Pacient přijde půl roku po operaci na kontrolu do ambulance krajské nemocnice. Ošetření trvá dvacet minut, žádná postel se nepoužije, večer je pacient doma. Pojišťovna za výkon zaplatí — a ta platba se ve statistice, ze které se pak čtou věty o tom, kolik Česko dává „na lůžka“, objeví v kolonce lůžková zdravotní péče. Není to chyba účetní ani úmysl nemocnice. Je to způsob, jakým je systém úhrad rozdělen, a v roce 2024 se takhle zaúčtovalo 65,0 miliardy korun — víc, než stojí celý segment léků na recepty.
Zdroj: MZ ČR, Hodnocení vývoje systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2024, tabulková příloha Tabulka č. 3 (blok „Zdravotní pojišťovny celkem“, skutečnost), a textová část téhož dokumentu (počet pojištěnců). Staženo 31. 8. 2026. Podíly jsou počítané ze základu 504,581 mld Kč — náklady na zdravotní služby čerpané z oddílu A základního fondu zdravotního pojištění.
Dělící čára nevede mezi lůžkem a ambulancí
Struktura úhrad se v Česku počítá podle číselníku segmentů zdravotně pojistných plánů. Ten má dvě velké kolonky a jejich definice jsou v příloze ministerského hodnocení uvedeny doslova. Segment 1 je „na ambulantní péči celkem“ — a v závorce stojí, o koho jde: poskytovatelé zdravotních služeb nevykazující žádný kód ošetřovacího dne. Segment 2 je „na lůžkovou zdravotní péči celkem“, tedy poskytovatelé, kteří kód ošetřovacího dne vykazují — a definice výslovně dodává, že se do něj zahrnují „i případně nasmlouvané služby ambulantní, stomatologickou a přepravu provozovanou v rámci lůžkového“ zařízení.
Rozdělení tedy nejde podle toho, jakou péči pacient dostal. Jde podle toho, jaký typ zařízení ji poskytlo. Nemocnice, která má lůžka, spadá celá do segmentu 2 — včetně poraden, kde nikdo neleží. A protože to tvůrci číselníku věděli, dali dovnitř podsegment, který tu část umí oddělit: 2.1.1 „ambulantní péče (doklady 01, 01s, 03, 03s, 06 bez vazby na hospitalizační doklad 02)“, proti kterému stojí 2.1.2 „akutní lůžková péče (doklady 02, 02s, 03, 03s a 06 s vazbou na doklad 02)“. Rozdíl mezi oběma je jediná věc: jestli je výkon navázaný na hospitalizační doklad, nebo ne.
Ta informace tedy není schovaná ani odhadovaná. Je vyčíslená, veřejná a stahovatelná ve dvou nezávislých zdrojích — v tabulkové příloze ministerstva a v datovém souhrnu ÚZIS z Národního registru hrazených zdravotních služeb. Jen se nepoužívá.
Co je uvnitř 283 miliard „lůžkové péče“
Segment 2 stál v roce 2024 dohromady 283,3 miliardy korun. Když se rozpadne na podsegmenty, které číselník sám definuje, vyjde toto:
| Podsegment | Co to je | 2024 (mld Kč) | % všech úhrad | Meziročně |
|---|---|---|---|---|
| 2.1.2 | akutní lůžková péče — výkony navázané na hospitalizační doklad | 149,8 | 29,7 % | +9,7 % |
| 2.1.1 | ambulantní péče bez vazby na hospitalizaci | 65,0 | 12,9 % | +6,4 % |
| 2.1.4 | léčivé přípravky hrazené pouze specializovaným pracovištím (centrová léčiva) | 36,1 | 7,2 % | +14,6 % |
| 2.2 | následná a dlouhodobá lůžková péče | 31,8 | 6,3 % | +10,0 % |
| 2.1.3 | ostatní (LPS, přeprava a zbývající služby) | 0,6 | 0,1 % | −29,9 % |
| celkem | segment 2 — „lůžková zdravotní péče“ | 283,3 | 56,1 % | +9,4 % |
Zdroj: MZ ČR, Tabulka č. 3 přílohy Hodnocení vývoje systému v. z. p. v roce 2024, blok „Zdravotní pojišťovny celkem“, skutečnost; staženo 31. 8. 2026. Podíly počítány ze základu 504,581 mld Kč. Kontrolní součet: 2.1.1 + 2.1.2 + 2.1.3 + 2.1.4 dává přesně řádek 2.1 (251,5 mld), po přičtení 2.2 přesně řádek 2. Sloupec podílů je zaokrouhlený na desetinu bodu, takže součet zobrazených hodnot (56,2 %) se o setiny liší od zaokrouhleného podílu celku (56,1 %).
