Existuje málo oblastí veřejného zdraví, kde je vědecký konsenzus tak silný a komerční tlak tak výrazný zároveň. Výhradní kojení v prvních šesti měsících života snižuje kojeneckou úmrtnost, riziko infekcí dýchacího i trávicího traktu, dlouhodobě snižuje riziko obezity, diabetu a astmatu. Souběžně se globální trh s umělou kojeneckou výživou (anglicky infant formula, v textu zkráceně „formule" — komerčně vyráběná tekutá nebo prášková náhrada mateřského mléka, určená pro kojence, kteří z medicínských, sociálních či osobních důvodů nemohou nebo nechtějí být kojeni) pohybuje v desítkách miliard dolarů ročně. Asymetrie zájmu mezi „doporučujte kojit" a „prodávejte víc formule" je hluboká — a právě tam, kde se rozhoduje o národních doporučeních, sítě BFHI a vzdělávání lékařů, je proto otázka kdo radí komu obzvlášť důležitá.
Zdroj: WHA Resolution 34.22 (1981), Euromonitor International (2024), WHO/UNICEF Baby-Friendly Hospital Initiative.
Začátek příběhu: Nestlé skandál a vznik Mezinárodního kodexu 1981
V 70. letech upozornily nevládní organizace (zejména War on Want s pamfletem The Baby Killer, 1974) na to, že velké firmy vyrábějící náhrady mateřského mléka — především Nestlé, ale i Wyeth, Mead Johnson a Bristol-Myers — agresivně marketují svou produkci v rozvojových zemích. Jejich postupy zahrnovaly: distribuci bezplatných vzorků v porodnicích (matka po pár dnech ztratila laktaci a musela formuli kupovat), zaměstnávání zdravotníků v marketingových rolích („nestlémilkmaids" v afrických nemocnicích), platby lékařům za doporučování konkrétních značek a sponzorství vědeckých kongresů. Důsledek v zemích bez čisté pitné vody a bez možnosti správné sterilizace lahví: rozsáhlá úmrtnost kojenců na infekční průjmová onemocnění a malnutrici. Konkrétní rozsah úmrtí přímo přičitatelných marketingu formule v 70. letech není přesně kvantifikovaný — odhady tehdejších nevládních organizací (zejména IBFAN) hovořily o „milionu úmrtí ročně", ale šlo o nepřímou extrapolaci, ne o doložené epidemiologické šetření. Tato čísla jsou v odborné literatuře dodnes kontestována. Modernější peer-reviewed odhad publikovaný v The Lancet (Rollins a kol., 2016) říká, že globálně lze až 820 000 dětských úmrtí ročně připsat suboptimální praxi kojení obecně — toto číslo zahrnuje všechny příčiny (nedostatečná podpora, chudoba, neznalost, marketing), nelze ho přisoudit výhradně marketingu průmyslu, ale ilustruje dopad rozšířenosti nekojení.
Tlak vedl v roce 1977 k Nestlé bojkotu v USA a Evropě (organizovaný International Nestlé Boycott Committee), který trval do 1984. V roce 1981 přijala Světová zdravotnická organizace na 34. Světovém zdravotnickém shromáždění (WHA) Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka (International Code of Marketing of Breast-milk Substitutes, dále „Kodex"). Hlasování bylo 118 pro, 1 proti (Spojené státy americké), 3 zdrželi se. Kodex je závazný: jeho dodržování vyžaduje Úmluva OSN o právech dítěte (článek 24), což ve svých výkladech opakovaně potvrdil Výbor OSN pro práva dítěte i UNICEF a tento výklad uznává i česká vláda. Ke Kodexu se navíc váže řada navazujících rezolucí WHA, které jeho rozsah rozšiřují (zejména WHA 39.28 z 1986, WHA 49.15 z 1996 a WHA 69.9 z 2016, která Kodex rozšířila na všechny potraviny pro děti do 36 měsíců). Označení „WHO Code" se v české debatě někdy používá k tomu, aby Kodex zněl jako „pouhé doporučení WHO" — z hlediska mezinárodního práva to však neodpovídá: jde o standard, který stát ratifikací CRC převzal jako součást ochrany práv dítěte.
| Aktivita | Kodex říká |
|---|---|
| Reklama na umělou výživu pro kojence (do 6 měsíců) v médiích | ❌ Zakázáno |
| Bezplatné vzorky pro matky a v porodnicích | ❌ Zakázáno |
| Promo materiály v ordinacích, porodnicích, lékárnách | ❌ Zakázáno |
| Marketingové kontakty zdravotníků s firemními zástupci | ❌ Zakázáno (kromě výlučně vědecké/faktické komunikace) |
| Idealizující vyobrazení kojenců na obalech (důraz na koukající se „šťastné" dítě) | ❌ Zakázáno |
| Sponzorství vědeckých konferencí a zdravotnických akcí výrobci umělé výživy | ❌ Zakázáno (čl. 7.5 Kodexu — výrobci náhrad mateřského mléka nesmí poskytovat finanční ani materiální pobídky zdravotníkům, vč. sponzoringu jejich akcí) |
| Prodej umělé výživy v lékárnách a obchodech | ✅ Povoleno (umělá výživa je legitimní produkt pro matky, které nemohou nebo nechtějí kojit) |
| Faktické informace o produktu pro zdravotníky | ✅ Povoleno bez marketingových prvků |
| Reklama na výživu pro batolata (12–36 měsíců) | ❌ Zakázáno (rezoluce WHA 69.9 z 2016 — Guidance on ending the inappropriate promotion of foods for infants and young children — rozšířila ochranu Kodexu na produkty pro děti do 36 měsíců. „Šedá zóna" je framing výrobců, nikoli stav podle mezinárodního standardu; řada zemí včetně EU má v této oblasti slabší národní implementaci, což ale nemění obsah Kodexu.) |
Zdroj: WHO International Code of Marketing of Breast-milk Substitutes (1981) ve znění následných rezolucí WHA (zejména WHA 39.28 z 1986, WHA 49.15 z 1996, WHA 69.9 z 2016). Výklad závaznosti přes Úmluvu OSN o právech dítěte: General Comment Výboru OSN pro práva dítěte a stanoviska UNICEF.
