Většina lidí v Česku, když dostane otázku, kde by si přála prožít poslední dny života, odpoví: doma. Realita je opačná — většina úmrtí nastává v nemocnici nebo v zařízení následné péče, často po sérii hospitalizací, které medicínsky nic nemění a které si nikdo nepřál. Mezi tím přáním a tou realitou stojí jeden konkrétní, měřitelný kus infrastruktury: tým mobilní specializované paliativní péče — lidově mobilní hospic. Když v daném místě existuje, umírající má reálnou možnost zůstat doma. Když neexistuje, rozhodnutí padá za něj a končí na nemocničním lůžku. Otázka tedy nezní jen „jaká je kvalita péče na konci života", ale úplně prakticky: existuje vůbec tým, který péči doma poskytne?
Zdroj: Počet týmů — Zdravotnický deník (4/2026), Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP; populace ČSÚ (~10,9 mil.); doporučení EAPC (European Association for Palliative Care). Hodnoty trendu jsou orientační. Staženo 2. 6. 2026.
Co je mobilní specializovaná paliativní péče
Mobilní specializovaná paliativní péče (MSPP) je multidisciplinární tým — lékař se specializací v paliativní medicíně, sestry, sociální pracovník, často psycholog a duchovní — který přebírá péči o pacienta v závěru života přímo v jeho domácím prostředí. Zásadní rozdíl proti běžné domácí péči (home care) je specializace a režim dostupnosti: tým umí odborně tlumit bolest, dušnost a další symptomy pokročilého onemocnění a je dostupný 24 hodin denně 7 dní v týdnu. To je klíčové — nejtěžší situace (záchvat dušnosti, neztišitelná bolest, úzkost) přicházejí v noci a o víkendu a právě v těch chvílích rozhoduje, jestli rodina zavolá hospicovou sestru, nebo záchranku, která pacienta odveze do nemocnice.
Tento indikátor měří strukturu, nikoli výsledek. Doplňuje tak dvě věci, které už dashboard sleduje: lůžkovou hospicovou kapacitu (kamenné hospice) a podíl úmrtí doma nebo v hospici (výsledek). Mobilní týmy jsou třetí, samostatný kus skládačky: zatímco lůžkový hospic je budova, kam pacient přijde, mobilní tým přijede za pacientem domů. A právě domácí péče je to, co si lidé nejčastěji přejí — a čeho je nejméně.
Stav v Česku: růst, ale z velmi nízké základny
Česko má dnes přibližně 50 fungujících týmů mobilní specializované paliativní péče. Při populaci kolem 10,9 milionu to dělá 4,6 týmu na milion obyvatel. Dobrá zpráva je, že číslo roste: ještě v roce 2018 fungovalo zhruba 18 týmů (1,7 na milion), kolem roku 2021 jich bylo asi 30 (2,8 na milion) a dnes jsme na padesáti. Za necelých deset let se tedy hustota téměř ztrojnásobila — to je reálný pokrok, který stojí za zmínku.
Špatná zpráva je, že i po tomto růstu jsme hluboko pod tím, co je potřeba. Česká společnost paliativní medicíny odhaduje, že v současné dekádě by mělo fungovat zhruba 90 týmů a do roku 2035 až 150 až 180. Jinými slovy: i kdyby tempo posledních let pokračovalo, dorovnání potřeby je otázkou mnoha let. A celostátní průměr navíc zakrývá to nejdůležitější — nerovnoměrnost. Týmy vznikají hlavně ve velkých městech a jejich okolí; v řadě okresů, zejména mimo krajská sídla, mobilní hospic vůbec nepůsobí. Pro pacienta to znamená, že o jeho možnosti zemřít doma nerozhoduje jeho diagnóza ani přání, ale PSČ.
Mezinárodní srovnání
Referenčním standardem je doporučení Evropské asociace paliativní péče (EAPC): minimálně 2 služby specializované paliativní péče na 100 tisíc obyvatel — z toho jeden domácí (mobilní) tým a jeden nemocniční podpůrný tým. Doporučená hustota mobilních týmů tedy odpovídá 1 týmu na 100 tisíc obyvatel, tj. 10 týmům na milion. Česká hodnota 4,6 dosahuje necelé poloviny tohoto minima.
Zdroj: Počty týmů ČSPM ČLS JEP / Zdravotnický deník; populace ČSÚ; doporučení EAPC. Hodnoty trendu orientační.
Přímé mezinárodní srovnání jen mobilních týmů je obtížné, protože jednotlivé země vykazují paliativní služby různě. Nejlepší dostupné celoevropské srovnání nabízí EAPC Atlas paliativní péče v Evropě, který ovšem počítá všechny typy specializovaných služeb dohromady (domácí, nemocniční i lůžkové) — proto ho nelze ztotožnit s naší metrikou. I tak je vypovídající: v hustotě specializovaných paliativních služeb na obyvatele patří Česko v regionu k podprůměru a za sousedy zaostává.
| Země | Služby / 100 tis. ob. | Kontext |
|---|---|---|
| Česko | 0,6 | nejnižší ze srovnávaných sousedů |
| Německo | 1,1 | rozvinutá síť SAPV (domácí specializovaná péče) |
| Polsko | 1,5 | silná tradice domácí hospicové péče |
| Rakousko | 2,2 | splňuje doporučení EAPC (2 / 100 tis.) |
Zdroj: EAPC Atlas of Palliative Care in Europe 2019. Pozn.: hodnoty zahrnují všechny typy specializovaných služeb a nejsou přímo srovnatelné s metrikou počítající jen mobilní týmy.
