2,4 miliardy podle vzorce, 24 miliard podle slibu. Platba za státní pojištěnce jde do roku 2027 po dvou kolejích

Platba státu za tzv. státní pojištěnce — děti, důchodce, studenty, nezaměstnané, celkem podle odhadu ministerstva financí v průměru 6,016 milionu lidí v roce 2027 — je jediná příjmová páka systému veřejného zdravotního pojištění, o které rozhoduje stát sám: zákonem, který určuje vzorec, a nařízením, které ho provádí. Právě teď o ní běží dvě řízení najednou: ve sněmovně leží od června novela slibující mimořádné přidání, a mezitím ministerstvo financí rozeslalo — a 19. srpna uzavřelo připomínkami — nařízení vlády, které počítá jen se zákonným vzorcem. Proti tomu, co vláda v červnu slíbila, by to znamenalo o 21,6 miliardy korun méně — tak rozdíl vyčísluje Národní rozpočtová rada i odbory.

2 221 Kč měsíční platba státu za jednoho státního pojištěnce od 1. 1. 2027 13,5 % z vyměřovacího základu 16 450 Kč (§ 2 odst. 1 zák. č. 592/1992 Sb.)

+33 Kč meziroční navýšení platby (z 2 188 Kč), tedy o 1,5 % valorizace jen o růst cen; růst reálné mzdy se letos nepromítá

+2,4 mld. Kč dopad na státní rozpočet, a tedy na příjmy pojišťoven, v roce 2027 6,016 mil. pojištěnců × 33 Kč × 12 měsíců (výpočet MF)

21,6 mld. Kč o kolik méně nařízení přináší proti vládou slíbeným 24 miliardám vyčíslení NRR (zásadní připomínka 17. 8.) i ČMKOS: 24 mld. slibu − 2,4 mld. z nařízení

Zdroj: návrh nařízení vlády o výši vyměřovacího základu pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem pro rok 2027 (MF ČR, e-Legislativa 2026-0197, čj. MF-36463/2026/2901-8) — důvodová zpráva; zásadní připomínka NRR čj. ÚNRR-0883/2026. Dokumenty staženy z odok.gov.cz 24. 8. 2026; hodnoty znovu ověřeny proti verzi pro jednání vlády (autorizováno 9. 9. 2026, staženo z odok.cz 13. 9. 2026) — jsou beze změny.

Vzorec bez diskrece: inflace ano, mzdy letos ne

Od novely č. 260/2022 Sb. se vyměřovací základ státních pojištěnců valorizuje automaticky: podle § 3c zákona č. 592/1992 Sb. se částka předchozího roku zvýší o součet růstu cen a jedné poloviny růstu reálné mzdy. Vláda přitom — jak sama důvodová zpráva zdůrazňuje — „již při určování výše vyměřovacího základu nemá žádnou diskreční pravomoc": výsledek je dán vzorcem a nařízení, které ho každoročně do 30. září formálně stanoví, je jen povinné provedení zákona.

1. Výchozí základ 16 206 Kč

   Vyměřovací základ roku 2026 podle nařízení vlády č. 357/2025 Sb.

2. Růst cen: +1,5 %

   Bazický index spotřebitelských cen ČSÚ: červen 2026 (101,7) proti červnu 2025 (100,2).

3. Růst reálné mzdy: nepromítá se

   Podíl pro stanovení růstu reálné mzdy je nižší než 1. Úřad vlády v připomínce doporučil vyčkat na data ČSÚ za 2. čtvrtletí 2026 (vyšla 3. 9. 2026, reálný růst 4,3 %); MF připomínku akceptovalo a ve verzi pro vládu z 9. 9. 2026 výhradu „na základě předběžných dat“ z důvodové zprávy vypustilo — závěr i částka zůstaly stejné. Viz text.

4. 16 206 × 1,015 = 16 449,09 ≈ 16 450 Kč

   Platba = 13,5 % ze základu = 2 220,75 ≈ 2 221 Kč měsíčně na pojištěnce.

Zdroj: důvodová zpráva k návrhu nařízení (MF ČR, 2026-0197), § 3c odst. 2 a 3 zák. č. 592/1992 Sb.; bazický index ověřen proti ČSÚ, Indexy spotřebitelských cen — červen 2026 (průměr roku 2025 = 100; ČSÚ uvádí verbatim „Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2025 byla v červnu 101,7 %“, znovu ověřeno 13. 9. 2026). Celý výpočet ověřen ve dvou verzích důvodové zprávy — původní z 29. 7. 2026 a verzi pro jednání vlády z 9. 9. 2026 (obě staženy z odok.cz a strojově porovnány 13. 9. 2026); liší se jedinou vypuštěnou frází, hodnoty jsou shodné.

