Platba státu za tzv. státní pojištěnce — děti, důchodce, studenty, nezaměstnané, celkem podle odhadu ministerstva financí v průměru 6,016 milionu lidí v roce 2027 — je jediná příjmová páka systému veřejného zdravotního pojištění, o které rozhoduje stát sám: zákonem, který určuje vzorec, a nařízením, které ho provádí. Právě teď o ní běží dvě řízení najednou: ve sněmovně leží od června novela slibující mimořádné přidání, a mezitím ministerstvo financí rozeslalo — a 19. srpna uzavřelo připomínkami — nařízení vlády, které počítá jen se zákonným vzorcem. Proti tomu, co vláda v červnu slíbila, by to znamenalo o 21,6 miliardy korun méně — tak rozdíl vyčísluje Národní rozpočtová rada i odbory.

Co navrhuje nařízení vlády pro rok 2027
2 221 Kč měsíční platba státu za jednoho státního pojištěnce od 1. 1. 2027 13,5 % z vyměřovacího základu 16 450 Kč (§ 2 odst. 1 zák. č. 592/1992 Sb.)
+33 Kč meziroční navýšení platby (z 2 188 Kč), tedy o 1,5 % valorizace jen o růst cen; růst reálné mzdy se letos nepromítá
+2,4 mld. Kč dopad na státní rozpočet, a tedy na příjmy pojišťoven, v roce 2027 6,016 mil. pojištěnců × 33 Kč × 12 měsíců (výpočet MF)
21,6 mld. Kč o kolik méně nařízení přináší proti vládou slíbeným 24 miliardám vyčíslení NRR (zásadní připomínka 17. 8.) i ČMKOS: 24 mld. slibu − 2,4 mld. z nařízení

Zdroj: návrh nařízení vlády o výši vyměřovacího základu pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem pro rok 2027 (MF ČR, e-Legislativa 2026-0197, čj. MF-36463/2026/2901-8) — důvodová zpráva; zásadní připomínka NRR čj. ÚNRR-0883/2026. Dokumenty staženy z odok.gov.cz 24. 8. 2026.

Vzorec bez diskrece: inflace ano, mzdy letos ne

Od novely č. 260/2022 Sb. se vyměřovací základ státních pojištěnců valorizuje automaticky: podle § 3c zákona č. 592/1992 Sb. se částka předchozího roku zvýší o součet růstu cen a jedné poloviny růstu reálné mzdy. Vláda přitom — jak sama důvodová zpráva zdůrazňuje — „již při určování výše vyměřovacího základu nemá žádnou diskreční pravomoc": výsledek je dán vzorcem a nařízení, které ho každoročně do 30. září formálně stanoví, je jen povinné provedení zákona.

Jak vzorec pro rok 2027 počítá

  1. Výchozí základ 16 206 Kč

    Vyměřovací základ roku 2026 podle nařízení vlády č. 357/2025 Sb.

  2. Růst cen: +1,5 %

    Bazický index spotřebitelských cen ČSÚ: červen 2026 (101,7) proti červnu 2025 (100,2).

  3. Růst reálné mzdy: nepromítá se

    Podíl pro stanovení růstu reálné mzdy je podle předběžných dat nižší než 1. Úřad vlády v připomínce doporučil vyčkat na definitivní data ČSÚ (3. 9. 2026) — viz text.

  4. 16 206 × 1,015 = 16 449,09 ≈ 16 450 Kč

    Platba = 13,5 % ze základu = 2 220,75 ≈ 2 221 Kč měsíčně na pojištěnce.

Zdroj: důvodová zpráva k návrhu nařízení (MF ČR, 2026-0197), § 3c odst. 2 a 3 zák. č. 592/1992 Sb.; bazický index ověřen proti ČSÚ, Indexy spotřebitelských cen — červen 2026 (průměr roku 2025 = 100).

V souhrnu tak stát pošle za své pojištěnce v roce 2027 přes 160 miliard korun (dopočet redakce z jednotkové platby a odhadu počtu pojištěnců MF). Vzorec ale dlouhodobě zaostává za tempem výdajů: pro rok 2026 přidal valorizací 2,9 %, pro rok 2027 má přidat 1,5 % — zatímco výdaje systému mají podle zdravotně pojistných plánů jen v roce 2026 vzrůst o 5,8 %. Srovnání je jen orientační (jde o různé roky a různé dokumenty), řádový nepoměr obou temp je ale patrný a je také důvodem, proč vláda letos v červnu sáhla po mimořádné valorizaci mimo automatický vzorec.

