V říjnu 2012 si Národní imunizační komise nechala od právního odboru ministerstva vypracovat stanovisko, zda se na její členy vztahuje zákon o střetu zájmů. Odpověď stojí v zápisu dodnes: „Členové NIKO nejsou veřejnými funkcionáři ve smyslu zákona o střetu zájmů a tento zákon se na ně nevztahuje. (…) Jiný právní předpis problematiku střetu zájmů členů NIKO neřeší, je tedy plně věcí MZ, jakým způsobem vyřeší prohlášení členů NIKO, že nejsou v konkrétní věci ve střetu zájmů." Přeloženo: žádný zákon to nehlídá. Buď si pravidla napíše každý orgán sám do statutu — nebo nejsou žádná.
Zdroj: vlastní analýza textů statutů, jednacích řádů a zřizovacích dekretů zveřejněných na portálu pracovních a poradních orgánů MZ ČR (ppo.mzcr.cz) a jmenných seznamů členů. Stav k 22. 8. 2026.
Proč to žádný zákon nehlídá
Zákon č. 159/2006 Sb. o střetu zájmů dopadá na „veřejné funkcionáře" — politiky, vedoucí úředníky, soudce. Členové poradních orgánů ministerstva mezi ně nepatří: do komisí a pracovních skupin je ministr jmenuje jako zástupce odborných společností, komor, pojišťoven, asociací poskytovatelů či průmyslu, členství je čestné a neplacené. Právě proto je jediným místem, kde pravidla střetu zájmů mohou reálně stát, statut nebo jednací řád konkrétního orgánu. Ministerstvo je vydává zřizovacími dekrety — má tedy plně v rukou, zda pravidla napíše, nebo ne.
Prošli jsme proto texty všech statutů, jednacích řádů a zřizovacích dekretů, které portál poradních orgánů zveřejňuje. Strojově čitelný text se podařilo získat u 57 ze 103 evidovaných orgánů. Slovní spojení „střet zájmů" se v jakékoli podobě objevuje v dokumentech pěti z nich.
Pět orgánů, kde pravidla jsou
| Orgán | Mechanismus dle statutu / jednacího řádu |
|---|---|
| Komise pro výživu kojenců a malých dětí | Nejpřísnější úprava: člen „nesmí být zatížen žádným zájmem, který by mohl ovlivnit objektivitu a nezávislost"; deklarační formuláře pro členy i hosty; kontrola střetů na úvodu každého jednání; dotčená osoba nehlasuje u žádného bodu a nepočítá se do kvóra; střet zájmů je důvodem odvolání |
| Meziresortní PS pro institucionální stravování | Samostatný oddíl statutu definuje osobní zájmy (včetně rodiny a domácnosti) vůči potravinářskému a gastronomickému sektoru; možný střet zájmů je prvním bodem programu každého jednání |
| Koordinační PS Národního programu HIV/AIDS | Člen v podezření ze střetu zájmů ho musí oznámit před projednáváním bodu; předsedající ho vyzve k opuštění místnosti nebo zdržení se hlasování |
| Národní rada komplexních onkologických center | Oznámení před projednáváním bodu; zdržení se hlasování, nebo opuštění místnosti; výsledky hlasování se zveřejňují do 30 dnů |
| Národní institut pro zvládání pandemie | Členové „jsou povinni uvést své střety zájmů u každého výstupu Národního institutu, na jehož schválení se podíleli" |
Zdroj: statuty a jednací řády na ppo.mzcr.cz (odkazy v sekci zdrojů). Šestý případ mimo statistiku: Národní imunizační komise má deklaraci střetu zájmů zavedenou už od roku 2011 doplňkem příkazu ministryně — její statut ale na portálu nevisí, takže do součtu 57 nevstupuje.
