Bylo úterý krátce po půl sedmé ráno, když Martin, sedmačtyřicetiletý elektrikář z Rakovnicka, vyjel dodávkou na okresku mezi poli — stejnou cestou jako každý den. V mlze přehlédl zatáčku, dodávka sjela z vozovky a narazila do vzrostlé lípy dva metry od krajnice. Posádka záchranky u něj byla za jedenáct minut, vrtulník ho přenesl do pražského traumacentra. Lékaři o něj bojovali téměř měsíc; zemřel šestadvacátý den. V policejní bilanci usmrcených do 24 hodin, kterou citují titulky, Martin nefiguruje — do evropské statistiky, jež počítá úmrtí do 30 dnů od nehody, už ano. Takových lidí bylo v roce 2024 padesát šest. A přesně tenhle dvojí pohled — rekordně nízká čísla a řetězec, který o každé z těch čísel bojuje — měří nový indikátor HSPA Monitoru.
Zdroj: Eurostat — sdg_11_40 (databáze CARE, usmrcení do 30 dnů); Policie ČR — statistika nehodovosti 2024 (usmrcení do 24 hodin); CDV — ztráty z dopravní nehodovosti 2024.
Co indikátor měří — a proč se česká a evropská čísla liší
Česká debata o bezpečnosti silnic pracuje s policejním číslem: usmrcený je ten, kdo zemře do 24 hodin od nehody. Mezinárodní statistika — evropská databáze CARE, Eurostat i WHO — počítá úmrtí do 30 dnů, protože moderní medicína dokáže boj o život těžce zraněného protáhnout na dny až týdny. Rozdíl není kosmetický: za rok 2024 to je 438 versus 494 osob, tedy 56 lidí, kteří zemřeli v nemocnicích mezi druhým a třicátým dnem po nehodě. Nový indikátor HSPA Monitoru proto stojí na 30denní řadě usmrcených na 100 tisíc obyvatel z Eurostatu (dataset sdg_11_40) — stejné, jakou používá OSN pro cíl udržitelného rozvoje 3.6 a Evropská komise pro hodnocení členských států.
Proč patří úmrtí na silnicích do zdravotnického dashboardu? Ze dvou důvodů. Zaprvé jde o učebnicovou odvratitelnou úmrtnost: dopravní nehody zabíjejí nadprůměrně mladé lidi, takže na jedno úmrtí připadá mimořádně mnoho ztracených let života — a každé z nich je preventabilní. Zadruhé je konec řetězce čistě zdravotnický: o tom, kdo se přesune ze statistiky usmrcených do statistiky přeživších, rozhoduje dojezd záchranné služby, přednemocniční péče a síť traumacenter. Právě proto vstupuje indikátor do dashboardu jako doplňkový monitoring vedle dojezdů ZZS a přežití po srdeční zástavě.
Stav v Česku: historické minimum — a zpomalující křivka
Dlouhodobý příběh je úspěch. V roce 2014 zemřelo na českých silnicích 688 lidí (6,5 na 100 tisíc obyvatel), v roce 2024 to bylo 494 (4,5) — pokles o 31 % za dekádu, rychlejší než průměr EU, který za stejnou dobu klesl o 20 %. Česko tak průměr EU, od něhož ho v roce 2014 dělil celý jeden bod, dotáhlo na jedinou desetinu — poprvé v roce 2023 a znovu loni. Pod povrchem je ale vidět zpomalení: covidový propad na 518 usmrcených (2020) se dva roky nedařilo udržet, a od roku 2022 křivka klesá jen o desetinu bodu ročně — 4,9, 4,6, 4,5.
| Rok | Na 100 tis. obyvatel | Absolutně | Kontext |
|---|---|---|---|
| 2014 | 6,5 | 688 | výchozí bod dekády; EU průměr tehdy 5,5 |
| 2015 | 7,0 | 734 | nejhorší rok dekády |
| 2017 | 5,4 | 577 | začátek referenčního období Strategie BESIP (2017–2019) |
| 2019 | 5,8 | 618 | poslední předcovidový rok; konec referenčního období |
| 2020 | 4,8 | 518 | covidový propad dopravy — skok dolů o 100 úmrtí |
| 2021 | 5,1 | 532 | návrat provozu, návrat úmrtí |
| 2022 | 4,9 | 527 | začátek pomalého klesání |
| 2023 | 4,6 | 502 | náskok EU se smrskl na jednu desetinu (EU 4,5) |
| 2024 | 4,5 | 494 | aktuální hodnota indikátoru; historické minimum; EU 4,4 |
Zdroj: Eurostat — sdg_11_40 (Road traffic deaths, databáze CARE), extrakce z API 16. 8. 2026. Usmrcení do 30 dnů od nehody; přepočet na 100 tisíc obyvatel. Vybrané roky; plná řada 2014–2024 je v metodické kartě indikátoru.
Mezinárodní srovnání: průměr EU dohnán, sousedé na západě ne
Srovnání s EU vychází pro Česko nebývale lichotivě — a právě proto je potřeba číst ho celé. Hodnota 4,5 usmrcených na 100 tisíc obyvatel znamená pásmo evropského průměru: lépe než Polsko (5,2) i Slovensko (4,8), na dohled Rakousku (3,8). Jenže průměr EU táhnou nahoru Rumunsko (7,8) a Bulharsko; země, se kterými se Česko srovnává ekonomicky, jsou jinde. Německo je na 3,3, Dánsko na 2,4 a Švédsko — průkopník přístupu Vize 0 — na 2,0. Kdyby české silnice zabíjely švédským tempem, zemřelo by ročně zhruba 218 lidí místo 494: o zhruba 270 životů méně, každý rok.