V souhrnu tak stát pošle za své pojištěnce v roce 2027 přes 160 miliard korun (dopočet redakce z jednotkové platby a odhadu počtu pojištěnců MF). Vzorec ale dlouhodobě zaostává za tempem výdajů: pro rok 2026 přidal valorizací 2,9 %, pro rok 2027 má přidat 1,5 % — zatímco výdaje systému mají podle zdravotně pojistných plánů jen v roce 2026 vzrůst o 5,8 %. Srovnání je jen orientační (jde o různé roky a různé dokumenty), řádový nepoměr obou temp je ale patrný a je také důvodem, proč vláda letos v červnu sáhla po mimořádné valorizaci mimo automatický vzorec.

Číslo 16 450 Kč se přitom na této koleji ještě jednou otevřelo. Úřad vlády v připomínkovém řízení upozornil, že závěr o růstu reálné mzdy stojí na předběžných údajích: doporučil „vycházet nikoli z předběžných údajů, ale z dat ČSÚ o růstu reálné průměrné mzdy za druhé čtvrtletí 2026, které by měly být k dispozici 3. září 2026". Kumulativní podíl reálných mezd dosáhl při loňském výpočtu referenční hodnoty 0,9267 a reálné mzdy letos rostou rychle — připomínka uvádí za 1. čtvrtletí 2026 meziroční reálný růst 6,4 % — závěr, že se k nim nepřihlédne, se proto Úřadu vlády „jeví v současnosti jako unáhlený a nejistý". Kdyby podíl hodnotu 1 překročil, vyšla by valorizace — a tedy i vyměřovací základ pro rok 2027 — vyšší. Ministerstvo financí připomínku akceptovalo a přepočet provedlo: ve verzi předložené vládě 9. září zůstal podíl pod hodnotou 1 a částka 16 450 Kč se nezměnila — podrobnosti v doplnění z 13. září níž.

Druhá kolej: novela za 24 miliard, kterou výbor pustil dál

Vláda 8. června 2026 rozhodla o mimořádné valorizaci a 23. června poslala sněmovně novelu zákona č. 592/1992 Sb. jako sněmovní tisk 235: vyměřovací základ by od 1. ledna 2027 činil rovnou 18 362 Kč (platba 2 478,87 Kč měsíčně — dopočet redakce ze sazby 13,5 %), automatický vzorec by se znovu použil až pro rok 2029 a nařízení č. 357/2025 Sb. by se zrušilo. Slibovaný celkový efekt: +24 miliard korun pro zdravotnictví (21 miliard platbami za státní pojištěnce, 3 miliardy přesunem z provozních fondů pojišťoven). Novela prošla 8. července prvním čtením a byla přikázána garančnímu Výboru pro zdravotnictví; ten ji otevřel až 2. září a doporučil schválit (podrobnosti v doplnění z 5. září níž). Sněmovna se k ní může vrátit od 7. září. Nařízení podle zákonného vzorce přitom musí být přijato do 30. září.

Doplněno 27. 8. 2026: výbor má tisk 235 poprvé na programu. Sněmovna v historii tisku eviduje pozvánku na 10. schůzi Výboru pro zdravotnictví 2. září 2026, kde je novela uvedena mezi souvisejícími sněmovními tisky (spolu s tiskem 153 o regulaci reklamy a tiskem 280 o zdravotně pojistných plánech). Pozvánka není projednání: stav tisku 235 zůstává podle sněmovny ke dni 27. 8. 2026 „garanční Výbor pro zdravotnictví návrh zákona neprojednal“ a další projednávání ve sněmovně je možné od 7. září. Časově to znamená, že výbor by měl novelu otevřít čtyři týdny před koncem lhůty pro přijetí nařízení podle vzorce (30. září).

Doplněno 28. 8. 2026: k výboru přibyl i plenární termín. Historie tisku 235 ke dni 28. 8. 2026 nově uvádí, že „projednávání tisku navrženo na pořad 30. schůze (od 8. září 2026)“. Sněmovna tedy má novelu navrženou na program schůze, která začíná den po datu, od něhož je další projednávání možné. Ostatní údaje se nezměnily: garanční Výbor pro zdravotnictví návrh zákona podle téhož zdroje stále neprojednal a lhůta pro přijetí nařízení podle vzorce zůstává 30. září. Navržený pořad schůze není totéž co projednání — o zařazení rozhoduje sněmovna na začátku schůze.