Co je WHO a proč na ni Česko slyší
Světová zdravotnická organizace (anglicky World Health Organization, zkratka WHO; česky se občas používá zkratka SZO) je specializovaná agentura Organizace spojených národů, založená 7. dubna 1948 — Den 7. dubna je dodnes Světovým dnem zdraví. Sídlo má v Ženevě, řídí ji Generální ředitel (od 2017 Tedros Adhanom Ghebreyesus). WHO vznikla bezprostředně po druhé světové válce s mandátem definovaným v Ústavě WHO: „dosažení nejvyšší možné úrovně zdraví všemi lidmi". Československo bylo zakládajícím členem v roce 1948; Česká republika členství po rozdělení federace převzala v roce 1993.
WHO není jen jedna instituce; je to třípatrová struktura. Světové zdravotnické shromáždění (World Health Assembly, WHA) je zákonodárný orgán — schází se každoročně v Ženevě, tvoří jej delegace ze všech 194 členských států (každý stát má jeden hlas) a přijímá rezoluce, ze kterých později vznikají mezinárodní strategie. Výkonná rada (34 členů, mandát 3 roky) připravuje agendu WHA. Sekretariát WHO v Ženevě s šesti regionálními kancelářemi (Evropa: WHO Regional Office for Europe, Kodaň) pak připravuje technické dokumenty, doporučení, monitoring a koordinuje konkrétní programy. Pro téma kojení existuje od 2014 desetiletá implementační rámec Comprehensive Implementation Plan on Maternal, Infant and Young Child Nutrition, na který odkazuje i česká Strategie BfHI 2018 v ČR.
Pro Českou republiku je vztah k WHO trojí. Členský — ČR platí roční členský příspěvek (cca 7,5 mil. CHF za rok 2024), reportuje zdravotnické statistiky do WHO databází (Global Health Observatory, European Health for All) a podílí se na hlasování ve WHA. Operační — v Praze sídlí WHO Country Office Czech Republic, který koordinuje technickou spolupráci a poradenství pro MZ ČR a má zástupce i v Komisi pro výživu kojenců. Strategický — klíčové národní strategie ČR (Zdraví 2030, Národní onkologický plán 2030, BfHI 2018) odkazují na cíle WHO; bez tohoto referenčního rámce by česká zdravotní politika operovala bez mezinárodně srovnatelného měřítka.
Jak může být dokument WHO v angličtině závazný pro ČR
Otázka, jak může mezinárodní dokument napsaný v angličtině zavazovat český zdravotní systém, vypadá technicky, ale stojí v jádru řady politických debat (typicky když odpůrci konkrétního opatření argumentují, že „to je jen WHO doporučení, není to zákon"). Stručná odpověď: závaznost závisí na typu dokumentu a na cestě, kterou přechází do národního práva. Existují čtyři odlišné kategorie.
- Mezinárodní smlouvy WHO (převedené dle čl. 10 Ústavy ČR) — typicky Rámcová úmluva o kontrole tabáku (FCTC), kterou Parlament ČR schválil ratifikačním procesem v roce 2012. Po ratifikaci se taková smlouva stává součástí právního řádu ČR a má přednost před zákonem. To je nejsilnější forma závaznosti — žádný český zákon nesmí být se smlouvou v rozporu.
- Předpisy WHO přijaté podle čl. 21 Ústavy WHO — zvláštní kategorie, kterou tvoří zejména Mezinárodní zdravotnické předpisy (International Health Regulations, IHR 2005). WHA je přijímá kvalifikovanou většinou a pro každý členský stát se stávají závaznými automaticky bez nutnosti samostatné ratifikace; stát má vyhrazenou lhůtu pro výhrady nebo opt-out (typicky 18 měsíců). ČR opt-out nevyužila, IHR 2005 jsou tedy pro ni závazné a uplatňují se přímo. Mechanismus se liší od standardní ratifikace smlouvy podle čl. 10 Ústavy ČR — není to „smlouva", ale regulace mezinárodní organizace, jejíž závaznost vyplývá ze samotného členství ve WHO.
- Rezoluce WHA + výklad přes Úmluvu OSN o právech dítěte (jako je Mezinárodní kodex 1981) — sama rezoluce WHA je instrumentem WHO. Závaznost Kodexu však neplyne jen z toho, že pro něj ČR hlasovala (118 pro, 1 proti, 3 zdrželi se), ale především z Úmluvy OSN o právech dítěte (Convention on the Rights of the Child, CRC), kterou ČR ratifikovala v roce 1991 (sdělení 104/1991 Sb.) a která má v právním řádu ČR přednost před zákonem (čl. 10 Ústavy). Výbor OSN pro práva dítěte v General Comment No. 15 (2013) explicitně označil Mezinárodní kodex za standard, jehož dodržování patří k povinnostem státu podle čl. 24 CRC (nejvyšší dosažitelná úroveň zdraví, vč. snižování kojenecké úmrtnosti a podpory kojení). Tento výklad sdílí UNICEF a uznává jej i česká vláda — vládní strategie a vyhlášky se ke Kodexu výslovně hlásí. Implementaci do národního práva v ČR doplňují zejména vyhláška 54/2004 Sb. o potravinách určených pro zvláštní výživu, zákon 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích a zákon 40/1995 Sb. o regulaci reklamy. Tvrzení „Kodex je jen doporučení WHO" je framing průmyslu — neodpovídá ani výkladu Výboru OSN, ani postoji UNICEF, ani postoji české vlády.
- Závazky vyplývající z členství v EU — Kodex se v EU promítá skrze nařízení 609/2013 a delegované nařízení 2016/127 o formulích pro kojence. Tato nařízení jsou přímo závazná v ČR bez nutnosti další transpozice (čl. 288 SFEU). Mezi Kodexem a českým prodejcem formule tedy existuje navíc řetěz: WHO → EU → přímý účinek v ČR. (EU implementace je v některých detailech méně přísná než plné znění Kodexu vč. rezolucí WHA — typicky pro produkty pro batolata 12–36 měsíců, kterou WHA 69.9 z 2016 zahrnula a evropské nařízení nikoli plně.)
- Soft law a strategické rámce (Comprehensive Implementation Plan 2014, Global Strategy on Infant and Young Child Feeding 2003, Global Breastfeeding Scorecard) — právně nezavazují, ale tvoří odborný a politický referenční rámec, na který odkazují české vládní strategie (Strategie 2021+, Strategie BfHI 2018). Když Strategie BfHI 2018 v ČR (schválená vládou usnesením 357/2023) cituje WHO doporučení, stávají se tato doporučení závaznými na úrovni vládního usnesení pro orgány státní správy, byť ne přímo pro soukromé subjekty.