Zdroj: Eurostat — sdg_11_40, rok 2024 (EU-27 absolutně 19 934 usmrcených, meziroční pokles 2,2 %). Za rok 2024 udělila Evropská rada pro bezpečnost dopravy (ETSC) cenu za mimořádný pokrok Finsku.
Strukturální analýza: čtyři vrstvy mezi zatáčkou a statistikou
První vrstva: silnice sama. Přístup Safe System, ze kterého vychází i česká strategie, říká: člověk chybuje vždy — silnice má být navržena tak, aby chyba nekončila smrtí. Přes polovinu úmrtí se odehrává na silnicích nižších tříd: úzkých okreskách s pevnými překážkami — stromy, sloupy, zdi — těsně u krajnice a bez oddělení protisměrů. Dálnice je na ujetý kilometr řádově bezpečnější než okreska; Martinova lípa dva metry od vozovky je typová smrtelná past, kterou svodidlo nebo odsazení řeší za desítky tisíc korun.
Druhá vrstva: chování. Nejčastější příčinou smrtelných nehod je dlouhodobě nepřiměřená rychlost, následovaná nevěnováním se řízení; alkohol hraje roli navzdory nulové toleranci. Právě sem míří nový bodový systém účinný od ledna 2024 — dvoustupňové sankce, přísnější tresty za nejzávažnější přestupky a mentorovaný režim řízení od 17 let (L17), který má snížit nehodovost začínajících řidičů.
Třetí vrstva: auto. Průměrné stáří osobních aut v Česku přesahuje 16 let. Starší vozy nemají asistenční systémy (nouzové brzdění, hlídání pruhu), které nová evropská legislativa předepisuje, ani moderní deformační zóny — stejný náraz tak v patnáct let starém voze končí hůř než v novém. Obměna vozového parku je nejpomalejší páka, ale pracuje tiše každý rok.
Čtvrtá vrstva: záchranný řetězec — zdravotnická část příběhu. Když už k nehodě dojde, rozhoduje čas a organizace: dojezd záchranné služby (v ČR do 20 minut u 94,2 % výjezdů), letecká záchranná služba a přímý transport do traumacentra místo nejbližší nemocnice. Zlepšování trauma péče je jeden z tichých tahounů klesající úmrtnosti — a je vidět přímo v datech: 56 lidí, kteří v roce 2024 zemřeli mezi druhým a třicátým dnem, jsou pacienti, o které systém bojoval déle, než by dokázal před dvaceti lety. Část z nich příště přežije — pokud řetězec dostane kapacity.
Politická páka: cíl je schválený, chybí tempo
První: vzít vážně vlastní strategii. Strategie BESIP 2021–2030, schválená vládou, se hlásí k Vizi 0 a slibuje do roku 2030 snížit počet usmrcených i těžce zraněných na polovinu průměru let 2017–2019. V 30denní řadě je ten průměr 617 usmrcených — cíl pro rok 2030 tedy zní zhruba 308. Od hodnoty 494 (2024) to znamená ubrat dalších 38 % za šest let, tedy zdvojnásobit tempo poklesu posledních pěti let. Vláda při projednání plnění strategie v roce 2026 konstatovala, že z minulého akčního plánu bylo splněno 38 ze 40 úkolů, a schválila akční plán 2025–2026 s 22 opatřeními; křivka ale zatím míří k cíli příliš mělce. Splněné úkoly nejsou totéž co zachráněné životy — měřítkem strategie je tenhle indikátor, ne odškrtnuté položky.
Druhá: rychlost a její vymáhání. Nejúčinnější známé opatření je automatizované vymáhání rychlosti — úsekové měření v obcích a na rizikových tazích. Je levné, škálovatelné a jeho efekt je změřený; brzdou je roztříštěná správa (radary provozují obce) a politická neochota. Nový bodový systém z roku 2024 dal sankcím strukturu — bez důsledného vymáhání ale zůstane na papíře.
Třetí: okresky a pevné překážky. Svodidla před stromořadími, ochranné úpravy pevných překážek a oddělení protisměrů na nejrizikovějších tazích jsou infrastrukturní opatření s nejlepším poměrem cena/život. Kompetence je rozdělená mezi stát (ŘSD) a kraje (silnice II. a III. třídy) — právě tam, kde umírá nejvíc lidí, jsou rozpočty nejnapjatější. Socioekonomické ztráty z nehodovosti přitom CDV vyčíslilo jen za rok 2024 na 149 miliard korun; investice do svodidel je proti tomu zaokrouhlovací chyba.
Čtvrtá: záchranný řetězec. Zdravotnictví drží poslední článek: dostupnost ZZS, leteckou záchrannou službu a kapacity traumacenter. Tady se bezpečnost silnic potkává s ostatními indikátory dashboardu — dojezdy ZZS a přežití po mimonemocniční srdeční zástavě měří tentýž řetězec z jiné strany. Každé zlepšení v něm se propíše do obou statistik najednou.
Co s tím
Indikátor úmrtí při dopravních nehodách vstupuje do dashboardu s hodnotou 4,5 usmrcených na 100 tisíc obyvatel, signálem „warn“ a příběhem, který se vypráví snadno špatně. Snadné čtení zní: historické minimum, průměr EU na dohled, hotovo. Úplné čtení zní: 494 rodin ročně, tempo poklesu o desetinu bodu za rok, a vládou schválený cíl, který vyžaduje tempo dvojnásobné. Rozdíl mezi oběma čteními je 186 životů ročně — a rozhodne o něm to, jestli stát použije páky, které už má: úsekové měření, svodidla na okreskách, vymáhání bodového systému a kapacity záchranného řetězce. Tenhle indikátor bude každý rok ukazovat, jestli se to děje.