Doplněno 3. 9. 2026: den, na který byla pozvánka výboru vystavena, nastal i uplynul — a záznam se nezměnil. Historie tisku 235 vede v bloku garančního výboru jak ke dni 2. září, tak ke dni 3. září 2026 beze změny tytéž tři řádky jako 28. srpna: „Garanční Výbor pro zdravotnictví návrh zákona neprojednal“, „Možné projednávání zmíněno na pozvánce na jednání: č. 10 (2. září 2026)“ a „Projednávání tisku navrženo na pořad 30. schůze (od 8. září 2026)“. Sněmovna usnesení výboru zveřejňuje až po jednání, takže ani den po termínu pozvánky nelze z tohoto záznamu číst, zda výbor tisk otevřel. Zbývá 27 dní do 30. září, kdy podle důvodové zprávy musí být nařízení podle zákonného vzorce přijato.

Doplněno 4. 9. 2026: data, na která Úřad vlády ve své připomínce odkazoval, jsou venku. ČSÚ vydal 3. září 2026 rychlou informaci Průměrné mzdy — 2. čtvrtletí 2026 (kód 110031-26) přesně v termínu, který připomínka uváděla: průměrná hrubá měsíční mzda činila ve 2. čtvrtletí 51 966 Kč, meziročně nominálně o 6,4 % (o 3 105 Kč) víc, spotřebitelské ceny za totéž období vzrostly o 2,0 % a reálná mzda tedy stoupla o 4,3 %; za 1. pololetí 2026 činí reálný růst rovněž 4,3 %. Údaj za 1. čtvrtletí ČSÚ týmž vydáním zpřesnil na 49 328 Kč. Úřad zároveň označuje čísla za předběžná se zpřesněním v prosinci 2026. Co z toho plyne pro vyměřovací základ, se z této jedné hodnoty spočítat nedá — zákonný vzorec pracuje s kumulativním podílem reálných mezd, ne s meziročním růstem jednoho čtvrtletí, a přepočet je na předkladateli. Ten ho ke 4. září nezveřejnil: materiál 2026-0197 ve VeKLEP nese datum poslední úpravy 20. srpna 2026, jedinou autorizovanou verzi z 29. července a nevyplněné datum schůze vlády — žádná přepracovaná důvodová zpráva po vydání dat nepřibyla. Historie sněmovního tisku 235 je ke dni 4. září 2026 rovněž beze změny proti 28. srpnu: garanční výbor návrh stále neprojednal, projednávání je „navrženo“ na pořad 30. schůze od 8. září. Do 30. září zbývá 26 dní.

Doplněno 5. 9. 2026: výbor tisk otevřel — a o dva dny dřív, než šlo z PSP vyčíst. Historie tisku 235 ke dni 5. září 2026 nově uvádí: „Garanční Výbor pro zdravotnictví projednal návrh zákona a vydal 4. 9. 2026 usnesení doručené poslancům jako tisk 235/1 (doporučuje schválit).“ Samotné usnesení je 50. usnesení Výboru pro zdravotnictví z 10. schůze ze dne 2. září 2026: výbor po úvodním slovu ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a zpravodajské zprávě poslance Jiřího Maška doporučuje sněmovně vyslovit s návrhem souhlas — a nepřipojuje jediný pozměňovací návrh; zpravodaje zmocňuje pouze k legislativně technickým úpravám podle § 95 odst. 2 jednacího řádu. Podepsáni jsou Jiří Mašek jako předseda a zpravodaj výboru a Michaela Šebelová jako ověřovatelka. Poslancům byl text rozeslán 4. září v 11:38.

Pro rozpor dvou kolejí to znamená dvě věci. Za prvé: výbor jednal 2. září, ale sněmovní záznam o tom vznikl až 4. září — zpětně tedy platí, že věta „výbor návrh neprojednal“, kterou PSP vedla ještě 3. a 4. září a kterou tento článek k těmto dnům citoval, popisovala stav evidence, ne stav jednání. Za druhé: protože výbor neuplatnil žádný pozměňovací návrh, jde do druhého čtení vyměřovací základ 18 362 Kč v původním vládním znění. Souběh obou kolejí tím zůstává nerozřešený: otázku Národní rozpočtové rady, zda vláda pro rok 2027 počítá se zákonnou, nebo s mimořádnou valorizací, usnesení výboru nijak neřeší — nemá k tomu ostatně nástroj, protože jde o druhý z obou předpisů. Doporučení výboru navíc není schválení: pozměňovací návrhy mohou zaznít i ve druhém čtení na plénu, které je navrženo na pořad 30. schůze od 8. září. Do 30. září, kdy musí být přijato nařízení podle zákonného vzorce, zbývá 25 dní.