K otázce jazyka: skutečnost, že originál Kodexu je v angličtině (a francouzštině, ruštině, čínštině, arabštině a španělštině — šesti úředních jazycích OSN), nemá na závaznost vliv. Mezinárodní smlouvy se ratifikují v originálním znění a publikují ve Sbírce mezinárodních smluv ČR (zpravidla bilingválně, vč. českého překladu zveřejněného v Úředním věstníku EU u nařízení EU). Národní překlady — například česká verze Kodexu vydaná SZÚ a IBFAN CZ — slouží jako pracovní pomůcka, ne jako závazné znění; v případě rozporu rozhoduje originál. Tento mechanismus je standardní pro mezinárodní právo a Česká republika ho aplikuje shodně u smluv WHO, OSN, NATO i Rady Evropy.
Souhrnně: Mezinárodní kodex 1981 je pro ČR závazný právně jako standard ochrany práv dítěte podle čl. 24 Úmluvy OSN o právech dítěte (ratifikováno 1991, sdělení 104/1991 Sb., přednost před zákonem dle čl. 10 Ústavy), regulatorně v rozsahu, v jakém ho ČR transponovala do národní legislativy nebo v jakém to za ni udělala EU, a strategicky tam, kde se na něj odkazují vládní usnesení a národní strategie. Argument „je to v angličtině, takže to neplatí" ani „je to jen doporučení WHO" odborně neobstojí — Česká republika je členem WHO 78 let, ratifikovala CRC v 1991 a její zdravotní systém na obou referenčních rámcích stojí.
Tři pilíře globální architektury: Kodex + BFHI + IBFAN
Po 1981 se globální systém ochrany kojenců stojí na třech pilířích, které se vzájemně doplňují.
Mezinárodní kodex 1981
Mezinárodní pravidla marketingu, závazná pro signatářské státy přes Úmluvu OSN o právech dítěte. Definuje, co výrobci umělé výživy nesmějí (reklama, vzorky, dárky lékařům, sponzorství). Měřítko: kolik z 11 hlavních článků země zákonně implementovala.
BFHI 1991
Baby Friendly Hospital Initiative (UNICEF/WHO). Akreditační program pro porodnice — 10 kroků k úspěšnému kojení (10 Steps to Successful Breastfeeding) + zákaz přijímání volných vzorků formule. Měřítko: kolik porodnic má BFHI akreditaci a po jak dlouhé době.
IBFAN + NetCode
International Baby Food Action Network — síť 200+ NGO ve 100+ zemích, která monitoruje porušení Code. Vydává Breaking the Rules reporty 1× za 4 roky. WHO/UNICEF spustily v 2020 NetCode protocol — standardizovaný monitoring porušení.
Tři pilíře nefungují izolovaně: Kodex definuje pravidla, BFHI je implementuje na úrovni nemocnic, IBFAN/NetCode kontroluje, zda jsou dodržována. Bez všech tří je systém slabý.
10 kroků BFHI — co konkrétně musí porodnice splňovat
Baby Friendly Hospital Initiative má jasný akreditační rámec. Porodnice, která chce certifikaci, musí prokázat splnění 10 kroků a jako úhelný kamen zákaz přijímání volných vzorků formule od výrobců (tzv. „Code compliance"). Akreditace je platná 3 roky a opětovně se posuzuje. V revizi 2018 byly kroky přesněji formalizovány.
| Krok | Stručný obsah |
|---|---|
| Kritická prerekvizita | Plně dodržovat Mezinárodní kodex ve všech smlouvách a postupech (žádné volné vzorky formule, žádné dárky) |
| 1a. Kojicí politika | Mít napsanou kojicí politiku, srozumitelnou pro personál i rodiče |
| 1b. Monitoring | Vést záznamy o kojení (počty plně/částečně/nekojených dětí při propuštění) |
| 2. Vzdělávání personálu | Veškerý zdravotnický personál vyškolen k podpoře kojení |
| 3. Prenatální informace | Informovat těhotné o významu a praxi kojení |
| 4. „Skin-to-skin" + první kojení | Umožnit kontakt matka-novorozenec ihned po porodu, podpořit první kojení do 1 hodiny |
| 5. Pomoc s kojením | Ukázat matkám správnou techniku, podpořit při potížích |
| 6. Žádná jiná tekutina/výživa | Pouze mateřské mléko, nepodávat formuli, vodu ani dudlík bez medicínského důvodu |
| 7. Rooming-in | Matka a dítě sdílí pokoj 24 h/den |
| 8. Kojení na žádost | Kojit, kdykoli si dítě říká, ne podle pevného rozvrhu |
| 9. Žádné dudlíky/savičky | Pro kojené děti nepodávat dudlíky a umělé savičky (kromě medicínsky indikovaných) |
| 10. Návaznost po propuštění | Podpora kojení po propuštění (laktační poradenství, kontakty) |
Zdroj: WHO/UNICEF — Baby-Friendly Hospital Initiative, revidované Ten Steps to Successful Breastfeeding (2018). Akreditační audit ověřuje plnění všech 10 kroků + Code compliance jako prerekvizity.
Stav v Česku: data o BFHI a kojení
Česká republika má historii BFHI od 90. let. Formální pokrytí je dnes vysoké — podle Strategie BfHI 2018 v ČR (MZd 2023, zdroj ÚZIS) drželo v roce 2021 certifikát 65 z 87 porodnic (≈75 %). Empirická účinnost je ale problematická: ze 65 certifikovaných porodnic překročilo cílovou hranici 80 % výlučně kojených dětí jen 12 (27,6 %), a porodnice bez certifikátu měly v tomtéž roce dokonce o pár procentních bodů lepší výsledky než ty s certifikátem (75,6 % vs. 71 %). Pro srovnání: Norsko má BFHI akreditaci ve 100 % porodnic od roku 2003 a doprovází ji zákonný zákaz členů průmyslu v poradních orgánech, Švédsko v 80 % (klesající trend protože poslední porodnice nedostávají reakreditaci), Slovinsko v 50 %.
