České veřejné zdravotní pojištění se dnes každý rok rozhoduje v jednom kole: pojišťovny a poskytovatelé se do konce června dohodnou, nebo nedohodnou, na úhradách pro příští rok, a ministerstvo pak vydá vyhlášku, kterou může dohodu převzít, ale také přepsat. Reforma, kterou ministerstvo zdravotnictví představilo 22. září, chce tenhle rytmus změnit: víceleté dohody, které vedle peněz řeší i síť a personál, vyhlášku jen jako jejich publikaci, menší a volené orgány pojišťoven, společné analytické centrum a přímou odměnu lidem, kteří chodí na prevenci. Zatím jde o prezentaci, dvoustránkový leták a tiskovou zprávu. Paragrafové znění veřejně k dispozici není. Porovnali jsme je s platnými zákony, s daty portálu a u odměny za prevenci s recenzovanou literaturou.
Zdroj: MZ ČR, tisková zpráva, handout a prezentace „Systémové legislativní návrhy MZd 2026“ (22. 9. 2026, staženo 23. 9. 2026); zákony č. 551/1991 Sb. a 280/1992 Sb. v aktuálním znění (zakonyprolidi.cz, 23. 9. 2026).
Co ministerstvo představilo a čím to zatím právně je
Podle handoutu jde o „návrh zásadní novelizace předpisů v oblasti zdravotního pojištění“, který mění čtyři zákony: o veřejném zdravotním pojištění (48/1997 Sb.), o resortních a zaměstnaneckých pojišťovnách (280/1992 Sb.), o Všeobecné zdravotní pojišťovně (551/1991 Sb.) a o zdravotních službách (372/2011 Sb.). Harmonogram má tři kroky: v roce 2026 legislativní příprava první sady změn, v roce 2027 projednání v Parlamentu, v roce 2028 účinnost. Souběžně má běžet „analytická příprava další sady změn“, jejíž obsah dokumenty nepopisují.
Procesně je návrh na samém začátku. Prezentace náměstka Ladislava Švece uvádí u novely zákona 48/1997 Sb. „vnitřní fakultativní připomínkové řízení – září 2026“, tedy kolo uvnitř ministerstva. V systému VeKLEP, kde se zveřejňují materiály v meziresortním připomínkovém řízení, k 23. září žádný záznam není. Bez paragrafového znění a důvodové zprávy s hodnocením dopadů (RIA) nelze ověřit, jak přesně budou jednotlivé instituty napsány. Všechno, co níže popisujeme jako obsah reformy, je proto obsah prezentace, ne zákona.
Součástí balíku jsou i menší změny: samostatná novela přesouvá řízení o vstupu zdravotnických prostředků do úhrad a o kategorizaci z VZP na SÚKL, zákon o zdravotních službách má zavést mobilního poskytovatele a léky na vzácná onemocnění i sezónní vakcíny mají dostat rychlejší cestu do úhrad. Jádro ale tvoří čtyři pilíře.
-
Programové prohlášení vlády
Závazek vrátit dohodovacímu řízení základní principy a zavést finanční bonusy za preventivní prohlídky.
-
Prezentace a vnitřní připomínkové řízení
Představení 22. září; paragrafové znění neveřejné, ve VeKLEP k 23. září bez záznamu.
Teď -
Projednání první sady změn v Parlamentu
Předtím musí návrh projít meziresortním připomínkovým řízením a vládou; termíny MZ neuvádí.
-
Účinnost první sady změn
Souběžně analytická příprava další sady změn, jejíž obsah dokumenty nepopisují.
Zdroj: Programové prohlášení vlády (5. 1. 2026, kap. 11); MZ ČR, handout a prezentace (22. 9. 2026, slidy 6–7); VeKLEP, dotaz přes Hlídač státu 23. 9. 2026.