Doplněno 7. 9. 2026: tisk 235 dostal v navrženém pořadu schůze pořadové číslo. Návrh pořadu 30. schůze začíná v úterý 8. září 2026 ve 14:00 a vede novelu zákona č. 592/1992 Sb. dvakrát: jako bod 15 v bloku druhých čtení a jako bod 155 ve třetím čtení s výslovnou poznámkou „(nebylo ukončeno druhé čtení)“ — tedy podmíněně, pro případ, že druhé čtení proběhne dřív. Navržené jednací dny schůze jsou 8.–11. září a 22.–25. září 2026; i poslední z nich tak leží před 30. zářím, do kdy musí vláda přijmout nařízení podle zákonného vzorce. Pořadové číslo ale pořád není zařazení: schválený pořad 30. schůze psp.cz ke dni 7. září nevede (stránka schváleného pořadu hlásí „Schůze nenalezena“) — o tom, co se skutečně projedná, rozhodne sněmovna hlasováním na začátku schůze. Historie tisku 235 je ke dni 7. září 2026 jinak beze změny proti 5. září: usnesení výboru rozesláno jako tisk 235/1, další projednávání možné od 7. září. Do 30. září zbývá 23 dní.

Doplněno 9. 9. 2026: z návrhu se stal schválený pořad — a evidence PSP to poprvé říká i o tisku 235 samotném. Historie tisku ke dni 9. září 2026 vede řádek, který dosud zněl „navrženo“, nově takto: „Projednávání tisku zařazeno na pořad 30. schůze (od 8. září 2026).“ Stránka schůze, která ještě 7. září hlásila „Schůze nenalezena“, se dnes jmenuje Schválený pořad a stav projednávání 30. schůze a drží obě pořadová čísla z návrhu beze změny: bod 15 (druhé čtení) a bod 155 ve třetím čtení s poznámkou „(nebylo ukončeno druhé čtení)“. To je přesně ten krok, který článek od 28. srpna odlišoval: o zařazení rozhoduje sněmovna na začátku schůze, a rozhodla.

Projednáno ale tisk 235 pořád není. Schůze začala 8. září ve 14:00 a téhož dne ve 20:44 byla přerušena do 9. září; ve filtru „pouze neprojednané body“ figuruje novela k dnešnímu dni pod oběma čísly dál. Mezi pevně zařazenými body na středu 9. září jsou body 1 a 4 — zákony vrácené a zamítnuté Senátem —, nikoli bod 15; ten stojí v bloku druhých čtení bez pevného termínu. Kdy — a jestli vůbec — se na něj během schůze dostane, z pořadu vyčíst nelze. Ostatní údaje se nezměnily: usnesení výboru zůstává jako tisk 235/1 s doporučením schválit bez pozměňovacích návrhů a lhůta pro přijetí nařízení podle vzorce je pořád 30. září. Do ní zbývá 21 dní.

Doplněno 10. 9. 2026: první jednací den po zařazení skončil bez bodu 15. Stránka schváleného pořadu a stavu projednávání 30. schůze hlásí stav ke dni 9. 9. 2026 v 21:39 a „Přerušeno do 10. 9. 2026 09:00“; ve filtru „pouze neprojednané body“ figuruje tisk 235 dál pod oběma čísly — jako bod 15 ve druhém a bod 155 ve třetím čtení. Mezi pevně zařazenými body na čtvrtek 10. září jsou bod 189, v 11:00 body 161 a 16 a ve 14:30 bod 190 — bod 15 mezi nimi opět není. Historie tisku ke dni 10. září 2026 je beze změny: poslední řádek zůstává „Projednávání tisku zařazeno na pořad 30. schůze (od 8. září 2026)“ a řádek o druhém čtení v ní není. Pořad schůze zároveň ukazuje, kolik příležitostí ještě zbývá: jednací dny 10. a 11. září a pak 22.–25. září, tedy všechny před uplynutím lhůty pro nařízení podle vzorce. Do 30. září zbývá 20 dní.