Hodnoty pro ostatní země jsou orientační odhady (UNICEF BFHI Country Profiles, IBFAN World Breastfeeding Trends Initiative WBTi). Údaj pro ČR vychází ze Strategie BfHI 2018 v ČR (MZd 2023, zdroj ÚZIS): 65 z 87 porodnic (≈75 %) drželo v 2021 certifikát BFHI. Reálná účinnost je však sporná — ze 65 porodnic s certifikátem překročilo cílovou hranici 80 % výlučně kojených dětí jen 12 z nich (27,6 %), tedy formální certifikace vysoké pokrytí v praxi neznamená.
Komise pro výživu kojenců: kdo skutečně sedí u stolu
V České republice působí Komise pro výživu kojenců a malých dětí (poradní orgán ministra zdravotnictví). V její dnešní podobě byla zřízena 10. února 2023 a nahradila tak delší dobu nečinnou Národní komisi pro kojení. Podle Strategie Baby-friendly Hospital Initiative 2018 v České republice (MZd, 2023) Komise od svého vzniku fakticky plní roli národního koordinačního orgánu pro kojení a program BfHI — tedy přesně té funkce, kterou implementační pokyny WHO/UNICEF k BfHI 2018 vyžadují jako jednu z devíti klíčových povinností národního programu („zřídit nebo posílit národní koordinační orgán pro kojení"). Tím se stává klíčovým rozhodovacím orgánem pro národní strategii i pro doporučení v praxi.
Úvodní jednání 13. února 2023: jmenovité odhalení střetů zájmů
Hned na ustavujícím jednání Komise 13. února 2023 (zápis veřejně zveřejněn na ppo.mzcr.cz) předseda Komise (politický náměstek MZd) oznámil, že každá nominovaná osoba musela vyplnit detailní deklaraci střetu zájmů a že přezkoumáním deklarací bylo zjištěno, že několik osob i organizací, které je nominovaly, má významný střet zájmů. Tajemnice Komise tyto případy přečetla nahlas s konkrétními jmény a firmami. Pro přesné pochopení je užitečné rozlišit dvě úrovně, na kterých byl COI deklarován — institucionální (ve vztahu k organizaci, která člena nominovala) a osobní (ve vztahu ke konkrétní osobě):
- Česká neonatologická společnost ČLS JEP
- Institucionální COI — ČNeoS jako organizace má sponzora Nestlé; periodikum Neonatologické listy má sponzora Nutricia.
- Osobní COI — tehdejší nominovaný zástupce ČNeoS deklaroval placený konzultantský vztah k firmám Danone a Nestlé.
- Česká pediatrická společnost ČLS JEP
- Institucionální COI — ČPS má na webu zlatého partnera Kendamil a partnera Nutricia.
- Osobní COI — tehdejší nominovaná zástupkyně ČPS uvedla pracovní dohodu s firmou Nestlé.
- Odborná společnost praktických dětských lékařů ČLS JEP
- Institucionální COI — vzdělávací činnosti OSPDL jsou (slovy její tehdejší předsedkyně) „podporovány výživovými firmami z důvodu absence jiných možných zdrojů"; v materiálech ke stažení figuruje logo firmy Nutricia.
- Osobní COI — předsedkyně přímou osobní smlouvu s dotčenými subjekty deklarovala jako neexistující.
- Laktační liga
- Institucionální COI — vzdělávací akce financované firmou Medela, v minulosti i Philips Avent.
- Osobní COI — zastupující osoba přímou smlouvu s dotčenými výrobci v deklaraci neuvedla.
Klíčový rozdíl proti standardní české praxi (která řeší typicky jen osobní COI vyloučením z hlasování) byl, že Komise 2023 aplikovala pravidla COI kumulativně na obě úrovně: organizace s institucionálním COI nemohla nominovat svého řádného člena, a osoba s osobním COI se nemohla stát hlasujícím členem. Zástupci dotčených odborných společností (ČNeoS, OSPDL, ČPS) se proto jednání účastnili pouze jako hosté bez hlasovacího práva, s explicitně deklarovaným COI v zápisu („ANO" v kolonce „Střet zájmů"). Pravidlo předseda Komise formuloval lapidárně: „Kdo bere peníze, nemůže ve věci hlasovat."
Reakce zástupců odborných společností — zejména předsedkyně OSPDL — byla emotivní. Označila opatření za „veřejnou dehonestaci", argumentovala, že odborné společnosti nemají z čeho jiného vzdělávací akce hradit, a navrhovala model Národní imunizační komise, kde se členové se střetem zájmů jen vyřazují z konkrétních hlasování. To je právě ta rozdílná logika: NIK řeší jen osobní COI ad hoc, Komise pro výživu kojenců aplikovala kumulativní (osobní + institucionální) přístup standardní v zemích jako Norsko nebo UK. Zástupkyně Úřadu vlády tento argument odmítla s odkazem na zprávu WHO 2022 How marketing of formula influences our decisions on infant feeding a na doložený fakt, že spolupráce s výrobci umělé výživy znamená, vědomě nebo nevědomě, tendenci k doporučování jejich výrobků.
Co vlastně sedí v Komisi: státní instituce a nezávislé odbornice
Pokud porovnáme prezenční listinu z 13. 2. 2023 s mediálním klišé „v Komisi sedí výrobci formule", obraz je opačný. Mezi 26 členkami a členy převažují:
- Státní instituce — MZd (5 zástupců, vč. předsedy Komise), Úřad vlády (Odbor rovnosti žen a mužů), MPSV, MPO, MZe, ÚZIS, SZÚ (2 zástupkyně), NÚDZ, zdravotní pojišťovny (2 zástupci), WHO Country Office Czech Republic.
- Profesní organizace, které deklarovaly nulový institucionální COI — Unie porodních asistentek, Česká asociace dul, Česká asociace sester.
- NGO a iniciativy, které deklarovaly nulový institucionální COI — SpoKojení / IBFAN CZ, Mamila, Přirozené kojení.
- Nezávislé odbornice (nominované za sebe, bez COI) — laktační poradkyně, hygienička, biostatistička.
Ke 13. 2. 2023 zástupci firem typu Nestlé, Hipp, Hero, Nutricia nebo Milupa v Komisi neseděli. Tvrzení, které bylo dlouhodobě platné pro předchozí Komisi pro kojeneckou výživu (před 2023) — totiž že její složení zahrnovalo přímo zástupce výrobců a distributorů náhrad mateřského mléka — se nové podoby Komise tehdy netýkalo. Proto IBFAN CZ (dříve SpoKojení) v souhrnu Mýty a fakta o Komisi pro výživu kojenců (červenec 2025, ibfan.cz) tehdejší Komisi explicitně podporovala. Tento stav se však změnou Statutu z prosince 2025 (viz níže) změnil.
