Ledviny nebolí. Ztrácejí funkci roky, aniž o tom člověk ví, a první potíže se hlásí ve chvíli, kdy do dialýzy zbývají měsíce. Proto se o chronickém onemocnění ledvin nerozhoduje v nefrologické ambulanci, ale u praktického lékaře, ve zkumavce s krví a v kelímku s močí. Od ledna 2026 má na oba testy nárok každý, komu bylo padesát, jednou za dva roky. V září ministerstvo dodává návod, jak s výsledky naložit, a od července smějí praktici sami předepsat lék, který postup nemoci zpomaluje. Na papíře je řetěz kompletní. Otázka je, kolik lidí jím projde.

Ledviny v číslech: kdo je nemocný, kdo je léčený, kdo dojde k testu
> 530 tis. osob s eGFR ve stadiu G3–G5 (výrazně snížená funkce ledvin) v roce 2024 laboratorní data NRHZS, jen lidé s vyšetřeným eGFR, včetně akutních poklesů
6 352 pacientů v pravidelné dialyzační léčbě k 31. 12. 2023 ČNS, Statistická ročenka dialyzační léčby 2023 · 583 na milion obyvatel
18 % pacientů s kardio-renálně-metabolickým onemocněním léčených glifloziny odhad MZ ČR z otevřených dat SÚKL a IQVIA, leden 2026
52,6 % pojištěnců 18+ absolvovalo preventivní prohlídku u praktika v dvouletém intervalu (2023) ÚZIS, NZIS Open PPS-08-01 · tady se test ledvin fyzicky dělá

Zdroje: MZ ČR, prezentace z tiskové konference 16. 9. 2026 (slajdy 6 a 8; laboratorní data Národního registru hrazených zdravotních služeb za rok 2024); Česká nefrologická společnost ČLS JEP, Statistická ročenka dialyzační léčby v ČR 2023; ÚZIS ČR, NZIS Open PPS-08-01, rok 2023.

Co se stalo: tři kroky během jednoho roku

Tisková zpráva ministerstva zdravotnictví z 16. září 2026 je na první pohled oznámením jednoho dokumentu. „Nový metodický pokyn Ministerstva zdravotnictví, vydaný ve Věstníku MZ, má sjednotit postup při vyhledávání pacientů s počínajícím onemocněním ledvin,“ píše ministerstvo. Ve skutečnosti pokyn uzavírá sérii tří změn, které se v primární péči sešly během devíti měsíců.

Časný záchyt onemocnění ledvin v primární péči: od vyhlášky k metodice
  1. 1. 1. 2026 Vyhláška č. 403/2025 Sb. mění vyhlášku o preventivních prohlídkách: poměr albumin/kreatinin v moči, sérový kreatinin a odhad glomerulární filtrace u všech osob starších 50 let a u lidí s diabetem, hypertenzí nebo kardiovaskulárním onemocněním, vždy v dvouletých intervalech; nově též NT-proBNP u rizikových od 50 let.
  2. 1. 7. 2026 Glifloziny (inhibitory SGLT2) smějí předepisovat praktičtí lékaři pro dospělé i pro děti a dorost, v rámci červencového rozvolnění preskripce více než 1 200 léčiv. Do 30. června je podle MZ směli psát jen diabetologové, endokrinologové, kardiologové a nefrologové. Od 1. 8. 2026 se podle MZ sjednotily podmínky úhrady dapagliflozinu a empagliflozinu.
  3. 16. 9. 2026 Tisková konference MZ ČR: ministerstvo oznamuje metodický pokyn k záchytu chronického onemocnění ledvin a algoritmus pro časný záchyt srdečního selhání (NT-proBNP) připravený Českou kardiologickou společností a Společností všeobecného lékařství ČLS JEP.
  4. 23.–24. 9. 2026 Metodický pokyn vychází ve Věstníku MZ (termín podle tiskové zprávy). Částka 11/2026 z 15. září ho ještě neobsahuje.

