Když instituce komentuje reformu, která ji má zrušit, čte se to dvojím způsobem. Buď jako obhajoba vlastní existence — a část připomínek Státního zdravotního ústavu tak číst lze. Nebo jako výpověď lidí, kteří systém znají zevnitř lépe než kdokoli jiný — a větší část dokumentu se číst musí právě takhle. Devět stran, které vedení SZÚ 24. května 2026 poslalo Pracovní skupině pro reformu veřejného zdraví, je zatím nejdůkladnější veřejně dohledatelná oponentura celé reformy. V tomto dílu naší série je procházíme bod po bodu.
Zdroj: Připomínky vedení SZÚ k návrhu koncepce „Czech CDC / Státní ústav veřejného zdraví", 24. 5. 2026; zápisy PS (ppo.mzcr.cz/workGroup/227).
Nejdřív to, co se přehlíží: SZÚ reformu nechce zastavit
V mediální zkratce se dokument scvrkl na „zdravotní ústav kritizuje reformu". To je pravda jen zčásti. Hned v úvodu SZÚ píše, že předkládaný návrh sjednocení orgánů ochrany veřejného zdraví „je potřebným impulsem k diskusi o dlouhodobě odkládané reformě" a že s konsolidací roztříštěné soustavy — nejednotný výklad, regionální rozdíly, duplicitní i chybějící kapacity — „lze souhlasit".
A u nejviditelnější části reformy jde ústav ještě dál: sloučení čtrnácti krajských hygienických stanic do jednoho celostátního úřadu označuje za „rozhodnutí, které je institucionálně i provozně dostatečně podloženo". Jeden úřad by podle SZÚ odstranil dlouhodobě kritizovanou nejednotnost výkladu mezi kraji, umožnil lepší alokaci specializovaných kapacit a vyřešil praktický problém firem s pobočkami ve více krajích — dnes si stanice musí případy formálně předávat a tentýž řetězec může být ve dvou krajích posouzen různě. Model celostátního dozorového orgánu je navíc v Česku vyzkoušený: takhle fungují SZPI, ČIŽP, ÚKZÚZ i ČOI.
Tohle je důležité pro čtení všeho dalšího. SZÚ nezpochybňuje směr. Zpochybňuje provedení — a to je přesně ta část reformy, která je podle našeho kompendia o reformě nejslabší i podle jiných měřítek.
Jedenáct výhrad na jedné stránce
Než půjdeme do hloubky, přehled celého dokumentu. Hodnocení v posledním sloupci je redakční: rozlišujeme systémové výtky (platily by, i kdyby SZÚ neexistoval), smíšené (věcně podložené, ale zároveň v zájmu instituce) a obhajobu instituce (primárně hájí stávající postavení). Za pozornost stojí, že čistou obhajobu jsme nenašli ani u jedné položky — i výhrady s nejsilnějším vlastním zájmem se opírají o ověřitelné právní či ekonomické argumenty.
| # | Výhrada | Jádro argumentu | Hodnocení redakce |
|---|---|---|---|
| 1 | Chybí analýza východisek | Reforma nedokládá, která konkrétní selhání řeší; hrozí, že vyřeší „pouze symptomy" a problémy převezme „pod jinou hlavičkou a jiným jediným IČ" | systémová |
| 2 | Opomíjené agendy | Návrh je vychýlený k infekční surveillance („Czech CDC"); hygiena práce, výživy či prostředí jen okrajově | systémová |
| 3 | Vyčlenění z působnosti MZ | Není vysvětleno, proč má úřad stát mimo ministerstvo; oslabuje politickou odpovědnost ministra | systémová |
| 4 | Podoba sloučení organizací | Souhlas s fúzí KHS; mechanické přilepení laboratoří a výzkumu „může vytvořit více problémů, než kolik jich vyřeší" | smíšená |
| 5 | Nevypořádané režimy financování | Organizační složka státu nesmí hospodařit s vlastními výnosy; výpadek příjmů laboratoří „není ani vyčíslen, ani projednán" | smíšená |
| 6 | Jediná varianta | Statut skupiny ukládá předložit varianty (množné číslo); na stole je jen jedna, bez srovnání alternativ | systémová |
| 7 | Chybí implementační plán | Žádný harmonogram, analýza rizik, převod akreditací ani kontinuita správních řízení a soudních sporů | systémová |
| 8 | Kompetence § 80 a § 82, mimořádná opatření § 69 | Není navrženo, kdo bude v nové struktuře nařizovat mimořádná opatření — „jeden z nejzávažnějších aspektů" reformy | systémová |
| 9 | Krizové řízení v krajích | Vágní napojení na bezpečnostní rady a krizové štáby krajů (zákon č. 240/2000 Sb.); kdo bude v kraji zastupovat ochranu zdraví? | systémová |
| 10 | Rozšiřování kompetencí nad mandát | Populační screeningové strategie patří ministerstvu (a pojišťovnám, které je platí), ne novému úřadu; skupina překračuje svůj statut | smíšená |
| 11 | Expertní kapacity pro EU agendy + překryv s ÚZIS | Hodnocení biocidů, REACH, CLP stojí na úzkém okruhu specialistů SZÚ; jejich odchod by ČR znemožnil plnit unijní povinnosti | smíšená |
Zdroj: Připomínky vedení SZÚ, 24. 5. 2026 (parafráze redakce, citace v uvozovkách doslovné). Hodnocení systémová/smíšená = interpretace redakce.
