Marcela (38) z Kladna potřebuje objednat syna k praktické lékařce a sebe na preventivní prohlídku. Letenku, kadeřníka i servis auta vyřídila večer z mobilu za pět minut. U lékařky to nejde: ordinace má jen telefon, který zvedá sestra mezi odběry. Marcela volá mezi poradami — šestkrát obsazeno, posedmé se dozví, ať zavolá zítra. Nakonec si vezme půl dne volna a jede se objednat osobně. Není to smůla na jednu ordinaci, je to systémový stav: zatímco vyhledávat informace o zdraví online umí a chce nadprůměr Čechů, ve chvíli, kdy má digitální cesta vést ke skutečné transakci — objednanému termínu —, končí Česko na polovině evropského průměru. Přesně tuhle mezeru měří nový indikátor HSPA Monitoru.
Zdroj: Eurostat — isoc_ci_ac_i, položka I_IUMAPP (šetření o využívání ICT, v ČR sbírá ČSÚ), osoby 16–74 let, referenční období poslední 3 měsíce; nabídková strana: ČSÚ — ICT ve zdravotnictví (data ÚZIS), 2024.
Co indikátor měří — a proč patří do dashboardu
Indikátor sleduje podíl osob ve věku 16–74 let, které si v posledních třech měsících před šetřením objednaly termín u lékaře přes webovou stránku nebo aplikaci — třeba rezervační systém ordinace, nemocnice nebo zdravotního centra. Data pocházejí z harmonizovaného evropského šetření o využívání informačních a komunikačních technologií, které v Česku každoročně provádí ČSÚ na vzorku domácností; otázka na objednání k lékaři běží ve dvouletém cyklu, takže řada má body v sudých letech od roku 2012. Eurostat ji publikuje pro všechny země EU pod kódem I_IUMAPP, díky čemuž jde o jedno z mála plně srovnatelných měřítek digitálního zdravotnictví.
Proč měřit zrovna objednávání? Protože je to nejčastější kontakt občana se zdravotním systémem — a jediný, který skoro každý zdravý člověk za rok udělá. Dashboard dosud digitalizaci sledoval ze strany infrastruktury (eHealth index, kybernetické incidenty) a informací (vyhledávání informací o zdraví online, kde je Česko s 68,4 % nad průměrem EU). Tento indikátor přidává třetí, transakční vrstvu: měří, jestli digitalizace prošla z registrů, strategií a tiskových zpráv až k pacientovi, který ve středu večer potřebuje termín. A telefonické objednávání není jen otázka pohodlí — nedovolatelnost je reálná bariéra přístupu k péči: opakované volání v pracovní době, obsazené linky a sestra, která místo odběrů drží sluchátko. Strukturovaný online rozvrh naopak prokazatelně zkracuje čekání a snižuje počet propadlých termínů.
Stav v Česku: poptávka skočila, jakmile se objevila nabídka
Česká řada má jeden klíčový zlom. Deset let se vlekla pod deseti procenty: 5,4 % (2012), 9,1 % (2014), 9,5 % (2018), 9,3 % (2020) — stagnace, kterou nešlo svést na pacienty, protože titíž lidé v témže období masově přešli na internetbanking a e-shopy. Pak přišel covid a s ním první celostátní rezervační systémy na testy a očkování — a využití mezi lety 2020 a 2022 skočilo z 9,3 % na 16,1 %, nejvíc v historii řady. Lidé se online objednávat umějí a chtějí; do té doby prostě většinou neměli kde.
