Stát platí zdravotní pojištění za šest milionů lidí: děti, důchodce, rodiče na rodičovské, nezaměstnané. Kolik za každého z nich měsíčně pošle pojišťovnám, o tom se v Česku letos na podzim rozhoduje ve čtyřech dokumentech najednou, a každý má jiné číslo. Ministerstvo financí poslalo vládě nařízení, které ze zákona musí vyjít do 30. září a které podle valorizačního vzorce přidává 33 korun měsíčně. Vláda přitom v červnu poslala do Sněmovny zákon, který týž vzorec vypíná a přidává 291 korun; Sněmovna ho má 22. září ve druhém čtení. Státní rozpočet, který vláda 21. září schválila se schodkem 386 miliard, počítá s částkou mezi tím. A úhradová vyhláška, kterou ministerstvo zdravotnictví poslalo 9. září do připomínek s vyrovnanou bilancí, stojí na čtvrtém čísle, které zatím nestojí v žádném zákoně. Na konci roku 2026 mají mít pojišťovny v základních fondech podle vlastních plánů 2,8 miliardy korun, necelé dva dny výdajů. Tenhle text dává čtyři čísla vedle sebe a počítá, co s bilancí příštího roku udělá každé z nich.
Zdroj: VeKLEP KORNDWFEFC5X — návrh nařízení vlády o výši vyměřovacího základu pro rok 2027, důvodová zpráva a vypořádání připomínek (MF, 21. 9. 2026 na jednání vlády); sněmovní tisk 235, čl. I a důvodová zpráva (psp.cz); odůvodnění návrhu úhradové vyhlášky 2027 (VeKLEP ALBSDXRFYLM6, 9. 9. 2026); ČTK 2. 9. 2026 (rozpočet 18 mld); zdravotně pojistné plány 2026 citované v důvodové zprávě tisku 235. „Necelé dva dny“ je výpočet redakce z 604,8 mld ročních výdajů podle vyhlášky.
Nařízení, které podle svého autora nemá vejít v účinnost
Zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění od roku 2023 vládě nic nenechává na uvážení: § 3c říká, že vyměřovací základ za státní pojištěnce se každý rok zvýší o součet růstu cen a poloviny růstu reálné mzdy, a vláda výsledek jen vyhlásí nařízením do 30. září. Letošní výpočet ministerstva financí je krátký. Index spotřebitelských cen byl v červnu 2026 na hodnotě 101,7 proti 100,2 v červnu 2025, tedy růst o 1,5 %; podíl pro růst reálné mzdy vyšel „nižší než 1“, a proto se k němu nepřihlíží. Loňský základ 16 206 Kč krát 1,015 dává 16 449,09, zaokrouhleno 16 450 Kč; 13,5 % z toho je 2 221 Kč měsíčně proti dnešním 2 188 Kč. Důvodová zpráva vyčísluje dopad na 2,4 miliardy: dvanáctinásobek 6,016 milionu státních pojištěnců krát 33 korun, „oproti tomu, kdyby se ponechala jednotková měsíční částka na úrovni roku 2026“.
Zajímavější než výpočet je předkládací zpráva. Ministerstvo v ní vládě říká, že ve Sněmovně leží její vlastní návrh, sněmovní tisk 235, „pozastavující valorizaci vyměřovacího základu až pro rok 2029 s účinností od 1. ledna 2027“, a dodává: „Lze předpokládat, že novela zákona č. 592/1992 Sb. bude schválena a vyhlášena do konce roku 2026 a nařízení by tak nevešlo v účinnost.“ Vláda tedy 21. září projednávala předpis, o němž předkladatel předpokládá, že nikdy nezačne platit. Dělá to, protože zákon jí dnes nedává jinou možnost, a v připomínkovém řízení to musela vysvětlovat. Úřad Národní rozpočtové rady se zásadní připomínkou ptal, zda vláda pro rok 2027 „počítá se standardní, zákonnou valorizací“ z tohoto nařízení, „nebo s mimořádnou valorizací pro roky 2027 a 2028“ podle svého usnesení č. 358 z 8. června 2026, které „počítá s vyměřovacím základem vyšším o 1 912 Kč, fiskálními náklady vyššími o 21,6 mld. Kč a zákonnou valorizací opět až od roku 2029“. Odpověď ministerstva: „Vláda na svém usnesení trvá a momentálně ho realizuje prostřednictvím sněmovního tisku 235.“ Odbory šly dál a žádaly, aby vláda ještě před účinností nařízení zajistila navýšení „o uvedených 24 mld., tedy k navýšení zhruba o 21,6 mld. korun“; ministerstvo připomínku neakceptovalo s tím, že směřuje do zákona, ne do nařízení. Připomínkové řízení proběhlo od 29. července do 19. srpna, sešlo se šest připomínek od pěti míst, z toho čtyři zásadní, a materiál jde na vládu bez rozporu.
