Úmrtnost na rakovinu tlustého střeva klesla za čtvrt století o polovinu. Po pozitivním testu ale 42 % lidí do půl roku na kolonoskopii nedojde

Česko patřilo podle autorů nové studie po desetiletí k zemím s nejvyšší incidencí a úmrtností na kolorektální karcinom na světě. Národní program screeningu běží od roku 2000 a v září 2026 jeho výsledky poprvé za celé čtvrtstoletí shrnul tým kolem Štěpána Suchánka a Miroslava Zavorala z Ústřední vojenské nemocnice spolu s Národním screeningovým centrem ÚZIS. Bilance má dvě strany. Kolonoskopie se zlepšily a úmrtnost klesla o polovinu. Velká část lidí, pro které program existuje, ale do něj nedojde, nebo z něj vypadne v kroku, který rozhoduje nejvíc.

Co studie změřila

Autoři zpracovali data Národního screeningového centra a zdravotních pojišťoven o ukazatelích programu za roky 2006–2025, a to po kalendářních letech a po jednotlivých cestách programem. K nim přidali celostátní incidenci a úmrtnost na kolorektální karcinom od roku 1977 do roku 2024. Jde o retrospektivní populační analýzu: popisuje, jak se vyvíjel program a jak se ve stejné době vyvíjela nemoc v populaci.

Program prošel za čtvrt století několika proměnami. Začínal v roce 2000 guajakovým testem na okultní krvácení do stolice, v roce 2009 přibyla možnost jít rovnou na screeningovou kolonoskopii, do roku 2014 se dokončil přechod na imunochemický test (FIT) a od roku 2020 se používá jen jeho kvantitativní verze. Cílovou skupinou byli lidé od 50 let. Od roku 2026 je cílový věk nově 45 až 74 let.

Co se povedlo: lepší kolonoskopie a nižší úmrtnost

Mezi 653 825 preventivními kolonoskopiemi v letech 2006–2025 našli lékaři aspoň jeden adenom, tedy nezhoubný polyp, ze kterého se může nádor vyvinout, u 251 974 vyšetření. Karcinom včetně karcinomu in situ odhalili u 16 575 vyšetření. Odstranění adenomu je jádrem toho, proč má smysl screening kolorektálního karcinomu: nehledá jen nádory, ale i jejich předstupně.

Kvalita vyšetření v průběhu let rostla. Pozitivní prediktivní hodnota pro adenom, tedy podíl kolonoskopií po pozitivním testu stolice, při kterých se adenom skutečně najde, stoupla z 29,6 % na 48,3 %. Záchyt adenomů při screeningové kolonoskopii (ADR, základní měřítko kvality endoskopisty) vzrostl z 25,3 % na 32,6 %. Standard programu ve Věstníku MZ ČR (částka 22/2025) požaduje po screeningových pracovištích ADR nejméně 25 %. Podíl vyšetření, při kterých se najde karcinom, naopak klesl, a to z 6,3 % na 2,8 % po pozitivním testu a z 1,8 % na 0,5 % při screeningové kolonoskopii. Abstrakt studie neuvádí, ke kterým rokům se krajní hodnoty vztahují.

Hlavní výsledek se týká nemoci samotné. Věkově standardizovaná incidence kolorektálního karcinomu byla v letech 2022–2024 o 31,7 % nižší než v letech 1998–2000 a úmrtnost o 50,0 %. Pokles nebyl ve všech věkových skupinách stejný: incidence klesla nejvíc u lidí od 75 let, úmrtnost hlavně ve věku 50 až 74 let, tedy zhruba ve věku dnešní cílové skupiny programu.

Kde program ztrácí lidi

Druhá polovina bilance je méně příznivá a autoři ji v závěru pojmenovávají přímo: hlavními problémy zavádění programu zůstávají pokrytí a dokončení kolonoskopie po pozitivním testu stolice.

Screeningovými metodami je pokryto 33,7 % cílové populace, a když se započítají i vyšetření mimo program, 41,0 %. Většina lidí v cílovém věku tedy v potřebném intervalu vyšetřená není. Ještě citlivější je krok po pozitivním testu. Pozitivní FIT není diagnóza, ale pozvánka na kolonoskopii, která teprve rozhodne, jestli je za krví ve stolici polyp, nádor, nebo něco neškodného. Do šesti měsíců po pozitivním testu ji podle studie podstoupilo 58,0 % lidí. Autoři zdůrazňují, že tohle číslo počítá kolonoskopii vykázanou pod jakýmkoli kódem výkonu, takže měří, jestli se vyšetření vůbec udělalo. Pod vyhrazeným kódem pro kolonoskopii po pozitivním testu (FOBT+) se vykázala jen u 37,6 % všech pozitivních, tedy u podmnožiny zmíněných 58,0 %.

Zbylých 42 % lidí s pozitivním testem kolonoskopii do půl roku nepodstoupilo vůbec. To je podle nás nejsilnější varovné číslo celé studie. Člověk, který test udělal, se k programu přihlásil. Pokud po pozitivním výsledku na vyšetření nedojde, test pro něj ztrácí smysl.

