Některé zdravotnické prostředky, které lékař použije při výkonu, vykazuje nemocnice pojišťovně samostatně, mimo cenu výkonu. Co z nich pojištění zaplatí a kolik, dnes určuje číselník Všeobecné zdravotní pojišťovny. Ministerstvo zdravotnictví 29. října navrhlo tento systém nahradit zákonnými pravidly, která bude uplatňovat Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Samotný návrh jsme podrobně rozebrali v článku o přesunu úhrad pod SÚKL. Teď skončilo meziresortní připomínkové řízení a v registru VeKLEP je vidět, co si o návrhu myslí ministerstva, úřady, kraje, lékaři i výrobci. Prošli jsme třináct připomínkových dokumentů.
Zdroj: MZ ČR, tisková zpráva z 29. 10. 2026; VeKLEP ALBSDZ9HY3N2 (odok.cz), seznam připomínek a návrh zákona čl. III, staženo 14. 11. 2026; důvodová zpráva. Počet odpovědí a dokumentů spočítala redakce ze seznamu v registru.
Kde návrh je a co chce změnit
Podle tiskové zprávy z 29. října jde o pravidla pro prostředky, „na které z veřejného zdravotního pojištění směřuje více než 20 miliard korun ročně“. Novela „nahrazuje dosavadní systém založený na číselníku VZP jednotnými zákonnými pravidly“. SÚKL má stanovovat společné vykazovací hodnoty pro srovnatelné prostředky. Pro inovace zavádí tři režimy úhrady (trvalý, dočasný a ověřovací) a u prostředků s mírnou inovací „možnost 20% navýšení základní vykazovací hodnoty“. Ministerstvo slibuje, že „dosavadní úhrady zůstanou zachovány do stanovení nových hodnot“.
Lhůta pro připomínky vypršela 12. listopadu. Registr VeKLEP od 13. listopadu ukazuje stav „3 – připomínkové řízení ukončeno“. Datum schůze vlády ani číslo sněmovního tisku zatím vyplněné nejsou. Ministerstvo teď musí připomínky vypořádat, a teprve pak může návrh poslat vládě. Návrh zákona počítá s účinností od 1. července 2027.
Pro představu o měřítku: zdravotní pojišťovny podle hodnocení ministerstva uhradily v roce 2024 v průměru 46 529 Kč na pojištěnce. Na lůžkovou péči šlo podle ÚZIS 56,3 % jejich výdajů. Důvodová zpráva počítá s tím, že se náklady na zvlášť účtované prostředky promítají i do úhrad hospitalizací v systému DRG.
-
Vnitřní připomínkové řízení
Návrh podle tiskové zprávy „již prošel vnitřním připomínkovým řízením“.
hotovo -
Meziresortní připomínky
Vloženo do VeKLEP 29. 10. 2026, lhůta do 12. 11. 2026.
hotovo -
Vypořádání připomínek
Stav „připomínkové řízení ukončeno“; ministerstvo odpovídá připomínkovým místům.
teď -
Vláda
Datum schůze vlády v registru zatím chybí.
-
Sněmovna a Senát
Sněmovní tisk zatím neexistuje.
-
Účinnost
Návrh počítá s 1. 7. 2027; dosavadní úhrady platí až do nových hodnot.
čl. III
Zdroj: VeKLEP ALBSDZ9HY3N2 (odok.cz), detail materiálu, poslední úprava 13. 11. 2026, staženo 14. 11. 2026; MZ ČR, tisková zpráva z 29. 10. 2026; návrh zákona, čl. III.
Ministerstvo financí a rozpočtová rada: chybí výpočty
Nejostřejší otázky k penězům položilo ministerstvo financí. U bonifikace píše, že „není však zřejmé, na základě jakých skutečností byla stanovena pevná výše bonifikace právě na úrovni 20 % nad vykazovací hodnotu“, a žádá doplnit odůvodnění, případně uvést, zda ministerstvo zvažovalo jiné varianty. Chce také, aby dopad do veřejného zdravotního pojištění byl vyčíslen zvlášť, ne dohromady s poskytovateli, a s rozpadem na rok 2027. Zásadně nesouhlasí s tím, aby náhrady, které výrobci zaplatí SÚKL za odborné posouzení žádostí, zůstávaly ústavu a nešly do státního rozpočtu. Dochází tím podle něj k „plíživému snižování příjmů státního rozpočtu“. A nesouhlasí s navýšením počtu míst. Nová agenda se podle něj musí vejít do stávajících limitů.