Zákon o 291 korunách, který má 22. září druhé čtení
Tisk 235 je krátký: v § 3c odst. 1 nahrazuje částku 14 074 Kč částkou 18 362 Kč a v odstavci 2 mění rok, od kterého se valorizační mechanismus uplatňuje, z 2024 na 2029. Účinnost 1. ledna 2027. Platba za osobu a měsíc tak bude 13,5 % z 18 362 Kč, tedy 2 479 Kč, o 291 korun a 13,3 % víc než letos, a v roce 2028 zůstane stejná. Důvodová zpráva vysvětluje, kde se vzalo číslo 21 miliard: podle dubnové predikce ministerstva financí by systém bez valorizace měl v roce 2027 příjmy 582,1 miliardy (s řádnou valorizací 585,3), zatímco výdaje ministerstvo zdravotnictví odhaduje na 603,1 miliardy. Rozdíl 21 miliard je přesně to, co má mimořádné navýšení platby státu pokrýt: 21 miliard děleno dvanácti měsíci a 6,016 milionu pojištěnců je 291 korun. Tatáž zpráva popisuje, z čeho se 603,1 miliardy skládá: 570,8 miliardy výdajů podle pojistných plánů 2026, plus 9,7 miliardy mandatorních výdajů (6 miliard centrové léky, 2,3 léky na recept, 1,4 zdravotnické prostředky), 5,6 miliardy demografického růstu, 11,5 miliardy na „minimální růst úhrad pro zajištění sociálního smíru“ o 2 % (o 4 % v prioritních segmentech), 1 miliarda do fondů prevence a 7,5 miliardy na „dorovnání uměle snížených zálohových plateb“, kterými pojišťovny letos kvůli hotovostní krizi platí nemocnicím méně, než jim budou dlužit; minus 3 miliardy očekávaných úspor.
Stejný dokument popisuje, proč je systém tam, kde je. Od ledna 2021 do prosince 2025 klesly zůstatky na účtech pojišťoven z 69,9 na 43,2 miliardy. K 30. dubnu 2026 měly pojišťovny na účtech 52,7 miliardy, z toho 27,7 v základních fondech, ale včetně předsunuté platby 13,1 miliardy, kterou musí v listopadu a prosinci vrátit; 7,9 miliardy se letos mimořádně přesunulo od VZP k zaměstnaneckým pojišťovnám. Pojistné plány na rok 2026 počítají s příjmy 555,8 a výdaji 570,8 miliardy, tedy se schodkem 14,9 miliardy, a k 31. prosinci 2026 „s celkovým zůstatkem základních fondů ve výši pouze 2,8 mld. Kč“; Vojenská zdravotní pojišťovna a pojišťovna ministerstva vnitra už plánují závazky po lhůtě splatnosti 3,0 a 2,3 miliardy. Výdaje na zdravotní služby vzrostly z 409,7 miliardy v roce 2021 na plánovaných 554,5 v roce 2026, podíl platby státu na nich přitom klesl z 30,8 na 28,4 %. Státní pojištěnci jsou 60 % pojištěnců a jde na ně přes 80 % prostředků. Zdravé paragrafy, legislativní newsletter ministerstva zdravotnictví, tisk shrnují jednou větou: má „obnovit finanční stabilitu a předvídatelnost veřejného zdravotního pojištění, přičemž zvýší jak výdaje státního rozpočtu, tak příjmy systému veřejného zdravotního pojištění o cca 24 mld. Kč“. Sněmovna ho 8. července odmítla schválit v prvním čtení, zdravotní výbor ho 4. září doporučil bez pozměňovacích návrhů a na 31. schůzi od 22. září je čtvrtým bodem bloku druhých čtení.