Doplněno 11. 9. 2026: schůze skončila dřív, než se na bod 15 dostalo. Stránka schváleného pořadu a stavu projednávání 30. schůze nese v záhlaví „Od 8. 9. 2026, 14:00 do 10. 9. 2026, 18:03“ a „Aktuální stav k 10. 9. 2026, 18:10“; tabulka pevně zařazených bodů ani další jednací dny — 11. a 22.–25. září, s nimiž pořad ještě 10. září počítal — už na ní nejsou. Přehled schůzí vede 30. schůzi jako uzavřený interval „8. - 10. září 2026“, bez poznámky „Přerušeno“, kterou u dosud běžících schůzí (3., 6., 27. a 29.) uvádí. Tisk 235 v pořadu zůstává pod body 15 a 155, ani jeden ale není označen za projednaný: takto vyznačených bodů je na celé schůzi sedm a patří mezi ně bod 16 — druhé čtení novely zákona o pozemních komunikacích (tisk 246), tedy bod, který na 10. září pevně zařazen byl. Tomu odpovídá i historie tisku 235 ke dni 11. září 2026: řádek „Projednávání tisku zařazeno na pořad 30. schůze (od 8. září 2026)“, který tam stál od 9. září, z ní zmizel a posledním záznamem je znovu usnesení garančního výboru ze 4. září s větou „Další projednávání možné od 7. 9. 2026“. Řádek o druhém čtení v historii není. Novou schůzi přehled k 11. září nevypisuje; kdy se tisk 235 vrátí na pořad, z evidence PSP zatím vyčíst nelze. Lhůta pro nařízení podle vzorce se tím nemění — do 30. září zbývá 19 dní.

Doplněno 13. 9. 2026: přepočet, na který článek od 25. srpna čekal, proběhl — a nezměnil ani korunu. Materiál 2026-0197 ve VeKLEP nese nově dvě autorizované verze pro jednání vlády, z 8. a 9. září 2026, proti jediné verzi z 29. července, kterou článek evidoval ještě ke 4. září; stav materiálu je „7 – zařazeno do evidence“ a datum schůze vlády zůstává nevyplněné. Součástí nové verze je i vypořádání připomínek datované 4. září 2026 — tedy právě ten dokument, jehož zveřejnění tento článek uvádí mezi třemi sledovanými termíny. Doporučující připomínku Úřadu vlády, aby se výpočet neopíral o předběžné údaje, ale o data ČSÚ za 2. čtvrtletí 2026, v něm ministerstvo financí vede jako „Akceptováno“ s příslibem: „Výpočet tak bude na základě dat ČSÚ upraven v následném procesu před tím, než bude návrh nařízení vlády předložen vládě.“ Strojové porovnání obou důvodových zpráv ukazuje, že se tak stalo — a že výsledek je tentýž: jediný rozdíl mezi verzí z 29. července a verzí pro vládu je vypuštění čtyř slov. Kde stálo „V posuzovaném období je na základě přeběžných dat podíl pro stanovení růstu reálné mzdy nižší než 1“ (překlep je v originále), stojí nově „V posuzovaném období je podíl pro stanovení růstu reálné mzdy nižší než 1“. Všechno ostatní — 16 450 Kč, 2 221 Kč, dopad 2,4 mld. Kč i odhad 6,016 milionu pojištěnců — zůstalo doslova beze změny. Reálné mzdy tedy sice ve 2. čtvrtletí rostly o 4,3 %, ale kumulativní podíl, se kterým vzorec pracuje, zůstal i po započtení nově vydaných dat pod hodnotou 1; samotnou hodnotu podílu důvodová zpráva ani v nové verzi neuvádí. Vláda přitom materiál zatím neprojednala: vlada.gov.cz vede k dnešku jako poslední položku „Výsledky jednání vlády 7. září 2026“, tedy den předtím, než byla autorizována první verze pro vládu. Do 30. září zbývá 17 dní.

Doplněno 13. 9. 2026 — pokračování: ve stejném balíku je i odpověď na otázku Národní rozpočtové rady — a přiznání, že předkladatel počítá s tím, že jeho vlastní nařízení nikdy nenabude účinnosti. Předkládací zpráva k verzi pro vládu uvádí, že ve sněmovně leží jako tisk 235 novela „pozastavující valorizaci vyměřovacího základu až pro rok 2029 s účinností od 1. ledna 2027“, a pokračuje: „Bude-li tento vládní návrh zákona schválen, nebude se v těchto letech nařízení vlády o stanovení vyměřovacího základu vydávat. Lze předpokládat, že novela zákona č. 592/1992 Sb. bude schválena a vyhlášena do konce roku 2026 a nařízení by tak nevešlo v účinnost.“ Zásadní připomínku NRR, která se ptala právě na to, se kterou z obou valorizací vláda pro rok 2027 počítá, vypořádání uzavírá jako „Vysvětleno“: „Vláda na svém usnesení trvá a momentálně ho realizuje prostřednictvím sněmovního tisku 235 … Nicméně podle současného znění zákona … je vláda povinna stanovit výši vyměřovacího základu pro následující rok do 30. září. Z této povinnosti se nelze v současné době odchýlit.“ Obě zásadní připomínky ČMKOS — srovnat základ s minimální mzdou a dorovnat rozpočet o slibovaných zhruba 21,6 miliardy — jsou naopak vedeny jako „Změněno na doporučující“ a „Neakceptováno“ se stejným odůvodněním: míří proti zákonu, ne proti nařízení, které ho jen provádí, a proto podle vypořádání platí u každé z nich, že „nelze ji chápat jako rozpor“. Dokument sám v záhlaví shrnuje: „Dokument obsahuje zásadní připomínky, ale žádná z nich není předmětem rozporu.“ Předkládací zpráva počítá celkem 6 připomínek od 5 připomínkových míst, z toho 4 označené jako zásadní — což sedí na členění, které článek drží od začátku (čtvrtá „zásadní“ je ta, kterou Úřad vlády takto označuje ve vlastním textu, ač ji podal jako doporučující). Na druhé koleji se mezitím nestalo nic: historie tisku 235 je ke dni 13. září 2026 beze změny proti 11. září a přehled schůzí novou schůzi po 30. dál nevypisuje; nově v něm ale i 29. schůze figuruje jako uzavřený interval „25. srpna - 11. září 2026“, takže poznámku „Přerušeno“ nesou už jen schůze 3., 6. a 27.