Zdroje: vyhláška č. 70/2012 Sb. ve znění vyhlášky č. 403/2025 Sb. (zakonyprolidi.cz, znění od 1. 1. 2026); MZ ČR, tisková zpráva a prezentace z 16. 9. 2026 (slajdy 4, 5, 13); Věstník MZ ČR, částka 11/2026.

Co říká vyhláška a co teprve dodá metodika

Právní základ testu je nenápadný odstavec. Vyhláška č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách, ve znění účinném od 1. ledna 2026 uvádí v § 2 písm. h) mezi preventivními vyšetřeními u praktického lékaře bod 4: „laboratorní vyšetření poměru albuminu a kreatininu v aktuální moči (ACR), laboratorní vyšetření sérového kreatininu a odhad glomerulární filtrace u pacientů trpících diabetem, hypertenzí nebo kardiovaskulárním onemocněním a u všech osob starších 50 let ve dvouletých intervalech.“ Bod 5 přidává vyšetření NT-proBNP „u osob s minimálně dvěma rizikovými faktory srdečního selhání v 50 letech a dále ve dvouletých intervalech, u osob s alespoň jedním rizikovým faktorem srdečního selhání v 60 letech“. Novelu č. 403/2025 Sb. dashboard popsal už v článku o pozdním odesílání k nefrologovi; tehdy šlo o rozhodnutí, dnes o provedení.

Vyhláška říká co a jak často. Neříká, co má praktik udělat s výsledkem, kdy má pacienta odeslat a kdy ho může léčit sám. To je role metodického pokynu. Podle prezentace, kterou ministerstvo na tiskové konferenci zveřejnilo, sleduje pokyn „parametry ledvinové kondice“ jednou za dva roky při preventivních prohlídkách nad 50 let, ale jednou ročně u pacientů s komorbiditami: s hypertenzí, poruchou lipidů, ischemickou chorobou srdeční, ischemickou chorobou dolních končetin, prediabetem a diabetem 2. typu, u diabetiků nad 65 let dokonce dvakrát ročně, a „standardně i u předoperačních vyšetření pro celkovou anestézii“. Tady se vyhláška a metodika rozcházejí v tempu: vyhláška ukládá u rizikových skupin interval dvouletý, metodický pokyn půjde nad její rámec. Právně vymahatelný je jen ten první; roční frekvence u komorbidit bude doporučením, jehož dodržování nikdo neuhlídá jinak než z vykázaných dat.

Kolik lidí to je, a kde se řetěz trhá

Podle Eurostatu žilo k 1. lednu 2025 v Česku 4 407 960 lidí ve věku padesát let a více z celkových 10 909 500 obyvatel. Právě tolik lidí má od ledna nárok na oba testy. Jenže nárok se uplatňuje jen u toho, kdo na preventivní prohlídku přijde. Indikátor dashboardu Pokrytí preventivní prohlídkou u praktického lékaře ukazuje, že v doporučeném dvouletém intervalu ji v roce 2023 absolvovalo 52,6 % pojištěnců starších osmnácti let. Číslo platí pro všechny dospělé, ne jen pro padesátníky, a v roce 2023 bylo nejvyšší za pět let. Přesto říká to podstatné: zhruba polovina lidí se do ordinace, kde se test dělá, v předepsaném rytmu vůbec nedostane. Kdyby účast padesátníků odpovídala celostátnímu průměru, což je předpoklad, nikoli změřený fakt, dostal by se test za dva roky k asi 2,3 milionu z nich (výpočet redakce).

Podíl pojištěnců 18+ s preventivní prohlídkou u praktika v dvouletém intervalu (ČR)

Zdroj: ÚZIS ČR, NZIS Open, sada Preventivní prohlídky (PPS-08-01), mikrodata za pojištěnce 18+; hodnota = podíl osob s vykázanou prohlídkou v doporučeném dvouletém intervalu. Rok 2024 zatím není v otevřených datech k dispozici.

