Screening rakoviny plic se od ledna rozšíří na lidi od 50 do 79 let. Z oslovených praktikem souhlasilo jen 54,4 %

Ministerstvo zdravotnictví 10. listopadu oznámilo, že screening rakoviny plic po pěti letech opouští pilotní režim. Od ledna 2027 se stane národním programem a otevře se širší skupině současných i bývalých kuřáků. Zároveň zveřejnilo souhrnná čísla pilotu za období do 31. března 2026. Z nich vychází hlavní argument pro rozšíření: polovina nádorů, které program u lidí s pozitivním CT zachytil, byla v prvním stadiu. Stejná čísla ale ukazují i slabé místo, které rozšíření věku samo nevyřeší. Z lidí, které oslovil praktický lékař, se do programu zapojila jen o málo víc než polovina.

Co se od ledna mění

Dosavadní pilot je určen současným a bývalým kuřákům ve věku 55 až 74 let s kuřáckou zátěží alespoň 20 balíčkoroků. Balíčkorok je jednotka kumulované expozice: 20 balíčkoroků odpovídá podle ministerstva například jedné krabičce cigaret denně po dvacet let nebo dvěma krabičkám denně po deset let.

Od 1. ledna 2027 se program změní ve třech ohledech. Přestane být pilotem a stane se národním screeningovým programem. Věkové rozmezí se rozšíří na 50 až 79 let včetně, tedy do dne před 80. narozeninami. Kritérium kouření zůstává stejné: současné nebo dřívější kouření a nejméně 20 balíčkoroků. A od 1. července 2027 budou moci člověka, který podmínky splňuje, na screening poslat lékaři všech odborností, nejen praktičtí lékaři a pneumologové. Ministerstvo k tomu uvádí, že chce rozšířit i síť radiologických pracovišť zapojených do programu, aby vyšetření bylo dostupné v regionech a kapacity stačily na vyšší počet účastníků. Kolik pracovišť přibude a kdy, tisková zpráva neuvádí.

Co ukázal pilot

Program začal v roce 2022. Do 31. března 2026 oslovil 69 925 lidí. Více než tři čtvrtiny z nich, přesně 76,6 %, oslovili praktičtí lékaři, zbytek přímo pneumologové. Z 53 528 lidí, kterým účast nabídl praktik, souhlasilo 54,4 %, podle dopočtu redakce tedy zhruba 29 tisíc. Kolik souhlasilo z necelých 16,4 tisíce lidí oslovených pneumology, tisková zpráva neuvádí.

První vyšetření nízkodávkovým CT hrudníku absolvovalo do konce března 2026 celkem 26 411 lidí. Z provedených vyšetření mělo 3,1 % pozitivní a dalších 6,4 % neurčitý výsledek. Pozitivní nález ještě neznamená rakovinu, jen podezření, které je potřeba dál vyšetřit. Podle výsledku lékař doporučí další sledování nebo navazující vyšetření. Podle předběžných údajů Národního onkologického registru se karcinom plic nakonec potvrdil přibližně u třetiny lidí s pozitivním výsledkem. U poloviny z nich byl nádor zachycen v prvním stadiu.

Proč na prvním stadiu tolik záleží, ukazují celostátní čísla, která ministerstvo uvádí ve stejné zprávě. V letech 2020–2024 v Česku na rakovinu plic ročně v průměru onemocnělo přibližně 6 600 lidí a zhruba 5 000 na ni zemřelo. Přibližně u dvou třetin pacientů se nemoc zjistí v pokročilém stadiu, protože nádor může dlouho růst bez příznaků. Indikátor HSPA Monitoru pětiletého přežití po diagnóze karcinomu plic ukazuje 10,6 % proti 17,1 % v průměru OECD a 15,0 % v EU. Jde ale o pacienty diagnostikované do roku 2014, tedy dávno před spuštěním screeningu. Podrobně jsme to číslo rozebrali v článku Nejsmrtelnější nádor.

Proč zrovna 50 až 79 let

Že screening nízkodávkovým CT u silných kuřáků snižuje úmrtnost na rakovinu plic, doložily dvě velké randomizované studie. Americká NLST (Aberle et al., New England Journal of Medicine 2011) zařadila 53 454 lidí a tři roční kola CT proti rentgenu hrudníku snížila úmrtnost na karcinom plic o 20,0 %. Evropská NELSON (de Koning et al., NEJM 2020) sledovala muže a ženy ve věku 50 až 74 let v Nizozemsku a Belgii. U mužů byl po deseti letech poměr úmrtnosti na karcinom plic ve skupině se screeningem proti skupině bez něj 0,76. Obě studie podrobněji rozebírá starší článek Pozdní záchyt, vysoká cena.

Nová česká věková hranice se blíží doporučení americké pracovní skupiny pro preventivní služby USPSTF z roku 2021 (Krist et al., JAMA 2021). To doporučuje roční LDCT lidem ve věku 50 až 80 let s nejméně 20 balíčkoroky, kteří kouří nebo přestali v posledních 15 letech. Nahradilo dřívější doporučení z roku 2013, které platilo pro věk 55 až 80 let a 30 balíčkoroků. USPSTF rozšíření opřela o systematický přehled a modelovou studii optimálního věku zahájení a ukončení screeningu. Česká změna jde stejným směrem s jedním rozdílem: americké doporučení končí 15 let po skončení kouření a s horní hranicí 80 let. Česká tisková zpráva mluví o současných a dřívějších kuřácích bez časového omezení a o horní hranici 79 let. Zda program nějakou lhůtu od skončení kouření uplatňuje, ze zprávy nevyplývá.