Čtyři pilíře: co se proti dnešku mění
Dohodovací řízení. Dnes podle § 17 odst. 5 zákona 48/1997 Sb. dohodují zástupci pojišťoven a poskytovatelů hodnotu bodu, úhrady a regulace „vždy na následující kalendářní rok“. Ministerstvo dohodu posoudí z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem a vydá ji jako vyhlášku. Nedojde-li k dohodě do 30. června, nebo shledá-li ministerstvo, že dohoda veřejnému zájmu neodpovídá, stanoví úhrady samo vyhláškou do 31. října. Pro rok 2027 se partneři dohodli ve 12 z 15 segmentů a návrh úhradové vyhlášky rozděluje 604,8 miliardy korun. Reforma podle prezentace mění tři věci. Vyhláška má být „publikace dohod, ne rozhodnutí ministra“. Dohody mají být víceleté a vedle úhrad mají řešit strukturu sítě a personál „v jednom stálém celoročním rámci“. A při nedohodě má nastoupit rozhodčí řízení se „zúženým koridorem úhrad“. Ministerstvo si ponechává roli koordinátora, který „stanoví priority a doporučuje koridory úhrad“. Náměstek Švec to v tiskové zprávě shrnul: „Dnes se při dohodování v podstatě řeší pouze úhrady na následující rok. Nově chceme umožnit víceleté dohody, ale i odměňování za výsledek a lepší řízení péče.“ Pilot nového dohodovacího řízení včetně jednacího řádu podle slidu 8 „již probíhá“.
Orgány pojišťoven. Správní radu VZP dnes podle § 20 odst. 2 zákona 551/1991 Sb. tvoří 10 členů jmenovaných vládou a 20 členů volených Poslaneckou sněmovnou podle poměrného zastoupení stran, dozorčí radu 13 členů. U zaměstnaneckých pojišťoven má správní rada podle § 10a odst. 1 zákona 280/1992 Sb. 15 členů: 5 jmenuje vláda a 10 volí plátci pojistného, polovinu zaměstnavatelé a OSVČ, polovinu zaměstnanci. Reforma má sjednotit pravidla pro všechny pojišťovny, zmenšit správní rady na 9 členů, zavést elektronické volby zástupců pojištěnců a zaměstnavatelů, omezit účast vedoucích zaměstnanců poskytovatelů a doplnit hmotnou odpovědnost členů. Zástupci Parlamentu mají zasedat v dozorčích radách (dnes je Sněmovna volí jen do dozorčí rady VZP). Kolik z devíti míst připadne státu a kolik voleným zástupcům, prezentace neuvádí. Pro VZP by šlo o zásadní změnu: ze správní rady, kde dvě třetiny křesel obsazuje Sněmovna, by se stal orgán s volenými zástupci plátců, jaký zaměstnanecké pojišťovny mají už dnes.
Kancelář zdravotního pojištění. Handout mluví o „zákonném zakotvení existující organizace“. Kancelář má vyvíjet a zveřejňovat indikátory kvality a podklady pro dohodování, zajišťovat společnou revizní činnost pojišťoven, společné nákupy a vedení centrálního registru pojištěnců. Sama správa systému je přitom levná. Podle Eurostatu jde v Česku na správu a řízení zdravotnictví 1,91 % běžných výdajů proti 3,56 % v EU, jak jsme rozebrali v textu o nejlacinějším řízení v pojišťovenské Evropě.
Odměna za prevenci. Lidé ve věku 45 až 75 let, kteří absolvují preventivní prohlídku a „stanovené screeningy“, mají dostat nárokovou odměnu 500 až 1 500 Kč. Pojišťovna ji vyplatí automaticky a bezhotovostně, konkrétní výši určí sama a odměna má podle tiskové zprávy fungovat „vedle stávajících preventivních benefitů pojišťoven“. Které screeningy do podmínky patří, dokumenty nerozvádějí. Hrazenou všeobecnou prohlídku dnes zákon dospělým umožňuje „jedenkrát za dva roky“ (§ 29 odst. 1 písm. c) zákona 48/1997 Sb.), vyhláška 70/2012 Sb. upřesňuje „zpravidla po uplynutí 23 měsíců“. Podstatné je, co reforma nedělá. Nejde o slevu na pojistném ani o jeho diferenciaci podle chování, kterou navrhovala hospodářská strategie PEER (Pirátské expertní ekonomické rady) a kterou jsme v textu o bonusu za zdraví odmítli jako právně i empiricky vadnou. Jde o přímou platbu za účast, vázanou na hrazené preventivní služby, tedy blíž variantě, kterou jsme tehdy popsali jako schůdnou.