Číslo 16 450 Kč navíc nemusí být poslední slovo ani na této koleji. Úřad vlády v připomínkovém řízení upozornil, že závěr o růstu reálné mzdy stojí na předběžných údajích: doporučil „vycházet nikoli z předběžných údajů, ale z dat ČSÚ o růstu reálné průměrné mzdy za druhé čtvrtletí 2026, které by měly být k dispozici 3. září 2026". Kumulativní podíl reálných mezd dosáhl při loňském výpočtu referenční hodnoty 0,9267 a reálné mzdy letos rostou rychle (v 1. čtvrtletí 2026 o 6,4 % meziročně) — závěr, že se k nim nepřihlédne, se proto Úřadu vlády „jeví v současnosti jako unáhlený a nejistý". Pokud by podíl nakonec překročil hodnotu 1, vyšla by valorizace — a tedy i vyměřovací základ pro rok 2027 — vyšší.

Druhá kolej: novela za 24 miliard, která stojí ve výboru

Vláda 8. června 2026 rozhodla o mimořádné valorizaci a 23. června poslala sněmovně novelu zákona č. 592/1992 Sb. jako sněmovní tisk 235: vyměřovací základ by od 1. ledna 2027 činil rovnou 18 362 Kč (platba 2 478,87 Kč měsíčně — dopočet redakce ze sazby 13,5 %), automatický vzorec by se znovu použil až pro rok 2029 a nařízení č. 357/2025 Sb. by se zrušilo. Slibovaný celkový efekt: +24 miliard korun pro zdravotnictví (21 miliard platbami za státní pojištěnce, 3 miliardy přesunem z provozních fondů pojišťoven). Jenže novela prošla 8. července jen prvním čtením; garanční Výbor pro zdravotnictví ji dosud neprojednal a sněmovna se k ní dostane nejdřív na schůzi od 7. září. Nařízení podle zákonného vzorce přitom musí být přijato do 30. září.

Dvě koleje k platbě 2027 — časová osa

  1. Vláda rozhodla o mimořádné valorizaci

    Usnesení č. 358 — podle NRR počítá s vyměřovacím základem vyšším o 1 912 Kč a valorizací až od 2029, a to pro roky 2027 i 2028; konkrétní částku 18 362 Kč obsahuje navazující tisk 235.

  2. Tisk 235 ve sněmovně

    Novela předložena, v 1. čtení nebyla schválena zrychleně; přikázána Výboru pro zdravotnictví, který ji zatím neprojednal.

  3. MF rozesílá nařízení podle vzorce

    Povinné provedení zákona: vyměřovací základ 16 450 Kč platí, pokud tisk 235 nenabude účinnosti.

  4. Připomínkové řízení uzavřeno

    Ze 102 připomínkových míst se vyjádřilo 45: 40 bez připomínek, 3 doporučující, 2 zásadní (NRR, ČMKOS). Úřad vlády svou doporučující připomínku v jejím textu označuje za zásadní; MZd bez připomínek.

  5. Rozuzlení

    Od 7. 9. může sněmovna pokračovat v tisku 235; do 30. 9. musí vláda přijmout nařízení o vyměřovacím základu.

Zdroj: psp.cz — historie sněmovního tisku 235 (ověřeno 24. 8. 2026); VeKLEP 2026-0197 (odok.gov.cz) — obálka, přehled připomínek, důvodová zpráva; usnesení vlády č. 358 dle zásadní připomínky NRR.

Rozpočtová rada: tak 2,4, nebo 24?

Právě souběh obou kolejí je jádrem zásadní připomínky, kterou 17. srpna podepsal předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl: NRR „požaduje objasnit, zda Vláda České republiky pro rok 2027 počítá se standardní, zákonnou valorizací vyměřovacího základu…, nebo s mimořádnou valorizací pro roky 2027 a 2028" — usnesení vlády č. 358 totiž počítá „s vyměřovacím základem vyšším o 1 912 Kč, fiskálními náklady vyššími o 21,6 mld. Kč a zákonnou valorizací opět až od roku 2029". Pro instituci hlídající veřejné finance je rozdíl obou scénářů podstatný oběma směry: jednou jako 21,6 miliardy výdajů státního rozpočtu navíc, podruhé jako výpadek příjmů proti stavu, s nímž systém po letošním dohodovacím řízení o úhradách na rok 2027 už pracuje.