| Dokument | Kdo a kdy | Platba za měsíc | Navýšení a jeho základ | Stav |
|---|---|---|---|---|
| Nařízení vlády o vyměřovacím základu 2027 | ministerstvo financí; vláda 21. 9. 2026, bod 691/26 | 2 221 Kč (základ 16 450 Kč) | +33 Kč, +2,4 mld proti platbě 2026 | ze zákona do 30. 9.; podle předkladatele „nevešlo by v účinnost“ |
| Sněmovní tisk 235 (novela § 3c) | vláda 8. 6. 2026 (usnesení č. 358); Sněmovna 2. čtení 22. 9. 2026 | 2 479 Kč (základ 18 362 Kč), stejně v roce 2028 | +291 Kč, +21 mld proti příjmům bez valorizace (603,1 − 582,1) | po prvním čtení a výboru; bez pozměňovacích návrhů |
| Státní rozpočet 2027 | vláda 21. 9. 2026; do Sněmovny do konce září | ≈ 2 437 Kč, pokud by celé navýšení šlo do sazby (výpočet redakce) | +18 mld (ČTK 2. 9.); základ v citovaném zdroji neuveden; platba státu celkem 175,7 mld | schválen, schodek 386 mld |
| Úhradová vyhláška 2027 | ministerstvo zdravotnictví; VeKLEP 9. 9. 2026, připomínky do 23. 9. | ≈ 2 368 Kč při 13 mld v sazbě (výpočet redakce) | +13 mld mimořádně (v srpnu 15) + 3 mld za počet pojištěnců = 16 mld; základ srpnová predikce MF | v připomínkovém řízení; bilance +0,2 mld stojí na tomto čísle |
Zdroj: VeKLEP KORNDWFEFC5X (důvodová a předkládací zpráva, vypořádání připomínek); sněmovní tisk 235 (text a důvodová zpráva) a historie tisku na psp.cz ke dni 21. 9. 2026; ČTK/ČeskéNoviny 2. 9. 2026; MF, tisková zpráva 21. 9. 2026; odůvodnění úhradové vyhlášky 2027 (VeKLEP ALBSDXRFYLM6). Přepočty na měsíční platbu u rozpočtu a vyhlášky jsou aritmetika redakce (částka ÷ 12 ÷ 6,016 mil. pojištěnců), ne údaj dokumentů.
Rozpočet říká 18, vyhláška 13, zákon 21
Rozpor mezi čísly není objev tohoto textu; do Sněmovny ho 2. září přinesli poslanci. ČTK tehdy napsala, že návrh státního rozpočtu počítá s navýšením platby za státní pojištěnce o 18 miliard, zatímco zákon ve Sněmovně s 21, a že platba státu má v roce 2027 činit 175,7 miliardy. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch poslancům odpověděl, že rozpočet „formálně schválen nebyl“ a může se upravovat, a navýšení označil za „jednorázové stabilizační opatření“. O týden později poslalo jeho ministerstvo do připomínek úhradovou vyhlášku, jejíž odůvodnění mluví o třetím čísle: srpnová predikce ministerstva financí počítala s mimořádnou valorizací 15 miliard, ale „vlivem dodatečných jednání došlo k poklesu tohoto mimořádného navýšení z 15 mld. Kč na 13 mld. Kč“; s třemi miliardami za rostoucí počet pojištěnců je celkový růst platby 16 miliard. A v červnu, když skončilo dohodovací řízení, psalo totéž ministerstvo, že dohody „zůstávají platné i při aktuálně schváleném navýšení této platby o 21 miliard korun“. Jak jsme upozornili u vyhlášky, ani jeden z těch dokumentů neuvádí, proti čemu své číslo měří. Nařízení a tisk 235 to teď dovolují doplnit: 21 miliard v tisku 235 je rozdíl mezi výdaji 603,1 a příjmy bez jakékoli valorizace 582,1; 2,4 miliardy v nařízení jsou rozdíl proti platbě roku 2026 při stejném počtu pojištěnců; 13 miliard ve vyhlášce je totéž mimořádné navýšení, jen o osm miliard menší, než jaké leží ve Sněmovně; a rozpočtových 18 zůstává bez uvedeného základu.