Vlastní akutní lůžková péče — to, co si pod slovem „nemocnice“ představí většina lidí, tedy péče o hospitalizovaného pacienta — je z celého systému 29,7 %. Zbytek té velké kolonky jsou tři různé věci: ambulance, léky a následná péče. Dvě z nich přitom s lůžkem přímo nesouvisejí vůbec.
Věta „na lůžkovou péči jde 56 procent“ tím ztrácí ostří
Nejčastěji citovaný poměr českého zdravotnictví zní: 28 % na ambulantní péči, 56 % na lůžkovou. Obě čísla jsou správně opsaná — jen měří něco jiného, než si pod nimi čtenář představí. Přesuneme-li jedinou položku, u které to číselník sám umožňuje, na stranu, kam patří věcně, vypadá poměr takhle:
Zdroj a výpočet: Tabulka č. 3 MZ ČR, skutečnost 2024. Segment 1 = 143,8 mld (28,5 %), segment 2 = 283,3 mld (56,1 %). Po přeřazení podsegmentu 2.1.1 (65,0 mld) vychází ambulantní péče na 208,8 mld (41,4 %) a lůžková na 218,3 mld (43,3 %). Jde o prostou aritmetiku nad zveřejněnými řádky téže tabulky, ne o alternativní metodiku. Zbytek do 100 % tvoří ostatní segmenty (lázně, doprava, ZZS, léky na recepty, zdravotnické prostředky a další).
Rozestup mezi oběma kolonkami se tím z 27,7 procentního bodu smrskne na 1,9 bodu — a nezpůsobila to žádná změna v péči, jen jiné zařazení jedné položky. Kdyby se navíc odečetla i centrová léčiva, která do lůžka nepatří o nic víc než ambulance, klesla by vlastní lůžková péče (akutní i následná dohromady) na 36,1 % úhrad.
Peníze na ambulantní péči rostou. Nejpomaleji ale v nemocnicích
Debata o tom, že by se péče měla přesouvat z lůžek do ambulancí, počítá obvykle s tím, že tím přesunem projdou nemocnice: ubude hospitalizací, přibude ambulantních ošetření na témž místě. Úhradová data o objemu péče nic neříkají — ukazují ale, kde peněz přibývá nejrychleji, a tam nemocniční ambulance zaostávají za systémem jako celkem i za samostatnými ambulancemi.
| Položka | Tabulka č. 3 (účetnictví pojišťoven) | OIS-11-24 (registr hrazených služeb) |
|---|---|---|
| samostatná ambulantní péče (segment 1) | +15,1 % | +13,2 % |
| celý systém | +10,5 % | +10,7 % |
| akutní lůžková péče (2.1.2) | +9,7 % | +9,1 % |
| nemocniční ambulance (2.1.1) | +6,4 % | +9,0 % |
Zdroje: MZ ČR, Tabulka č. 3 (skutečnost 2023 a 2024) a ÚZIS, datový souhrn NRHZS OIS-11-24 verze 2026-01 (nzip.cz/data/2394), vlastní přepočet přes všech sedm pojišťoven; obojí staženo 31. 8. 2026. Meziroční tempa v pravém sloupci je nutné číst s výhradou: sada ÚZIS vede rok 2024 pod označením 2024_pol a v metodickém listu má uvedeno období 01.01.2023–30.06.2024, aniž by tu zkratku kdekoli definovala. Hodnoty jsou v řádu celého roku a celek se od ročního čísla ministerstva liší o 0,04 %, ale redakce autoritativní definici nedohledala — autoritativním zdrojem meziročních temp je proto levý sloupec (Tabulka č. 3) a řada ÚZIS slouží jen jako kontrola řádu a pořadí, ne jako nezávislé potvrzení celoročního srovnání.
