Když pana Jaroslava (63) probudí v noci drtivá bolest na hrudi, rozhodne o tom, jestli přežije bez trvalého poškození srdce, jediná věc: jak rychle se dostane na katetrizační sál. V Česku je odpověď mimořádně dobrá — nepřetržitá síť kardiocenter dokáže u infarktu s uzávěrem tepny (STEMI) provést primární perkutánní koronární intervenci (PCI) během desítek minut. Právě tahle síť je jedním z hlavních důvodů, proč v Česku dlouhodobě klesá nemocniční úmrtnost po infarktu. A přesto: když se sečte všech koronárních intervencí za rok a přepočte na obyvatele, Česko provádí méně PCI než průměrná země EU a méně než Německo, Rakousko, Polsko i Maďarsko. Datový kontrakt HSPA Monitoru tenhle paradox pojmenovává číslem.
Zdroj: ÚZIS — Národní registr kardiovaskulárních intervencí (NRKI), dataset „Provedené kardiovaskulární intervence 2005–2021“ (21 234 koronárních intervencí, 2021); přepočet na 100 000 obyvatel dle středního stavu populace ČSÚ. Benchmark EU a hodnota Německa: Eurostat hlth_co_proc2 (transluminal coronary angioplasty na 100 000 obyvatel).
Co PCI je — a proč je to citlivý ukazatel
Perkutánní koronární intervence je katetrizační výkon: lékař zavede přes tepnu na zápěstí nebo v tříslech tenký katétr až k srdci, najde zúženou nebo uzavřenou věnčitou tepnu, roztáhne ji balónkem a zpravidla vyztuží kovovou pružinkou — stentem. Oproti klasické kardiochirurgické operaci (aortokoronární bypass, CABG) je PCI méně invazivní, nevyžaduje otevření hrudníku a pacient se rychleji zotaví. V posledních dvou dekádách se stala dominantní metodou revaskularizace myokardu; v Česku tvoří koronární intervence přes 90 % všech kardiovaskulárních intervencí registrovaných v NRKI.
PCI má ale dvě velmi odlišné tváře. Akutní (primární) PCI je výkon u probíhajícího infarktu — čas do otevření tepny rozhoduje o rozsahu poškození srdce a o přežití, a víc výkonů tu jednoznačně znamená lepší péči. Elektivní PCI je plánovaný výkon u stabilní ischemické choroby srdeční; tady recentní evidence (velká studie ISCHEMIA z roku 2020) ukazuje, že u řady pacientů nepřináší plánovaná katetrizace oproti dobře vedené farmakoterapii výhodu v přežití. Objem PCI na obyvatele proto není ukazatel typu „čím víc, tím lépe“ — jeho hodnotu je nutné číst spolu s tím, jak dopadají pacienti.
Zdroj: Eurostat hlth_co_proc2 (transluminal coronary angioplasty, na 100 000 obyvatel, rok 2019); průměr EU z Eurostat Statistics Explained (2023). Česko je na chvostu středoevropské skupiny; v roce 2021 kleslo podle NRKI na 202 na 100 000 obyvatel.
Stav v Česku: špičková akutní síť, nižší celkový objem
Český příběh intervenční kardiologie je z velké části úspěch. Už na přelomu tisíciletí vybudovalo Česko celoplošnou síť pracovišť schopných provést primární PCI 24 hodin denně, sedm dní v týdnu — takzvaný český model, který se stal mezinárodní referencí. Díky němu se prakticky každý pacient se STEMI dostane rychle na katetrizační sál a nemocniční úmrtnost po infarktu v Česku dlouhodobě klesá. V akutní kardiologii tedy Česko nemá dostupnostní problém.
Celkový počet koronárních intervencí přesto zůstává pod evropským průměrem. Registr NRKI zaznamenal 23 379 koronárních intervencí v roce 2019 (219 na 100 000 obyvatel), po pandemickém útlumu 21 119 v roce 2020 a 21 234 v roce 2021 (202 na 100 000). Objem se tedy po covidu nevrátil na předpandemickou úroveň — částečně kvůli odloženým elektivním výkonům, částečně kvůli přehodnocení jmenovatele po sčítání lidu 2021. Rozdíl vůči sousedům není v akutní péči, ale ve struktuře: nižší číslo se koncentruje na straně plánovaných výkonů u stabilní choroby.
| Rok | Koronárních intervencí | Na 100 000 obyvatel | Benchmark EU |
|---|---|---|---|
| 2013 | 20 550 | 196 | — |
| 2017 | 22 926 | 217 | — |
| 2019 | 23 379 | 219 | — |
| 2020 | 21 119 | 196 | — |
| 2021 | 21 234 | 202 | EU ≈ 248 |
Zdroj: ÚZIS — NRKI, dataset „Provedené kardiovaskulární intervence 2005–2021“ (list ČR, řádek Typ výkonu → Koronární intervence); přepočet na 100 000 obyvatel dle středního stavu populace ČSÚ. Kontrolní přepočet: 23 379 výkonů / 10,67 mil. (2019) = 219,1 na 100 000 — Eurostat pro ČR 2019 uvádí 219,3, oba zdroje jsou tedy vzájemně konzistentní.
