Představte si modelovou situaci, ne skutečný případ: dva čtyřicátníci ze stejného města, oba s bolavými zády. Jeden nosí ve skladu krabice, druhý sedí u počítače v projekční kanceláři. Prvnímu bolest postupně bere směny, úvazek a s ním i část výplaty. Druhému občas zkazí víkend. Když se jich statistici zeptají, jestli je zdravotní problém už půl roku omezuje v tom, co lidé běžně dělají, první odpoví ano a druhý ne. Evropská data ukazují, že takových odpovědí je v nejchudší pětině Čechů v produktivním věku 26,6 %, v nejbohatší 11,2 %. A ukazují také, že česká nerovnost neleží nahoře, ale dole.

Dlouhodobé omezení zdravím podle příjmu, věk 16–64 let: čtyři čísla (Eurostat, EU-SILC 2025)
15,4 p. b. rozdíl mezi nejchudší a nejbohatší pětinou Česko 2025, výpočet redakce (EU 13,5)
26,6 % omezených v nejchudší pětině Česko 2025 (EU 24,6 %)
11,2 % omezených v nejbohatší pětině Česko 2025 (EU 11,1 %)
17,4 % omezených v celé populaci 16–64 let Česko 2025 (EU 16,3 %)

Zdroj: Eurostat, hlth_silc_12 (EU-SILC, omezení v obvyklých činnostech kvůli zdravotnímu problému podle příjmového kvintilu; „značně“ nebo „do určité míry“), vlna 2025, dataset aktualizován 20. 10. 2026, staženo přes API 2. 11. 2026. Rozdíl mezi pětinami spočítala redakce HSPA Monitoru.

Co indikátor měří

Nový indikátor Rozdíl v omezení zdravím mezi nejchudší a nejbohatší pětinou stojí na jedné otázce, kterou Český statistický úřad každý rok klade v šetření Životní podmínky, české části evropského šetření EU-SILC. Respondent říká, zda ho zdravotní problém alespoň posledních šest měsíců omezuje v činnostech, které lidé obvykle dělají, a pokud ano, zda značně, nebo jen do určité míry. Epidemiologové otázku znají pod zkratkou GALI (Global Activity Limitation Indicator). Je to tatáž otázka, ze které Eurostat počítá naději dožití ve zdraví.

Lidi pak rozdělíme do pěti stejně velkých skupin podle ekvivalizovaného disponibilního příjmu domácnosti, tedy příjmu po zdanění a sociálních dávkách přepočteného na velikost domácnosti. Indikátor je rozdíl v procentních bodech mezi podílem omezených v nejchudší pětině a v nejbohatší pětině. V roce 2025 je to 26,6 minus 11,2, tedy 15,4 bodu. Eurostat publikuje podíly za jednotlivé pětiny, samotný rozdíl spočítala redakce.

Indikátor patří do oblasti Výsledky a dimenze spravedlnosti, menší hodnota je lepší. Proti evropskému průměru 13,5 bodu je česká hodnota zhruba o 14 % vyšší, signál je proto warn. Prahy signálu jsme nastavili šířeji než u jiných ukazatelů, protože rozdíl dvou malých podskupin vzorku je zatížený výběrovou chybou. Důvod ukazuje hned další graf.

Stav v Česku: rozkolísaná řada, stálý vzorec

Rozdíl v podílu osob 16–64 let omezených zdravím mezi nejchudší a nejbohatší příjmovou pětinou, Česko 2015–2025, p. b. (Eurostat hlth_silc_12)

Zdroj: Eurostat, hlth_silc_12, Česko, věk 16–64 let, rozdíl QU1 − QU5, staženo 2. 11. 2026; rozdíl spočítala redakce. Unijní průměr se ve stejném období pohyboval mezi 11,3 a 13,5 p. b. (2015–2016 odhad Eurostatu).

Česká řada za jedenáct let skáče mezi 11,3 a 22,0 bodu. Nejvyšší byla v letech 2017 a 2020 (shodně 22,0), nejnižší v roce 2024 (11,3). Mezi lety 2020 a 2021 klesla o 9,9 bodu, protože podíl omezených v nejchudší pětině spadl z 34,5 na 24,0 %. Mezi lety 2016 a 2017 naopak vyskočil z 27,5 na 33,7 %. Eurostat ani u jednoho z těchto pohybů neoznačuje zlom řady a z dat jejich příčinu určit neumíme. Takové výkyvy jsou typické pro malé podskupiny výběrového šetření, a proto je rozumné nečíst jednotlivý rok, ale směr.