| Pilíř | Dnes (platné znění) | Reforma (podle prezentace MZ) | Co zatím chybí |
|---|---|---|---|
| Dohodovací řízení | dohoda na následující rok; při nedohodě do 30. 6. nebo rozporu s veřejným zájmem vyhláška do 31. 10. (§ 17 odst. 5 z. 48/1997 Sb.) | víceleté dohody o úhradách, síti a personálu; vyhláška jen publikuje dohody; rozhodčí řízení se zúženým koridorem | kdo rozhoduje v rozhodčím řízení, jak široký je koridor |
| Orgány pojišťoven | VZP: správní rada 30 (10 vláda + 20 Sněmovna), dozorčí 13; zaměstnanecké: správní rada 15 (5 vláda + 10 volených plátci) | správní rada 9 u všech; elektronické volby; hmotná odpovědnost; poslanci v dozorčích radách | složení devíti míst mezi stát a volené zástupce |
| Kancelář ZP | existující organizace bez zvláštního zákonného zakotvení (handout MZ) | indikátory kvality, společná revize, nákupy, centrální registr pojištěnců | financování a přístup veřejnosti k indikátorům |
| Odměna za prevenci | prohlídka u praktika hrazena jednou za dva roky (§ 29 z. 48/1997 Sb., vyhl. 70/2012 Sb.); benefity pojišťoven z fondů prevence | nárok 500–1 500 Kč pro 45–75 let za prohlídku a screeningy; výši určí pojišťovna | seznam screeningů, periodicita výplaty, zdroj peněz |
Zdroj: zákony č. 48/1997 Sb. (verze 92), 551/1991 Sb. (verze 34), 280/1992 Sb. (verze 37) a vyhláška č. 70/2012 Sb. (verze 5) na zakonyprolidi.cz, staženo 23. 9. 2026; MZ ČR, handout a prezentace z 22. 9. 2026 (slidy 6–12).
Čísla ministerstva proti datům
Slide „Proč?“ zdůvodňuje reformu sadou čísel, u nichž prezentace zdroj neuvádí. Ověřili jsme ta, u kterých to jde. Lůžek má Česko podle ministerstva 6,4 na 1 000 obyvatel, „o 25 % více než v EU“. Eurostat pro rok 2024 uvádí 639,48 lůžek na 100 000 obyvatel proti 507,35 v EU27, tedy o 26 % více (výpočet redakce), v roce 2023 o 25,5 %. Číslo sedí, jen je potřeba vědět, co počítá: všechna nemocniční lůžka včetně psychiatrických a dlouhodobých. Ze sousedů má víc lůžek jen Německo (7,6 na 1 000) a Rakousko (6,6), Polsko má 6,3 a Slovensko 5,6. U akutních lůžek, které sleduje náš indikátor, je rozdíl menší: 4 na 1 000 obyvatel (2023) proti průměru OECD 3,5, tedy asi o 14 % více (výpočet redakce).
Zdroj: Eurostat, hlth_rs_bds1 (Available beds in hospitals, HBEDT, TOTAL, na 100 000 obyvatel; aktualizace 13. 7. 2026, staženo 23. 9. 2026). Přepočet na 1 000 obyvatel dělením stem, zaokrouhleno na desetiny.
