Ze 32 na 200 nemocničních týmů. Co slibuje první strategie paliativní péče a jak daleko k tomu Česko má

Česko má poprvé v historii celostátní plán, jak se postarat o lidi s nevyléčitelnou nemocí a o jejich blízké. Vláda ho schválila 29. června 2026 a ministerstvo zdravotnictví 5. října zveřejnilo jeho plné znění. Dokument nepřináší nový zákon ani závazný rozpočet. Přináší ale něco, co dosud chybělo: čísla, ke kterým se má síť paliativní péče do roku 2035 dostat. Mobilních hospiců by mělo být víc než dvakrát tolik, nemocničních paliativních týmů víc než šestkrát tolik. V tomto textu je porovnáváme s tím, kde systém stojí dnes, a s tím, kde Češi skutečně umírají.

Datový kontext: kde a jak Češi umírají

V Česku ročně zemře přibližně 110 000 lidí. Zhruba 60 % těchto úmrtí strategie označuje za rámcově očekávatelná: umírající má diagnózu a průběh nemoci, u kterých se dá konec života předvídat. To je víc než 65 000 lidí ročně. Asi třetina z nich, kolem 20 000 lidí, by podle dokumentu významně profitovala ze specializované paliativní péče. Velká část ji ale fakticky nedostane.

Jak vypadá konec života bez ní, popisuje strategie na trajektoriích péče. Z lidí s očekávatelným úmrtím je 75 % v posledních třech měsících života aspoň jednou hospitalizováno. Přibližně pětina, tedy kolem 13 000 lidí ročně, projde třemi a více hospitalizacemi. V roce 2021 zemřelo přes 43 000 chronicky nemocných pacientů s očekávatelným úmrtím na akutním lůžku, aniž by předtím dostali péči agentury domácí péče, sestry v sociálních službách nebo péči následnou či dlouhodobou.

Potřeba poroste. Počet úmrtí z očekávatelných příčin má podle prediktivních modelů vzrůst z 67 249 v roce 2023 na 84 166 v roce 2050. Počet lidí, kteří budou v závěru života potřebovat zdravotní péči, se má zvýšit ze 119 986 v roce 2025 na 223 333 v roce 2050, tedy o 86 %. Strategie připomíná i děti: v Česku podle odhadu žije až 13 280 dětí se závažnou život limitující nebo ohrožující diagnózou.

Nejostřejší číslo celého shrnutí se týká toho, kolik lidí specializovanou péči skutečně dostane. Z 67 249 lidí, kteří v roce 2023 zemřeli na paliativně relevantní diagnózy, dožilo v péči domácího nebo lůžkového hospice 11 800, tedy 17,5 %. Proč tomu tak je, podrobně rozebíráme v článcích Česko umírá v nemocnici a Umřít doma chce většina.

Rámec: pět cílů, dva implementační plány a odhad tří miliard

Strategie stojí na pěti strategických cílech: (1) paliativní péče je dostupná a efektivní, (2) pracovníci jsou erudovaní profesionálové a dostávají náležitou podporu, (3) péče respektuje individualitu člověka, (4) pečující a blízcí dostávají podporu a zůstávají součástí komunity a (5) život s vážnou nemocí je společenským tématem. Pod nimi je jedenáct specifických cílů, od sítě specializované péče přes vzdělávání a výzkum až po rozhodování podle hodnot a preferencí nemocného a péči o pozůstalé.

Konkrétní opatření, termíny a odpovědnosti teprve přijdou. Strategie počítá se dvěma paralelními implementačními plány, jedním pro dětskou a druhým pro dospělou paliativní péči, platnými po celé období 2026–2035. Teprve s nimi má být zveřejněna i podrobná indikátorová soustava s definicemi, periodicitou sběru a zdroji dat. Pro všechny tři specifické cíle dostupnosti zatím strategie uvádí jediný klíčový indikátor: podíl optimálních trajektorií nemocných v ČR a v jednotlivých regionech, počítaný podle metodiky ÚZIS.

Na peníze je dokument opatrný. Celkové náklady odhaduje hrubě na zhruba 3 miliardy korun a výslovně dodává, že nejde o závazný rozpočet, ale o výchozí rámec. Největší položkou je síť specializované péče (specifický cíl 1.1) s odhadem 1,38 miliardy korun; mezi jeho opatření patří investiční, neinvestiční a startovací dotace i pilotní ověření nových služeb. Odhady nezahrnují běžné úhrady péče z veřejného zdravotního pojištění, které zůstávají samostatným pilířem. Dopady do státního rozpočtu se mají řešit v rámci schválených výdajových limitů dotčených resortů a strategie počítá i s evropskými fondy, rozpočty krajů a obcí a dárci.

Jedna nesrovnalost v textu stojí za zmínku. V kapitole o řízení strategie se píše, že aktualizace dokumentu se předpokládá v pětiletých cyklech, o několik stran dál je ale revize naplánovaná po třech letech, v letech 2029 a 2032. Pro sledování plnění je rozhodující podrobný harmonogram, který počítá s tříletým cyklem.

Mezera: kde je dnes síť a kde má být v roce 2035

Jádro strategie tvoří „orientační cílové kapacity“ specializované paliativní péče. Dokument je výslovně označuje za optimální, aspirační stav: jejich naplnění má záviset hlavně na personálu, na tempu rozvoje poskytovatelů a na průběžném vyhodnocování jednotlivých modelů péče. Výchozí stav je k roku 2024.