Jenže co vypadá jako úspěch, je při pohledu na zbytek Evropy zaostávání. Průměr EU rostl ve stejném období ještě rychleji — z 20,8 % (2020) na 33,5 % (2022) a 39,8 % (2024). Česko přidalo mezi lety 2022 a 2024 jen 3,5 procentního bodu na konečných 19,6 %, zatímco EU 6,3 bodu; odstup od průměru se tak rozevřel ze 17,4 na 20,2 procentního bodu. Covidový impuls vyprchal — rezervační systémy na očkování skončily, ale do běžných ordinací se objednávání nepropsalo.
| Rok | Česko (%) | EU-27 (%) | Kontext |
|---|---|---|---|
| 2012 | 5,4 | 7,4 | výchozí bod řady; odstup od EU jen 2 body |
| 2016 | 8,8 | 12,8 | jediný meziroční pokles české řady |
| 2020 | 9,3 | 20,8 | dekáda stagnace pod 10 %; EU už dvojnásobná |
| 2022 | 16,1 | 33,5 | covidový skok: rezervace na testy a očkování |
| 2024 | 19,6 | 39,8 | aktuální hodnota indikátoru; odstup −20,2 p. b. je největší v historii řady |
Zdroj: Eurostat — isoc_ci_ac_i (I_IUMAPP), % osob 16–74. Vybrané roky dvouleté řady; plná řada je v metodické kartě indikátoru.
Mezinárodní srovnání: poslední mezi sousedy, poloviční proti EU
V roce 2024 si termín u lékaře objednalo online 19,6 % Čechů — proti 39,8 % v průměru EU. Ze sousedů je nejdál Německo s 34,7 %, které se mezi lety 2022 a 2024 téměř zdvojnásobilo z 18,6 %; ještě v roce 2022 přitom bylo prakticky na české úrovni. Slovensko je na 28,6 %, Rakousko na 27,5 % a i Polsko s 22,5 % Česko předstihlo. Na špici Evropy se online objednává většina populace: Finsko 63,8 %, Španělsko 61,4 %, Dánsko 59,1 %.
Zdroj: Eurostat — isoc_ci_ac_i (I_IUMAPP), 2024. Hodnoty ověřeny přes Eurostat API 20. 8. 2026.
Německý skok stojí za pozornost: ukazuje, že pořadí není dané kulturou ani věkovou strukturou, ale nabídkou. Když se objednávání stane běžnou součástí ordinační praxe — a pojišťovny i stát ho aktivně tlačí —, populace se přizpůsobí během jediné vlny šetření. Česko takový impuls zažilo jen jednou, uměle a dočasně: v covidových rezervačních systémech.
Strukturální analýza: proč se Česko objednává telefonem
První vrstva: nabídka ordinací. Pacient se online objedná jen tam, kde ordinace rezervační systém provozuje — a to je v Česku menšina. Podle statistiky ICT ve zdravotnictví umožňovalo v roce 2024 online objednání 27 % ordinací. Nejdál jsou gynekologové (41,5 %), praktičtí lékaři pro dospělé (40,7 %) a praktici pro děti a dorost (39,9 %); ambulantní specialisté jsou na 24,3 % a zubaři — obor s nejhůře dostupnými termíny — na pouhých 10,3 %. Web měla v roce 2024 jen 55 % ordinací a čistě elektronickou dokumentaci vedlo 13,6 %. Digitální mezera tedy nezačíná u pacienta; začíná u dveří ordinace.
Druhá vrstva: fragmentace. Českému systému chybí jednotná objednávková vrstva. Každá ordinace si rezervační systém pořizuje sama od komerčních dodavatelů, bez datového standardu, bez propojení a bez povinnosti; pacient s třemi lékaři může potřebovat tři různé aplikace a čtvrtého lékaře stejně musí prozvánět. Země na špici žebříčku šly opačnou cestou: jednotný národní vstup (finská či dánská portálová infrastruktura veřejných služeb), do kterého se poskytovatelé připojují. Česko svou národní infrastrukturu — Portál lékaře a pacienta, aplikaci EZKarta, od ledna 2026 eŽádanky — teprve rozjíždí a objednávání v ní zatím hraje vedlejší roli.
Třetí vrstva: měkké pobídky. Úhradová vyhláška objednávkový systém bonifikuje, ale v balíku s dalšími podmínkami (rozsah ordinačních hodin, ordinace do 18 hodin) a hlavně měkce: stačí, aby se pojištěnci mohli objednat na pevně stanovenou dobu alespoň dva dny v týdnu — a systém nemusí být elektronický. Bonifikaci tak splní i papírový diář a telefon. Pobídka, která neodlišuje online rezervaci od obsazené linky, digitalizaci nepohne; odměňuje stav, který indikátor právě měří jako problém.