Skutečná linie konfliktu: odborné společnosti vs. nový rámec
Skutečná linie sporu o střet zájmů ve výživě kojenců v ČR neprochází uvnitř Komise, ale mezi (a) Komisí, jež od r. 2023 pravidla COI zavedla, a (b) odbornými lékařskými společnostmi pod ČLS JEP, které jsou — jak ukazují jejich vlastní deklarace — kontinuálně financovány výrobci formule (Nestlé, Nutricia, Kendamil, Medela). Investigativní reportáž Seznam Zprávy (2024, podcast 5:59 — Lékaři ve střetu zájmů: kojení vs. mléčný byznys, seznamzpravy.cz) tuto dynamiku detailně dokumentuje: vánoční večírky, uniformy, mléko zdarma a sponzoring kongresů jsou v české pediatrii dlouhodobě běžnou součástí financování vzdělávacích aktivit.
Argumentace ve prospěch členství zástupců průmyslu nebo odborných společností financovaných průmyslem zní pragmaticky: výrobci mají odborné nutricionalistické know-how, mohou financovat činnost komise i kontinuální vzdělávání. Tato argumentace je věcně pravdivá, ale opomíjí podstatný problém. Když ho rozdělíme přesně podle dvou úrovní COI: na úrovni osobní řeší problém standardní recusing — člen pobírající honorář se vyřadí z konkrétního hlasování, jak to dělá Národní imunizační komise; na úrovni institucionální ale recusing nestačí, protože doporučení nese signaturu organizace, kterou člen zastupuje, a přístup organizace ke zdrojům (sponzoring, partneři, periodikum, vzdělávací program) je systémově nastavený. Pokud orgán rozhodne, že dětem od 4 měsíců se hodí specifická formule v určitých indikacích, je to zboží, které sponzor mateřské společnosti prodává — a v institucionálních rozhodnutích se tento vliv nedá oddělit od jednotlivých hlasů. To je textbook institucionální conflict of interest, který se v ČR dál reprodukuje skrze odborné společnosti, i když již ne přímo skrze Komisi.
Obrat 2025–2026: rozvolnění pravidel a návrat napojených aktérů
Reformní rámec z 2023 však nevydržel. Dne 15. prosince 2025 došlo ke změně Statutu Komise pro výživu kojenců a malých dětí (zveřejněné na Portálu poradních orgánů MZd). Změna se týkala především institucionální složky pravidel COI — tedy té, která bránila tomu, aby organizace s vlastními finančními vazbami na průmysl mohla nominovat své zástupce do Komise. Po revizi Statutu se členy Komise mohou stát i zástupci organizací s finančními vazbami na výrobce produktů spadajících pod Mezinárodní kodex; explicitně uváděné firmy zahrnují Nestlé a Danone. Na to upozornila IBFAN CZ (dříve SpoKojení) ve stanovisku ze 3. května 2026 (ibfan.cz).
První zasedání nově uvolněné Komise — a první po změně vlády — proběhlo 28. dubna 2026. Členové podepsali čestné prohlášení o mlčenlivosti, takže veřejné informace o průběhu jsou omezené; oficiální zápis dosud nebyl zveřejněn. IBFAN CZ na jednání předložila dva body: (1) výskyt toxinu cereulidu v komerční umělé výživě a přijatá/plánovaná opatření, a (2) revize využití dotazníku NutriCHEQ nadačního fondu společnosti Danone. Zástupkyně IBFAN CZ rovněž podala formální nesouhlasné stanovisko se zmírněním pravidel COI.
Pro kontext bezpečnostního problému: data Státního zdravotního ústavu zaznamenala v Q1 2026 prudký nárůst diagnózy A09 (Gastroenteritida susp. infekční) v české populaci — 909 případů proti 188 ve stejném období 2025 a 125 v 2024. Zda a v jakém rozsahu se dotýká dětí do tří let věku, zatím není veřejně reportováno; jde o jeden z důvodů, proč IBFAN CZ považuje současné rozvolnění za mimořádně nešťastné načasování. Stav členství Komise k datu publikace tohoto článku není veřejně aktualizován ani na webu MZd.
Co o stavu kojení v ČR vlastně víme: data ÚZIS 2020–2021
Kvalita národní empirické základny pro kojení byla v ČR dlouhodobě slabá; teprve v letech 2020–2021 byla metodika sběru dat ÚZIS na žádost Národní komise pro kojení zpřesněna tak, aby odpovídala definici sentinelových indikátorů BfHI. Klíčové údaje publikované v rámci Strategie BfHI 2018 (MZd, 2023):
- Výlučně kojené děti při odchodu z porodnice — celonárodně 73,4 % v roce 2020 a 72,2 % v roce 2021. Cíl programu BfHI: minimum 80 %. Tuto hranici překročilo v roce 2021 pouze 18 z 87 porodnic (20,6 %), a jen 12 z 65 porodnic s certifikátem BfHI (27,6 %).
- Donošené děti přiložené k prsu do 1 hodiny po porodu — 53,3 % v roce 2020, 57 % v roce 2021. Cíl BfHI: 80 %.
- Zařízení s certifikátem BfHI vs. bez něj (2021) — paradoxně 71 % výlučně kojených v BfHI nemocnicích vs. 75,6 % v nemocnicích bez certifikátu. Certifikace je tedy z velké části formální a nereflektuje skutečnou praxi — což je samo o sobě signál slabé národní koordinace.
- Co ČR systematicky neměří: výlučné kojení ve 4 a 6 měsících věku, tedy ten indikátor, který WHO/UNICEF používá pro mezinárodní srovnání. Strategie BfHI 2018 v ČR (MZd 2023) explicitně konstatuje, že ČR z dat ÚZIS tento indikátor nemá k dispozici a že „počet kojených dětí bude nadále klesat a ČR nedosáhne globálního cíle WHO pro rok 2025 — 50 % výlučně kojených dětí v 6 měsících věku". Údaje pro 6 měsíců cirkulující v médiích a odborných textech vychází z dílčích šetření, ne z národního registru.
Jinými slovy: ČR má až od roku 2020 vůbec metodicky korektní data, podle nichž úspěšnost programu BfHI v praxi nedosahuje cíle, a hlavní indikátor (kojení v 6 měsících) systémově nesleduje. To je samo o sobě výsledek slabé národní koordinace, kterou má nově Komise napravit.