Relativně nejmenší skok čeká mobilní hospice a kamenné hospice: zhruba zdvojnásobení. Největší mezera je v nemocnicích. Konziliární paliativní tým, tedy skupina lékaře, sestry a dalších profesí, kterou si ošetřující oddělení zavolá k těžce nemocnému pacientovi, je dnes podle strategie v Česku 32. Cíl je 200. Ambulancí paliativní medicíny má být čtyřikrát víc. A protože většina Čechů umírá v nemocnici, je právě nemocniční tým místem, kde se dá změnit nejvíc životních konců nejrychleji. Strategie navíc chce pilotně ověřit akutní paliativní lůžka (PCU); plošné zavedení podmiňuje výsledky pilotu.

Mezinárodní srovnání: Česko umírá na akutních lůžkách

Strategie srovnává místo úmrtí v Česku s Německem, Rakouskem a Nizozemskem. Na lůžkách akutní a následné péče v Česku umírá 62 % lidí, v Německu 49 %, v Rakousku 51 % a v Nizozemsku 24 %.

Druhá strana téže mince jsou pobytové sociální služby. V pobytových sociálních službách, tedy například v domovech pro seniory, umírá v Česku 11 % lidí, v Německu 27 %, v Rakousku 20 % a v Nizozemsku 37 %. Doma zemře v Česku 26 %, v referenčních zemích 31 až 45 %. Rozdíl proti Nizozemsku tedy netvoří hlavně úmrtí doma, ale úmrtí v zařízeních sociálních služeb, kde člověk žije. Pro Česko to znamená, že posílení mobilních hospiců samo nestačí. Paliativní péče musí umět vstoupit i do domovů pro seniory, kde dnes umírá výrazně menší podíl lidí než v Německu, Rakousku a Nizozemsku. Strategie s tím počítá ve specifickém cíli 1.2, který svěřuje ministerstvu práce a sociálních věcí metodiku paliativní péče v sociálních službách.

Srovnání má své meze. Shrnutí nepřipojuje rok ani přesnou definici kategorií a čísla za jednotlivé země přebírá z Analytické části strategie. Spolehlivé je hlavně jako obrázek řádu: podíl úmrtí na lůžkách akutní a následné péče je v Česku o 11 až 13 procentních bodů vyšší než v Rakousku a Německu (vlastní výpočet).

Co vývoj přináší a na čem může cíl ztroskotat

Lidé. Rozšířit nemocniční týmy z 32 na 200 a ambulance ze 76 na 314 znamená stovky nových míst pro lékaře se specializací v paliativní medicíně. Podle strategie v roce 2023 mělo atestaci v oboru paliativní medicína a léčba bolesti 240 lékařů, 32 bylo v přípravě a ročně atestuje 15 až 20 lékařů. Strategie sama uvádí personální kapacity jako první podmínku naplnění cílů. Tempo atestací je proto nejlepší předběžný ukazatel toho, zda jsou cíle pro rok 2035 reálné.

Peníze a úspory. Strategie tvrdí, že investice do paliativní péče se dlouhodobě vrátí méně akutními hospitalizacemi. Opírá se mimo jiné o českou studii z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (Křemenová a kol., Journal of Palliative Medicine 2022): u 213 párů zemřelých pacientů byly průměrné denní náklady s podporou paliativního týmu 4 392 Kč proti 13 993 Kč bez ní. Autoři rozdíl spojují pravděpodobně s kratším pobytem na JIP (16 % proti 33 % dní hospitalizace). Jde ale o retrospektivní studii jedné nemocnice, ne o důkaz pro celou síť. Přehled 43 přehledových studií (Luta a kol., BMC Palliative Care 2021), na který strategie také odkazuje, nachází nejvíc dokladů o úsporách u péče v domácím prostředí; u ostatních forem jsou výsledky nekonzistentní.

Měření. Strategie slibuje roční monitoring, ale její indikátorová soustava zatím neexistuje veřejně. Do jejího zveřejnění nelze plnění cílů hodnotit jinak než porovnáním počtů služeb s tabulkou výše. Na legislativní stránce věci, tedy na právu na paliativní péči hrazenou z pojištění, pracuje paralelně senátní návrh, o kterém jsme psali v článku Paliativní péče míří do zákona. Strategie sama žádnou změnu zákona nezavádí.

Co s tím

Pro nemocné a rodiny: o specializovanou paliativní péči je možné požádat ošetřujícího lékaře nebo praktika. Pokud v nemocnici funguje konziliární paliativní tým, lze ho přivolat k hospitalizovanému pacientovi. Mobilní hospic převezme péči doma. Kde mobilní hospice dojedou a kde chybějí, ukazuje mapa časové dostupnosti MSPP v samotné strategii; síť specializované péče je podle ní stále regionálně nerovnoměrná.

Pro ministerstvo, pojišťovny a kraje: nejrychlejší pákou podle čísel strategie jsou nemocniční týmy, protože většina lidí umírá na akutním lůžku a přes 43 000 z nich tam v roce 2021 skončilo bez jakékoli předchozí péče doma nebo v následné péči. Druhou pákou jsou domovy pro seniory, kde Česko proti referenčním zemím strategie výrazně zaostává v podílu úmrtí. Třetí jsou atestace: bez nových paliativních lékařů zůstane tabulka cílů na papíře. Zveřejnit indikátorovou soustavu a údaje o počtu týmů s jasnou metodikou sčítání by umožnilo plnění sledovat i veřejnosti.

Pro HSPA Monitor: strategii vedeme v přehledu národních strategií a její cíle budeme číst proti třem indikátorům v rámečku níže. Až ministerstvo zveřejní implementační plány a indikátorovou soustavu, doplníme je a srovnáme metodiku počítání mobilních týmů. První revize strategie je naplánovaná na rok 2029.