Zdroj: nařízení vlády č. 357/2025 Sb. a návrh nařízení pro rok 2027 (VeKLEP KORNDWFEFC5X); sněmovní tisk 235; odůvodnění úhradové vyhlášky 2027; ČTK 2. 9. 2026. Hodnoty u vyhlášky a rozpočtu jsou přepočet redakce: 13, resp. 18 miliard ÷ 12 ÷ 6,016 mil. pojištěnců, přičteno k 2 188 Kč; dokumenty samy měsíční částku neuvádějí.
Co která varianta udělá s bilancí 2027
Bilanci lze spočítat na jednom rámci, který nabízí sama důvodová zpráva tisku 235: výdaje 603,1 miliardy podle odhadu ministerstva zdravotnictví a příjmy 582,1 miliardy bez valorizace, k nimž se přičte to, co která varianta přidá. S tiskem 235 v podobě, v jaké leží ve Sněmovně, vychází nula, protože zákon byl na tuto nulu napsán. S rozpočtovou variantou 18 miliard chybí tři miliardy. S 13 miliardami z odůvodnění vyhlášky chybí osm. A pokud by tisk 235 neprošel a platilo jen nařízení, chybělo by 18,6 miliardy, což je víc než letošní plánovaný schodek 14,9 miliardy, který podle Svazu zdravotních pojišťoven může ve skutečnosti dosáhnout až 22,8 miliardy. Úhradová vyhláška pracuje s mírně jinými čísly (výdaje 604,8 miliardy, bilance +0,2) a její bilance je vyrovnaná jen proto, že 13 miliard mimořádné valorizace už započítala do příjmů. Ministerstvo v citlivostní analýze uvádí vlivy, které mohou saldo zlepšit o 12,3 miliardy a zhoršit o 11,0, a uzavírá, že rizika jsou „vychýlená směrem k přebytku“; položky ale nejsou nezávislé a nelze je prostě sečíst.
| Varianta | Navýšení platby státu | Příjmy 2027 | Výdaje 2027 | Saldo | Co to znamená při 2,8 mld v základních fondech |
|---|---|---|---|---|---|
| Jen nařízení vlády (tisk 235 neprojde) | +2,4 mld | 584,5 | 603,1 | −18,6 mld | schodek nad úrovní roku 2026 bez rezerv; dohody i vyhláška bez krytí |
| Vyhláška: 13 mld mimořádně | +13 mld | 595,1 | 603,1 | −8,0 mld | vyhláška „vyrovnaná“ jen ve vlastním rámci; v rámci tisku 235 chybí osm |
| Rozpočet: 18 mld | +18 mld | 600,1 | 603,1 | −3,0 mld | schodek zhruba ve výši zůstatku fondů; nula prostoru na centrové léky navíc |
| Tisk 235 beze změn: 21 mld | +21 mld | 603,1 | 603,1 | 0,0 mld | vyrovnáno na koruny; jakýkoli výpadek na příjmech nebo výdajích jde do závazků po splatnosti |
Zdroj a metoda: příjmy bez valorizace 582,1 mld a výdaje 603,1 mld jsou údaje důvodové zprávy sněmovního tisku 235 (dubnová predikce MF, odhad MZ); navýšení podle nařízení vlády (2,4 mld), odůvodnění úhradové vyhlášky (13 mld), ČTK 2. 9. 2026 (18 mld) a tisku 235 (21 mld). Saldo = 582,1 + navýšení − 603,1; jde o aritmetiku redakce, ne o predikci. Dubnová predikce MF uváděla s řádnou valorizací 585,3 mld (o 0,8 mld víc než 582,1 + 2,4) — rozdíl je dán jiným datem odhadu; použili jsme číslo nařízení. Zůstatek 2,8 mld je plán pojišťoven k 31. 12. 2026 citovaný v témže dokumentu.
Pojišťovny čtou tatáž čísla a reagují tak, jak reagují instituce bez rezerv: začínají mluvit o výdajích. „Příjmy jsou navíc jen jedna část celé rovnice,“ řekl Zdravotnickému deníku František Tlapák z Oborové zdravotní pojišťovny a žádá, aby úhrady pro rok 2027 „respektovaly disponibilní příjmy“. Ivo Čelechovský z RBP připomněl, že zaměstnanecké pojišťovny „už několik let volají po vyrovnaném hospodaření“, Petr Kvapil ze Zaměstnanecké pojišťovny Škoda, že „výdajová stránka systému“ musí respektovat příjmovou, a Lucie Krausová z pojišťovny ministerstva vnitra, že „rozhodující bude až finální znění vyhlášky“. Svaz zdravotních pojišťoven 2. září napsal, že letos péči uhradí, ale „bez systémových změn se finanční problémy budou vracet“; jeho prezident Martin Balada podle ČTK dodal: „Mimořádná opatření nám pomohla překlenout letošní rok.“ Ředitel VZP Ivan Duškov to v červnu formuloval bez obalu: vláda podle něj systému „koupila rok“ na změny, které najdou úspory uvnitř.