Osobní vs. institucionální střet zájmů: kde je rozdíl
V mediální a politické debatě se pojem „střet zájmů" používá volně a často zaměnitelně. Pro pochopení sporu o Komisi pro výživu kojenců i dynamiky odborných lékařských společností je ale nutné rozlišovat tři odlišné typy, které pojmenovává mezinárodní praxe (WHO 2017: Safeguarding against possible conflicts of interest in nutrition programmes; OECD 2019: Managing Conflict of Interest in the Public Sector):
- Osobní (individuální) střet zájmů — situace, kdy konkrétní osoba má finanční nebo profesní zájmy, které mohou ovlivnit její nestranné rozhodování. Typické projevy: placená konzultantská smlouva s firmou, pracovní dohoda s výrobcem, honoráře za přednášky, akciový podíl, intelektuální vlastnictví navázané na produkt. Řeší se na úrovni člověka: vyloučením z hlasování, povinnou deklarací, recusing.
- Institucionální střet zájmů — situace, kdy organizace nebo instituce jako celek má vnější finanční vazby, které mohou systematicky ovlivňovat její doporučení. Typické projevy: odborná společnost přijímá sponzoring od průmyslu (ČNeoS — Nestlé, Nutricia; ČPS — Kendamil, Nutricia; OSPDL — Nutricia; Laktační liga — Medela, Philips Avent), výzkumný ústav vedený firemně sponzorovanou katedrou, fakultní nemocnice s exkluzivní distribuční smlouvou. Řeší se na úrovni organizace: zákonná inkompatibilita, transparency reporting, cap na podíl příjmů z průmyslu, vyloučení organizace z nominace svých zástupců.
- Regulatorní capture (širší pojem) — situace, kdy se odborné komunity, regulátor a regulovaný průmysl postupem času natolik propojí (společné kongresy, společné publikace, společné kariérní dráhy), že rámcování problémů i definice „rozumných" řešení přebírá perspektivu průmyslu. Klasická literatura: Stigler 1971, Carpenter & Moss 2014. Řeší se na úrovni systému: nezávislé financování vzdělávání, oddělená regulační kapacita, kulturní změna.
Dvě poznámky k tomuto rozdělení. Za prvé, tyto kategorie nejsou vzájemně exkluzivní — typický český případ kombinuje všechny tři: konkrétní lékař (osobní COI) sedí ve výboru odborné společnosti (institucionální COI), která je sponzorovaná průmyslem v rámci ekosystému, kde se kongresy bez sponzoringu nepořádají (regulatorní capture). Za druhé, řešení musí adresovat všechny tři vrstvy — vyřešení jen osobního COI (např. donutit lékaře, aby nehlasoval) nestačí, pokud organizace, kterou zastupuje, je dlouhodobě financována stejnou firmou. Naopak vyřešení jen institucionálního COI (např. vyloučit Pediatrickou společnost ze sponzoringu) nestačí, pokud individuální členové si dál drží osobní smlouvy s firmou. Toto je důvod, proč jsou pravidla COI ve WHO/UNICEF dokumentech typicky formulována kumulativně — týkají se osoby i organizace, kterou zastupuje.
Proč je institucionální střet zájmů ve výživě kojenců zvlášť nebezpečný
Některé střety zájmů jsou snazší vyvážit než jiné. Lékař, který občas přednáší pro farmaceutickou firmu, je jeden typ osobního COI — řeší se transparentní deklarací a recusingem v rozhodovacích bodech. Lékař, který sedí ve výboru, jenž doporučuje, jaký lék se má hradit, a zároveň pobírá honorář od výrobce stejného léku, je kumulovaný osobní COI — vyžaduje vyřazení z hlasování. Ale výživa kojenců naráží na problém třetího řádu: i když všichni jednotliví lékaři budou bez osobních vazeb, samotná instituce (odborná společnost, vzdělávací program, výzkumný ústav) může být systémově navázaná na průmysl. To je institucionální střet zájmů a v této oblasti je z pěti důvodů zvlášť nebezpečný.
- Zákazník nerozhoduje. Kojenec si nevybírá, kojence krmí matka, ale ta často poslouchá doporučení pediatra a porodnice. Asymetrie informací je extrémní — rodič důvěřuje odborníkovi, ten ale nemusí být nezávislý.
- Kritické okno první týdny. Jakmile se zruší laktace v prvních 2–4 týdnech (typicky proto, že matka dostala vzorek formule a spánku), návrat ke kojení je extrémně obtížný. Rozhodnutí v této krátké periodě má dopad na měsíce, někdy roky výživy dítěte.
- Doporučení mají dlouhý dosah. Co řekne Komise pro kojeneckou výživu v 2026, ovlivní výuku na pediatrii a kurzy laktačních poradkyň pro deset let dopředu. Vědecké revize jsou pomalé, doporučení mají setrvačnost.
- Marketing umí předstírat, že je vědou. Sponzorovaná „odborná" sympozia, financované „srovnávací" studie, brožury vypadající jako lékařské doporučení — historie ukazuje, že hranice mezi marketingem a vědou je pro veřejnost prakticky nezjistitelná.
- Reverzibilita je nízká. Pokud se ukáže, že doporučení bylo zaujaté, žádný „re-call" neexistuje. Děti, které dostaly formuli místo mateřského mléka, ji už dostaly. Náprava je možná jen u příští kohorty.