Proč týmů přibývá pomalu
Hlavní brzdou je úhrada. Mobilní paliativní péče prošla pilotními projekty (VZP 2015–2017, následně programy Ministerstva zdravotnictví) a poté vstoupila do úhrad z veřejného zdravotního pojištění jako samostatný výkon. Problém je v nastavení: sazba dlouhodobě nepokrývá plné náklady provozu týmu v režimu 24/7. Týmy proto dofinancovávají péči z dotací, darů a spoluúčasti rodin (typicky 100 až 200 Kč za den péče). Tým, který má nejistý a podhodnocený příjem, vzniká těžko a ještě hůře se udržuje. Bez narovnání úhrady je každý nový tým spíš výsledkem nadšení a filantropie než systémového rozhodnutí.
Druhou brzdou jsou lidé. Specializovaná paliativní péče vyžaduje lékaře s atestací nebo licencí v paliativní medicíně. Těch je málo a přibývají pomalu — odborná společnost upozorňuje, že v horizontu deseti let bude potřeba řádově stovky až tisíc nových lékařů s paliativní kvalifikací. Bez lékaře tým nevznikne, ani kdyby peníze byly. Třetím faktorem je geografie: mobilní hospic musí zvládnout dojet k pacientovi i v noci, takže v řídce osídlených regionech je provoz na jednoho pacienta dražší — a týmy tam vznikají nejméně.
-
Pilotní projekt VZP
Ověření modelu domácí specializované paliativní péče a podkladů pro úhradu.
Pilot -
Vstup do úhrad ZP
MSPP se stává hrazeným výkonem; síť ~18 týmů.
Úhrada -
Memorandum a dotace
MZ ČR, ÚZIS, pojišťovny a ČSPM; Program podpory MSPP, IROP na vybavení.
Podpora -
~50 týmů, 4,6 / mil.
Necelá polovina doporučení EAPC; úhrada stále nepokrývá plné náklady.
Teď -
Cíl 150–180 týmů
Strategie rozvoje paliativní péče do 2035; v dekádě ~90 týmů.
Cíl
Zdroj: MZ ČR (Program podpory MSPP), VZP, Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP, Strategie rozvoje paliativní péče do 2035.
Příběh za daty
Jindřichův Hradec, listopadové úterý. Paní Marie (74) má metastazující nádor a podle onkologa jí zbývají týdny. Přeje si jediné — zůstat doma, ve své ložnici s výhledem na zahradu. Dcera Lenka je ochotná vzít si volno a pečovat; co potřebují, je tým, který nastaví tlumení bolesti, naučí Lenku, co dělat, a bude na telefonu i v noci. Praktická lékařka jim ale řekne pravdu: nejbližší mobilní hospic má smlouvu pro jiný okres a plnou kapacitu. Marie tak skončí v nemocnici — ne proto, že by to bylo medicínsky nutné, ale proto, že tým, který by ji doprovodil doma, v jejím okrese není. Tohle je přesně ta situace, kterou indikátor měří: ne kvalitu jednotlivého týmu, ale jestli vůbec nějaký existuje na dosah.
Politická páka
Na rozdíl od mnoha systémových problémů je tady páka konkrétní a leží převážně na straně státu a plátce. Nejúčinnějším krokem je narovnání úhrady tak, aby pokrývala skutečné náklady provozu týmu v režimu 24/7 — to je v kompetenci Ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven přes úhradovou vyhlášku a smluvní politiku. Bez udržitelné úhrady zůstane vznik týmů náhodný. K tomu patří pokračování dotačního Programu podpory MSPP a investic z evropských fondů (IROP) na vybavení, cílené budování kapacit v okresech bez pokrytí podle doporučení ČSPM (1 tým na přibližně 70–150 tisíc obyvatel) a navýšení počtu lékařů s paliativní atestací přes vzdělávací kapacity a rezidenční místa.
Cílový stav je přitom už pojmenovaný — Strategie rozvoje paliativní péče v ČR do roku 2035 a doporučení odborné společnosti dávají jasné číslo, kam síť dovést. Chybí dotáhnout dvě věci: peníze, které tým udrží v provozu, a lidi, kteří ho povedou. Když se to podaří, příště se paní Marie z Jindřichova Hradce bude moci skutečně rozhodnout, kde stráví poslední týdny — a to rozhodnutí jí nevezme nedostatek infrastruktury.
Co s tím dělá HSPA Monitor
Indikátor Týmy mobilní specializované paliativní péče (na milion obyvatel) zařazujeme do rámce HSPA jako strukturální ukazatel v doméně dostupnosti péče. Spolu s lůžkovou hospicovou kapacitou a podílem úmrtí doma tvoří trojici, která dohromady ukazuje, nakolik je český systém připraven doprovodit člověka na konci života tam, kde si to přeje.