Ať se vezme kterýkoli z obou zdrojů, pořadí zůstává stejné: samostatné ambulance rostou nejrychleji, systém jako celek uprostřed, nemocniční ambulance nejpomaleji z ambulantních položek. Peněz přibývá oběma skupinám — u nemocničních ambulancí o 6,4 %, respektive 9,0 % —, ale samostatnému ambulantnímu sektoru zhruba dvakrát tak rychle.
Co z toho neplyne. Úhrady nejsou objem péče. Stejné pořadí by vzniklo i tehdy, kdyby se počet ošetření nikde neměnil a lišil se jen vývoj úhradových mechanismů, cen výkonů nebo skladby případů mezi oběma skupinami poskytovatelů. Tvrdit z těchto dat, že se péče přesouvá z nemocničních ambulancí jinam, by proto bylo přestřelení — data dovolují říct jen to, že výdaje na nemocniční ambulance rostou pomaleji než na zbytek ambulantní péče. Objemovou stranu by musela doložit produkční data, která v této sadě nejsou.
Delší řadu má zatím jen hrubší členění. Podle tabulky vývoje v ministerském hodnocení vzrostly úhrady za ambulantní péči (segment 1) z 83,0 mld Kč v roce 2019 na 143,8 mld v roce 2024, tedy o 73 %, zatímco lůžkový segment ze 170,2 na 283,3 mld, o 66 %. Podsegmentový rozpad, ze kterého je tenhle článek, existuje zatím jen pro roky 2023 a 2024 — delší srovnání, kolik z toho růstu připadá na nemocniční ambulanci, tedy udělat nelze.
V okresech: kde jde na ambulanci největší část nemocničních peněz
Datový souhrn ÚZIS nabízí kromě celku i řez podle okresů. Ten existuje jen za rok 2023, zato dovoluje spočítat věc, kterou celostátní číslo schová: kolik z peněz, které v daném okrese dostanou akutní nemocnice, je za ambulantní ošetření. Celostátně to bylo 30,1 %, medián okresů 31,8 % — rozptyl mezi okresy je ale dvojnásobný.
| Okres | 2.1.1 (mld Kč) | 2.1.2 (mld Kč) | podíl ambulance |
|---|---|---|---|
| Blansko | 0,46 | 0,68 | 40,2 % |
| Příbram | 0,59 | 0,91 | 39,3 % |
| Bruntál | 0,44 | 0,70 | 38,9 % |
| Kolín | 0,76 | 1,22 | 38,3 % |
| Česko celkem | 59,27 | 137,47 | 30,1 % |
| Praha | 13,80 | 33,89 | 28,9 % |
| Ostrava-město | 2,69 | 7,60 | 26,2 % |
| České Budějovice | 1,40 | 4,45 | 24,0 % |
| Frýdek-Místek | 0,88 | 3,45 | 20,3 % |
Zdroj: ÚZIS, datový souhrn NRHZS OIS-11-24 verze 2026-01, list Úhradová data – okresy, rok 2023; vlastní přepočet, staženo 31. 8. 2026. Vybrány jsou čtyři nejvyšší hodnoty ze 47 okresů, kde součet obou podsegmentů přesáhl 1 mld Kč, celostátní úhrn a čtyři hodnoty pod ním — mezi nimi Praha jako největší okres a Frýdek-Místek jako nejnižší hodnota celého souboru. Okres je okres zařízení podle IČZ, ne bydliště pacienta — tabulka tedy říká, kde se péče vykázala, ne kde bydlí ošetření lidé.