K tomu se přidává regulatorní capture v širším smyslu: pokud lidé, kteří mají vytvářet pravidla pro průmysl, jsou součástí stejných struktur jako průmysl (společné kongresy, společné publikace, společné financování), postupně přebírají rámcování problémů a definice „rozumných" řešení od tohoto průmyslu. Tato dynamika je dobře popsána v literatuře o regulatorním capture (Stigler 1971, Carpenter & Moss 2014) a aplikovatelná i mimo nutricionistiku (alkohol, tabák, ultra-procesované potraviny).
| Typ COI a úroveň | Příklad mechanismu v ČR | Co s tím dělají best-in-class země |
|---|---|---|
| Osobní · Placená konzultace lékaře s firmou | Lékař v rozhodovacím orgánu má smlouvu s Nestlé/Danone (případ MUDr. Malého z deklarace 13. 2. 2023) | Povinná deklarace + automatické recusing; cooling-off perioda 2–3 roky před vstupem do veřejného poradního orgánu (Norsko, UK NICE) |
| Osobní · Honoráře, dárky, akciový podíl | Lékař přijímá honorář za přednášku na sponzorované konferenci nebo má drobné akcie firmy | Veřejný registr darů a honorářů (US Physician Payments Sunshine Act 2010 / Open Payments; UK ABPI Disclosure UK; FR Transparence Santé); cap na výši přijatých prostředků |
| Institucionální · Sponzoring odborné společnosti | Pediatrická společnost ČLS JEP má zlatého partnera Kendamil a partnera Nutricia; Česká neonatologická společnost sponzorovaná Nestlé a Nutricia | Cap na podíl průmyslových příjmů (Norsko: max 10 %); zákaz sponzoringu (RCPCH UK 2017); státní fond pro vzdělávání (Švédsko) |
| Institucionální · Sponzorství vzdělávacích a kongresových akcí | Konference o pediatrické výživě financovaná Hipp/Nestlé; výroční sjezdy hrazené z industry stánků | Regulační zákaz veškerého sponzoringu vzdělávacích akcí výrobci formule (Brazílie NBCAL); povinné označení sponzora (Code 1981) |
| Situační · Vzorky, dárky a marketing v porodnicích | Odcházející matka dostává „balíček" s první formulí; nemocnice používá dárkové láhve a dudlíky | BFHI Code compliance + národní zákon zakazující distribuci v porodnicích (Norsko, Skandinávie, Brazílie) |
| Institucionální · Sponzorovaný výzkum a publikační etika | Studie srovnávající dvě formule financovaná výrobcem, publikovaná v periodiku odborné společnosti se stejným sponzorem | Povinné disclosure + nezávislé peer-review; státní fond pro nezávislý výzkum výživy (Švédsko Livsmedelsverket); zákaz industry-funded klinické studie u kojenců (NL ZonMw) |
První dva typy jsou osobní COI (řeší se na úrovni jednotlivce: deklarace, recusing). Další tři typy jsou institucionální COI (řeší se na úrovni organizace: cap na podíl, zákaz sponzoringu, alternativní financování). Vzorky v porodnicích jsou typově situační — váží se na konkrétní okamžik a místo, řeší se přímými zákazy.
Kde to dělají bez střetu zájmů: 4 mezinárodní příklady
Kritika institucionálního COI ve výživě kojenců nemá smysl bez ukázky, že to jde dělat jinak. Existují čtyři dobře zdokumentované národní modely.
Norsko — zákonná inkompatibilita + 100 % BFHI
Norsko má od 80. let zákon, který zakazuje členství zástupců výrobců umělé výživy v jakémkoli vládním poradním orgánu pro výživu kojenců. Helsedirektoratet (norský úřad pro zdraví) má vlastní oddělení pro nutricionistiku, které vydává národní doporučení nezávisle na průmyslu. Od roku 2003 mají všechny norské porodnice BFHI akreditaci. Procento výlučného kojení v 6 měsících (cíl WHO) je v Norsku přes 80 %, jedno z nejvyšších v OECD. Industry sponsorship odborných pediatrických kongresů je explicitně zakázán.
Brazílie — nejpřísnější regulace na světě (NBCAL 2006)
Brazílie přijala v 1988 první národní implementaci Kodexu (NBCAL — Norma Brasileira de Comercialização de Alimentos para Lactentes), v 2006 ji výrazně posílila (Lei 11.265). NBCAL platí pro všechny produkty pro kojence do 3 let (čímž jde nad rámec EU implementace; samotný Kodex rozšířila na děti do 36 měsíců rezoluce WHA 69.9 z 2016). Sankce za porušení dosahují stovek tisíc dolarů. ANVISA (brazilský regulátor) provádí pravidelné kontroly. Brazílie má jeden z nejnižších poměrů použití umělé výživy mezi rozvíjejícími se ekonomikami — a kojenecká úmrtnost klesla v posledních 20 letech rychleji než ve srovnatelných zemích.
Velká Británie — UNICEF Baby Friendly UK + povinná Code reporting
UK nemá zákonnou inkompatibilitu jako Norsko, ale provozuje silný UNICEF Baby Friendly Initiative (UNICEF UK BFI) s vlastními standardy nad rámec WHO 10 kroků. Akreditovaných je přes 70 % porodnic v Anglii a Walesu. Odborná pediatrická společnost (RCPCH — Royal College of Paediatrics and Child Health) má od 2017 explicitní policy zakazující sponzorství kongresů a vzdělávání ze strany výrobců umělé výživy. Tato policy byla výsledkem mnohaletého tlaku ze strany Save the Children, IBFAN UK a aktivistických lékařů.
Švédsko — kombinace státního výzkumu a transparency
Švédsko nemá explicitní zákonnou inkompatibilitu, ale vybudovalo silný státní výzkumný aparát (Livsmedelsverket — Swedish Food Agency), který produkuje nezávislá doporučení. Sponzorství výzkumu výrobci je transparentně reportováno a v praxi se z velké části nepoužívá pro národní guidelines. Místo toho jsou doporučení postavena na systematických review nezávislých autorů (Cochrane, NORDEN). Akreditace BFHI v 80 % porodnic, výlučné kojení v 6 měsících přes 60 %.
| Země | Klíčový mechanismus | Výlučné kojení v 6 měs. | BFHI |
|---|---|---|---|
| Norsko | Zákonná inkompatibilita + Helsedirektoratet | ~80 % | ~100 % |
| Brazílie | NBCAL 2006 — nejpřísnější regulace | ~50 % | ~30 % |
| UK | UNICEF BFI + RCPCH policy | ~30–35 % | ~70 % |
| Švédsko | Livsmedelsverket nezávislý výzkum | ~60 % | ~80 % |
| Česká republika | Reforma 2023 (COI deklarace, vyřazení napojených osob) → uvolnění pravidel od 15. 12. 2025; sponzoring odborných společností pediatrů pokračuje | ČR systematicky neměří | ~75 % porodnic má certifikát, ale 73,4 % výlučně kojených při odchodu z porodnice (2020), 72,2 % (2021) — pod cílem 80 % |
Procenta výlučného kojení v 6 měsících jsou orientační (zdroje: WHO Global Breastfeeding Scorecard 2023, UNICEF BFHI Country Profiles, IBFAN WBTi). Pro ČR nejsou systematicky měřena; ÚZIS sleduje výlučné kojení při odchodu z porodnice (73,4 % v 2020, 72,2 % v 2021 — Strategie BfHI 2018 v ČR, MZd 2023). Korelace není kauzální důkaz, ale vzorec je konzistentní: čím přísnější rámec ochrany před COI a čím funkčnější národní koordinace, tím vyšší pokrytí kojením.
