U zlatého stafylokoka se o rezistenci obvykle mluví jen ve spojení s MRSA. Penicilin se v té debatě skoro neobjevuje, protože se bere jako uzavřená kapitola: bakterie si proti němu vyrobila enzym betalaktamázu už dávno a odolnost se rozšířila prakticky všude. Česká studie, kterou letos v listopadu otiskl Journal of Antimicrobial Chemotherapy, tenhle předpoklad zpochybňuje. Mezi stafylokoky citlivými na meticilin, tedy mezi těmi „obyčejnými“, které způsobují většinu infekcí, byla na penicilin citlivá skoro polovina. A citlivost potvrdila i genetika, nejen laboratorní test.

Zlatý stafylokok v Česku: co ukázala genomová studie a co ukazuje celostátní surveillance
47,6 % kmenů MSSA citlivých na penicilin 131 z 275 izolátů, 14 nemocnic, září až prosinec 2023
59,4 % MRSA patřících do linie CC5, v níž převládá klon ST225 104 ze 175; v průzkumu z let 2017–2018 to bylo 81,4 %
9,3 % podíl MRSA mezi invazivními izoláty v Česku rok 2024, 2 301 izolátů z krve a mozkomíšního moku
14,2 % populačně vážený průměr EU a EHP rok 2024; od roku 2020 statisticky významně klesá

Zdroj: první dvě hodnoty Rozsypalkova A. et al., J Antimicrob Chemother 2026;81(12), DOI 10.1093/jac/dkag371 (vzorek 14 velkých nemocnic, ne celostátní výskyt). Další dvě ECDC: Surveillance Atlas (EARS-Net), ČR 2024, a AER 2024, tabulka 9b, staženo 15. 11. 2026. Česká hodnota je prostý podíl izolátů, unijní je průměr národních procent vážený populací.

Co přesně studie našla

Od září do prosince 2023 sbíralo čtrnáct velkých nemocnic z deseti krajů po zhruba deseti po sobě jdoucích izolátech v každé ze čtyř skupin: MRSA a MSSA, a v obou případech kmeny z infekce a kmeny od nosičů. Dohromady 450 izolátů, z toho 175 MRSA a 275 MSSA. U 248 izolátů z infekcí autoři přečetli celý genom. Klinické vzorky pocházely hlavně z infekcí kůže a měkkých tkání a z krve (u MSSA 70 bakteriémií, u MRSA 22).

Penicilinu neodolalo 131 z 275 kmenů MSSA. Autoři to ověřili i v genomu: gen blaZ, který kóduje betalaktamázu rozkládající penicilin, chyběl u 69 ze 144 sekvenovaných klinických izolátů MSSA, tedy u 47,9 %. Laboratorní test a genetika se shodly, takže nejde o kmeny, u kterých by fenotypový test rezistenci přehlédl. Studie navíc nenašla rozdíl mezi citlivými a rezistentními kmeny v tom, jak často způsobily skutečnou infekci (52,7 % proti 52,1 %), ani ve věku, pohlaví nebo typu oddělení. Citlivé kmeny nejsou žádní slabší příbuzní. Rozprostírají se přes řadu linií, nejvýrazněji CC398 a CC97.

Pro představu, jak velký je to posun: autoři v diskusi připomínají, že koncem osmdesátých let byla v USA na penicilin citlivá méně než desetina izolátů a že globální surveillance TEST uváděla 9,8 % s jen mírným nárůstem do roku 2011.

Co z čísla 47,6 % neplyne. Studie měla předem daný počet izolátů na kategorii a nemocnici. Poměr 175 MRSA ku 275 MSSA je proto dán návrhem, ne tím, jak často se MRSA v Česku vyskytuje, a nedá se z něj počítat podíl MRSA. Totéž platí pro 47,6 %: jde o podíl ve vzorku čtrnácti velkých nemocnic za čtyři měsíce, ne o celostátní prevalenci. Autoři sami jako limity uvádějí rozdílnou velikost a spádovost nemocnic, krátké sběrné okno a to, že celý genom přečetli jen u kmenů z infekcí.

Proč na tom záleží: penicilin místo silnějších penicilinů

U infekcí stafylokoky citlivými na meticilin se dnes standardně podávají protistafylokokové peniciliny, jako je oxacilin, kloxacilin nebo flukloxacilin, případně cefazolin. Ty si s betalaktamázou poradí. Starý benzylpenicilin by mohl stačit tam, kde bakterie enzym nemá, jenže doporučení ho u závažných infekcí dlouho nepreferovala. Důvod shrnují autoři největší srovnávací studie: obava, že laboratoř rezistenci k penicilinu přehlédne.