Pro srovnání falešných poplachů nabízí NELSON užitečný orientační bod. V průměru 9,2 % vyšetřených v ní podstoupilo aspoň jedno další CT kvůli zpočátku neurčitému nálezu a k dalšímu vyšetření podezřelého uzlu bylo odesláno 2,1 %. Český pilot uvádí 6,4 % neurčitých a 3,1 % pozitivních výsledků. V NLST, která používala jiná kritéria pozitivity, bylo za tři kola pozitivních 24,2 % CT a 96,4 % pozitivních výsledků se ukázalo jako falešně pozitivních.

Čísla nelze klást přímo vedle sebe. Český údaj se vztahuje k vyšetřením, údaj NELSON k účastníkům, a definice neurčitého i pozitivního nálezu se mezi programy liší. Hrubě vzato se ale pohybují ve stejném řádu. Jestli to platí i pro opakovaná kola a po rozšíření věku, ukážou až úplná data.

Kde se program může zadrhnout

Účast. Rozšíření věku zvětší skupinu, které program dává smysl, ale neřeší, proč téměř polovina oslovených praktikem nesouhlasila. Ministerstvo to ve zprávě pojmenovává samo: vedoucí Národního screeningového centra Karel Hejduk říká, že z lidí oslovených praktickým lékařem „souhlasila se zapojením do programu jen o něco více než polovina“ a že dalším úkolem je „srozumitelně vysvětlovat význam vyšetření a usnadnit cestu od jeho nabídky až k absolvování“. Indikátor pokrytí cílové populace ukazoval za rok 2024 orientačně 2,7 %. Jde o odhad s přibližným jmenovatelem pro dosavadní věkové rozmezí. Po rozšíření na 50–79 let se jmenovatel změní, a pokud počet vyšetřených neporoste dost rychle, podíl může zpočátku i klesnout. Proč účast vázne, jsme rozebírali v článku Program na záchyt rakoviny plic má tři roky.

Odesílání z dalších ordinací. Od července 2027 bude moci rizikového pacienta poslat na screening třeba kardiolog, diabetolog nebo ortoped. Kuřáci, kteří k praktikovi chodí málo, tak dostanou další příležitost, že jim vyšetření někdo nabídne. Ministerstvo zároveň uvádí, že praktičtí a plicní lékaři si v programu mají zachovat důležitou roli. Jak se bude mezi ordinacemi sdílet informace o tom, kdo už byl osloven nebo vyšetřen, zpráva neuvádí.

Kapacita CT. Víc účastníků znamená víc vyšetření a víc kontrolních CT po neurčitých nálezech. Česko má podle dat OECD 16,41 CT přístroje na milion obyvatel proti 28,8 v průměru OECD (indikátor CT skenery na milion obyvatel, 2024). Počet přístrojů ale o kapacitě screeningových pracovišť přímo nevypovídá. Ministerstvo slibuje rozšíření sítě radiologických pracovišť, termíny a počty ale nezveřejnilo.

Kouření. Součástí programu je i podpora odvykání kouření. Denně v Česku podle indikátoru denního kuřáctví kouří 16,4 % lidí od 15 let (2024), v průměru OECD 14,8 % a v EU 18,5 %. Screening zachytí nádor dřív, ale riziko jeho vzniku nesnižuje. To dokáže jen přestat kouřit.

Co s tím

Pro čtenáře: pokud je vám 55 až 74 let, kouříte nebo jste kouřili a máte za sebou aspoň 20 balíčkoroků, můžete se podle ministerstva už teď obrátit na praktického nebo plicního lékaře. Na rozšíření programu není důvod čekat. Pokud je vám 50 až 54 nebo 75 až 79 let a kritérium kouření splňujete, budete mít nárok od ledna 2027. Pozitivní výsledek CT neznamená rakovinu. Znamená, že je potřeba nález dál vyšetřit, a na navazující vyšetření je důležité dojít.

Pro ministerstvo a Národní screeningové centrum: zveřejňovat výsledky programu pravidelně a s jasnými jmenovateli. U podílu pozitivních nálezů oddělit první a opakovaná kola, uvádět počty lidí, ne jen vyšetření, a souhlas u oslovených pneumology. Spolu s rozšířením věku přepočítat odhad cílové populace, aby se dalo sledovat, jestli program skutečně roste.

Pro pojišťovny a praktické lékaře: největší ztráta je mezi nabídkou a souhlasem. Druhý kontakt s lidmi, kteří napoprvé odmítli, a jednoduchá cesta na nejbližší radiologické pracoviště jsou opatření, která na rozšíření věku nečekají.

Pro hodnocení programu: polovina nádorů v prvním stadiu je slibný údaj, zatím ale předběžný. Skutečnou míru úspěchu ukáže až to, jestli bude v populaci klesat podíl nádorů zachycených v pokročilém stadiu a později i úmrtnost. To bude možné posoudit až po několika letech provozu národního programu.