Úřad Národní rozpočtové rady připomíná, že důvodová zpráva počítá s potenciální úsporou přibližně 1,7 miliardy korun a zároveň s výdaji státního rozpočtu 26,3 milionu korun ročně a jednorázově 10,24 milionu na informační systém. Metodika odhadu úspor, jejich časové rozložení ani úplné náklady zavedení ale podle rady „nejsou dostatečně doloženy“. Žádá rozpad dopadů po jednotlivých letech 2027 až 2030.
ÚOHS: jedna pojišťovna může inovaci zastavit
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uplatnil jednu zásadní a pět doporučujících připomínek. Ta zásadní míří na dočasnou úhradu a ověřovací režim. Podmínkou obou je smlouva o sdílení rizik, kterou výrobce uzavře „se všemi zdravotními pojišťovnami“. Odmítnutí jediné pojišťovny tak podle úřadu může „fakticky znemožnit vstup zdravotnického prostředku do tohoto režimu“, i když by ostatní pojišťovny smlouvu uzavřít chtěly. Doplácet na to mohou hlavně menší výrobci. Důvodová zpráva pro takový případ zmiňuje Poradní sbor pro inovace zřízený ministerstvem. Zákon ale podle ÚOHS neříká, co se stane, když ani to nepomůže. Úřad žádá lhůty pro jednání a přezkoumatelný postup.
V doporučujících připomínkách ÚOHS upozorňuje, že o bonifikaci lze žádat jen u prostředku, který ještě nebyl ohlášen. Výrobce, který nové důkazy získá až za provozu, by tak byl znevýhodněn. Upozorňuje také, že lhůta 90 nebo 120 dnů se týká jen zveřejnění návrhu nové úhradové kategorie, ne jejího vytvoření. A že inovativní prostředek se dá vykázat až tehdy, když existuje výkon, při kterém se používá. Výrobce přitom podle úřadu nepatří mezi ty, kdo smějí zařazení nového výkonu do seznamu výslovně navrhnout.
| Kdo | Hlavní výtka | Povaha |
|---|---|---|
| Ministerstvo financí | Zdůvodnit pevných 20 % bonifikace; vyčíslit dopad do pojištění zvlášť a pro rok 2027; nová místa v SÚKL jen v rámci limitů | zásadní |
| Národní rozpočtová rada | Doložit metodiku úspory 1,7 mld. Kč a dopady po letech 2027–2030 | doporučující |
| ÚOHS | Smlouva se všemi pojišťovnami jako podmínka dává jediné pojišťovně možnost vstup inovace zablokovat | zásadní |
| Odbor kompatibility Úřadu vlády | Posouzení souladu s právem EU je neúplné, chybí volný pohyb zboží (čl. 34–36 SFEU) | zásadní |
| Česká lékařská komora | Bodové hodnoty a podmínky vykazování výkonů mají zůstat ve vyhlášce, ne v registračních listech; změny jen od 1. ledna | zásadní |
| Jihomoravský kraj | Nemocnice nesou rizika, ale nejsou účastníky řízení; hrozí rozpor s platnými veřejnými zakázkami | zásadní |
| UZS ČR a KZPS | Přechodný výpočet ze tří nejlevnějších prostředků vytváří „úhradovou deflační spirálu“; režimy pro inovace jsou příliš přísné | 62 zásadních u každého |
| HK ČR a SP ČR | Přesunout do této novely i úhrady léků a potravin pro zvláštní lékařské účely z připravované „velké“ novely | zásadní |
Zdroj: připomínky uložené ve VeKLEP ALBSDZ9HY3N2 (odok.cz), staženo a čteno 14. 11. 2026. Povaha podle označení v dokumentu; počty zásadních připomínek UZS ČR a KZPS spočítala redakce. Výtky jsou zkrácené, plná znění jsou v registru.
Lékaři, kraje a výrobci
Novela nemění jen úhrady prostředků, ale i stavbu seznamu zdravotních výkonů. Odborný popis, bodové hodnoty a podmínky vykazování se mají přesunout do registračních listů, které vydává ministerstvo. Česká lékařská komora s tím zásadně nesouhlasí. Bodová hodnota musí být podle ní z vyhlášky „zjistitelná buď přímo, nebo výpočtem ze závazných kalkulačních údajů stanovených ve vyhlášce“. Odmítá také, aby se podmínky vykazování měnily i k 1. červenci, protože úhrady se sjednávají na celý rok. Ministerstvo práce a sociálních věcí zase žádá vymezit, jak daleko se smí pojišťovna s poskytovatelem dohodou od seznamu výkonů odchýlit.