Čtvrtá vrstva: digitální propast poptávky. Využití online objednání je násobně vyšší mezi mladšími ročníky, vysokoškoláky a ve velkých městech; mezi seniory — nejčastějšími pacienty — je minimální. Část rozdílu je dovednostní, část ale opět nabídková: senior se nenaučí používat systém, který jeho ordinace nemá. Zkušenost z covidových rezervací, kdy se online objednávaly i statisíce seniorů (často rukama dětí a vnoučat), ukazuje, že propast se překlenout dá — pokud je co používat a telefon zůstává jako záloha.
Politická páka: tři kroky, které na sebe navazují
První: narovnat bonifikaci. Nejrychlejší nástroj drží Ministerstvo zdravotnictví v úhradové vyhlášce už dnes. Stačí bonifikaci objednávkového systému rozdělit: základní sazbu za objednávání na pevný čas, vyšší za skutečný elektronický rezervační systém dostupný pacientům nepřetržitě. Náklady jsou minimální — rezervační systémy jsou běžně dostupná komerční služba, kterou dnes provozují čtyři z deseti praktiků — a vyhláška se novelizuje každý rok, takže změna může platit od příštího ledna.
Druhá: dát objednávání národní vrstvu. Zákon č. 325/2021 Sb. o elektronizaci zdravotnictví vybudoval základ — kmenové registry, Portál lékaře a pacienta, aplikaci EZKarta, od ledna 2026 eŽádanky. Národní strategie elektronického zdravotnictví 2025–2035, kterou vláda schválila loni v říjnu, počítá s pacientem „digitálním asistentem". Objednání termínu je přesně ta služba, která má v této infrastruktuře být: jednotné místo, kde pacient vidí volné kapacity připojených poskytovatelů, s telefonem jako plnohodnotnou zálohou pro ty, kdo digitálně nemohou nebo nechtějí. Německá zkušenost ukazuje, že jde o největší jednotlivý skok, jaký může země v tomto ukazateli udělat.
Třetí: dát si měřitelný cíl. Nařízení o evropském prostoru pro zdravotní data (EHDS), platné od března 2025, ukládá státům zajistit občanům digitální přístup k jejich elektronickým zdravotním datům. Online objednávání přímo nenařizuje — nutí ale vybudovat přesně tu infrastrukturu (elektronickou identitu pacienta, propojení poskytovatelů), na které národní objednávání stojí. Zbytek je domácí rozhodnutí, a k němu tento indikátor nabízí přirozený měřič: dvouletou harmonizovanou řadu, plně srovnatelnou napříč EU. Vláda si může dát jednoduchý, kontrolovatelný cíl — dotáhnout do roku 2030 průměr EU. Znamená to zdvojnásobit dnešní hodnotu; přesně to zvládlo Německo za pouhé dva roky.
Co s tím
Indikátor objednání k lékaři přes internet vstupuje do dashboardu s hodnotou 19,6 % (2024), signálem bad a odstupem 20,2 procentního bodu od průměru EU, který se dál rozevírá. Snadné čtení zní: Češi si na digitální zdravotnictví nezvykli. Data říkají opak: kdykoli dostali funkční rezervační systém, použili ho okamžitě a masově — od covidových očkování po internetbanking. Nezvykl si systém. Tři čtvrtiny ordinací online objednání nenabízejí, úhradová vyhláška odměňuje papírový diář stejně jako rezervační software a národní eHealth infrastruktura zatím objednávání neumí. Je to vzácný druh problému: levný na vyřešení, s okamžitým dopadem na každodenní zkušenost milionů lidí — a s hotovým vzorem za hranicemi. Tenhle indikátor bude každé dva roky měřit, jestli se ho někdo chopil.