Komise pro výživu kojenců a malých dětí není v čele žebříčku náhodou: hlídá český program Baby-friendly Hospital Initiative a sedí v ní zástupci oborů, kolem nichž krouží výrobci kojenecké výživy. Její zápisy ukazují, že pravidla nejsou jen na papíře — kontrola střetů zájmů má záznam v 15 zveřejněných zápisech. V prosinci 2025 tajemnice do zápisu předložila jmenovitý výčet: Česká neonatologická společnost uvádí sponzory Nestlé a Nutricia, Česká pediatrická společnost partnery Kendamil a Nutricia i pracovní dohodu členky s Nestlé. Přesně tohle je smysl deklarace — vazby nezmizí, ale všichni u stolu o nich vědí a jsou dohledatelné.
Kde pravidla chybí: sazebník, léky, klinické studie
Zbylých 52 statutů slovo „střet zájmů" neobsahuje. Nejde o okrajová tělesa — pravidla chybějí právě tam, kde se agenda přímo dotýká peněz ve zdravotnictví:
- PS k seznamu zdravotních výkonů — o zařazení a bodové hodnotě výkonů hlasují mimo jiné zástupci odborných společností, které návrhy na vlastní výkony samy předkládají. Ve všech 45 zveřejněných zápisech není o střetu zájmů jediný záznam.
- PS pro klinické hodnocení humánních léčivých přípravků — u stolu sedí výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) i místopředseda asociace smluvních výzkumných organizací (ACRO-CZ). Statut jim ukládá mlčenlivost; deklaraci zájmů nikoli.
- Poradní sbor pro lékovou politiku, Lékopisná komise — léková agenda bez ustanovení o střetu zájmů.
- Rada poskytovatelů a Rada ředitelů zdravotních pojišťoven — vrcholné reprezentace obou stran úhradového sporu; statuty řeší mlčenlivost a zveřejňování zápisů, střet zájmů ne.
Že to není akademický problém, ukazuje náš přehled Kdo je kdo: z 994 osob ve jmenných seznamech poradních orgánů má 309 ověřené firemní angažmá podle obchodního rejstříku a 41 z nich sedí v orgánech s přímým úhradovým či regulačním dosahem. To samo o sobě není provinění — reprezentativní orgány mají zástupce poskytovatelů a průmyslu záměrně a mandát od byznysu je legitimní. Bez deklarace se ale legitimní mandát nedá odlišit od nepřiznaného zájmu: chybí okamžik, kdy člen řekne „tento bod se týká i mé firmy", a chybí záznam, podle kterého by to veřejnost mohla zpětně posoudit.
Že to jde, ukazuje samo ministerstvo
Nejde přitom o žádnou nedosažitelnou metu. Vzor leží na vlastním portálu ministerstva: deklarační formuláře Komise pro výživu, „první bod programu" u institucionálního stravování, pravidlo o nehlasování a vyloučení z kvóra, povinnost uvést střety zájmů u každého výstupu. A případ NIKO ukazuje, že pravidla lze doplnit i dodatečně — deklaraci si komise zavedla v roce 2011 po vlně útoků na nezávislost svých členů, aniž se měnil zákon. Stačí rozhodnutí ministerstva, které statuty vydává. Rozdíl mezi orgánem s pravidly a bez nich je dnes čistě v tom, jestli je do zřizovacího dekretu někdo napsal.
Co z toho plyne
- Zákon o střetu zájmů na členy poradních orgánů nedopadá — potvrzuje to stanovisko právního odboru MZ zaznamenané v zápisu NIKO z roku 2012. Jediná závazná pravidla mohou stát ve statutech.
- Statuty je většinou neobsahují: z 57 dostupných textů zmiňuje střet zájmů pět. Mezi 52 orgány bez pravidel jsou tělesa rozhodující o sazebníku, lékové politice i klinických hodnoceních.
- Dobrá praxe existuje a je česká — deklarační mechanismus Komise pro výživu kojenců a malých dětí by šel do dekretů ostatních orgánů převzít prakticky doslova.
- Nejde o vyhánění byznysu od stolu. Jde o to, aby vazby, které dnes dohledáváme zpětně přes obchodní rejstřík, přiznávali členové sami — nahlas a do zápisu.