Ten je stabilní na druhém konci rozdělení. Podíl omezených v nejbohatší pětině se celou dobu drží mezi 9,4 a 12,5 %. Veškerý pohyb se odehrává dole, kde se hodnoty pohybují mezi 23,7 a 34,5 %. Průměr české mezery za celé období je 17,1 bodu. Za poslední tři roky, které jsou klidnější, je to 13,8 bodu proti evropským 13,1. V žádném roce od roku 2015 nebyla česká mezera menší než 11,3 bodu a v celé populaci 16–64 let se podíl omezených držel mezi 15,7 a 19,4 %.

Kde nerovnost vzniká: nahoře jako Evropa, dole hůř

Podíl osob 16–64 let dlouhodobě omezených zdravím, nejchudší a nejbohatší pětina, Česko a EU, 2025, % (Eurostat)

Zdroj: Eurostat, hlth_silc_12, věk 16–64 let, vlna 2025, staženo 2. 11. 2026. EU = agregát EU27_2020 publikovaný Eurostatem.

Tohle je hlavní zjištění indikátoru. Nejbohatší pětina Čechů v produktivním věku je na tom prakticky stejně jako nejbohatší pětina v průměru Evropské unie: 11,2 proti 11,1 %. Rozdíl jedné desetiny bodu je pod rozlišovací schopností šetření. Nejchudší pětina je na tom hůř: 26,6 proti 24,6 %. Celý český náskok v nerovnosti, tedy rozdíl mezi 15,4 a 13,5 bodu, se tak odehrává v dolní části příjmového rozdělení.

Má to praktický význam. Kdyby česká nerovnost vznikala tím, že bohatší Češi jsou mimořádně zdraví, šlo by o jiný problém než ten, který data ukazují. Nejchudší pětina má podíl omezených 2,4krát vyšší než nejbohatší, v EU je to 2,2krát. Stejný vzorec dřív popsala recenzovaná literatura pro vzdělání. Studie Emmanuelle Cambois a kolegů nad daty EU-SILC z roku 2009 pro 26 evropských zemí rozlišila „znevýhodnění“ nejníže vzdělaných a „výhodu“ nejvýše vzdělaných vůči středu. Relativní znevýhodnění lidí s nízkým vzděláním bylo velké mimo jiné v Česku, s poměrem šancí 1,9 (1,7–2,2), zatímco ve Švédsku jen 1,2 (Cambois et al., 2015, Journal of Epidemiology and Community Health, doi.org ↗). Jiné měřítko a jiný rok, ale stejný směr: české nerovnosti v omezení zdravím jsou silné hlavně dole.

Je dobré připomenout, že Česko má podle Eurostatu výrazně nižší míru ohrožení příjmovou chudobou než průměr EU (9,6 % v roce 2025 proti 16,3 %). Nízká chudoba a zároveň nadprůměrný zdravotní gradient se nevylučují. Příjmové pětiny se počítají v každé zemi zvlášť, takže i v zemi s malými příjmovými rozdíly existuje nejchudší pětina a v ní se mohou soustředit lidé, které nemoc vyřadila z plné práce. K tomu se vrátíme u otázky kauzality.

Mezinárodní srovnání: Česko mezi Německem a Polskem

Dlouhodobé omezení zdravím podle příjmové pětiny, věk 16–64 let, Česko, sousední státy a EU, 2025, % a p. b. (Eurostat hlth_silc_12)
Stát Nejchudší pětina Nejbohatší pětina Celkem Rozdíl (p. b.) Poměr
Německo31,712,819,618,92,5×
Česko26,611,217,415,42,4×
EU2724,611,116,313,52,2×
Rakousko31,019,624,111,41,6×
Polsko20,610,014,210,62,1×
Slovensko19,113,216,85,91,4×

Zdroj: Eurostat, hlth_silc_12, vlna 2025, staženo 2. 11. 2026. Rozdíly a poměry spočítala redakce HSPA Monitoru. Německo má v řadě příznaky zlomu (2015, 2020, 2022) a odhadu (2023).

Ze sousedů má větší příjmový rozdíl jen Německo s 18,9 bodu. Rakousko (11,4), Polsko (10,6) a Slovensko (5,9) jsou pod evropským průměrem. Stojí ale za to dívat se i na úroveň, nejen na rozdíl. Rakousko má malý rozdíl hlavně proto, že i v jeho nejbohatší pětině uvádí omezení 19,6 % lidí, což je víc než v celé české populaci 16–64 let. Celkový podíl omezených se mezi státy liší téměř o deset bodů (Polsko 14,2 %, Rakousko 24,1 %). Část té variability může souviset s tím, jak lidé v různých zemích otázku chápou a jak ji šetření kladou; literatura ukazuje, že na odhady GALI má volba a podoba šetření velký vliv.

Na kolísání rozdílu upozorňuje i Slovensko. Jeho mezera byla v roce 2023 jen 1,9 bodu, o rok dřív 7,8 a v roce 2020 14,7. Takové skoky nejsou změnou společnosti, ale vlastností dat. Proto Česko neřadíme podle jednoho roku, ale podle opakujícího se vzorce: česká mezera byla nad evropskou v devíti z jedenácti let. Pod evropskou úrovní byla jen ve dvou letech, 2021 (12,1 proti 12,2) a 2024 (11,3 proti 13,1).