Dohody, které platí při 21 miliardách
Do toho vstupuje dohodovací řízení. Skončilo 18. června dohodou ve dvanácti z patnácti segmentů, což ministerstvo slavilo jako rekord, a v tiskové zprávě přiznalo podmínku: účastníci původně chtěli navýšení platby státu o 25 miliard, tu podmínku vypustili a dohody „zůstávají platné i při aktuálně schváleném navýšení této platby o 21 miliard korun“. Tři nedohodnuté segmenty, akutní a následná lůžková péče a ambulantní specialisté, drží většinu nákladů a jejich úhrady stanovila vyhláška sama: nemocnicím roste centrální sazba o 2,4 %, zatímco jejich technická sazba o 8,3 %, a poměr obou klesl na 88,4 %, což odůvodnění samo čte tak, že „růst nákladů nemocnic vysoce převyšuje růst úhrad“. Úhradová vyhláška je ze zákona nástroj, který dohody přebírá; když se příjmy nesejdou, nemá jak dohodnuté procentní růsty vzít zpět. Zbývají dvě cesty, a obě už jsou v dokumentech vidět: seškrtat nedohodnuté segmenty, tedy nemocnice, které už teď dostávají méně, než je stojí péče, nebo nechat pojišťovny hospodařit se schodkem, na který nemají rezervy. Druhou cestu popisují jejich vlastní plány: závazky po lhůtě splatnosti, snížené zálohy, a 7,5 miliardy „dorovnání“ zálohových plateb, se kterými počítá důvodová zpráva tisku 235 na rok 2027, jsou vlastně dluh roku 2026 přenesený do roku 2027.
Právě tady se sbíhá otázka, kterou si klade vlastník tohoto portálu a kterou si kladou pojišťovny: pokryjí peníze dohody a vyhlášku? Odpověď z dokumentů zní, že jen v jedné ze čtyř variant, a to v té, kterou zatím Sněmovna nepřijala. Vyhláška je vyrovnaná při 13 miliardách mimořádné valorizace a 3 miliardách za počet pojištěnců; dohody byly uzavřeny při příslibu 21; rozpočet dává 18; zákon, který platí, dává 2,4. Každé z těch čísel je menší než to předchozí, kromě jediného, a to jediné je zatím ve druhém čtení.
Rok 2028: nula ze zákona
Tisk 235 má ještě jednu vrstvu, o které se v debatě o 2027 mluví málo. Změnou roku v § 3c odst. 2 z 2024 na 2029 nejen stanoví základ pro rok 2027 napřímo, ale vypíná automatickou valorizaci i pro rok 2028: platba 2 479 Kč zůstane dva roky stejná a mechanismus, který měl podle důvodové zprávy zajistit „předvídatelné, na politickém rozhodnutí nezávislé každoroční navýšení“, se vrátí až pro rok 2029. Ministr Vojtěch to řekl otevřeně už v červnu: „Je v plánu, že se valorizovat mezi lety 2027 a 2028 nebude,“ s tím, že úspory „budeme hledat, je to jasný úkol“. Výdaje přitom podle téže důvodové zprávy rostou mezi roky 2026 a 2027 o 35,3 miliardy před úsporami a podíl platby státu na nich klesl za pět let o 2,4 procentního bodu. Pojistné zaměstnanců a firem poroste se mzdami; platba státu, která tvoří 28 % příjmů systému, v roce 2028 podle návrhu zákona neporoste vůbec. Kolik bude v roce 2028 chybět, žádný z dokumentů nepočítá a tento text to nedělá; mechanismus je ale napsaný tak, že rok 2028 začne bez valorizace, bez rezerv a s dohodovacím řízením, které bude znovu podmiňovat dohody penězi státu.
-
Vláda: usnesení č. 358 a tisk 235
Mimořádné posílení systému o 24 miliard (21 platba státu, 3 úspory pojišťoven); základ 18 362 Kč, valorizace znovu až od roku 2029. Návrh podán Sněmovně 23. 6.
