Na první pohled je s českými sestrami všechno v pořádku. V roce 2024 jich podle Eurostatu v Česku pracovalo 87 159, skoro stejně jako o dva roky dřív. Pod stabilním součtem se ale mění jeho složení. Sester ve věku 55 a více let přibylo za dva roky 2 429 a jejich podíl stoupl z 25,3 % na 27,8 %. Sester mladších 45 let ve stejné době ubylo 1 997. Systém tak stojí na stále starších lidech: 63,2 % dnešních sester je ve věku 45 a více let, za deset let tedy bude většině z nich nejméně 55.

Sestry v Česku podle věku: čtyři čísla (Eurostat, 2024)
27,8 % sester ve věku 55 a více let V roce 2022 to bylo 25,3 %
25,4 % průměr 14 zemí EU s úplnými daty Prostý průměr, výpočet HSPA Monitoru
30 827 sester ve věku 45 až 54 let, nejpočetnější skupina Do deseti let přejdou do skupiny 55+
5 972 sester ve věku 65 a více let V roce 2022 jich bylo 4 846

Zdroj: Eurostat, Nurses by age and sex (hlth_rs_nurse), praktikující sestry, počet osob, aktualizace datasetu 13. 7. 2026, staženo přes API 16. 11. 2026; data za Česko dodává ÚZIS ČR. Podíly a průměr EU spočítala redakce HSPA Monitoru.

Co indikátor měří

Nový indikátor Podíl sester ve věku 55 a více let ukazuje, jaká část praktikujících sester se blíží důchodovému věku. Počítá se jednoduše: počet sester ve věkových skupinách 55–64, 65–74 a 75 a více let se vydělí počtem všech praktikujících sester. Výchozí počty zveřejňuje Eurostat v datasetu hlth_rs_nurse a za Česko je do společného evropského dotazníku dodává Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) z Národního registru zdravotnických pracovníků. Počítají se osoby, ne přepočtené úvazky.

Pod pojmem sestra se tu skrývá konkrétní kategorie. Eurostat sleduje sestry s kvalifikací uznávanou v celé EU, což jsou v Česku všeobecné sestry podle § 5 zákona č. 96/2004 Sb. Praktické sestry, které zákon upravuje v § 21b, v ukazateli nejsou, stejně jako porodní asistentky. Proto se celkový počet 87 159 liší od ukazatele praktikujících sester na 1 000 obyvatel, kde OECD praktické sestry započítává a pro Česko uvádí 9,09 na 1 000 obyvatel.

Indikátor patří do oblasti Struktury a dimenze dostupnosti. Je předstihový: neříká, že sestry dnes chybějí, ale ukazuje, kolik zkušené pracovní síly v příštích letech odejde. Nižší hodnota je lepší. Proti evropskému průměru je česká hodnota o 9,4 % vyšší, a podle prahů, které používáme i u lékařů, je signál warn: horší než průměr, ne však v nejhorší skupině.

Stav v Česku: tři roky, jeden směr

Věkový rozpad sester vykazuje Česko do Eurostatu teprve od roku 2022, takže máme tři body. Všechny míří stejným směrem. V roce 2022 bylo sester ve věku 55 a více let 21 843, tedy 25,3 % ze všech 86 235. V roce 2023 jich bylo 22 967 z 86 086, tedy 26,7 %. V roce 2024 už 24 272 z 87 159, tedy 27,8 %. Za dva roky podíl stoupl o 2,5 procentního bodu, zatímco celkový počet sester se pohnul jen o 924.

Praktikující sestry v Česku podle věku, 2022–2024 (Eurostat, počet osob)
Věková skupina 2022 2023 2024 Změna 2022–2024
do 25 let1 8721 8992 197+325
25–34 let10 3989 6089 522−876
35–44 let21 78721 08220 341−1 446
45–54 let30 33530 53030 827+492
55–64 let16 99717 49218 300+1 303
65–74 let4 3474 8695 254+907
75 a více let499606718+219
55 a více let21 84322 96724 272+2 429
Celkem86 23586 08687 159+924
Podíl 55+ (%)25,326,727,8+2,5 p. b.

Zdroj: Eurostat, hlth_rs_nurse (Nurses by age and sex), Česko, unit NR, sex T; aktualizace 13. 7. 2026, staženo 16. 11. 2026. Součet věkových skupin se v každém roce rovná celku. Součtové řádky a podíl spočítala redakce HSPA Monitoru.