Jak číst mezinárodní srovnání GALI je sebehodnocení a odpověď závisí na tom, co člověk považuje za „obvyklé činnosti“. Znění otázky a způsob sběru se mezi státy liší. Analýza tří evropských šetření zjistila, že EU-SILC ukazuje o 52,5 % (muži) a 28,1 % (ženy) vyšší vzdělanostní nerovnosti v GALI než Evropské výběrové šetření o zdraví (EHIS) a že se pořadí zemí mezi šetřeními neshoduje (Rubio-Valverde et al., 2018, International Journal of Public Health, doi.org ↗). Příjmové pětiny jsou národní: nejchudší pětina v Německu a v Česku má jinou absolutní úroveň příjmu. Každá pětina tvoří jen pětinu vzorku, takže rozdíl dvou pětin kolísá víc než celostátní podíl. Šetření pokrývá jen soukromé domácnosti, lidé v ústavní péči v něm nejsou. Rozdíly i poměry počítá redakce, Eurostat je nepublikuje.

Proč jen 16–64 let

Eurostat publikuje stejná data i pro celou dospělou populaci od 16 let. Tam je česká mezera výrazně větší: 39,7 % omezených v nejchudší pětině proti 13,8 % v nejbohatší, tedy 25,9 bodu (EU 33,5 proti 15,4, tedy 18,1 bodu). Tuto širší verzi jsme už popsali v článku Třicet bodů mezi pětinami. Pro indikátor jsme ale zvolili věk 16–64 let, a to z jednoho důvodu: v nejchudší pětině celé dospělé populace je hodně starobních důchodců a s věkem omezení přirozeně přibývá. Část rozdílu v populaci 16+ tak neměří příjmový gradient, ale věkové složení pětin.

Zúžení na produktivní věk tento vliv zmenší, ale neodstraní. Ani pětiny ve věku 16–64 let nejsou věkově stejné a data nejsou věkově standardizovaná. Nejde přitom o to schovat seniory: i mezi lidmi nad 65 let je v Česku podíl omezených v nejchudší pětině 64,7 % a v nejbohatší 36,3 %. Jen tam se příjmový a věkový efekt míchá ještě víc, protože příjem seniorů tvoří hlavně důchod.

Co říkají studie: gradient je všude, ale běží oběma směry

Že zdraví v Evropě sleduje příjem, je dobře doložené. Analýza dat EU-SILC z roku 2007 pro 440 000 lidí ve 26 zemích našla příjmovou nerovnost ve zdraví ve prospěch bohatších ve všech zkoumaných státech. Uvnitř zemí ji vysvětloval hlavně samotný příjem, věk, vzdělání a ekonomická aktivita, tedy zda člověk pracuje, je nezaměstnaný nebo v důchodu (Ásgeirsdóttir a Ragnarsdóttir, 2013, International Journal for Equity in Health, doi.org ↗). Dlouhodobé sledování 26 zemí v letech 2002 až 2017 navíc ukázalo, že podle EU-SILC se vzdělanostní rozdíl v GALI zvětšoval, protože omezení ubývalo hlavně u vzdělanějších. V jiném šetření (ESS) ale takový trend vidět nebyl (Rubio Valverde et al., 2021, Journal of Epidemiology and Community Health, doi.org ↗).

Z těchto čísel by se dalo snadno vyvodit, že chudoba lidi omezuje a stačí zvýšit příjmy. Jenže u příjmu a zdraví platí víc než jinde, že korelace není kauzalita, a tady konkrétně ne v jednom směru. Výzkumníci z rotterdamské Erasmovy univerzity propojili nizozemská data o hospitalizacích s daňovými registry a porovnali lidi po náhlé akutní hospitalizaci s podobnými lidmi bez ní. Dva roky po události byla u hospitalizovaných pravděpodobnost zaměstnání o 7 procentních bodů nižší a osobní příjem o 5 % nižší, a k zotavení v dalších letech nedošlo. Příjem celé domácnosti klesl o 50 % víc než příjem samotného nemocného (García-Gómez et al., 2013, Journal of Human Resources, doi.org ↗).

K podobnému závěru došla analýza britského panelového šetření domácností: náhlé zhoršení zdraví vedlo k významnému a trvalému poklesu výdělků, nejvíc po závažných zdravotních šocích (Lenhart, 2018, European Journal of Health Economics, doi.org ↗). Starší španělská studie nad evropským panelem domácností pak ukázala obě strany najednou: zdravotní šok snižoval pravděpodobnost zaměstnání i pracovní příjem, a lidé, kteří o práci přišli, zároveň častěji hlásili horší zdraví než jinak srovnatelní lidé, kteří pracovat nepřestali (García Gómez a López Nicolás, 2006, Health Economics, doi.org ↗).