Jihomoravský kraj, který zřizuje nemocnice, návrh vítá jako konec stavu, kdy byly úhrady „po desetiletí regulovány mimozákonnými číselníky VZP bez procesních garancí“. Vadí mu ale, že nemocnice se ocitají „v pozici pasivního realizátora“. Postavení účastníka řízení dává návrh podle kraje výhradně pojišťovnám, přestože prostředky kupují nemocnice. Pokud úhrady klesnou pod ceny z už uzavřených veřejných zakázek, ztráty podle kraje ponesou nemocnice a jejich zřizovatelé.
Unie zaměstnavatelských svazů a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů poslaly téměř shodné texty. Každý obsahuje 62 připomínek označených jako zásadní. Jedna z nich míří na přechodné ustanovení, podle kterého se první hodnota kategorie spočítá z váženého průměru tří prostředků s nejnižší dosavadní úhradou. Svazy místo toho navrhují vycházet z reálných nákupních cen z referenční sítě nemocnic. Režimy pro inovace jsou podle nich nastavené tak přísně, „že budou v praxi fungovat jako stopka pro moderní medicínu“. Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy chtějí do novely přidat i úhrady léků z připravované „velké“ novely zákona.
Dvě připomínky se zvlášť účtovanými prostředky nesouvisí, ale využívají otevřeného zákona. Ochránce práv dětí a zmocněnkyně vlády pro lidská práva navrhují rozšířit zdravotní pojištění na děti, které má matka-cizinka u sebe ve věznici. Bez pojištění podle ochránce ředitel věznice žádost matky zamítne.
Memorandum z 10. listopadu: druhá kolej pro inovace
Dva dny před koncem připomínek podepsali ministerstvo, VZP, Svaz zdravotních pojišťoven ČR a Česká lékařská společnost J. E. Purkyně memorandum „o spolupráci při posuzování a zavádění inovací do systému veřejného zdravotního pojištění“. Zaměřuje se „zejména na inovativní medicínské postupy v lůžkové péči a digitální zdravotnické technologie“. Na léky a jejich úhrady se nevztahuje.
Role jsou podle tiskové zprávy rozdělené takto: ministerstvo koordinuje, pojišťovny posuzují úhradové a ekonomické dopady a ČLS JEP dodává klinické posouzení přes odborné společnosti. Pohled pacientů se má promítnout přes Pacientskou radu ministra. U inovací, k nimž zatím chybí důkazy, budou instituce posuzovat „možnost pilotního ověření“ se sběrem dat z praxe. Memorandum ale podle ministerstva „nezavádí nový schvalovací proces ani automatický nárok na úhradu inovací“. Rozhodovací pravomoci pojišťoven zůstávají zachované.
Zajímavá je shoda formulací. Důvodová zpráva k novele popisuje Poradní sbor pro inovace jako orgán pro „zavádění inovativních medicínských postupů a digitálních zdravotnických technologií“. Memorandum míří na stejnou oblast. Tisková zpráva o memorandu ale poradní sbor nezmiňuje. Jestli půjde o tentýž mechanismus, z veřejných dokumentů nevyplývá. Text samotného memoranda jsme na webu ministerstva nenašli.
Co s tím
- Pro pacienty se zatím nic nemění. Zvlášť účtované prostředky se dál hradí podle dnešních pravidel. Pokud zákon projde, mají podle ministerstva dosavadní úhrady platit až do stanovení nových hodnot. Kdo zahájí léčbu prostředkem v dočasné úhradě a ten pak do trvalé úhrady nepřejde, má ho podle návrhu dostávat od dodavatele zdarma, nejdéle 24 měsíců.
- Pro nemocnice je klíčové vypořádání. Rozhodne se v něm, zda budou mít v řízeních nějaké postavení a jak se spočítá první hodnota kategorií. Dlouhodobé nákupní smlouvy na implantáty stojí za to porovnat s možným vývojem úhrad.
- Pro výrobce inovací je otevřená otázka ÚOHS: co když jedna pojišťovna smlouvu o sdílení rizik nepodepíše. Memorandum pro postupy a digitální technologie žádný nárok nezakládá.
- Co sledovat dál. Vypořádací tabulku ve VeKLEP, zařazení na schůzi vlády a sněmovní tisk. HSPA Monitor bude posun sledovat v měsíčním přehledu legislativy, naposledy v říjnových Zdravých paragrafech.
Jak pojišťovny rozhodují o seznamu výkonů, popisuje článek Dva hlasy stačí. Evropské hodnocení zdravotnických technologií, které se týká i části zdravotnických prostředků, jsme rozebrali v textu o Joint Clinical Assessment.