Velké projekty se v Česku dobře otevírají a hůř udržují. Digitalizace zdravotnictví je toho učebnicový případ: roky se připravovala, opakovaně klouzala v termínech, a teprve od ledna 2026 běží její centrální infrastruktura naostro. Postavila se převážně z evropských peněz, které mají jednu nepříjemnou vlastnost — jednorázovost. Jakmile dotační projekt skončí, někdo musí převzít provoz, mzdy lidí, které projekt vyškolil, a odpovědnost za to, že se systém nezastaví. Přesně o tomhle je rozhodnutí, které ministerstvo oznámilo 4. června 2026.
Co Ministerstvo oznámilo
Podle tiskové zprávy Ministerstva zdravotnictví ze 4. června 2026 zůstane Národní centrum elektronického zdravotnictví (NCEZ) součástí organizační struktury ministerstva — nevznikne tedy samostatná organizace mimo resort, o které se dříve uvažovalo. Resort zároveň chystá posílení kapacit a nové odborné zázemí v Ostravě: část agendy a část odborných pracovníků centra se přesune do Fakultní nemocnice Ostrava. Přesun má podle ministerstva začít v září 2026 a být dokončen nejpozději do konce roku, s plným provozem ostravské části od ledna 2027. Ředitel NCEZ Petr Foltýn a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch spolupráci s ostravskou fakultní nemocnicí zdůvodňují tím, že má pomoci posílit technologické kapacity, přitáhnout nové odborníky a vytvořit podmínky pro další modernizaci.
Klíčová věta zprávy se ale týká peněz. Ministerstvo uvádí, že v průběhu letošního roku postupně skončí financování projektů NCEZ z dotací z evropských fondů a že od roku 2027 bude provoz centra hrazen z národního rozpočtu. Financování činností NCEZ pro letošní rok je podle ministerstva zajištěno a kontinuita provozu klíčových systémů elektronického zdravotnictví prý není ohrožena. Resort zároveň deklaruje posílení kapacit a nové odborné zázemí v Ostravě; konkrétní počet pracovních míst ani objem rozpočtu na rok 2027 tisková zpráva neuvádí.
Zdroje: spuštění centrální infrastruktury k 1. 1. 2026 dle zákona č. 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví (ve znění zák. 236/2025 Sb.); konec evropského financování projektů NCEZ v průběhu 2026 a přechod na národní rozpočet od 2027 dle tiskové zprávy MZ ČR ze 4. 6. 2026; 159 mil. Kč na strategické cíle, které „nesplnily účel“, dle tiskové zprávy NKÚ z 9. 10. 2023 (kontrolní akce za roky 2019–2022). Hodnoty pocházejí z různých kontrol a období — viz pozn. k metodice.
Proč to záleží: drahá lekce o jednorázových penězích
Aby bylo zřejmé, proč je otázka „kdo to zaplatí potom“ tak vážná, je užitečné připomenout, jak trnitá cesta k dnešní infrastruktuře byla. Nejvyšší kontrolní úřad prověřoval elektronizaci zdravotnictví za roky 2019–2022 a v tiskové zprávě z 9. října 2023 shrnul, že ministerstvo nestihlo do 1. ledna 2023 zprovoznit klíčové prvky — zdravotnické registry (poskytovatelů, pracovníků, pacientů) i centrální služby e-zdravotnictví. Na strategické cíle, které podle kontrolorů „nesplnily svůj účel“, se přitom vynaložilo zhruba 159 milionů korun; samostatně NKÚ zmínil i 91,3 milionu korun, které dala Nemocnice Na Homolce na modernizaci nemocničního informačního systému. Splnění cílů ministerstvo tehdy odsunulo právě na rok 2026 — s tím, že je dofinancuje z Národního plánu obnovy.
To je jádro dnešní situace: termín 2026 se splnil (centrální páteř od ledna běží), ale splnil se za evropské peníze, které jsou ze své podstaty dočasné. Národní plán obnovy je nástroj, přes který Česko čerpá z evropského Recovery and Resilience Facility; celý plán má objem zhruba 172 miliard korun a digitalizaci řadí do prvního pilíře „Digitální transformace“. Kolik z toho připadlo konkrétně na NCEZ, ovšem není ve veřejných dokumentech vyčleněno jako jedna samostatná položka — proto v tomto článku žádné takové číslo neuvádíme. Podstatné je, že tato linka peněz letos končí a otázka „a dál?“ dostala 4. června první oficiální odpověď.
Co přesně se stěhuje do Ostravy — a co ne
Rozhodnutí má dvě roviny, které je dobré nezaměňovat. Organizační rovina říká, že NCEZ zůstává tam, kde je — jako odbor ministerstva. To je odpověď na starší úvahy o vyčlenění digitalizace do samostatné státní organizace (po vzoru některých zahraničních agentur), kterou ministerstvo tímto krokem odmítlo. Geografická rovina pak říká, že část odborné kapacity se fyzicky přesune do Ostravy, do zázemí Fakultní nemocnice Ostrava. Cílem podle resortu je přístup k technickým odborníkům mimo přehřátý pražský trh práce a užší propojení s nemocničním provozem, kde se e-zdravotnictví reálně používá.