Časová osa: 45 let zápasu o pravidla
- 1974 War on Want vydává The Baby Killer — pamflet, který spouští globální kampaň proti praktikám výrobců formule v rozvojových zemích.
- 1977 Začíná Nestlé bojkot v USA a Evropě. Vznik IBFAN.
- 1981 WHA přijímá Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka. Hlasování 118 pro / 1 proti (USA).
- 1988 Brazílie přijímá první národní implementaci Code (NBCAL).
- 1991 UNICEF/WHO spouští Baby Friendly Hospital Initiative — 10 kroků k úspěšnému kojení.
- 2003 Norsko dosahuje 100 % BFHI pokrytí porodnic.
- 2006 Brazílie posiluje NBCAL — pokrytí produktů do 3 let, vyšší sankce.
- 2016 WHA rezoluce 69.9 — explicitní zákaz crossover marketingu (formule pro batolata jako reklama na formule pro kojence).
- 2018 Revize 10 kroků BFHI — Code compliance jako kritická prerekvizita.
- 2020 WHO/UNICEF spouští NetCode — standardizovaný protokol monitoringu porušení Code.
- 2023 IBFAN Breaking the Rules report dokumentuje pokračující porušování Code v 100+ zemích, mj. ČR.
- 2026 (ČR) Příležitost: reforma hygienické soustavy + diskuse o transparentnosti odborných komisí MZ.
Co by Česko mělo udělat: pět konkrétních kroků
Česká situace není výjimkou — institucionální COI v komisích MZ a odborných společnostech je dokumentovaný v řadě dalších oblastí (vakcinace, onkologická léčba, výživa). Specificky pro výživu kojenců existuje pět konkrétních kroků, které by české politiky mohly udělat, aniž by zaváděly novou regulaci nebo tvořily nové instituce.
- Zákonná inkompatibilita členství v Komisi pro kojeneckou výživu s aktivními vazbami na výrobce náhrad mateřského mléka (členství, honoráře, sponzoring v posledních 3 letech). Tento krok by sjednotil ČR s normou v Norsku a Švédsku.
- Veřejně dostupný registr COI všech členů odborných komisí MZ ČR — jak konsiliárních, tak rozhodovacích. Vzor: UK Royal College of Paediatrics RCPCH register, francouzský Transparence Santé.
- Národní cíl pokrytí BFHI 50 % porodnic do roku 2030 jako součást Strategie Zdraví 2030 nebo navazující strategie. Aktuálních ~10 % je pod evropským průměrem; do 2030 by se měla síť přiblížit alespoň německému ~19 %.
- Plná národní implementace Mezinárodního kodexu nad rámec současných regulací (vyhláška 1257/2011 EU + zákon 110/1997 Sb. — řeší jen formální požadavky na obaly, ne marketing). Vzor: brazilský NBCAL, norský zákon o marketingu náhrad mateřského mléka.
- Pravidelný NetCode monitoring ze strany SZÚ nebo nového Institutu pro veřejné zdraví 21. století — roční zpráva o porušeních Code v ČR, podle WHO/UNICEF protokolu.
Závěr
Otázka, kdo radí o tom, čím krmit české novorozence, je věcně zdánlivě technická. Ve skutečnosti jde o jeden z nejstarších a nejlépe zdokumentovaných příkladů institucionálního střetu zájmů ve veřejném zdraví. Existuje 45 let mezinárodní zkušenosti, jasná pravidla (Mezinárodní kodex), funkční implementační rámec (BFHI), nezávislý monitoring (IBFAN, NetCode) a několik národních modelů, které prokázaly, že přísná separace průmyslu od rozhodovacích orgánů funguje — výsledkem jsou vyšší míry kojení, nižší úmrtnost a důvěryhodnější systém doporučení.
Česká republika v této oblasti zaostává. Pokrytí BFHI je formálně vysoké (cca 75 % porodnic má certifikát), ale empiricky neúčinné — podíl výlučně kojených dětí při odchodu z porodnice byl v roce 2020 jen 73,4 % a v 2021 72,2 %, tedy pod cílovou hranicí 80 %. Indikátor výlučného kojení v 6 měsících (cíl WHO 50 % do 2025) ČR systémově nesleduje. Strategie BfHI 2018 v ČR (MZd 2023) sama předpokládá, že počet kojených dětí bude nadále klesat a ČR globálního cíle WHO 2025 nedosáhne.
Reforma Komise z února 2023 — kumulativní pravidla pro osobní i institucionální COI, povinné deklarace — byla krok správným směrem. Tento posun se ale zastavil. Dne 15. prosince 2025 došlo ke změně Statutu Komise (zveřejněné na Portálu poradních orgánů MZd), která pravidla pro institucionální COI uvolnila a místa v Komisi nově otevřela i zástupcům organizací s finančními vazbami na výrobce produktů spadajících pod Mezinárodní kodex (mj. Nestlé a Danone). Na to upozornila IBFAN CZ ve stanovisku k prvnímu zasedání uvolněné Komise 28. dubna 2026 (ibfan.cz). Rozvolnění bylo přijato souběžně s eskalací bezpečnostního problému — kontaminace komerční umělé výživy toxinem cereulidem a doložený nárůst diagnóz A09 (gastroenteritida) v populaci ČR ze 125 případů (Q1 2024) přes 188 (Q1 2025) na 909 případů (Q1 2026).
Zbývá tedy vyřešit větší problém: kontinuální vzdělávání pediatrů a neonatologů v ČR je dlouhodobě financováno výrobci formule (Nestlé, Nutricia, Kendamil, Medela) skrze odborné společnosti pod ČLS JEP, protože jiný udržitelný zdroj financování neexistuje. Bez státního fondu pro nezávislé vzdělávání zdravotníků (model Švédsko) — a bez politické vůle udržet nepopulární, ale doporučená pravidla COI — se reforma zastaví na jedné komisi. A jak ukazuje vývoj 2025–2026, i ta se může vrátit zpět.