Antimikrobiální rezistence — tedy stav, kdy antibiotika přestávají zabírat, protože si na ně bakterie zvykly — je jednou z největších, a přitom nejtišších hrozeb pro zdraví. Vzniká všude tam, kde se antibiotika používají: v ordinacích, v nemocnicích, ale také ve velkochovech zvířat. A právě tady je propojení, které se snadno přehlédne. Bakterie nerozlišují, jestli vznikly v kravíně nebo na interním oddělení; rezistentní kmeny ze zvířat se mohou k člověku dostat potravinami, vodou i přímým kontaktem. Proto se výkonnost ochrany antibiotik měří přístupem One Health — „jedno zdraví“ pro lidi, zvířata i prostředí. Otázka nezní jen „jak rozumně předepisují lékaři“, ale i „kolik antibiotik spotřebuje zemědělství“.
Zdroj: ČR — ÚSKVBL (Spotřeba antimikrobik ve veterinární medicíně), Státní veterinární správa; benchmark EU — EMA ESUAvet (data 2023); cíl 2030 — strategie Farm to Fork (Zelená dohoda EU). Hodnoty v mg/PCU jsou orientační (přepočet PCU se mezi zprávami reviduje). Staženo 5. 6. 2026.
Co indikátor měří
Spotřeba veterinárních antibiotik se vyjadřuje v jednotce mg/PCU — miligramy účinné látky na takzvanou Population Correction Unit. PCU je odhad celkové živé hmotnosti populace hospodářských zvířat, která mohla být v daném roce léčena. Díky tomuto přepočtu lze srovnávat spotřebu mezi lety i mezi zeměmi nezávisle na tom, jak velké chovy která země má. Čím nižší hodnota, tím méně antibiotik se na jednotku „zvířecí biomasy“ použilo — a tím menší je selekční tlak na vznik rezistentních bakterií. Data sbírá od distributorů a výrobců Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL) a každoročně je reportuje do evropského systému (dříve ESVAC, od roku 2023 nástupnický ESUAvet při Evropské agentuře pro léčivé přípravky).
Tento indikátor je determinant, ne výsledek systému péče o lidi — proto ho vedeme jako doplňkový monitoring. Doplňuje ale věci, které dashboard už sleduje na lidské straně: humánní spotřebu antibiotik a celou rodinu indikátorů fenotypové rezistence u lidských patogenů — MRSA, E. coli rezistentní k cefalosporinům 3. generace a další. Veterinární spotřeba je druhá polovina rovnice One Health: bez ní není obraz ochrany antibiotik úplný.
Stav v Česku: dlouhý pokles, drobný zádrhel v roce 2023
Za rok 2023 vykázalo ÚSKVBL spotřebu 56,3 mg/PCU. To je hodnota, kterou je třeba číst ve dvou časových horizontech. V dlouhém pohledu jde o pozoruhodný úspěch: v tonáži klesl prodej veterinárních antibiotik z 95,5 tuny v roce 2008 na zhruba 30 tun, tedy o nějakých 70 %; v intenzitě na PCU spadla spotřeba za poslední dekádu o zhruba 40 %, z přibližně 90 na dnešních 56,3. V krátkém pohledu je tu ale zádrhel — po dvou letech poklesu (minimum 50,0 mg/PCU v roce 2021) přišel v roce 2023 mírný nárůst o 4,6 %. Není to zlom trendu, ale je to důvod, proč indikátor sledovat dál.
Zdroj: ÚSKVBL (roční zprávy o spotřebě antimikrobik), data reportovaná do ESVAC/ESUAvet. Hodnoty mg/PCU jsou orientační (origin: seed) — ÚSKVBL i EMA mezi jednotlivými vydáními přepočítávají denominátor PCU, takže starší a novější hodnoty nejsou plně srovnatelné.
Že je číslo nízké, potvrzuje i mezinárodní zařazení. Když Státní veterinární správa shrnula srovnání s Evropou, vyšla ČR jako podprůměrný uživatel: zhruba 50 mg/PCU oproti tehdy uváděnému evropskému průměru kolem 84 mg/PCU. Podle nejnovější zprávy ESUAvet činil agregát za celou EU/EHP v roce 2023 88,5 mg/PCU — česká hodnota je tedy zhruba o třetinu nižší. Co je možná nejdůležitější: Česko už dnes splňuje cíl, který si Evropská unie stanovila až pro rok 2030.