Proč rozdíl mezi pětinami neříká, co je příčina: dva směry, které indikátor sčítá (schéma redakce podle citovaných studií)
  1. Nižší příjem → horší zdraví

    Fyzicky náročnější práce, horší bydlení, víc rizikových faktorů a pozdější léčba zvyšují šanci na dlouhodobé omezení.

  2. Nemoc → nižší příjem

    Dlouhodobá nemoc nebo úraz snižují pracovní schopnost, úvazek i výdělek; člověk se posune do nižší pětiny.

  3. Průřezové šetření

    EU-SILC zachytí oba stavy ve stejném okamžiku a nerozliší, co bylo dřív.

  4. Indikátor

    Rozdíl 15,4 p. b. je součet obou mechanismů. Kolik připadá na který, data neříkají.

    chybí: panelová data za Česko

Zdroj: schéma sestavila redakce HSPA Monitoru podle studií García-Gómez et al. (2013), Lenhart (2018) a García Gómez a López Nicolás (2006); hodnota 15,4 p. b. z Eurostatu, hlth_silc_12, 2025.

Pro náš indikátor to znamená jednu nepohodlnou věc. Část lidí je v nejchudší pětině právě proto, že je omezuje zdraví. Rozdíl 15,4 bodu proto nelze číst jako „chudoba způsobuje omezení“ ani jako „nemocní jsou chudí“. Je to součet obou mechanismů a z průřezových dat nejde rozdělit. Z toho ale plyne i praktická informace: rozdíl mezi pětinami je zároveň měřítkem toho, jak dobře systém chrání příjem lidí, kteří onemocní. Pokud by se v nějaké zemi lidé s dlouhodobou nemocí propadali do nejnižší pětiny častěji, vyjde i větší rozdíl, aniž by se změnilo cokoli na zdraví chudých.

Co s tím

Pro ministerstvo zdravotnictví a pojišťovny: EU-SILC se neptá na diagnózu, takže z indikátoru nevyčteme, které nemoci omezení v produktivním věku způsobují. To je první mezera, kterou by stálo za to zaplnit, například propojením se šetřením EHIS nebo s daty pojišťoven. Teprve pak lze včasné rozpoznání a léčbu cílit tam, kde se omezení soustřeďuje. Prevence nabízená všem stejně dopadá nejslaběji právě na nejchudší pětinu; jak se to projevuje u preventivních prohlídek a zdravotní gramotnosti, popisujeme v textu o zdravotní gramotnosti.

Pro ministerstvo práce a sociálních věcí: druhý směr vztahu, tedy nemoc, která snižuje příjem, ovlivňují nástroje mimo zdravotnictví. Česko má nemocenské pojištění (zákon č. 187/2006 Sb.) a invalidní důchody v rámci důchodového pojištění (zákon č. 155/1995 Sb.). Indikátor neumí říct, jak dobře tyto nástroje fungují, ale umožňuje sledovat, zda se rozdíl mezi pětinami v čase zmenšuje. Citované studie z Nizozemska a Británie přitom ukazují, že ztráta zaměstnání a příjmu po zdravotním šoku bývá trvalá, takže na ochraně příjmu a zaměstnání po onemocnění záleží.

Pro statistiku: skutečnou odpověď na otázku, kolik z rozdílu je příčina a kolik důsledek, by daly panelové údaje sledující tytéž lidi v čase, nebo propojení údajů o zdravotní péči s daňovými a sociálními registry, jaké použila nizozemská studie. Bez nich zůstává tento indikátor ukazatelem nerovnosti, ne její diagnózou.

Pro čtenáře: dlouhodobé omezení zdravím není osud jedné příjmové skupiny. Pokud vás nemoc vyřazuje z práce, je dobré včas řešit s praktickým lékařem i se zaměstnavatelem úpravu práce a rehabilitaci, ne až ve chvíli, kdy končí nemocenská.

Co tenhle ukazatel nedokáže

Rozdíl mezi pětinami nerozliší příčinu a důsledek. Neříká, jak závažné omezení je, protože spojuje odpovědi „značně“ a „do určité míry“. Je to sebehodnocení, takže odráží i očekávání a zvyklosti respondentů. Není věkově standardizovaný. Každoročně kolísá o několik bodů jen kvůli velikosti vzorku, proto ho čteme spíš přes víceleté průměry: za roky 2023 až 2025 je to v Česku 13,8 a v EU 13,1 bodu. Signál warn v roce 2025 tak neznamená, že se situace zhoršila; o rok dřív by stejný výpočet dal good. Stálé je to, co čísla opakují rok co rok: nahoře je Česko jako Evropa, dole je na tom hůř.