Druhé slabé místo je za testem. Dashboard sleduje, kolik lidí přichází k dialýze bez předchozí nefrologické péče: v roce 2024 mělo nefrologické vyšetření v roce před prvním napojením 71,1 % z 1 237 lidí starších padesáti let, kteří chronickou dialýzu zahájili. Zbylých 358 přišlo nepřipraveno. Metodický pokyn míří přesně na tenhle bod, protože poprvé má existovat jednotné pravidlo, kdy má praktik pacienta s abnormálním nálezem odeslat. Hodnota 71,1 % je tak nultým měřením: pokud pokyn funguje, měla by v příštích letech stoupat.

Proč zrovna ledviny: půl milionu lidí, o kterých systém ví, a ti, o kterých neví

Na tiskové konferenci ukázalo ministerstvo číslo, které dosud v žádné veřejné statistice nebylo. Z laboratorních výsledků hlášených do Národního registru hrazených zdravotních služeb vyplývá, že v roce 2024 mělo více než 2,1 milionu osob odhadovanou glomerulární filtraci ve stadiu G2 až G5, tedy alespoň mírně sníženou, a více než 530 tisíc osob ve stadiu G3 až G5, tedy sníženou výrazně. Počet osob ve stadiích G2 až G5 na 100 tisíc obyvatel podle téhož zdroje stoupal z 13 360 v roce 2020 přes 16 470, 17 626 a 18 259 na 19 567 v roce 2024.

Číslo je třeba číst přesně. Ministerstvo samo připomíná, že jde o kohortu lidí, kterým byla filtrace vůbec vyšetřena, zařazených podle nejhorší hodnoty v daném roce, a že hodnota může odrážet i akutní selhání, například po otravě. Není to tedy prevalence chronického onemocnění ledvin v populaci a růst řady může být z podstatné části růstem počtu vyšetřených, ne nemocných. Pro srovnání: nejcitovanější celosvětový odhad, meta-analýza sta studií na 6,9 milionu osob z roku 2016 (Hill et al., PLoS One), udává globální prevalenci všech stadií 13,4 % a stadií 3 až 5 10,6 %. Kdyby platil pro Česko, znamenal by stadia 3 až 5 u zhruba 1,1 milionu lidí, dvojnásobku toho, co má systém v laboratořích. Právě ten rozdíl je důvodem pro plošný test. Český populační odhad prevalence chybí; laboratorní kohorta je zatím nejlepší dostupné číslo.

Od testu k léčbě: řetěz, který metodika spojuje
  1. Preventivní prohlídkakaždé 2 roky od 50 let · účast 52,6 % (18+, 2023)
  2. eGFR z krve + ACR z močivyhláška 403/2025 Sb. · od 1. 1. 2026
  3. Nález nad prahemmetodický pokyn: kdy léčit u praktika, kdy odeslat
  4. Glifloziny u praktikaod 1. 7. 2026 · dnes léčeno 18 % pacientů (MZ)
  5. Nefrolog · dialýza71,1 % s nefrologem rok před dialýzou · 6 352 dialyzovaných

Zdroje: vyhláška č. 70/2012 Sb. ve znění od 1. 1. 2026; MZ ČR, prezentace 16. 9. 2026; ÚZIS ČR, NZIS Open PPS-08-01 a PPS-08-08; ČNS, ročenka 2023. Schéma redakce.