-
Dohodovací řízení: dohoda ve 12 z 15 segmentů
Podmínka 25 miliard vypuštěna; dohody „zůstávají platné i při aktuálně schváleném navýšení této platby o 21 miliard korun“.
-
Sněmovna: první čtení a výbor
Sněmovna odmítá schválit tisk 235 rovnou v prvním čtení; Výbor pro zdravotnictví ho 4. září doporučuje bez pozměňovacích návrhů (tisk 235/1).
-
Nařízení vlády v připomínkách
Ministerstvo financí předkládá řádnou valorizaci o 1,5 %; Národní rozpočtová rada se ptá, se kterou variantou vláda počítá; odbory žádají 24 miliard. Šest připomínek, bez rozporu.
-
Rozpočet 18, vyhláška 13
Ve Sněmovně se objevuje rozdíl mezi rozpočtem (18 mld) a zákonem (21 mld); odůvodnění úhradové vyhlášky počítá s 13 mld mimořádně „vlivem dodatečných jednání“ a bilancí +0,2 mld.
-
Vláda: rozpočet 2027 a nařízení o 33 korunách
Schválen státní rozpočet se schodkem 386 miliard a příjmy veřejného zdravotního pojištění vyššími o 50 miliard na 605 miliard; na programu i nařízení o vyměřovacím základu 16 450 Kč.
-
Druhé čtení tisku 235; konec připomínek k vyhlášce; lhůta pro nařízení
31. schůze Sněmovny má tisk 235 jako čtvrtý bod druhých čtení; připomínky k vyhlášce končí 23. září; nařízení musí být vydáno do 30. září.
-
Vyhláška ve Sbírce, třetí čtení, Senát, pojistné plány 2027
Úhradová vyhláška má vyjít do konce října; tisk 235 musí projít třetím čtením, Senátem a prezidentem do konce roku, jinak platí nařízení; pojišťovny sestaví plány na rok 2027 podle toho, co bude platit.
-
Platba 2 479, nebo 2 221 Kč; rok 2028 bez valorizace
Pokud tisk 235 projde, platí 2 479 Kč v letech 2027 i 2028 a valorizační vzorec se vrátí až pro rok 2029; pokud ne, platí 2 221 Kč a bilance 2027 začíná se schodkem přes 18 miliard.
Zdroj: psp.cz — historie sněmovního tisku 235 a pozvánka na 31. schůzi (ke dni 21. 9. 2026); VeKLEP KORNDWFEFC5X (předkládací zpráva, vypořádání připomínek 4. 9. 2026); MZ, tisková zpráva 18. 6. 2026; ČTK 2. 9. 2026; VeKLEP ALBSDXRFYLM6 (úhradová vyhláška, připomínky do 23. 9.); MF, tisková zpráva 21. 9. 2026. Výsledek jednání vlády k bodu 691/26 nebyl v době psaní zveřejněn.
Co sledovat
Tři data rozhodnou, které ze čtyř čísel bude platit. Dvacátého druhého září Sněmovna ve druhém čtení buď nechá 18 362 Kč beze změny, nebo přijde pozměňovací návrh, který částku srazí směrem k 13 miliardám z vyhlášky nebo 18 z rozpočtu; odůvodnění vyhlášky mluví o „dodatečných jednáních“, ve výboru ale žádný pozměňovací návrh nepadl. Třicátého září musí vláda vydat nařízení o 16 450 Kč, a to bude jediné platné číslo až do chvíle, kdy Sbírka zákonů zveřejní novelu. A do konce října má vyjít úhradová vyhláška, která dnes stojí na 13 miliardách, tedy na částce, kterou neobsahuje ani zákon, ani rozpočet. Programové prohlášení vlády slibuje vyrovnané hospodaření pojišťoven a přednost dohod, což v Barometru politických prohlášení sledujeme; letošní podzim je první, kdy se oba sliby potkají s rozpočtem, který byl schválen dřív než zákon, na němž stojí. Kdo chce vědět, jestli Česko míří do deficitního hospodaření, nemusí čekat na rok 2027: stačí sledovat, zda číslo, které nakonec projde Sněmovnou, bude to, na které je napsaná vyhláška, nebo to, na které byly uzavřeny dohody, nebo žádné z nich.