Karcinom prostaty patří k nejčastějším malignitám mužů v EU. Kolik případů v Česku ročně přibude, ale dnes nejde říct jedním číslem. Národní onkologický registr za rok 2018 evidoval 7 938 nových případů a 1 372 úmrtí; ÚZIS na podzim 2023, tedy těsně před startem programu, mluvil o „okolo 8 000" nově nemocných a „přibližně 1 400" úmrtích ročně. Ministerstvo zdravotnictví ale v tiskové zprávě z 1. září 2026 uvádí „více než 10 000 mužů" ročně a „téměř 1 500 úmrtí" — bez uvedení roku, ke kterému se hodnoty vztahují, a bez odkazu na podklad. Část rozdílu jde na vrub prostému plynutí času: incidence dlouhodobě roste a proti stavu před dvěma dekádami je zhruba trojnásobná. Část je očekávaný mechanický efekt screeningu — program, který plošně testuje dosud netestované muže, zvedne počet zachycených nádorů dřív, než se cokoli projeví na úmrtnosti. Kolik připadá na co, z veřejně dostupných podkladů dnes určit nelze: otevřená data NOR sahají zatím do roku 2024 a ministerstvo svou hodnotu nedatuje. Nezměněné zůstává, že zhruba třetina záchytů přichází až v lokálně pokročilém či metastatickém stadiu, kdy jsou léčebné možnosti omezené. Paradox: PSA test si česká populace nechává dělat masově, ale živelně — bez pravidel, kdo, kdy a co má následovat. Přesně to měl změnit pilotní program spuštěný v lednu 2024 na základě doporučení Rady EU. Červencová studie v European Urology Open Science, pod kterou jsou podepsáni analytici Národního screeningového centra ÚZIS spolu s předními českými urology a radiologem, je jeho prvním populačním vyúčtováním — a první svého druhu ze střední Evropy vůbec.
Zdroj: Koudelková M, Hejcmanová K a kol. (NSC ÚZIS / IBA LF MU), Implementation and First Results of the Czech Nationwide Prostate Cancer Screening Pilot Program, Eur Urol Open Sci 2026;91:41–48 (publ. 25. 7. 2026). Data NRHZS + NOR, roky 2024–2025 předběžné. Plný text (open access) vytěžen a hodnoty replikovány 10. 8. 2026.
Jak český model funguje: žádný dopis, ale nabídka v ordinaci
Zahraniční screeningové programy typicky rozesílají zvací dopisy celým ročníkům mužů. Český pilot zvolil jinou cestu: mužům ve věku 50–69 let bez diagnózy karcinomu prostaty nabízí PSA test praktický lékař přímo při preventivní prohlídce — tedy ve chvíli, kdy muž už v ordinaci sedí a krev se mu stejně odebírá. Zapojit se může i urolog u pacientů, kteří k němu přišli s jinými obtížemi. V roce 2024 takto nábor provedlo 3 291 praktiků (97,1 % zařazených mužů) a 89 urologů. Výsledek: z mužů se známým rozhodnutím jich nabídku přijalo 99,0 %.
Následná cesta je přísně stratifikovaná podle hodnoty PSA — právě tím se organizovaný screening liší od živelného testování, kde po výsledku často nenásleduje nic, nebo naopak rovnou biopsie:
-
1. Nabídka a PSA test
Praktik (při preventivní prohlídce) nebo urolog nabídne test; po ústním souhlasu odběr PSA.
-
2. Riziková stratifikace
PSA < 1,0 µg/l → další test za 4 roky. PSA 1,0–2,99 → za 2 roky. PSA ≥ 3,0 → odeslání k certifikovanému urologovi.
-
3. Certifikovaný urolog
Posouzení, zda je indikována MRI. Právě tady kaskáda nejvíc prosakuje — do 6 měsíců dorazí jen 67,2 % mužů.
-
4. Biparametrická MRI (PI-RADS)
V certifikovaném centru dle Věstníku MZ 15/2023. PI-RADS 1–2 → PSA za rok; PI-RADS 3 → doplňující MRI či PSA za 6 měsíců; PI-RADS 4–5 → biopsie.