Na konci řetězu stojí dialýza, a ta je v Česku dobře změřená. Statistická ročenka České nefrologické společnosti za rok 2023 eviduje 113 dialyzačních středisek a 6 352 pacientů v pravidelné dialyzační léčbě k 31. prosinci, což je 583 na milion obyvatel. Hemodialýzou se léčilo 6 335 lidí, peritoneální, tedy domácí, dialýzou jen 250 (3,9 %), domácí hemodialýzou 89. Během roku 2023 zahájilo hemodialýzu jako svou metodu 2 403 pacientů, včetně přechodů z jiné metody, a 1 307 hemodialyzovaných zemřelo; celková mortalita v dialyzační léčbě byla 16,4 %. Započteme-li 6 021 lidí žijících s funkční transplantovanou ledvinou, bylo v programu náhrady funkce ledvin 12 373 osob. Na jednoho dialyzovaného tak připadá zhruba 83 lidí, u kterých laboratoř našla stadium G3 až G5 (výpočet redakce z čísel MZ za rok 2024 a ČNS za rok 2023). Ne každý z nich k dialýze dojde; ale právě mezi nimi se rozhoduje, kolik jich tam dojde v roce 2035.

Co říká evidence: test má smysl, když za ním následuje lék

Plošné testování ledvin bylo dlouho sporné. Kanadská analýza z roku 2010 (Manns et al., BMJ) vyšla modelem pro jednorázový screening samotnou filtrací v obecné populaci na 104 900 kanadských dolarů (ceny 2009) za rok života v plné kvalitě; efektivní byl jen cílený screening diabetiků (22 600 CAD). Co se od té doby změnilo, je léčba. Kolaborativní meta-analýza třinácti velkých placebem kontrolovaných studií na 90 413 účastnících (Nuffield Department of Population Health Renal Studies Group, Lancet 2022) ukázala, že glifloziny snižují riziko progrese onemocnění ledvin o 37 % (relativní riziko 0,63; 95% CI 0,58–0,69), riziko akutního poškození ledvin o 23 % a riziko kardiovaskulárního úmrtí nebo hospitalizace pro srdeční selhání také o 23 %, a to shodně u lidí s diabetem i bez něj. Ministerstvo z modelového příkladu studie DAPA-CKD odvozuje, že včasné nasazení ve druhém a třetím stadiu oddálí hemodialýzu v průměru o 7 až 13 let; to je tvrzení z modelu, ne změřený výsledek, a v tiskové zprávě stojí jako „podle odborných dat“ bez konkrétní citace.

S léčbou v ruce vychází i ekonomika testu jinak. Americký Markovův model (Cusick et al., Annals of Internal Medicine 2023) spočítal, že jednorázový screening albuminurie v 55 letech stojí 86 300 dolarů za získaný kvalitní rok života a snižuje výskyt selhání ledvin vyžadujícího dialýzu nebo transplantaci o 0,29 procentního bodu. Navazující práce téhož týmu (JAMA Health Forum 2024) porovnala věk zahájení: start v 55 letech s opakováním každých pět let vyšel na 128 400 dolarů za kvalitní rok, zatímco start ve 35 nebo 45 letech přesáhl 200 000 dolarů. Nizozemský model postavený na skutečné implementační studii (Pouwels et al., EClinicalMedicine 2024) vyšel pro domácí screening lidí ve věku 45 až 80 let na 9 225 eur za kvalitní rok, přičemž u lidí 45 až 64 let byl levnější (7 946 eur) než u lidí 65 až 80 let (10 310 eur). Mikrosimulace pro 31 zemí (Tangri et al., Kidney International Reports 2025; mezi spoluautory jsou zaměstnanci výrobce dapagliflozinu AstraZeneca) došla k tomu, že screening populace od 45 let dvěma měřeními filtrace a jedním měřením albuminurie je nákladově efektivní ve všech sledovaných zemích. Česká hranice padesáti let tedy leží uprostřed rozpětí, které evidence podporuje; horní věková hranice v české vyhlášce žádná není.

Jediná z těch prací, která měřila, kolik lidí na pozvání skutečně zareaguje, je nizozemská THOMAS (van Mil et al., Lancet 2023): z 15 074 pozvaných lidí ve věku 45 až 80 let se domácího odběru zúčastnilo 59,4 % těch, kdo dostali odběrovou sadu poštou, a 44,3 % těch, kdo měli použít aplikaci; zvýšená albuminurie se potvrdila u 3,3 % vyšetřených sadou a 5,1 % vyšetřených aplikací. Nizozemci test poslali lidem domů. Česko ho vložilo do preventivní prohlídky, na kterou dnes chodí polovina dospělých. To je zásadní rozdíl: český program nemá vlastní zvací mechanismus a spoléhá na ten, který má dnes díru na polovinu populace.