Tabulka ukazuje, odkud nárůst podílu pochází. Přibylo sester ve všech skupinách od 55 let výš: ve věku 55–64 let o 1 303, ve věku 65–74 let o 907 a nad 75 let o 219. Ubylo naopak sester ve věku 25–34 let, a to z 10 398 na 9 522, a ve věku 35–44 let z 21 787 na 20 341. Jediná mladá skupina, která roste, jsou sestry do 25 let, z 1 872 na 2 197; v absolutních číslech je ale malá.

V roce 2024 bylo sester mladších 35 let dohromady 11 719, tedy 13,4 % všech. Sester ve věku 55 a více let je přibližně dvakrát tolik. Největší skupinu tvoří sestry ve věku 45 až 54 let: 30 827, tedy 35,4 % všech sester. Právě ta je klíčem k tomu, co přijde. Kdo je dnes ve skupině 45–54 let, bude za deset let ve skupině 55+. I kdyby se nic jiného nezměnilo, podíl starších sester bude v příštích letech dál růst.

Data neříkají, proč mladších sester ubývá. Mohou za tím být slabší ročníky, které do profese nastupují, odchody do jiných oborů nebo do zahraničí, přechod na pozici praktické sestry či změny ve vykazování. Žádný z dostupných zdrojů mezi těmito vysvětleními nerozhoduje, a proto ani my netvrdíme, které převažuje.

Mezinárodní srovnání: nad průměrem, ne na chvostu

Podíl sester ve věku 55 a více let, Česko, sousedé a EU, 2024 (Eurostat, %)

Zdroj: Eurostat, hlth_rs_nurse, rok 2024, staženo 16. 11. 2026; podíly a průměr spočítala redakce HSPA Monitoru. Údaje za Německo, Rakousko a Litvu Eurostat značí jako odhad, Slovensko jako odlišnou definici; Polsko věkové složení sester do Eurostatu nevykazuje.

Eurostat pro sestry podle věku nezveřejňuje průměr celé EU. Spočítali jsme ho proto sami ze 14 členských států, které za rok 2024 vykazují všechny věkové skupiny: Česka, Dánska, Německa, Estonska, Irska, Chorvatska, Itálie, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Nizozemska, Rakouska, Rumunska a Slovinska. Prostý průměr jejich podílů je 25,4 %, vážený počtem sester 25,3 %. Číslo sedí s tím, co v listopadu 2024 napsala Evropská komise ke zprávě Health at a Glance: Europe 2024, kterou vydala společně s OECD: čtvrtině sester v EU je 55 a více let a brzy půjdou do důchodu.

Česko je s 27,8 % pátou nejvyšší hodnotou ze čtrnácti. Výš jsou Litva se 48,0 %, Lotyšsko se 41,6 %, Dánsko s 29,5 % a Estonsko s 29,1 %. Těsně pod Českem jsou Maďarsko s 26,5 % a Itálie s 26,4 %. Nejmladší sesterskou pracovní sílu mají Slovinsko s 13,2 %, Rumunsko s 13,3 %, Chorvatsko s 13,9 % a Irsko s 15,9 %.

Mezi sousedy je obraz pestrý. Německo má 25,3 % a za dva roky se posunulo jen o 0,4 procentního bodu, z 24,9 %. Rakousko je s 20,8 % výrazně níž a jeho podíl se od roku 2022 prakticky nezměnil, v roce 2023 krátce vystoupal na 22,7 %. Slovensko vykazuje 28,4 %, víc než Česko, jen bez skupiny nad 75 let, takže skutečná hodnota je o něco vyšší. I Slovensko ale za dva roky rostlo pomaleji než Česko, o 1,1 procentního bodu z 27,3 %. Polsko věkové složení sester do této tabulky nevykazuje.

Pro Česko je proto důležitější rychlost než úroveň. Nárůst o 2,5 procentního bodu za dva roky patří mezi nejrychlejší ze čtrnácti zemí. Zřetelně rychleji rostlo jen Maďarsko, o 4,3 bodu; Lotyšsko a Rumunsko se posunuly srovnatelně jako Česko. Řada zemí včetně Dánska, Nizozemska, Irska a Slovinska podíl starších sester za stejné období snížila.