-
5. Fúzní biopsie a multidisciplinární tým
Cílená (fúzní) biopsie v certifikovaném centru; při nálezu karcinomu předání multidisciplinárnímu týmu, přednostně v certifikovaném onko-urologickém centru.
MRI před biopsií chrání před zbytečnými vpichy
Zdroj: tamtéž, sekce Patients and methods (algoritmus programu); podmínky akreditace pracovišť pro MRI prostaty stanovil Věstník MZ ČR 15/2023 (20. 11. 2023).
Rok jedna v číslech: víc než polovina mužů s čerstvým testem
Nejsilnější populační výsledek prvního roku je skok v pokrytí. Na konci roku 2024 mělo 53,3 % mužů ve věku 50–69 let bez diagnózy karcinomu prostaty za sebou PSA test v posledních dvou letech; o rok dřív to bylo 47,4 %. Meziroční nárůst 5,9 procentního bodu je téměř osminásobkem dosavadního tempa — v letech 2011 až 2023 rostlo pokrytí průměrně o 0,77 bodu ročně (lineární regrese předimplementačního období, p < 0,001 pro sekulární trend). Formální test, že rok 2024 z trendu vybočil, studie nepublikuje — pozorovaný skok srovnává s průměrným tempem předchozích let a připisuje ho především startu organizovaného programu. Největší nárůst zaznamenali nejmladší muži 50–54 let: z 37,7 na 44,6 procenta. Právě u nich přitom byla polovina testů úplně první v životě — při zařazení mělo dřívější PSA test v registru jen 49 % z nich (napříč všemi věky 65,6 %).
Z hlediska nálezů dopadl první rok podle očekávání. PSA pod 1,0 µg/l — tedy pásmo s odkladem dalšího testu o čtyři roky — mělo 56,5 % zařazených (82 613 mužů); u padesátníků 66,5 %, u mužů 65–69 let už jen 44,4 %. Zvýšené PSA ≥ 3,0 µg/l mělo 8,8 % mužů (12 874), s rozpětím od 4,0 % u nejmladších po 15,7 % u nejstarších — což odpovídá zahraničním programům (Göteborg-2: 6,7 % u mužů 50–60 let; STHLM3-MRI: 12 % u 50–74 let; Litva: 11 %).
Co se dělo s muži se zvýšeným PSA dál, studie sledovala u kohorty z prvního pololetí 2024 — a tady se ukazuje, kde kaskáda drží a kde prosakuje:
| Krok kaskády | Mužů | Podíl z N | Sledovací okno |
|---|---|---|---|
| Zvýšené PSA ≥ 3,0 µg/l (vstup kohorty) | 6 595 | 100 % | leden–červen 2024 |
| Urologické vyšetření | 4 431 | 67,2 % | do 6 měsíců |
| Magnetická rezonance prostaty | 1 270 | 19,3 % | do 9 měsíců |
| Biopsie prostaty | 1 104 | 16,7 % | do 9 měsíců |
| Zachycený karcinom prostaty (předběžně) | 700 | 10,6 % | do 1 roku (NOR) |
Zdroj: tamtéž, sekce Results. Podíl na urologii klesá s věkem (69,9 % nejmladší → 64,8 % nejstarší skupina); záchyt karcinomu s věkem roste (8,4 % → 11,6 %). Ne každý muž po urologickém posouzení MRI či biopsii potřebuje — nižší podíly v dalších krocích jsou zčásti dané algoritmem, zčásti krátkým sledovacím oknem. Onkologická data předběžná.
Rok dva: 310 tisíc oslovených a první celkový počet záchytů
Recenzovaná studie končí u dat za rok 2024. Ministerstvo zdravotnictví k jejímu vydání 1. září 2026 zveřejnilo tiskovou zprávu, ve které program bilancuje za celé první dva roky — a uvádí čísla, která v odborném textu nejsou. Za dva roky bylo podle ní osloveno „více než 310 tisíc mužů", u více než 307 tisíc je známa hodnota PSA a zvýšenou hodnotu má 8,7 % z nich, tedy přes 26,5 tisíce mužů. Podíl zvýšených PSA se tak proti prvnímu roku (8,8 %) prakticky nezměnil — u programu, který postupně nabírá dosud netestované muže, to není samozřejmost, ale ani překvapení: rozložení PSA v cílové populaci je stabilní.
Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR, tisková zpráva „Česko patří mezi evropské průkopníky screeningu rakoviny prostaty" (1. 9. 2026), citováno 3. 9. 2026. Jde o průběžné, nerecenzované údaje programu; ministerstvo u nich neuvádí datum uzávěrky dat ani rozpad podle stadií. Monitorovací portál Národního screeningového centra ÚZIS byl v době redakční kontroly nedostupný, hodnoty proto nešlo ověřit proti druhému zdroji.
Dvě čísla si zaslouží zvláštní pozornost. První je pokrytí — podíl mužů 50–69 let s PSA testem za poslední dva roky. Podle ministerstva se před startem programu pohybovalo na úrovni 45–47 % a „v roce 2025 již přesáhlo hodnotu 57,0 %". Proti 53,3 % za rok 2024 z recenzované studie je to další posun o zhruba čtyři body, proti předprogramové úrovni zhruba deset. Platí u něj ale všechny výhrady z prvního roku — měří jakýkoli PSA test za poslední dva roky, tedy i ten mimo program, a podíl samotného pilotu z něj registry oddělit neumějí. Vyšší pokrytí navíc není samo o sobě cílem: smyslem programu je testování usměrnit, ne rozšířit.
Druhé je 2 079 zachycených karcinomů. Je to první veřejně uvedený souhrn za celé dva roky — studie znala jen 700 případů z kohorty prvního pololetí 2024. Samotný počet ale neříká, jestli program funguje. O tom rozhoduje, v jakém stadiu se nádory zachytily, kolik z nich by bez screeningu muže nikdy neohrozilo a co to udělá s úmrtností za deset a víc let. Ani jeden z těchto rozpadů ministerstvo neuvádí a v recenzované podobě zatím neexistuje.
Za zaznamenání stojí ještě jeden údaj: ochotu oslovených mužů k účasti ministerstvo po dvou letech vyčísluje na 99,1 % — prakticky totožně s 99,0 % z prvního roku, byť jmenovatel tisková zpráva neupřesňuje. Nábor přes preventivní prohlídku tedy neztrácí dech. Jestli se zlepšilo dotažení mužů se zvýšeným PSA ke specialistovi — největší slabina prvního roku — ale z dvouleté bilance vyčíst nelze: ministerstvo k této části kaskády žádné číslo neuvádí a novější údaj než 67,2 % za kohortu ledna–června 2024 veřejně není.
Adherence k moderní diagnostice: MRI před biopsií roste
Druhý systémový efekt programu je méně viditelný, ale pro pacienty zásadní: roste podíl mužů, kteří dostanou magnetickou rezonanci před biopsií, jak doporučují evropské guidelines. MRI umí odlišit podezřelou lézi od neškodného nálezu — muži s negativní MRI se mohou vpichům vyhnout a biopsie se cílí tam, kde má smysl. V prvním pololetí 2023, před startem programu, předcházela MRI biopsii u 28,0 % testovaných mužů; v prvním pololetí 2024 už u 38,3 % (+10,3 procentního bodu, 95% interval spolehlivosti 8,3–12,2). Podíl MRI až po biopsii — tedy „pozdě" — současně mírně klesl. Studie korektně dodává, že příspěvek obecného klinického trendu nelze vyloučit; časově ale nárůst přesně sedí na start programu.
Mezinárodní srovnání: extrémní účast, podprůměrné dotažení
V mezinárodním kontextu český model vyniká náborem — a zaostává v dotahování. Účast 99,0 % mezi oslovenými nemá v Evropě obdoby, je ale potřeba ji číst s výhradou metodiky: česká čísla počítají muže, kterým test osobně nabídl lékař v ordinaci, zatímco švédské a finské programy zvou dopisem celé ročníky — včetně mužů, kteří na žádnou prohlídku nechodí. Zvací dopisy dosahují účasti 35–59 %, ale osloví i ty, na které český model zatím nedosáhne.