-
Zákon o elektronizaci zdravotnictví
Zákon č. 325/2021 Sb. stanovil základní pravidla, standardy a prvky infrastruktury e-zdravotnictví.
-
Kontrola NKÚ
NKÚ za roky 2019–2022: klíčové komponenty nestihnuty k 1. 1. 2023; 159 mil. Kč na cíle, které „nesplnily účel“. Splnění odloženo na 2026, financování z Národního plánu obnovy.
-
Novela zákona
Zákon č. 236/2025 Sb. novelizoval zákon o elektronizaci zdravotnictví před spuštěním centrální infrastruktury.
-
Centrální páteř naostro
Spuštěny centrální služby a kmenové registry e-zdravotnictví — postaveno převážně z evropských peněz (Národní plán obnovy).
-
Rozhodnutí o udržení
MZ ČR: NCEZ zůstává odborem ministerstva; část agendy do FN Ostrava (start 9/2026); od 2027 financování z národního rozpočtu.
Nově -
Národní rozpočet a plný provoz Ostravy
Konec evropského financování projektů; provoz NCEZ na národním rozpočtu; ostravská část v plném provozu, resort deklaruje posílení kapacit (bez uvedení počtu míst).
Zdroje: zákon č. 325/2021 Sb. a novela č. 236/2025 Sb. (zakonyprolidi.cz); tisková zpráva NKÚ 9. 10. 2023 (nku.cz); spuštění centrální infrastruktury k 1. 1. 2026; tisková zpráva MZ ČR 4. 6. 2026 (mzd.gov.cz).
Tři rizika, která rozhodnutí samo o sobě neřeší
Ministerstvo tvrdí, že kontinuita provozu není ohrožena a že peníze na letošek jsou zajištěné. To je důležité, ale je férové pojmenovat, co rozhodnutí nezaručuje. Náš vysvětlující seriál o digitalizaci na konec evropského financování upozorňoval už dřív jako na hlavní otevřené riziko udržitelnosti — a oznámení ze 4. června je odpovědí na něj, ne automatickým vyřešením.
-
Udržení lidí
Dotační projekty vyškolily specializovaný tým. Přechod na národní rozpočet a stěhování do Ostravy je test, zda se podaří klíčové lidi udržet; resort slibuje posílení kapacit, počet míst ani rozpočet ale zatím nevyčíslil.
-
Stabilita rozpočtu
Provoz na národním rozpočtu znamená každoroční obhajobu položky v napjatém státním rozpočtu — bez „evropské“ ochrany jednorázové dotace. Konkrétní částka pro 2027 zatím není zveřejněna.
-
Funkčnost pro lékaře
To, že páteř běží, ještě neznamená, že ji lékaři reálně používají ke sdílení dat — právě tuto mezeru NKÚ kritizoval. Provozní stabilita je podmínka, ne záruka, pro reálné využití.
Zdroj: rekonstrukce otevřených otázek z tiskové zprávy MZ ČR ze 4. 6. 2026 a z kontrolních zjištění NKÚ (9. 10. 2023). Jde o analytické shrnutí rizik, ne o citaci ministerstva.
Kontext, ve kterém se to celé odehrává, ukazuje i náš dashboard. Index adopce digitálního zdravotnictví, který sledujeme jako indikátor míry elektronizace, vychází pro Česko orientačně na 62 ze 100 proti zhruba 70 v průměru OECD a 68 v EU — tedy podprůměr. (Jde o souhrnný orientační ukazatel našeho dashboardu, ne o jednu úřední statistiku; ber ho jako kontext, ne jako tvrdé měřítko.) Jinými slovy: Česko právě dostavělo infrastrukturu, na kterou dlouho čekalo, ale v jejím používání stále dohání evropský standard. Udržet a dotáhnout ji proto není kosmetika — je to rozdíl mezi „postavili jsme to“ a „funguje to“.
Co s tím
Pro HSPA Monitor patří tento krok do dimenze struktur a udržitelnosti: měří se jím, jestli zdravotní systém umí převzít a dlouhodobě uživit infrastrukturu postavenou z jednorázových evropských peněz, místo aby ji nechal vyhladovět hned po skončení dotace. Rozhodnutí udržet NCEZ uvnitř ministerstva a přejít na národní rozpočet je v zásadě dobrá zpráva o kontinuitě — a zároveň začátek nového rizika, protože provoz teď bude každý rok soutěžit o peníze ve státním rozpočtu. Sledovat budeme dvě věci. Za prvé, zda se v rozpočtu na rok 2027 objeví konkrétní, doložitelná položka na provoz NCEZ — jakmile bude veřejně známá, doplníme ji. Za druhé, zda přechod a stěhování do Ostravy nezpůsobí odliv klíčových lidí a výpadek rozvoje systémů, na které už se lékaři a pacienti spoléhají. Do té doby zůstává nejtvrdším faktem to, čím článek začal — velké projekty se v Česku dobře otevírají a hůř udržují, a tohle je přesně ten okamžik, kdy se ukáže, na kterou stranu digitalizace zdravotnictví spadne.