1. 8. 6. 2026

   Vláda rozhodla o mimořádné valorizaci

   Usnesení č. 358 — podle NRR počítá s vyměřovacím základem vyšším o 1 912 Kč a valorizací až od 2029, a to pro roky 2027 i 2028; konkrétní částku 18 362 Kč obsahuje navazující tisk 235.

2. 23. 6. – 8. 7. 2026

   Tisk 235 ve sněmovně

   Novela předložena, v 1. čtení nebyla schválena zrychleně; přikázána Výboru pro zdravotnictví.

3. 29. 7. 2026

   MF rozesílá nařízení podle vzorce

   Povinné provedení zákona: vyměřovací základ 16 450 Kč platí, pokud tisk 235 nenabude účinnosti.

4. 17.–19. 8. 2026

   Připomínkové řízení uzavřeno

   Ze 102 připomínkových míst se vyjádřilo 45: 40 bez připomínek, 3 doporučující, 2 zásadní (NRR, ČMKOS). Úřad vlády svou doporučující připomínku v jejím textu označuje za zásadní; MZd bez připomínek.

5. 2. 9. 2026

   Výbor doporučil schválit

   50. usnesení Výboru pro zdravotnictví z 10. schůze: doporučuje sněmovně vyslovit souhlas, bez pozměňovacích návrhů. Poslancům rozesláno 4. 9. jako tisk 235/1.

6. 4.–9. 9. 2026

   Nařízení míří na vládu — beze změny částky

   MF zveřejnilo vypořádání připomínek (datováno 4. 9.) a autorizovalo dvě verze pro jednání vlády (8. a 9. 9.). Připomínku Úřadu vlády vede jako „Akceptováno“ a přepočet na nově vydaných datech ČSÚ skutečně provedlo — jediný rozdíl obou důvodových zpráv je vypuštěná výhrada „na základě předběžných dat“, částka 16 450 Kč i dopad 2,4 mld. Kč zůstaly beze změny. Stav materiálu: „7 – zařazeno do evidence“.

7. 8.–10. 9. 2026

   30. schůze bez tisku 235

   30. schůze běžela od 8. 9. ze 14:00 do 10. 9. do 18:03 a tisk 235 měla ve schváleném pořadu jako bod 15 (druhé čtení) a podmíněně jako bod 155 (třetí čtení). Skončila, aniž na ně došlo — ani jeden bod není označen za projednaný a řádek o zařazení z historie tisku zmizel. Nová schůze k 13. 9. vypsaná není a vláda k témuž dni neprojednala ani nařízení. Pozměňovací návrhy mohly zaznít až ve druhém čtení.

8. 23.–24. 9. 2026

   Druhé čtení na 31. schůzi

   Obecná i podrobná rozprava 23. 9.; návrh na zamítnutí podán nebyl. Dva pozměňovací návrhy, rozeslané 24. 9. jako tisk 235/2: Boris Šťastný (SD 1796) — částka 18 362 Kč se nahrazuje 17 540 Kč; Michaela Šebelová (SD 1813) — přidává změnu zákonů o VZP a o zaměstnaneckých pojišťovnách (příspěvky pacientským organizacím z fondu obecně prospěšných činností).