Pořadí neodpovídá dělení na centra a periferii. Nahoře jsou menší okresy bez fakultní nemocnice — Blansko, Příbram, Bruntál, Kolín. Okresy fakultních nemocnic leží těsně pod celostátní hodnotou (Praha 28,9 %, Brno-město 29,1 %, Olomouc 28,6 %, Hradec Králové 29,3 %; jen Plzeň-město je nad ní s 31,2 %). Úplně dole je ale směs: vedle okresů s velkou nemocnicí (Frýdek-Místek 20,3 %, České Budějovice 24,0 %, Pardubice 23,4 %, Ústí nad Labem 27,1 %) tam stojí i Most (22,0 %), Litoměřice (25,7 %) a Karlovy Vary (25,2 %). Data ten rozptyl ukazují, ale nevysvětlují ho — na vysvětlení by bylo potřeba znát skladbu výkonů a spádovost, které v sadě nejsou.
Dva okresy mají v celé skupině 2.1 nulu: Praha-západ a Rychnov nad Kněžnou. Není to chyba dat — znamená to, že tam podle registru není poskytovatel akutní lůžkové péče s vlastním identifikačním číslem zařízení a péče jejich obyvatel se vykáže jinde.
Proč na tom záleží víc, než by se zdálo
Tenhle rozdíl by byl účetní kuriozitou, kdyby se na podíl „nemocniční péče“ nezavěšovaly politické cíle. HSPA Monitor popsal dřív tutéž vlastnost v mezinárodní klasifikaci: SHA řadí poskytovatele podle typu organizace, takže ambulantní péče poskytnutá v nemocnici se počítá nemocnicím, a cíl formulovaný jako „snížit podíl nemocniční péče“ jde splnit vyčleněním ambulancí do dceřiné společnosti — beze změny pro pacienta.
Domácí segmentace ukazuje tvrdší verzi téhož. Tady se nemusí nic nikam vyčleňovat: ta částka je v datech oddělená už dnes, má vlastní řádek, vlastní definici a dva nezávislé zdroje, které se na její výši shodnou na 0,6 %. Rozdíl mezi „na lůžkovou péči jde 56 procent“ a „na vlastní akutní lůžkovou péči jde 29,7 procenta“ tedy nevyžaduje novou metodiku ani nový sběr dat. Vyžaduje jediné: přečíst řádek, který v tabulce už je.
Co s tím
Praktický důsledek je jednoduchý. Kdykoli se v debatě o reformě objeví číslo o podílu lůžkové nebo nemocniční péče, je namístě zeptat se, jestli je z něj vyňat podsegment 2.1.1. Pokud ne, obsahuje 65 miliard za péči, při které nikdo neleží v posteli — a cíl postavený na jeho snižování se dá naplnit i tím, že se nemocniční ambulance přeorganizuje, aniž by ubyla jediná hospitalizace.
Druhá věc je systémová. Dashboard dnes nese ukazatele podílu výdajů na lůžkovou péči a na ambulantní péči přesně v té podobě, v jaké je zveřejňují zdroje — 56,3 % a 28,7 %. Jsou správně opsané a pro sledování segmentů užitečné, ale pro otázku „kolik stojí lůžko“ nestačí. Data, ze kterých by šel udělat čistý ukazatel vlastní akutní lůžkové péče a samostatný ukazatel nemocničních ambulancí, jsou k dispozici; chybí jen krok, ve kterém je někdo takhle začne vykazovat. Do té doby platí, že největší nepojmenovaná položka českého zdravotnictví je ambulance, která se počítá jako lůžko.