Mezinárodní srovnání: na chvostu středoevropské skupiny
V harmonizovaných datech Eurostatu (které se v Česku plní právě z registru NRKI) je český objem PCI dlouhodobě nejnižší mezi sousedy. V roce 2019 provedlo Německo 419 a Rakousko 326 výkonů na 100 000 obyvatel — tedy zhruba dvojnásobek až jedenapůlnásobek českých 219. I Polsko (259) a Maďarsko (242) byly nad Českem a nad hodnotou, na kterou ČR v roce 2021 klesla (202). Průměr celé EU činil podle Eurostatu v roce 2023 zhruba 248 výkonů na 100 000 obyvatel; Česko je tak asi o 19 % pod ním.
Toto srovnání je ale nutné číst opatrně. Velmi vysoké hodnoty (Německo) mohou vedle dobré dostupnosti signalizovat i sklon k nadužívání elektivních výkonů u stabilní choroby, kde nemusí zlepšit přežití. Nižší český objem tedy sám o sobě není důkaz podléčenosti — může být i výrazem uvážlivější indikace. Rozhodující je, zda se za průměrem neskrývá skupina pacientů, kteří by z revaskularizace prospěch měli, ale nedostanou se k ní kvůli regionální dostupnosti nebo čekacím dobám.
Strukturální analýza: rozdíl je v elektivních výkonech, ne v akutní péči
Proč je Česko světová špička v akutním infarktu, a přitom pod EU v celkovém počtu PCI? Klíč je v tom, že akutní infarkty tvoří relativně stabilní, epidemiologicky daný objem, který český systém pokrývá prakticky beze zbytku — nemá se kam „nafouknout“. Prostor, kde se země liší, jsou elektivní výkony u stabilní ischemické choroby. A právě tady se protínají dvě věci: uvážlivější indikační praxe (v souladu s posunem doporučených postupů po studii ISCHEMIA) na jedné straně, a možné bariéry v dostupnosti na straně druhé.
Determinanty objemu jsou přitom jasně čitelné. Na straně poptávky stojí vysoká prevalence kardiovaskulárních rizik — kouření, obezita, neléčená hypertenze a diabetes — která generuje jak akutní příhody, tak stabilní chorobu. Na straně nabídky rozhoduje hustota a rovnoměrnost sítě kardiocenter, dostupnost intervenčních kardiologů a úhradová pravidla. To, že český objem elektivních PCI nedosahuje německých čísel, nemusí být problém sám o sobě — problémem se stává tehdy, když se za celostátním průměrem skrývají kraje, kde se pacient se stabilní anginou k plánovanému výkonu dostává hůř a čeká déle.
Regionální rozměr: průměr schová okrajové kraje
Celostátní hodnota 202 na 100 000 obyvatel je průměr, který stírá rozdíly mezi regiony. Kardiocentra jsou koncentrována do velkých fakultních a krajských nemocnic; pacient v jejich spádu má k akutní i elektivní revaskularizaci blízko, pacient v okrajovém regionu za ní dojíždí a čeká déle. Přesný rozpad počtu výkonů podle krajů a podle typu indikace (akutní vs. elektivní) vede registr NRKI a je nezbytným podkladem pro to, aby se dostupnost elektivní revaskularizace vyrovnala tam, kde je nejnižší. Veřejně dostupný dataset NRKI, ze kterého článek čerpá, ale krajský rozpad neobsahuje, takže regionální rozdíly zde popisujeme kvalitativně.
Politická páka: Národní kardiovaskulární plán
Nejde o abstraktní téma — leží na stole konkrétní politický nástroj. Národní kardiovaskulární plán ČR na období 2025–2035, který připravilo Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Českou kardiologickou společností, explicitně míří na optimalizaci a rovnoměrnost sítě center vysoce specializované kardiovaskulární péče, na čekací doby elektivních výkonů a na regionální dostupnost. Nabízejí se tři páky. Zaprvé, cílit kapacitu a úhradu elektivní revaskularizace tam, kde je dostupnost nejnižší, místo plošného navyšování. Zadruhé, standardizovat indikace podle doporučených postupů, aby se elektivní PCI provádělo tam, kde přináší prospěch, a neprovádělo tam, kde stačí farmakoterapie — tím se kapacita uvolní pro potřebné. Zatřetí, sledovat a zveřejňovat výsledky podle center, aby se kvalita a dostupnost daly řídit daty. Kompetenci má MZČR (statut center, úhradová vyhláška) společně se zdravotními pojišťovnami a odbornou společností.
Co s tím
Česko není zemí, která by v intervenční kardiologii zaostávala — v akutní péči o infarkt patří ke světové špičce a jeho model primární PCI je mezinárodní referencí. Číslo 202 na 100 000 obyvatel proto není poplach, ale otázka: dostane se stejně spolehlivá elektivní revaskularizace i k pacientovi se stabilní anginou v okrajovém regionu, jako se dostane akutní PCI k infarktovému pacientovi kdekoli v republice? Dokud budeme sledovat jen celkový objem, bude odpověď skrytá v průměru. Národní kardiovaskulární plán dává nástroj, jak ji zviditelnit — a jak dostupnost vyrovnat tam, kde se rozhoduje nejen o záchraně života, ale i o jeho kvalitě.