Odborová centrála ČMKOS v druhé zásadní připomínce (18. srpna) míří stejným směrem z opačné strany: žádá, aby vláda „ještě před účinností navrhovaného nařízení zajistila změnu ve výši vyměřovacího základu…, aby v souhrnu došlo k navýšení rozpočtu pro rok 2027 o uvedených 24 mld., tedy k navýšení zhruba o 21,6 mld. korun" nad rámec nařízení. Dlouhodobě navíc odbory navrhují vyměřovací základ srovnat s minimální mzdou, tedy se základem osob bez zdanitelných příjmů. A ministerstvo zdravotnictví — které o čtyři dny dřív poslalo sněmovně materiál, podle nějž systému hrozí „výrazné riziko pro fungování systému zdravotnictví" — podalo k nařízení 18. srpna vyjádření „bez připomínek".

Měsíční platba za jednoho státního pojištěnce — tři hodnoty (Kč)

Zdroj: nař. vl. č. 357/2025 Sb. (text předpisu, ověřeno 24. 8.); důvodová zpráva MF k návrhu nařízení 2026-0197; sněmovní tisk 235 (psp.cz). Hodnota 2 478,87 Kč je dopočet redakce ze zákonné sazby 13,5 % a základu 18 362 Kč z tisku 235.

Limity čísel

Částka 21,6 mld. Kč je rozdíl mezi slibem a nařízením (24 − 2,4), jak ho shodně uvádějí NRR a ČMKOS — ne čistý roční efekt samotného vyššího vyměřovacího základu. Slibovaných „+24 miliard" totiž zahrnuje vedle plateb za státní pojištěnce i 3 miliardy přesunem z provozních fondů pojišťoven a NRR mluví o mimořádné valorizaci pro roky 2027 a 2028. Čistý roční rozdíl obou vyměřovacích základů (18 362 vs 16 450 Kč) při 6,016 mil. pojištěnců vychází na cca 18,6 mld. Kč (dopočet redakce). Nařízení je navíc zatím návrh po ukončeném připomínkovém řízení, nikoli schválený předpis.

Co to znamená pro systém v mínusu

Kontext dodává sněmovní tisk 280, který jsme rozebírali v analýze zdravotně pojistných plánů: systém veřejného zdravotního pojištění plánuje na rok 2026 schodek 14,9 miliardy (reálně až 19 miliard), rezervy pojišťoven klesají ke kritické hranici a vládní hodnocení varuje, že bez zásahu by v letech 2027–2028 měly závazky po splatnosti všechny pojišťovny. Jestli do roku 2027 vstoupí systém s +2,4 miliardy podle vzorce, nebo s +24 miliardami podle červnového slibu, je tak pro jeho stabilitu zásadnější otázka než celý zbytek nařízení — a odpověď teď leží ve Výboru pro zdravotnictví, který tisk 235 za dva měsíce nestihl projednat.

Scénáře jsou v zásadě tři. Projde-li tisk 235 do konce roku, platí 18 362 Kč a nařízení se zruší dřív, než nabude účinnosti. Neprojde-li, zůstane od ledna platit vzorec — 2 221 Kč měsíčně — a pojišťovnám bude proti vládou slibovanému stavu chybět přes 21 miliard ročně. A třetí možnost, kterou naznačuje připomínka ČMKOS: vláda může výši základu ještě změnit v průběhu legislativního procesu. Do 30. září každopádně musí nějaké nařízení přijmout — zákon jí nedává na výběr.

Co s tím

Příběh valorizace 2027 je učebnicová ukázka napětí mezi pravidlem a diskrecí: automatický vzorec z roku 2022 měl platbu za státní pojištěnce odpolitizovat, ale ve chvíli, kdy nestačí tempu výdajů, vláda sáhla po mimořádném zásahu — a systém teď visí mezi oběma režimy. Redakčně budeme sledovat tři termíny: projednání tisku 235 ve Výboru pro zdravotnictví (schůze od 7. září), přijetí nařízení vlády do 30. září a vypořádání zásadních připomínek NRR a ČMKOS, které musí MF zveřejnit v eKLEP. Mechaniku valorizace a její historii rozebírá podrobně článek o anatomii platby za státní pojištěnce.