Na kolonoskopii po pozitivním testu (FOBT+) se podle studie čekalo v průměru 80 dní. Evropské směrnice pro zajištění kvality screeningu z roku 2010 doporučují naplánovat ji do 31 dnů od odeslání. Je ale potřeba říct, co o délce čekání víme. Americká kohorta Douglase Corleyho a kolegů (JAMA 2017) sledovala 70 124 lidí s pozitivním FIT. Proti kolonoskopii do 8–30 dnů nenašla významně vyšší riziko karcinomu ani pokročilého stadia při čekání do 7–9 měsíců. Vyšší bylo až při kolonoskopii po 10–12 měsících (poměr šancí 1,48 pro jakýkoli karcinom a 1,97 pro pokročilé stadium) a po více než 12 měsících (2,25 a 3,22). Francouzská celostátní kohorta Adriena Granchera a kolegů (Gut 2026) s 374 113 lidmi, kteří po pozitivním FIT kolonoskopii podstoupili, nenašla vyšší riziko karcinomu ani pokročilého stadia při čekání až do 24 měsíců oproti intervalu 2–3 měsíce. Autoři z toho vyvozují, že zajistit, aby lidé na kolonoskopii vůbec došli, může být důležitější než přesně dodržet lhůtu. Výjimkou jsou lidé s vysokou koncentrací hemoglobinu ve stolici (200 µg/g a víc): karcinom u nich byl osmkrát pravděpodobnější než ve skupině s 30–40 µg/g a podle autorů by měli jít na řadu dřív. Obě studie jsou observační.

Průměr 80 dní tedy není prokázaná škoda, ale služba, která nesplňuje evropské doporučení a pro pacienta znamená týdny nejistoty. Data přitom spíš ukazují, že větší ztráta je jinde: u lidí, kteří po pozitivním testu nedojdou vůbec. Detailní rozbor fronty po krajích a okresech přinesl článek Pozitivní test, pak 84 dní čekání.

Jak to sedí s čísly HSPA Monitoru

Čtenář portálu zná dvě podobná čísla a je fér vysvětlit, proč se liší. Indikátor pokrytí kolorektálním screeningem ukazuje za rok 2024 32,5 %. Počítá se z otevřené sady ÚZIS PPS-02-01 jako pokrytí lidí ve věku 50–74 let za posledních 24 měsíců (kohorta OECD); celá populace od 50 let má pokrytí 31,1 %. Studie uvádí 33,7 % z registrových a pojišťovenských dat a abstrakt neříká, ke kterému roku a jaké věkové skupině se číslo vztahuje. Indikátor čekací doby na kolonoskopii po pozitivním testu ukazuje za rok 2024 84,2 dne. Jde o prostý průměr čtyř čtvrtletních celostátních průměrů ze sady ÚZIS PPS-02-07, který zahrnuje jen lidi od 50 let s kolonoskopií do roka od testu. Studie uvádí průměr 80 dní, abstrakt opět neuvádí období.

Pravidla programu

Program dnes řídí standard ministerstva zdravotnictví zveřejněný ve Věstníku MZ ČR, částka 22/2025. Ten stanoví pro screeningová pracoviště minimální objemy výkonů a ukazatele kvality, mezi nimi ADR nejméně 25 %, který program podle studie překračuje. Lhůtu pro kolonoskopii po pozitivním testu ale standard nestanoví. Od roku 2026 se cílová skupina rozšiřuje na lidi od 45 let a horní hranicí je 74 let. Rozšíření přivede do programu nové ročníky, ale samo o sobě neřeší, že z dosavadní cílové skupiny je vyšetřena zhruba třetina.

Mezinárodní srovnání

Podobný obraz přinesla letos studie z Baskicka, kde organizovaný program s FIT pro lidi ve věku 50–69 let běží od roku 2009. Luis Bujanda a kolegové (JAMA Network Open 2026) popsali, že věkově standardizovaná úmrtnost na kolorektální karcinom v regionu se 2,2 milionu obyvatel klesla mezi lety 2004 a 2024 z 32,8 na 23,1 na 100 000, tedy o 29,6 %. Ve věku 50–69 let klesla o 50,1 %. Zlom v trendu našli v roce 2012, tři roky po startu programu. I tady jde o popisnou studii, která pokles s programem spojuje, ale nedokazuje jeho příčinu. Baskická studie navíc měří jiné období (2004–2024) a jiný výchozí bod než česká (1998–2000 proti 2022–2024), takže procenta poklesu obou zemí nelze klást přímo vedle sebe.

Ve francouzské kohortě Granchera a kolegů podstoupilo kolonoskopii po pozitivním FIT 86,6 % lidí. Toto číslo ale počítá kolonoskopii do 24 měsíců, ne do šesti, takže s českými 58,0 % není přímo srovnatelné. Lepší srovnání by vyžadovalo stejné okno, které abstrakty studií nenabízejí.

Co s tím

Pro ministerstvo a pojišťovny: priorita je zřejmá z dat. Každý pozitivní test, po kterém nenásleduje kolonoskopie, je promarněná investice do celého programu. Systém by měl pozitivní výsledek aktivně sledovat: kdo nemá do několika týdnů objednaný termín, toho by měl kontaktovat praktický lékař nebo pojišťovna. Francouzská data naznačují, že přednost by měli dostat lidé s vysokou koncentrací hemoglobinu ve stolici.

Pro screeningová pracoviště: vykazovat kolonoskopie po pozitivním testu pod vyhrazeným kódem. Rozdíl mezi 58,0 % a 37,6 % znamená, že program o velké části svých pacientů neví, a nemůže proto hodnotit ani jejich nálezy, ani čekání.

Pro standard programu: doplnit lhůtu pro kolonoskopii po pozitivním testu a sledovat ji, stejně jako se dnes sleduje ADR. Evropské doporučení 31 dnů nabízí jasnou laťku, studie o čekání zároveň ukazují, že důležitější je, aby vyšetření vůbec proběhlo.

Pro čtenáře: pokud je vám 45–74 let, máte na screening nárok. A pokud vám test stolice vyjde pozitivní, na kolonoskopii jděte, i když se termín zdá vzdálený. Většina pozitivních testů neznamená nádor, ale zjistit to může jen kolonoskopie. Proč se rakovina tlustého střeva v Česku stále často zachytí pozdě, rozebírá článek Tichá epidemie.