel, na kterém by bylo za rok po účinnosti vidět, jestli se trend zlomil. Dnes je ta hodnota jen argumentem v důvodové zprávě, nikoli sledovatelným indikátorem.
Zatřetí: nepustit ze zřetele kombinace. Americká data i české toxikologické nálezy ukazují totéž: nejhorší následky nemá čistá látka, ale směs. Česká mládež má v evropském srovnání nadprůměrné hodnoty u konopí, alkoholu i hazardního hraní a pokrytí substituční léčbou opioidové závislosti je v Česku 20,4 % rizikových uživatelů proti unijnímu průměru 50 %. Regulace jednoho výrobku je levná a rychlá; síť adiktologických služeb, která zachytí člověka užívajícího několik látek najednou, je drahá a pomalá. Lex Kratom dělá to první — a netvrdí o sobě, že řeší to druhé.
Zbývá poznámka o tom, co tenhle příběh ukazuje. Česko si postavilo pro kratom vlastní legální režim, do dvaceti měsíců zjistilo, kde netěsní, a vláda předložila opravu. To je na české legislativní poměry pozoruhodně rychlá zpětná vazba — a zároveň důkaz, že regulace nové psychoaktivní látky se nedá navrhnout jednorázově a odložit. Rozhodující bude, jestli spolu s pravidly vznikne i měření. Bez něj se za dva roky povede tatáž debata, jen s novými čísly z pohotovostí.