Demografie sedí přesně. Ministerstvo uvádí, že lidí nad 80 let přibude z 494 tisíc v roce 2024 na 824 tisíc v roce 2035 a lidí nad 85 let z 206 na 394 tisíc. Totéž dává Projekce obyvatelstva ČSÚ z roku 2023 ve střední variantě: 493 532 a 824 177, respektive 205 769 a 393 794. Nezávislá projekce Eurostatu EUROPOP2023 je střídmější: 759 229 lidí nad 80 let a 353 143 nad 85 let v roce 2035, tedy nárůst o 55 % místo 67 % (výpočet redakce). Směr je stejný, velikost se liší o desítky tisíc lidí. Jak s tím souvisí dlouhodobá péče, jsme rozebírali v textu Kdo se o nás postará v roce 2035.
Deficit 15 miliard v roce 2026 leží v rozpětí, které jsme dokumentovali dříve: pojistné plány počítají se saldem minus 14,9 miliardy, ministerstvo podle textu o strukturálním deficitu uvádělo 12,2 až 15,5 a Svaz zdravotních pojišťoven podle textu o platbě za státní pojištěnce až 22,8. Údaj 1,64 miliardy denně odpovídá řádově výdajům podle úhradové vyhlášky 2027 (604,8 miliardy děleno 365 je 1,66, výpočet redakce).
Dvě čísla ověřit nelze. „62 % obložnost akutních lůžek; průměr EU je 69 %“ nesouhlasí s daty ÚZIS, podle nichž měla v roce 2024 standardní akutní lůžka obložnost 56 % a intenzivní 62 % (viz text o prázdných lůžkách). A „+18 % hospitalizací chronických pacientů oproti EU“ nemá zdroj ani definici; nejbližší indikátor, odvratitelné hospitalizace, je v Česku 592 na 100 000 obyvatel (2022) proti průměru OECD 473, tedy o 25 % výš (výpočet redakce), jde ale o jiný ukazatel a jiný benchmark.
Co říká evidence o placení lidí za prevenci
Peněžní pobídky za screening patří k dobře zkoumaným nástrojům, téměř výhradně ale v USA. Metaanalýza Facciorusso et al. (2021), JAMA Network Open (doi), shrnula osm amerických randomizovaných studií se 110 644 účastníky. Přidání pobídky k zaslané pozvánce na kolorektální screening zvýšilo účast jen málo (poměr šancí 1,25; 95% interval 1,05–1,49), z odhadovaných 30 % na 33,5 %. Autoři hodnotí kvalitu důkazů jako nízkou a přínos se zmenšoval s rostoucím podílem lidí s nízkým příjmem.
Jednotlivé studie jsou nejednotné. V Texasu nabídka 5 nebo 10 dolarů chudým nepojištěným pacientům účast nezměnila: 36,9 % s pobídkou proti 36,2 % bez ní (Gupta et al. 2016, American Journal of Gastroenterology, doi). Ve Filadelfii žádná forma pobídky v hodnotě 10 dolarů nezvýšila vrácení testu na skryté krvácení (Mehta et al. 2019, JAMA Network Open, doi). Ve státě Washington pobídka zvedla vrácení stolicového testu o 7,7 procentního bodu, celkovou účast na screeningu ale významně ne; u pacientů s pojištěním Medicaid byl nárůst 37,7 bodu (Green et al. 2019, JAMA Network Open, doi).
Příznivější jsou širší přehledy. Giles et al. (2014), PLoS One (doi) našli v pěti studiích z vysokopříjmových zemí u účasti na očkování nebo screeningu relativní riziko 1,92 (1,46–2,53). Starší metaanalýza Stone et al. (2002), Annals of Internal Medicine (doi) ale ukázala, co funguje víc než peníze: organizační změny, tedy samostatné preventivní ambulance, plánované preventivní návštěvy a nelékařský personál pověřený prevencí (upravené poměry šancí 2,47 až 17,6), před pacientskými pobídkami (1,82 až 3,42) a připomínkami (1,74 až 2,75).