Mezinárodní srovnání
Evropská zelená dohoda (strategie Farm to Fork) stanovila ambiciózní cíl — snížit prodej veterinárních antimikrobik v EU do roku 2030 o polovinu proti referenčnímu roku 2018 (118,3 mg/PCU), tedy na 59,2 mg/PCU. V roce 2023 byla EU zhruba na půli cesty (88,5 mg/PCU). Česko cílovou hodnotu pro rok 2030 už překročilo směrem dolů a národní strategický plán společné zemědělské politiky míří na udržení spotřeby kolem 50 mg/PCU.
Rozdíly mezi zeměmi jsou přitom obrovské. Na jednom konci stojí severské státy s mimořádně nízkou spotřebou — Švédsko kolem 10,6 mg/PCU a Finsko 14,9 mg/PCU (data 2022) — díky desetiletím přísné chovatelské a antibiotické politiky. Na druhém konci jsou velcí producenti masa s vysokou intenzitou používání. Polsko patří mezi země s vysokou spotřebou a — na rozdíl od většiny EU — s rostoucím trendem (srovnávací analýza vyčíslila meziroční nárůst zhruba +3,9 % v období 2018–2022). Německo má sice velký absolutní objem prodeje, ale relativně efektivní využití (15,2 % evropské biomasy PCU, ale jen 12,5 % prodeje). Česko se v tomto spektru řadí jednoznačně k těm „lepším“ — výrazně pod průměr EU, byť ne na úroveň severských premiantů.
Zdroj: EMA ESUAvet / ESVAC (zpráva za rok 2023, data 2022–2023); cíl 2030 — Farm to Fork (Zelená dohoda EU). Hodnoty jednotlivých zemí pocházejí z různých vydání a let; slouží jako kontext řádu, ne jako přesné srovnání jednoho roku.
| Země | Spotřeba / trend | Kontext |
|---|---|---|
| Česko | 56,3 mg/PCU (2023), klesající | pod průměrem EU; už pod cílem 2030; mírný nárůst v roce 2023 |
| Německo | velký objem, ale efektivní využití | 15,2 % biomasy PCU vs. 12,5 % prodeje; dlouhodobě klesá |
| Rakousko | klesající trend | jeden z nejrychlejších poklesů v regionu |
| Polsko | vysoká spotřeba, rostoucí | nad průměrem EU; trend ~+3,9 % ročně (2018–2022) |
| Slovensko | mírně klesající | srovnatelný region; pomalejší pokles |
Zdroj: EMA ESUAvet (zpráva 2023); komparativní analýza pokroku členských států EU k cílům Zelené dohody (PMC, 2025). Pozn.: u sousedních zemí uvádíme směr a kontext, nikoli přesnou hodnotu jednoho roku — metodika a vykazované roky se liší.
Proč je Česko v něčem premiant
Za nízkou spotřebou stojí tři vrstvy. První je evropská legislativa: nařízení (EU) 2019/6 o veterinárních léčivých přípravcích, účinné od ledna 2022, zakázalo rutinní profylaktické podávání antibiotik celým skupinám zvířat a podávání antibiotik ke kompenzaci špatných chovných podmínek; antibiotika kriticky důležitá pro humánní medicínu (fluorochinolony, cefalosporiny 3. a 4. generace, kolistin) jsou pro veterinární použití přísně omezena. To je nejsilnější systémová páka, která odřízla nejhorší praxi.
Druhou vrstvou je národní antibiotická politika a dozor. ÚSKVBL a Státní veterinární správa prosazují uvážlivé používání antibiotik a monitoring spotřeby dlouhodobě — Česko mělo nízkou spotřebu už před vstupem nařízení 2019/6 v platnost. Třetí vrstvou je zlepšení samotných chovů: lepší zoohygiena, biosecurity, vakcinace a chov odolnějších linií zvířat snižují potřebu antibiotik, protože nemocí je prostě méně. K tomu se přidává tržní tlak — chovatelé i obchodní řetězce dnes vědí, že produkce „bez rutinních antibiotik“ je konkurenční výhoda.
-
Dlouhý pokles z vlastní iniciativy
Prodej v tonáži klesá z 95,5 t (2008); ÚSKVBL prosazuje uvážlivé používání. ČR je nízký uživatel ještě před evropskou regulací.
Politika ČR -
Minimum 50,0 mg/PCU
Po dvou letech poklesu nejnižší naměřená hodnota; ČR hluboko pod průměrem EU.
Minimum -
Nařízení (EU) 2019/6 účinné
Zákaz rutinní plošné profylaxe a omezení kriticky důležitých antibiotik pro veterinární použití v celé EU.