Co srovnání unese a co ne Česká řada má jen tři body, protože věkový rozpad sester vykazuje Česko od roku 2022; dvouletý nárůst je zřetelný, dlouhodobý trend z něj ale spolehlivě odvodit nejde. Evropský průměr je náš výpočet ze 14 zemí s úplnými daty, ne oficiální agregát EU; chybějí v něm mimo jiné Francie, Španělsko, Finsko, Slovensko a Polsko. Země navíc vykazují sestry podle svých registrů: německé, rakouské a litevské počty jsou podle Eurostatu odhady, slovenské mají odlišnou definici. Počítají se osoby, ne úvazky, takže starší sestra na poloviční úvazek váží v ukazateli stejně jako mladší na plný.

Proč na věku záleží: kdo odejde a kdo přijde

Že české zdravotnictví stárne, není nová zpráva. U lékařů ukazuje indikátor podíl lékařů ve věku 55 a více let hodnotu 40,1 % (OECD, 2024), nad průměrem OECD 29,8 % i EU 33,7 %. U sester je podíl nižší, jenže sester je víc a jejich odchod se podle dostupného výzkumu může projevit rychleji.

Demografové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Filip Čábela, Tereza Patáková a Luděk Šídlo v roce 2026 v časopise Health Services Insights zpracovali anonymizovaná data největší zdravotní pojišťovny o lékařích a sestrách za roky 2012 až 2022. Sestavili z nich tabulky pracovního života, které ukazují, kolik let profesní kariéry zbývá jednotlivým věkovým skupinám. Došli k tomu, že demografické stárnutí sester je pro systém vážnější hrozbou než stárnutí lékařů, protože sestry po dosažení důchodového věku pracují méně často. Systém podle autorů na stárnutí silných ročníků nezareagoval ani prodloužením kariéry, ani dostatečnou generační obměnou.

Data Eurostatu ukazují zatím opačnou stránku téže věci: sester ve věku 65 a více let v Česku přibývá, ze 4 846 v roce 2022 na 5 972 v roce 2024. Systém se o ně čím dál víc opírá. Jejich počet je ale z podstaty dočasný a s každým rokem bude záležet víc na tom, kolik mladých sester přijde a zůstane.

Příliv nových sester měří ukazatel absolventů ošetřovatelství. Česko jich mělo v roce 2024 podle OECD 38,76 na 100 000 obyvatel, blízko průměru EU 39,13 a pod průměrem OECD 44,4. Absolvent ale ještě není sestra u lůžka. Výzkum týmu Andrey Gilchristové z Masarykovy univerzity, publikovaný v roce 2025 v časopise Journal of Nursing Management, se v celostátním dotazníku od srpna do prosince 2023 zeptal 559 studentů ošetřovatelství na jejich plány. Odchod z ošetřovatelství zvažovalo 55,6 % z nich a jako hlavní důvody uváděli vyčerpání a konflikt práce a rodiny; jako ochranný faktor vyšla sociální opora během praxe. Zvažovat odchod neznamená odejít, ukazuje to ale, kde se příliv může ztrácet.

Legislativní a institucionální rámec: dlouhá cesta do profese

Všeobecnou sestrou se podle § 5 zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních (aktuální znění od 1. ledna 2026), stává absolvent nejméně tříletého akreditovaného bakalářského studia, nebo nejméně tříletého studia v oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšší zdravotnické škole. Zákon zná i další cesty, například jednoleté doplňující studium pro ty, kdo už mají jinou zdravotnickou kvalifikaci. Vedle toho upravuje v § 21b praktickou sestru, kterou lze vystudovat na střední zdravotnické škole.

Pro věkovou strukturu to má praktický dopad. Kdo se dnes rozhodne pro profesi všeobecné sestry, nastoupí do praxe nejdřív za tři roky po maturitě. Případné navýšení kapacit škol se tedy v datech projeví až s odstupem a mezitím ročníky 45–54 let dál stárnou. ÚZIS ve zprávě o personálních kapacitách za rok 2023 vykazuje 78 012 přepočtených úvazků všeobecných sester a 7 857 úvazků praktických sester. Praktické sestry tvoří samostatnou skupinu, kterou indikátor nezachycuje, a jejich věkovou strukturu Eurostat neeviduje.