Nejsilnější trojice: analýza, varianty, plán
Připomínky 1, 6 a 7 spolu souvisí a tvoří páteř celého dokumentu. SZÚ v nich neříká „reforma je špatně" — říká „reforma zatím není doložena". A opírá se přitom o dokument, který si ministerstvo napsalo samo: zřizovací dekret pracovní skupiny č. 11/2026/ZDM. Ten v čl. 2 předepisuje logickou posloupnost — nejprve analýza stávajícího institucionálního a právního rámce (odst. 2), z ní identifikace klíčových problémů (odst. 3), teprve pak varianty restrukturalizace (odst. 4) a přechodná opatření s implementačními kroky (odst. 7).
Předložený materiál podle SZÚ tuto posloupnost „nerespektuje a přechází bezprostředně k formulaci jediné varianty restrukturalizace". Bez analýzy hrozí, že návrh bude „řešit pouze symptomy, nikoli skutečné příčiny případné dysfunkce systému" — a nově zřízený úřad „převezme dosavadní problémy v nezměněné podobě, pouze pod jinou hlavičkou a jiným jediným IČ". U variant je dokument stejně konkrétní: použité množné číslo ve statutu „není formální nahodilostí, ale věcným pokynem" — ministr měl dostat škálu možností se silnými a slabými stránkami, dostane jednu. A k implementaci SZÚ vypočítává, co v materiálu není: harmonogram, analýza rizik, převod akreditací laboratoří, kontinuita běžících správních řízení a soudních sporů, ošetření smluvních vztahů, minimalizace personálních odchodů „v období organizační nejistoty".
Tahle trojice výhrad je pro hodnocení reformy klíčová, protože ji lze ověřit nezávisle na SZÚ — stačí se podívat, jestli analytický dokument, varianty a implementační plán existují. K 6. srpnu 2026 v žádném veřejném materiálu pracovní skupiny nejsou. A zápis z VIII. jednání (25. 6.) zachycuje shodu, která jde přímo proti nim: „nejprve je třeba připravit legislativní rámec reformy a provozní detaily řešit později". Přesně tento postup — nejdřív zákon, pak se uvidí — jsme v kompendiu označili za klasický antivzorec velkých reforem.
Peníze: dvě právní formy, jeden rozpočet
Ekonomické jádro dokumentu (připomínky 4 a 5) je technické, ale dá se shrnout jednoduše. Slučují se instituce dvou právních forem, které hospodaří podle neslučitelných pravidel — a návrh podle SZÚ tento rozdíl „nijak nereflektuje".
| Organizační složka státu (dnes KHS; navrhovaná forma NIVZ) |
Příspěvková organizace (dnes SZÚ a zdravotní ústavy) |
|
|---|---|---|
| Vlastní výnosy | příjmem státního rozpočtu (zák. č. 218/2000 Sb.) — nelze je použít na vlastní výdaje | smí s nimi hospodařit — laboratorní vyšetření a expertní služby financují provoz |
| Kdo dnes platí činnost | výhradně státní rozpočet | stát + zakázky pro firmy, zaměstnavatele, samosprávy, pojišťovny, smluvní výzkum |
| Investice, granty, mzdy | režim státní správy, služební zákon | flexibilnější pravidla investic, národních i EU grantů a odměňování |
| Důsledek sloučení do OSS | laboratoře by přišly o vlastní příjmy a celé břemeno by přešlo na státní rozpočet — „skokový nárůst rozpočtových nároků, jenž v materiálu pracovní skupiny není ani vyčíslen, ani projednán" | |
Zdroj: Připomínky vedení SZÚ, 24. 5. 2026, body 4–5; zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.