Mezinárodní srovnání s výhradou

Harmonizovaný ukazatel „podíl populace s vyšetřenou filtrací a albuminurií“ OECD ani Eurostat nesledují a program vázaný na zákonem definovanou preventivní prohlídku celé populace nad padesát let jsme u sousedů v Německu, Rakousku, Polsku ani na Slovensku nedohledali; to je výsledek našeho hledání, ne tvrzení o jejich systémech. Prahové hodnoty zahraničních modelů na české ceny testů a léků nepřeneseme. Přenést lze směr: test kolem padesátky se vyplatí tehdy, když na nález navazuje léčba, která postup nemoci zpomalí. Právě proto má 1. červenec 2026 pro program větší význam než samotná vyhláška.

Co vývoj přináší

Pro pacienta znamená sled tří změn, že cesta od podezření k léčbě může proběhnout v jedné ordinaci. „Možnost zahájit účinnou léčbu přímo v ordinaci praktického lékaře zkracuje dobu mezi záchytem rizikového pacienta a zahájením terapie,“ říká v tiskové zprávě předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Přednosta Kliniky nefrologie IKEM Ondřej Viklický v téže zprávě dodává, že „pacienti s pokročilejšími stadii chronického onemocnění ledvin nadále patří do péče nefrologů, ale velkou část časného záchytu a péče o méně závažná stadia mohou zajistit praktičtí lékaři“. Pro systém to znamená, že úzké hrdlo se přesouvá: dříve chyběl test i lék, dnes chybí pacient v čekárně.

Ministerstvo na konferenci samo přiznalo, jak velký kus cesty zbývá: podle jeho výpočtu z otevřených dat SÚKL a dat IQVIA bylo v lednu 2026 glifloziny léčeno „přibližně jen 18 %“ pacientů s kardio-renálně-metabolickým onemocněním. Zbývajících 82 %, na která se slajd sám ptá, je populace, kterou má rozvolnění preskripce oslovit. Zda se to děje, půjde přečíst z hlášení distributorů, která SÚKL zveřejňuje v otevřených datech každý měsíc; dashboard už dnes sleduje spotřebu antidiabetik, do níž glifloziny v ATC skupině A10 spadají.

Co s tím

Za prvé, měřit účast, ne nárok. Vyhláška dala nárok 4,4 milionu lidí; smysluplný ukazatel je podíl padesátníků, kteří mají v dvouletém okně vykázané eGFR i ACR. Data na to existují ve stejném registru, ze kterého ministerstvo vytáhlo laboratorní kohortu; publikovat je po krajích a věkových skupinách v NZIS Open by stálo méně než jakákoli kampaň. Za druhé, zvát. Nizozemská účast 59,4 % vznikla tím, že test přišel poštou domů. Český program zvací mechanismus nemá a účast na preventivní prohlídce, z níž žije, se drží kolem poloviny; adresné zvaní pojišťovnami, které u onkologického screeningu běží od ledna 2014, je nejlevnější dostupná páka. Za třetí, uzavřít smyčku mezi laboratoří a ordinací. Nález nad prahem musí být signál, ne jen číslo v kartě; to je věc laboratorních informačních systémů, ne dalšího doporučení. Za čtvrté, vyhodnotit pokyn po roce. Tři čísla to umožní bez nové studie: účast na prohlídce, podíl lidí s nefrologem před dialýzou (dnes 71,1 %) a podíl léčených glifloziny (dnes 18 %). Pokud se za rok nepohne ani jedno, nebude chyba v metodice, ale v tom, že ji nikdo nedonesl k pacientovi.