Kde se rozhoduje o generační obměně sester
  1. Studium

    Nejméně tři roky bakalářského nebo vyššího odborného studia (§ 5 zákona č. 96/2004 Sb.).

  2. Nástup

    Absolventi ošetřovatelství: 38,76 na 100 000 obyvatel (OECD, 2024).

  3. Udržení

    Sester ve věku 25–34 let ubylo z 10 398 na 9 522 (2022–2024).

  4. Odchod

    30 827 sester ve věku 45–54 let přejde do deseti let do skupiny 55+.

    do roku 2034

Zdroj: Zákon č. 96/2004 Sb., § 5 (znění od 1. 1. 2026); OECD Health Statistics, Health graduates (nurses), 2024; Eurostat, hlth_rs_nurse, 2022–2024, staženo 16. 11. 2026.

Co vývoj přináší

Dnešní počet sester na obyvatele vypadá v evropském srovnání slušně. Ukazatel praktikujících sester podle OECD má pro Česko 9,09 na 1 000 obyvatel, nad průměrem EU 8,56 a pod průměrem OECD 9,64. Věková struktura ale říká, že tahle úroveň stojí na ročnících, které se blíží důchodu. Pokud mladší skupiny nezačnou růst, udržet počet sester bude čím dál těžší.

Druhou stranou je poptávka. Evropská komise v roce 2024 upozornila, že EU chybí odhadem 1,2 milionu lékařů, sester a porodních asistentek a že zájem o povolání sestry mezi lety 2018 a 2022 klesl ve více než polovině členských států. Stárnoucí populace přitom bude ošetřovatelskou péči potřebovat víc, v nemocnicích, v domácí péči i v pobytových sociálních službách. Česko bude o mladé sestry soutěžit se zeměmi, kde jsou podmínky i platy jiné.

Ke konkurenceschopnosti profese patří i odměňování. Ukazatel průměrného platu sestry a porodní asistentky v platové sféře vykazuje za rok 2025 64 029 Kč měsíčně (ÚZIS). Plat ale je jen jednou z věcí, které rozhodují, zda sestra zůstane. Studie studentů ošetřovatelství jmenuje jako hlavní důvody zvažovaného odchodu vyčerpání a konflikt práce a rodiny; plat v ní sledovaný nebyl.

Co s tím

Pro ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo školství: plánovat kapacity bakalářského a vyššího odborného studia podle věkové struktury, ne jen podle dnešního počtu sester. Ročníky 45–54 let jsou známé a jejich odchod se dá spočítat. Užitečné by bylo, aby ÚZIS pravidelně zveřejňoval věkovou strukturu sester i po krajích a segmentech péče, protože celostátní průměr může zakrývat místa, kde je situace horší.

Pro nemocnice, domácí péči a sociální služby: udržet starší sestry déle a v lepší kondici. Zkrácené úvazky, méně nočních směn, mentorské role pro zkušené sestry a práce, která fyzicky nevyčerpá, jsou opatření, na která upozorňují i autoři české demografické studie, když doporučují pracovní prostředí přátelské ke stárnutí.

Pro školy a zaměstnavatele společně: podpořit studenty a čerstvé absolventy v prvních letech. Pokud více než polovina studentů zvažuje odchod z profese, každá podpora během praxe a nástupu, od kvalitního vedení na oddělení po rozumné rozpisy služeb, se vrací v počtu sester, které zůstanou.

Pro zdravotní pojišťovny a kraje: zohlednit v úhradách a ve financování nemocnic, že ošetřovatelská péče je omezený zdroj. Kraje jako zřizovatelé nemocnic i středních a vyšších zdravotnických škol mohou propojit vzdělávání s potřebami vlastních zařízení.

Co tenhle ukazatel nedokáže

Podíl sester 55+ neříká, že sestry dnes chybějí, ani kde přesně. Data Eurostatu nerozlišují nemocnice, ambulance, domácí péči a sociální služby a nejsou po krajích. Nezachycují praktické sestry, které v systému tvoří samostatnou a rostoucí skupinu. Počítají osoby, ne úvazky, takže neříkají, kolik práce starší sestry skutečně odvedou. A protože česká řada začíná rokem 2022, zatím nevíme, zda je nárůst o 2,5 procentního bodu za dva roky začátek dlouhého trendu, nebo dočasný posun. Každý další rok dat to upřesní.