Ano, tady mluví instituce o vlastních penězích — proto výhradu řadíme mezi smíšené. Jenže argument stojí i bez toho zájmu: pokud stát převezme laboratoře jako součást úřadu, musí jejich dnešní komerční příjmy nahradit z rozpočtu, a nikdo zatím neřekl kolik. V kompendiu jsme to zařadili mezi pět otázek podzimu; SZÚ dodává ještě jeden rozměr, který se v debatě skoro neobjevuje — konflikt zájmů. Pokud tentýž úřad vykonává dozor, vede správní řízení a zároveň provádí laboratorní vyšetření, jejichž výsledky jsou v těch řízeních důkazem, vzniká podle dokumentu „strukturální konflikt zájmů". Oddělení dozorové a laboratorní části je v evropských režimech principem, který auditují mise Evropské komise (DG SANTE). To není obhajoba ničích výnosů, to je architektonická námitka.
Krize: paragraf, o kterém se rozhodne, až bude pozdě
Připomínky 8 a 9 míří tam, kde reforma potká realitu nejtvrději — do krizového řízení. Dnes je oprávnění nařizovat mimořádná opatření podle § 69 zákona č. 258/2000 Sb. rozděleno: krajská hygienická stanice je nařizuje pro svůj kraj (§ 82 odst. 2 písm. l) jako samostatný správní orgán, ministerstvo pro celý stát (§ 80 odst. 1 písm. g). Po sloučení KHS do NIVZ tato samostatnost zanikne — a materiál podle SZÚ neřeší, „zda mimořádná opatření v kraji bude nadále nařizovat regionální ředitel vlastním jménem, jménem Czech CDC, či zda bude tento akt vyžadovat souhlas centrály". Dokument to označuje za „jeden z nejzávažnějších aspektů nové organizační soustavy z hlediska výkonu státní správy v krizových situacích".
K tomu přistupuje napojení na krajské krizové struktury podle zákona č. 240/2000 Sb.: kdo bude po reformě sedět v bezpečnostní radě kraje a krizovém štábu, jejichž zřízení je v gesci hejtmana? Pasáže návrhu o spolupráci s integrovaným záchranným systémem mají podle SZÚ „povahu obecných tvrzení". V kompendiu jsme ukázali, že dvoustupňové správní řízení uvnitř NIVZ (regionální ředitel → generální ředitel) řeší odvolání, ale ne tuto otázku — odvolací proces a krizová pravomoc jsou dvě různé věci. Kdo ponese politickou odpovědnost, až se příště budou zavírat školy, zůstává i po osmi jednáních pracovní skupiny nezodpovězeno.
Lidé, které nejde koupit na trhu
Poslední velká výhrada (11) je nejméně viditelná a možná nejvíc podceněná. Česko jako členský stát EU musí vykonávat vysoce specializované hodnoticí agendy: biocidy (nařízení č. 528/2012), přípravky na ochranu rostlin (č. 1107/2009), chemické látky REACH (č. 1907/2006) a klasifikaci CLP (č. 1272/2008), včetně účasti v expertních skupinách ECHA, EFSA a Evropské komise. Fakticky tyto povinnosti drží „úzký okruh specializovaných odborníků" — převážně v SZÚ. Dokument varuje: „riziko ztráty této expertní základny je přitom vysoké, trh srovnatelně kvalifikovaných odborníků je v ČR mimořádně úzký, jejich vychování trvá řadu let." Pokud odejdou během organizační nejistoty — změna zaměstnavatele, právní formy, mzdových podmínek — nelze je „v krátkodobém horizontu nahradit" a stát přestane plnit unijní závazky.
Tady se připomínky SZÚ potkávají s kapacitní analýzou z našeho kompendia z druhé strany: reforma nejenže nemá dost lidí na svou přípravu, ale zachází s lidmi, na kterých stojí její předmět, jako s položkou v delimitačním protokolu. Zkušenost z britského přechodu PHE → UKHSA přitom ukazuje, že odliv expertů v mezidobí je nejdražší položka celé transformace — jen se nikdy neobjeví v rozpočtové tabulce.