Legislativa EU -
56,3 mg/PCU · mírný nárůst
Meziroční +4,6 % po dvou letech poklesu. Stále o ~třetinu pod průměrem EU (88,5) a pod cílem 2030 (59,2).
Teď -
Udržet ~50 mg/PCU
Národní strategický plán SZP: udržení nízké spotřeby a další pokles; nepřipustit, aby se nárůst 2023 stal trendem.
Cíl
Zdroj: ÚSKVBL, Státní veterinární správa, Ministerstvo zemědělství (eAGRI); nařízení (EU) 2019/6; strategie Farm to Fork.
One Health: druhá polovina rovnice
Tady je důležité nepodlehnout pohodlnému závěru, že „Česko má antibiotika pod kontrolou“. Veterinární spotřeba je totiž jen jedna strana mince. Na humánní straně je obraz horší: rezistence řady lidských patogenů — meticilin-rezistentní Staphylococcus aureus (MRSA), E. coli produkující širokospektré betalaktamázy (ESBL) — patří v Česku k vyšším v EU a u některých kombinací roste. Těžiště humánního problému přitom neleží v chlévě, ale v ordinacích a nemocnicích, kde se antibiotika stále předepisují častěji, než by bylo nutné. One Health znamená, že nízká spotřeba u zvířat je nutná, ale ne dostatečná — bez tlaku na uvážlivou humánní preskripci rezistence neustoupí.
Právě v tom je tento indikátor pro dashboard cenný: ukazuje funkční politiku, jejíž výsledky je třeba udržet, a zároveň dává kontext k tomu, proč i při evropsky nadprůměrné disciplíně na zvířecí straně může lidská rezistence růst. Je to připomínka, že problém AMR se neřeší v jednom resortu — patří současně ministerstvu zemědělství i ministerstvu zdravotnictví.
Příběh za daty
Jihomoravský venkov, podzimní ráno. Veterinář Pavel dorazí na rodinnou farmu k stádu telat, z nichž několik kašle. Ještě kolem roku 2010 by sáhl po antibiotiku skoro automaticky a často preventivně pro celou skupinu. Dnes je postup jiný: odebere vzorky, zváží, jestli jde o bakteriální nákazu, a antibiotikum nasadí cíleně jen tam, kde je nutné. Tuhle změnu nevynutila jen jeho svědomitost — stojí za ní nařízení (EU) 2019/6, které od roku 2022 zakázalo rutinní plošnou profylaxi, a roky práce ÚSKVBL a Státní veterinární správy. Pavlovo rozhodnutí u jednoho stáda je drobný díl velkého součtu, který za rok 2023 vyšel na 56,3 mg/PCU — hodnotu zhruba o třetinu nižší než evropský průměr. Otázka pro příští roky není „jak se dostat dolů“, ale „jak nezakolísat“: i mírný nárůst, jaký přišel v roce 2023, je signál, že disciplína se musí obnovovat každý rok znovu.
Politická páka
Na rozdíl od většiny indikátorů v tomto dashboardu je tady úkolem úspěch udržet, ne dohnat zaostávání. Kompetenci mají ÚSKVBL (dozor a monitoring spotřeby), Státní veterinární správa a Ministerstvo zemědělství (národní strategický plán společné zemědělské politiky cílí na udržení hodnoty kolem 50 mg/PCU). Konkrétně to znamená čtyři věci: pokračovat v důsledné kontrole předepisování a výdeje, sledovat samostatně kriticky důležité třídy antibiotik (fluorochinolony, cefalosporiny 3./4. generace, kolistin), podporovat zoohygienu a vakcinaci jako náhradu za antibiotika a nepřipustit, aby se nárůst z roku 2023 stal trendem.
A pak je tu páka, která stojí mimo zemědělství: aby měl celý ten úspěch smysl pro lidské zdraví, musí jít ruku v ruce s uvážlivou humánní preskripcí. Nízká spotřeba u zvířat chrání účinnost antibiotik jen tehdy, když ji nezničí nadužívání na lidské straně. Ochrana antibiotik je sdílený zdroj — a Česko má v jedné jeho polovině co ukázat. Druhou polovinu teprve musí dotáhnout.
Co s tím dělá HSPA Monitor
Indikátor Spotřeba antibiotik ve veterinární medicíně zařazujeme do rámce HSPA jako procesní determinant v dimenzi bezpečnosti, v doméně antimikrobiální rezistence. Spolu s humánní spotřebou antibiotik a rodinou indikátorů rezistence lidských patogenů tvoří One Health obraz toho, jak dobře český systém chrání antibiotika jako sdílený zdroj — na obou stranách hranice mezi zvířaty a lidmi.