Zdroj: tamtéž, sekce Discussion. Methodology caveat: česká hodnota měří přijetí osobní nabídky při návštěvě zdravotnictví (muži se známým výsledkem), skandinávská čísla odpověď na centrálně rozeslané dopisy celým ročníkům — jde o odlišné jmenovatele, sloupce proto neříkají, že je jeden program „lepší". Švédská OPT zvýšila podíl testovaných 50letých ze 14 % na 35 %.
Obrácený obraz nabízí krok, který o výsledku screeningu rozhoduje: cesta muže se zvýšeným PSA k urologovi. Ve čtyřech švédských OPT regionech se srovnatelnou diagnostickou kaskádou dorazí k urologickému posouzení 98 až 100 % mužů; v Česku 67,2 %. Studie jmenuje tři důvody. Certifikovaný urolog může být od bydliště daleko. Výkonové kódy programu nebyly urologům — na rozdíl od praktiků — automaticky zasmluvněny; každá ambulance musela žádat individuálně s dokladem certifikace, což zapojování zdrželo (do náboru prvního roku se zapojilo jen 89 urologů proti 3 291 praktikům). A především: program nemá koordinátory, kteří by muže aktivně provázeli — po pozitivním testu záleží na jeho vlastní motivaci objednat se. České číslo může být podhodnocené (šestiměsíční okno je krátké a čekací doby delší), propast k Švédsku to ale nevysvětlí.
Pátý screening v rodině — a poučení pro ostatní
Prostata je pátým organizovaným programem časného záchytu v Česku, vedle mamografického (pokrytí 54,5 % žen 50–69), cervikálního (65,7 %), kolorektálního (31,1 %) a plicního pilotu (2,7 % cílové rizikové populace za první tři roky). Srovnávat čísla mezi programy je třeba opatrně — prostatický indikátor měří jakýkoli PSA test za dva roky, ne účast v organizovaném programu. Přesto je kontrast poučný — čitelný ovšem na počtech zařazených, ne na pokrytí: prostatický pilot, postavený na osobní nabídce při preventivní prohlídce, zařadil za první rok 150 498 mužů z cílové populace zhruba 1,4 milionu; plicní pilot, kde vstup závisí na iniciativě pacienta bez adresného oslovení, vykázal za první tři roky 13 274 vstupních vyšetření z cílové populace odhadované na půl milionu. Celkové pokrytí PSA testováním přes 50 % ale samotnému programu připsat nelze — zahrnuje i oportunní testy a podíl pilotu z něj registry neumějí oddělit. Otázka navíc zůstává, co s muži, kteří na preventivní prohlídky nechodí. A těch není málo: plný průchod cílovou populací 1,4 milionu mužů potrvá při dvouletém cyklu prohlídek minimálně dva roky, reálně déle.
Co s tím
První rok pilotu prokázal, co prokázat měl: organizovaný screening prostaty je v českém systému proveditelný, nábor přes preventivní prohlídky funguje mimořádně dobře a diagnostická praxe se posouvá k doporučené cestě s MRI před biopsií. Průběžná dvouletá bilance ministerstva na tom nic nemění — jen k tomu přidává první souhrnný počet záchytů. Priority pro další roky pojmenovává sama studie. Za prvé dotáhnout centrální rezervační systém (je ve vývoji), který muže se zvýšeným PSA objedná k certifikovanému urologovi rovnou z ordinace praktika — místo spoléhání na to, že se objedná sám. Za druhé zasmluvnit výkonové kódy urologům plošně, aby certifikovaná ambulance nemusela o zapojení individuálně žádat. Za třetí zvážit koordinátory po vzoru švédských OPT, kteří aktivně provázejí účastníky kaskádou — rozdíl 67 vs. 98–100 % v dotažení k urologovi je největší jednotlivá rezerva programu. A za čtvrté vyhodnotit, zda program skutečně tlumí oportunní testování mimo pravidla — to je jeho deklarovaný smysl a zatím ho data neumějí potvrdit. Z diagnostických výstupů zveřejnilo ministerstvo zatím jediné číslo — 2 079 zachycených karcinomů za dva roky. To podstatnější, tedy rozpad podle stadií a srovnání se stavem před programem, přijde až s další vlnou vyhodnocení, kdy data onkologického registru projdou validací. Teprve podle nich půjde říct, jestli program nachází nádory dřív, nebo jich jen nachází víc.