Co se s připomínkami stalo
Dokument se stal přílohou zápisu ze VII. jednání (26. 5.) a zástupce SZÚ dostal za úkol stanovisko odprezentovat. Porovnali jsme pak každou výhradu s tím, co zachycují zápisy z VII. a VIII. jednání:
| Výhrada | Co zápisy zachycují | Stav |
|---|---|---|
| 4–5 · laboratoře a financování | VII. jednání: laboratorní část má fungovat jako samostatná příspěvková organizace s vlastním IČO řízená NIVZ; vznikne podskupina pro „úřední laboratoře" | částečný posun |
| 11 · překryv s ÚZIS | VIII. jednání: navrženo rozhraní — ÚZIS validace dat a reporty, NIVZ populační analýzy; registry si NIVZ spravuje sám (překryv tedy trvá) | částečný posun |
| 3 · vyčlenění z ministerstva | VII. jednání: politické rozhodnutí — NIVZ bude podřízen vládě, nikoli ministerstvu; od ministra se tedy vzdálil ještě víc | vývoj opačným směrem |
| 1 · analýza východisek | VIII. jednání: prezentace o Semaškově modelu a systémových problémech — prezentace na jednání ale není doložená analýza, kterou statut předepisuje | bez odezvy |
| 6 · varianty | Žádný zápis druhou variantu nezmiňuje | bez odezvy |
| 7 · implementační plán | VIII. jednání: shoda „nejprve legislativní rámec, provozní detaily později" — tedy pravý opak požadavku | bez odezvy |
| 8–9 · § 69 a krizové řízení | VII. jednání potvrdilo dvoustupňové správní řízení (odvolání), o § 69 a krajských krizových strukturách zápisy mlčí | bez odezvy |
| 2 · opomíjené agendy · 10 · screeningy | Struktura sedmi odborných center (VII.) agendy formálně pokrývá, hloubku neřeší; screeningové strategie zůstávají v návrzích centrální sekce | bez odezvy |
Zdroj: zápisy ze VII. (26. 5. 2026) a VIII. (25. 6. 2026) jednání PS, ppo.mzcr.cz/workGroup/227. Hodnocení stavu = redakce; formální vypořádání připomínek nebylo v zápisech publikováno.
Jedna poznámka ze zápisu VII. jednání stojí za vypíchnutí, protože vysvětluje, proč připomínky vůbec vznikly v této podobě: skupina konstatovala, že „na SZÚ panuje nízká informovanost o reformě, na rozdíl od KHS, kde komunikace proběhla". Instituce s 1 100 zaměstnanci, která má být jádrem odborné části nového institutu, se o podobě vlastního sloučení dozvídala z druhé ruky — tři měsíce po startu pracovní skupiny.
Jak to číst
Závěr dokumentu je formulován smířlivě — reforma je „bezpochyby potřebná", konsolidační směr „správný" — ale věcně je zdrcující: návrh trpí „nedostatečným věcným odůvodněním, chybějícím analytickým podkladem, koncepčním vychýlením k protiepidemické agendě" a „oslabuje přímou politickou odpovědnost ministra zdravotnictví". A neplní úkoly, které pracovní skupině uložil její vlastní statut.
Skeptické čtení říká: instituce, která má zaniknout, našla jedenáct důvodů, proč to nejde. Jenže na takové čtení je dokument příliš disciplinovaný. U sloučení KHS — největší části reformy, která se SZÚ netýká — píše souhlas. U vlastních laboratoří nepožaduje zachování statu quo, ale ekonomickou analýzu variant. A jeho procesní výhrady se opírají o dekret ministra, ne o zájmy ústavu. Pokud připomínky číst jako test, pak neprověřují SZÚ, ale pracovní skupinu: reforma, která svou nejdůkladnější oponenturu vypořádá věcně — analýzou, variantami, čísly — vyjde z testu silnější. Reforma, která ji přejde mlčením, potvrdí přesně to, co jí dokument vytýká.
Nejbližší příležitost se pozná snadno: návrh zákona má na přelomu září a října zamířit do vnitřního připomínkového řízení. Důvodová zpráva buď bude obsahovat analýzu, varianty a vyčíslení náhrady laboratorních příjmů — nebo nebude. Do té doby platí poslední řádek naší tabulky: sedm z jedenácti výhrad bez odezvy.