9. od 13. 10. 2026

   Třetí čtení navrženo

   Podle historie tisku (stav ke 3. 10. 2026) je další projednávání možné od 9. 10. a tisk je navržen na pořad 34. schůze od 13. října. Nařízení vlády o vyměřovacím základu měla vláda ze zákona vydat do 30. 9.; ve VeKLEP je materiál veden s datem schůze vlády 21. 9. 2026, výsledek jednání ani vyhlášení ve Sbírce jsme ke 3. 10. z primárního zdroje neověřili.

Zdroj: psp.cz — historie sněmovního tisku 235 (průběžně ověřováno od 24. 8. do 11. 9. 2026; 27. 8. přibyl odkaz na pozvánku na 10. schůzi Výboru pro zdravotnictví 2. 9. 2026, 28. 8. řádek o navrženém zařazení na pořad 30. schůze od 8. 9. 2026, ke dni 5. 9. 2026 řádek o projednání ve výboru, ke dni 9. 9. 2026 přepis téhož řádku z „navrženo“ na „zařazeno“ a ke dni 11. 9. 2026 jeho zmizení poté, co schůze skončila. Záznam vznikl se zpožděním: výbor jednal 2. 9., usnesení bylo rozesláno 4. 9. v 11:38 a ještě 3. i 4. 9. vedla PSP tisk jako výborem neprojednaný); psp.cz — sněmovní tisk 235/1, plný text usnesení stažen jako t023501.docx a strojově přečten 5. 9. 2026; psp.cz — návrh pořadu 30. schůze (staženo 7. 9. 2026; tisk 235 jako bod 15 ve druhém a bod 155 ve třetím čtení, schválený pořad téhož dne nedostupný) a schválený pořad a stav projednávání 30. schůze (staženo 9., 10. a 11. 9. 2026; obě pořadová čísla beze změny, stav k 8. 9. 2026 20:44 „přerušeno do 9. 9. 2026“, k 9. 9. 2026 21:39 „přerušeno do 10. 9. 2026 09:00“ a k 10. 9. 2026 18:10 „Od 8. 9. 2026, 14:00 do 10. 9. 2026, 18:03“ — schůze skončila, tisk 235 mezi projednanými body není); psp.cz — přehled schůzí 10. volebního období (staženo 11. a 13. 9. 2026; 30. schůze vedena jako „8. - 10. září 2026“ bez poznámky „Přerušeno“, novější schůze nevypsána; k 13. 9. je jako uzavřený interval „25. srpna - 11. září 2026“ vedena i 29. schůze, takže „Přerušeno“ nesou už jen schůze 3., 6. a 27.); VeKLEP 2026-0197 / KORNDWFEFC5X (odok.cz) — obálka, přehled připomínek, důvodová zpráva, datum poslední úpravy 20. 8. 2026 (ověřeno 4. 9. 2026) a dále materiál, předkládací zpráva, důvodová zpráva a vypořádání připomínek z verze pro jednání vlády (autorizováno 8. a 9. 9. 2026; soubory ma_, zp_, zd_ a vp_KORNDXRCVK79.docx staženy z odok.cz a strojově rozbaleny 13. 9. 2026); vlada.gov.cz — přehled výsledků jednání vlády (staženo 13. 9. 2026; poslední položka „Výsledky jednání vlády 7. září 2026“); usnesení vlády č. 358 dle zásadní připomínky NRR; psp.cz — historie tisku 235 (stav ke dni 3. 10. 2026) a tisk 235/2 (t023502.docx, rozesláno 24. 9. 2026, staženo a strojově přečteno 3. 10. 2026); hlidacstatu.cz, dataset veklep — KORNDWFEFC5X, datum schůze vlády 21. 9. 2026, stav „7 – zařazeno do evidence“ (dotaz 3. 10. 2026).

Rozpočtová rada: tak 2,4, nebo 24?

Právě souběh obou kolejí je jádrem zásadní připomínky, kterou 17. srpna podepsal předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl: NRR „požaduje objasnit, zda Vláda České republiky pro rok 2027 počítá se standardní, zákonnou valorizací vyměřovacího základu…, nebo s mimořádnou valorizací pro roky 2027 a 2028" — usnesení vlády č. 358 totiž počítá „s vyměřovacím základem vyšším o 1 912 Kč, fiskálními náklady vyššími o 21,6 mld. Kč a zákonnou valorizací opět až od roku 2029". Pro instituci hlídající veřejné finance je rozdíl obou scénářů podstatný oběma směry: jednou jako 21,6 miliardy výdajů státního rozpočtu navíc, podruhé jako výpadek příjmů proti stavu, s nímž systém po letošním dohodovacím řízení o úhradách na rok 2027 už pracuje.