Tu studii publikoval letos v červnu The Lancet (SNAP Trial Group, Davis J. S. et al., 2026). Jde o randomizovanou studii v 67 nemocnicích v osmi zemích, do níž bylo zařazeno 281 dospělých s bakteriémií penicilin-citlivým stafylokokem. Do 90 dnů zemřelo 14 % pacientů léčených benzylpenicilinem a 22 % léčených flukloxacilinem či kloxacilinem. Akutní poškození ledvin postihlo 11 % proti 22 %. Nezávislá monitorovací komise doporučila nábor zastavit dřív, než dosáhl předem stanovených hranic, právě kvůli poškození ledvin ve skupině s protistafylokokovými peniciliny. Studie má i svá omezení: byla otevřená, takže lékaři i pacienti věděli, kdo dostává jaký lék, a předem stanovené kritérium non-inferiority u úmrtnosti formálně nesplnila. Pravděpodobnost, že benzylpenicilin není horší, přesto vyšla 96,1 % a autoři uzavírají, že by u dospělých s touto bakteriémií měl mít přednost.

Tady přichází na řadu česká studie. Výsledek ze SNAP je užitečný jen tam, kde je penicilin-citlivých kmenů dost, a laboratoř je dokáže spolehlivě rozpoznat. Česká data naznačují, že kmenů je dost. Pokud jde o spolehlivost, švédská studie z roku 2025 (Kihlberg P. et al., Journal of Antimicrobial Chemotherapy) porovnala u 258 kmenů z krve diskový difuzní test podle evropské normy EUCAST s přítomností genu blaZ a našla shodu téměř v 98 %. Citlivých kmenů tam bylo 35,1 %.

Podíl stafylokoků citlivých na penicilin ve vybraných studiích (%)

Zdroj: TEST podle diskuse v Rozsypalkova A. et al. 2026; Španělsko Mama O. M. et al., J Antimicrob Chemother 2021 (redakční přepočet 151 ze 754 MSSA bez genu blaZ); Švédsko Kihlberg P. et al., J Antimicrob Chemother 2025 (podíl ze všech bakteriemických izolátů S. aureus); Česko Rozsypalkova A. et al. 2026. Srovnání je jen orientační: studie se liší populací, roky, typem vzorků i metodou.

S antibiotickou politikou to souvisí ještě jinak. Česko sleduje kvalitu preskripce hlavně podle podílu antibiotik skupiny Access v klasifikaci WHO AWaRe. Ten byl v roce 2024 59,4 % proti unijnímu průměru 60,3 % a od roku 2019 klesl o 1,9 bodu, zatímco cíl EU do roku 2030 je alespoň 65 %. Jenže benzylpenicilin, kloxacilin, flukloxacilin, oxacilin i cefazolin patří podle seznamu WHO z roku 2023 do skupiny Access všechny. Přechod na penicilin u citlivého stafylokoka by tedy ukazatel nijak nepohnul. Jde o zúžení spektra uvnitř skupiny, kterou ukazatel bere jako jeden celek, a to celostátní čísla neukážou.

Ústup jednoho klonu, nástup mnoha

Druhá polovina studie se týká MRSA. Po řadu let ji v Česku tvořil hlavně jeden nemocniční klon, ST225-MRSA-II z linie CC5. V národním průzkumu z let 2017–2018 patřilo do CC5 81,4 % MRSA (359 ze 441) a v souběžném průzkumu kmenů z krve až 91,4 %. V roce 2023 to bylo 59,4 %. Autoři to dávají do souvislosti s celoevropským poklesem MRSA a pravděpodobně i s přísnější hygienou za pandemie. Podstatné je, že ST225 nenahradil jeden nový klon. MRSA se rozdrobila a nejvíc přibyla linie CC398.

Tři tváře linie CC398 mezi 42 klinickými izoláty, Česko 2023
Subpopulace Izolátů Typický znak Odkud pochází
MSSA přizpůsobený člověku26velký podíl citlivých na penicilin: mezi všemi MSSA z linie CC398 jich bylo 40 z 52lidská linie
Komunitní MRSA ST123211všechny nesou toxin PVL, převážně infekce kůže a měkkých tkání; jeden z 11 izolátů je fenotypově MSSAlinie častá v jihovýchodní Asii, v Česku v pěti nemocnicích
MRSA spojený s hospodářskými zvířaty5klasický „zvířecí“ profil se širokou rezistencítři z pěti z jedné nemocnice na severovýchodě Čech

Zdroj: Rozsypalkova A. et al., J Antimicrob Chemother 2026, tabulka 2 a oddíl o CC398. Počty jsou z klinických izolátů s přečteným genomem, ne celostátní výskyt.

CC398 je tak dobrý příklad toho, co se myslí přístupem One Health. Pod jedním jménem se skrývá linie, která koluje mezi lidmi, linie, která se dostala z jihovýchodní Asie a nese toxin PVL, a linie z chovů zvířat. Pro ty, kdo kreslí opatření, z toho plyne, že nemocniční hygiena sama nestačí. Kmeny přicházejí z komunity i ze zemědělství. Kontext k zemědělství: spotřeba antibiotik ve veterinární medicíně byla v Česku v roce 2024 42,7 mg na jednotku populace zvířat proti unijním 89,6 mg (ÚSKVBL, EMA ESUAvet). Podrobněji to rozebírá článek o veterinárních antibiotikách.