Pro Česko z toho plyne opatrný závěr. Pobídka může účast zvednout, ale spíš o jednotky procentních bodů než o desítky, a americké částky 5 až 10 dolarů nelze přímo srovnávat s českou odměnou vázanou na celý balík prohlídky a screeningů. Vláda si přitom v Barometru, kde sledujeme její sliby, nastavila měřítko sama: slib „zavedeme finanční bonusy pro občany, kteří se pravidelně účastní preventivních prohlídek“ měříme pokrytím preventivní prohlídkou u praktického lékaře, které bylo v roce 2023 52,6 %. Mamografický screening je na 54,5 % proti 65 % v EU, kolorektální na 31,1 % proti 38 %.
Co zůstává otevřené
Kdo odměnu zaplatí a za co. Odhad 550 až 1 650 milionů korun je přesně 1,1 milionu lidí krát 500, respektive 1 500 Kč (výpočet redakce). Počítá tedy jen s lidmi, kteří podmínky splňují už dnes. V základním odhadu tak celá částka jde lidem za chování, které by předvedli i bez odměny; ekonomové tomu říkají mrtvá váha. Každý nový účastník náklad zvyšuje, což ministerstvo přiznává: „cílem je ale zvýšení účasti…, tedy náklady mohou být vyšší“. Kdyby podmínky splnili všichni 4,42 milionu lidí ve věku 45 až 75 let, šlo by o 2,2 až 6,6 miliardy (výpočet redakce). Prezentace přitom neuvádí, z jakého fondu pojišťovny odměnu zaplatí, a poznámka „nejde o roční náklad, ale průběžný“ nechává otevřené, zda se vyplácí ročně, nebo jednou za dvouletý cyklus prohlídky. Tvrzení, že odměna „povede ve střednědobém horizontu k úsporám systému“, ministerstvo nevyčísluje.
Vyhláška jako publikace. Dnešní § 17 dává ministerstvu právo dohodu odmítnout pro rozpor s „veřejným zájmem“, tedy i s finančními možnostmi systému. Pokud má vyhláška dohody jen publikovat, musí zákon říct, kdo a jak zajistí, že součet dohod nepřekročí příjmy. Prezentace slibuje systém „bez plánování deficitního hospodaření“ a koridory úhrad od ministerstva, ale neříká, co se stane, když dohoda koridor překročí. Stejně otevřené je složení a pravomoc rozhodčího orgánu.
Soutěž mezi pojišťovnami. Slide 11 označuje sjednocení orgánů za „krok k vytvoření soutěžního prostředí“ a handout mluví o „předpokladech pro zavedení kompetitivního modelu“. To je samostatná a velká změna systému, o které dokumenty zatím víc neříkají.
Co s tím
Nejbližším měřitelným krokem je vstup návrhu do meziresortního připomínkového řízení. Teprve paragrafové znění ukáže, zda víceleté dohody a rozhodčí řízení mají jasná pravidla, kolik míst v devítičlenných radách zůstane státu a zda odměna za prevenci má určený zdroj a periodicitu. Rozhodující bude hodnocení dopadů: pokud RIA nevyčíslí úspory ani náklady při vyšší účasti, zůstane odměna politickým gestem. A harmonogram je těsný: aby zákon mohl platit od roku 2028, musí projít vládou a Parlamentem během roku 2027.
V Barometru vedeme slib o dohodovacím řízení jako „nemá měřitelný obsah“, protože vláda neřekla, co znamená, že role vyhlášky „bude postupně omezována“. Metodika počítá s tím, že slib přehodnotíme, až bude existovat konkrétní legislativní text. Tahle reforma je první kandidát. Pokud se z prezentace stane zákon, budeme sledovat podíl segmentů, pro které se úhrady rozhodnou dohodou, a odchylky vyhlášky od dohod. U odměny za prevenci bude jediným férovým měřítkem to, co si vláda sama vybrala: zda pokrytí preventivní prohlídkou po roce 2028 poroste nad dnešních 52,6 %. Předsedkyně Pacientské rady MZ Simona Zábranská k tomu v tiskové zprávě dodala podmínku, kterou nevyřeší žádná odměna: „aby prevence byla nejen podporovaná, ale také dobře dostupná a srozumitelná pro každého“.