Odborová centrála ČMKOS v druhé zásadní připomínce (18. srpna) míří stejným směrem z opačné strany: žádá, aby vláda „ještě před účinností navrhovaného nařízení zajistila změnu ve výši vyměřovacího základu…, aby v souhrnu došlo k navýšení rozpočtu pro rok 2027 o uvedených 24 mld., tedy k navýšení zhruba o 21,6 mld. korun" nad rámec nařízení. Dlouhodobě navíc odbory navrhují vyměřovací základ srovnat s minimální mzdou, tedy se základem osob bez zdanitelných příjmů. A ministerstvo zdravotnictví — které o čtyři dny dřív poslalo sněmovně materiál, podle nějž systému hrozí „výrazné riziko pro fungování systému zdravotnictví" — podalo k nařízení 18. srpna vyjádření „bez připomínek".

Zdroj: nař. vl. č. 357/2025 Sb. (text předpisu, ověřeno 24. 8.); důvodová zpráva MF k návrhu nařízení 2026-0197; sněmovní tisk 235 (psp.cz). Hodnota 2 478,87 Kč je dopočet redakce ze zákonné sazby 13,5 % a základu 18 362 Kč z tisku 235.

Co to znamená pro systém v mínusu

Kontext dodává sněmovní tisk 280, který jsme rozebírali v analýze zdravotně pojistných plánů: systém veřejného zdravotního pojištění plánuje na rok 2026 schodek 14,9 miliardy (reálně až 19 miliard), rezervy pojišťoven klesají ke kritické hranici a vládní hodnocení varuje, že bez zásahu by v letech 2027–2028 měly závazky po splatnosti všechny pojišťovny. Jestli do roku 2027 vstoupí systém s +2,4 miliardy podle vzorce, nebo s +24 miliardami podle červnového slibu, je tak pro jeho stabilitu zásadnější otázka než celý zbytek nařízení — a odpověď teď leží ve Výboru pro zdravotnictví, který tisk 235 za dva měsíce nestihl projednat.

Scénáře jsou v zásadě tři. Projde-li tisk 235 do konce roku, platí 18 362 Kč a nařízení se zruší dřív, než nabude účinnosti. Neprojde-li, zůstane od ledna platit vzorec — 2 221 Kč měsíčně — a pojišťovnám bude proti vládou slibovanému stavu chybět přes 21 miliard ročně. A třetí možnost, kterou naznačuje připomínka ČMKOS: vláda může výši základu ještě změnit v průběhu legislativního procesu. Do 30. září každopádně musí nějaké nařízení přijmout — zákon jí nedává na výběr.

Co s tím

Příběh valorizace 2027 je učebnicová ukázka napětí mezi pravidlem a diskrecí: automatický vzorec z roku 2022 měl platbu za státní pojištěnce odpolitizovat, ale ve chvíli, kdy nestačí tempu výdajů, vláda sáhla po mimořádném zásahu — a systém teď visí mezi oběma režimy. Ze tří termínů, které jsme si vytyčili ke sledování, jsou dva splněné. První: vypořádání zásadních připomínek NRR a ČMKOS ministerstvo financí zveřejnilo (dokument ze 4. září, viz doplnění z 13. září) — připomínku NRR uzavřelo jako „Vysvětleno“ odkazem na zákonnou povinnost vydat nařízení do 30. září, obě zásadní připomínky ČMKOS překlopilo na doporučující a neakceptovalo s odůvodněním, že míří proti zákonu, ne proti nařízení. Druhý termín, druhé čtení tisku 235 na plénu, nastal 23. září na 31. schůzi (30. schůze skončila 10. září, aniž na něj došlo): padly dva pozměňovací návrhy, z nichž návrh poslance Borise Šťastného snižuje vyměřovací základ z 18 362 na 17 540 Kč (tisk 235/2); třetí čtení je navrženo na 34. schůzi od 13. října. Třetím termínem bylo přijetí nařízení vlády do 30. září; vláda ho podle VeKLEP měla na schůzi 21. září. Jak jednání dopadlo, se ke 3. říjnu ověřit nepodařilo; doplněno 5. října: podle Legislativního newsletteru #ZdravéParagrafy č. 12 (10/2026, zveřejněno 1. října) „vláda materiál dne 21. září 2026 stáhla z projednávání“ a v případě schválení tisku 235 „bude tímto zákonem uvedené nařízení vlády zrušeno“. Nařízení tedy nevzniklo a zákonný termín 30. září uplynul bez něj; VeKLEP přitom k 5. říjnu stále vede stav „7 – zařazeno do evidence“, stažení nezachycuje. Mechaniku valorizace a její historii rozebírá podrobně článek o anatomii platby za státní pojištěnce.