Komunitní MRSA s toxinem PVL se objevila v jedenácti z čtrnácti nemocnic, a to v deseti různých liniích bez jednoho dominantního klonu. Napříč všemi izoláty studie nesl toxin PVL u dětí a dospívajících 31,9 % kmenů, u nejstarších pacientů pod 2 %. Autoři zmiňují i linie, které by mohly souviset s cestováním a migrací, třeba CC1153 z oblasti Perského zálivu, zachycenou v Česku poprvé u čtyř nesouvisejících pacientů. Výslovně ale dodávají, že bez údajů o cestování pacientů zůstává tahle souvislost nepotvrzená.

Co o tom říkají celostátní čísla

V celostátní surveillance vypadá MRSA stabilně. Podíl MRSA mezi invazivními izoláty zlatého stafylokoka byl v Česku v letech 2020 až 2024 postupně 9,3, 9,4, 7,5, 9,6 a 9,3 % (ECDC Surveillance Atlas). Unijní průměr za rok 2024 je 14,2 % a od roku 2020, kdy byl 16,7 %, statisticky významně klesá. Česko je pod ním, i když se obě čísla počítají jinak. Incidence bakteriémií MRSA byla v Česku v roce 2024 2,79 na 100 000 obyvatel proti 3,06 ve výchozím roce 2019. Národní hodnota pro cíl EU do roku 2030 je 2,88, takže ji Česko podle ECDC už splnilo, stejně jako dalších jedenáct zemí.

Nic z toho, co přinesla genomová studie, ale v těchto číslech vidět není. EARS-Net sleduje u zlatého stafylokoka jen tři skupiny antibiotik: meticilin (tedy MRSA), fluorochinolony a rifampicin. Citlivost na penicilin mezi nimi není. Klonovou skladbu celostátní surveillance nesleduje vůbec. Stabilní podíl MRSA proto může zakrývat obměnu kmenů, kterou zachytila až studie se sekvenováním. Navíc ECDC ve zprávě upozorňuje, že podle kontroly kvality z roku 2024 se MRSA v síti hlásí nadměrně a výsledky je třeba číst opatrně.

Co s tím

Studie se netýká rozhodování v ordinaci. Volbu antibiotika u konkrétního pacienta určuje lékař podle výsledku laboratoře a doporučených postupů a článek do toho nemluví. Týká se ale systému, který tyhle podklady vytváří. Studie ukazuje na tři místa, kde se dá něco udělat.

Kde se rozhoduje o tom, jestli penicilin dostane šanci: od laboratoře po národní program (redakční schéma podle citovaných zdrojů, 2026)
  1. Laboratoř

    Testuje a hlásí citlivost MSSA na penicilin. Diskový test EUCAST se v Kihlberg 2025 shodoval s genem blaZ téměř v 98 %.

  2. Doporučené postupy

    Rozhodují, zda u citlivého kmene preferovat benzylpenicilin. Nová evidence: SNAP, Lancet 2026.

  3. Surveillance

    EARS-Net penicilin u stafylokoka nesleduje, klony také ne.

    Slepé místo
  4. Národní program

    Poslední akční plán Národního antibiotického programu skončil v roce 2022.

    Bez plánu

Prvním místem je laboratoř. Autoři připomínají, že penicilinová rezistence byla dlouho tak běžná, že ji mnohé laboratoře přestaly rutinně testovat. Když se výsledek nehlásí, lékař penicilin ani nezváží. Jestli a jak české laboratoře citlivost MSSA na penicilin dnes vyšetřují a hlásí, z veřejných zdrojů zjistit nelze.

Druhým jsou doporučené postupy. Po studii SNAP a po české studii se nabízí otázka, jestli by odborné společnosti neměly výslovně řešit penicilin u citlivých kmenů. Odpověď je na nich, ne na novinářích. Důležité je, aby k otázce měly domácí data. Studie SNAP je jediná randomizovaná studie a nábor byl ukončen předčasně, takže závěr bude potřeba ještě potvrdit.

Třetím je surveillance a národní program. Studie z roku 2023 byla jednorázová. Autoři vyzývají, aby se genomová surveillance rozšířila i na MSSA, protože MSSA způsobuje většinu invazivních infekcí. Poslední akční plán Národního antibiotického programu platil na roky 2019–2022 a nástupce se nám v primárních zdrojích dohledat nepodařilo. Pravidelné sledování by přitom mohlo odpovědět na to, co jednorázová studie neumí: jestli podíl citlivých kmenů dál roste, nebo šlo o výkyv. Souvislosti s dalšími bakteriemi popisují mapa rezistence antibiotik, článek o souběhu rezistencí a text o enterokocích, k prostředí, kde se kmeny šíří, pak článek o nemocničních infekcích.