Že onkologie v roce 2024 předběhla nemoci srdce a cév, oznámil statistický úřad už v červnu jednou větou. Ve čtvrtek 24. září k tomu zveřejnil celé tabulky: výdaje veřejného zdravotního pojištění podle kapitol Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) za roky 2017 až 2024, rozdělené podle věku, pohlaví a kraje. Ukazují, kam se posouvají peníze uvnitř systému, který celkem stál 696,8 miliardy korun, tedy 8,6 % HDP a 64 007 korun na obyvatele. Posun je rychlý. Novotvary a duševní poruchy rostou výrazně rychleji než výdaje pojišťoven jako celek, oběhová soustava pomaleji.
Zdroj: ČSÚ, Výsledky zdravotnických účtů – 2024 (vydáno 24. 9. 2026), tab. 3.2 (výdaje z v. z. p. podle kapitol MKN-10) a tab. 1.1 (základní ukazatele), staženo 25. 9. 2026. Diagnózy = jen výdaje zdravotních pojišťoven přiřaditelné pacientovi.
Kam tečou peníze podle diagnóz
V roce 2017 zaplatily pojišťovny za nemoci oběhové soustavy 30,3 miliardy a za novotvary 25,5 miliardy korun. Rozdíl se do roku 2020 ještě zvětšil na 6,6 miliardy, v letech 2021 a 2022 se ale zúžil pod jednu miliardu (v roce 2022 na 0,5 miliardy) a v roce 2023 činil 1,5 miliardy (51,2 proti 49,6 miliardy). V roce 2024 se pořadí otočilo: novotvary 55,8 miliardy (+12,5 % meziročně), oběhová soustava 54,2 miliardy (+5,9 %). V každém roce od 2017 do 2023 byla oběhová soustava před novotvary. Nejdražší kapitolou ale nebyla vždy. V covidovém roce 2021 ji předstihla kapitola XXI „Faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt se zdravotnickými službami“ s 50,4 miliardy, kam patří mimo jiné laboratorní vyšetření, kontakt s přenosnými nemocemi, očkování a prohlídky. Novotvary se na první místo nedostaly nikdy předtím.
Na obyvatele to v roce 2024 znamenalo 5 128 korun za novotvary a 4 980 korun za oběhovou soustavu. Třetí jsou nemoci svalové, kosterní a pojivové tkáně (36,8 miliardy, +8,8 %), dále kapitola XXI (34,6 miliardy) a nemoci trávicí soustavy (34,2 miliardy, +11,7 %). Následují nemoci močové a pohlavní soustavy (27,9 miliardy, +7,3 %), poruchy duševní a poruchy chování (25,4 miliardy) a nemoci dýchací soustavy (25,1 miliardy, +12,0 %). Kapitola XXI jako jediná z velkých meziročně klesla, o 15,5 % z 41,0 miliardy.
Za osm let se součet všech kapitol zvýšil o 96 %, z 217,3 na 425,7 miliardy. Novotvary rostly o 119 %, oběhová soustava o 79 %. Nejrychleji ze všech kapitol nad 20 miliard rostly duševní poruchy: z 10,3 na 25,4 miliardy, o 146 %. Dýchací nemoci přidaly 134 %, trávicí 95 % a močové a pohlavní 75 %. Podíl novotvarů na výdajích přiřazených k diagnózám tak stoupl z 11,7 % na 13,1 %, podíl duševních poruch na 6,0 %.
| Kapitola MKN-10 | 2017 | 2023 | 2024 | Změna 2017–2024 | Meziročně |
|---|---|---|---|---|---|
| II. Novotvary | 25,5 | 49,6 | 55,8 | +119 % | +12,5 % |
| IX. Oběhová soustava | 30,3 | 51,2 | 54,2 | +79 % | +5,9 % |
| XIII. Svalová, kosterní a pojivová tkáň | 19,2 | 33,8 | 36,8 | +92 % | +8,8 % |
| XXI. Faktory ovlivňující zdravotní stav | 25,0 | 41,0 | 34,6 | +38 % | −15,5 % |
| XI. Trávicí soustava | 17,5 | 30,6 | 34,2 | +95 % | +11,7 % |
| XIV. Močová a pohlavní soustava | 16,0 | 26,0 | 27,9 | +75 % | +7,3 % |
| V. Duševní poruchy a poruchy chování | 10,3 | 21,8 | 25,4 | +146 % | +16,5 % |
| X. Dýchací soustava | 10,7 | 22,4 | 25,1 | +134 % | +12,0 % |
| Součet všech 22 kapitol | 217,3 | 396,6 | 425,7 | +96 % | +7,3 % |
Zdroj: ČSÚ, Výsledky zdravotnických účtů – 2024, tab. 3.2 „Výdaje z veřejného zdravotního pojištění podle kapitol klasifikace nemocí (MKN-10), 2015–2024“ (datová řada začíná rokem 2017), staženo 25. 9. 2026. Změny v procentech přepočítala redakce z nezaokrouhlených hodnot tabulky.
Kdo za to platí a v jakém věku
Novotvary a oběhová soustava jsou výdaje stáří, i když každý jinak. U novotvarů připadá na lidi nad 60 let 66 % výdajů. Vrchol leží ve věku 70–79 let se 17,5 miliardy korun. U oběhové soustavy je to 78 %: 18,4 miliardy ve věku 70–79 let a dalších 12,6 miliardy u lidí nad 80 let. Lidem do 30 let připadá u novotvarů 4,1 % výdajů a u oběhové soustavy 1,7 %.
Duševní poruchy vypadají jinak. Výdaje jsou rozložené po celém životě: 2,5 miliardy ve věku 10–19 let, 3,9 miliardy ve 40–49 letech, 3,4 miliardy nad 80 let. Lidem do 30 let připadá 25,5 % výdajů, podobně jako u dýchacích nemocí. Dětem a dospívajícím do 19 let připadá 3,75 miliardy korun. U dívek ve věku 10–19 let jde o 1,5 miliardy, u chlapců stejného věku o 0,9 miliardy. V přepočtu na obyvatele jsou nejvyšší výdaje u lidí nad 80 let, 6 799 korun, protože do kapitoly V patří i demence.
Podle pohlaví jsou novotvary vyrovnané (muži 28,5 z 55,8 miliardy). U oběhové soustavy převažují muži (30,9 z 54,2 miliardy), u duševních poruch ženy (muži 12,1 z 25,4 miliardy). ČSÚ dodává, že u žen byly výdaje na novotvary na obyvatele vyšší než na oběhovou soustavu už druhým rokem. Mezi kraji se výdaje liší podle toho, kde pacient bydlí, ne podle toho, kde se léčil. Na duševní poruchy vydaly pojišťovny nejvíc na obyvatele Prahy (2 889 korun) a nejméně na obyvatele Libereckého kraje (1 850 korun). Tabulka neříká, jestli rozdíl ukazuje vyšší potřebu, nebo lepší dostupnost péče.
Odkud čísla pocházejí
Zdravotnické účty sestavuje ČSÚ podle manuálu A System of Health Accounts 2011, společného rámce OECD, Eurostatu a WHO. Podle něj se vykazují celkové výdaje, zdroje financování a druhy péče. Rozpad podle diagnóz, věku a kraje stojí mimo tento mezinárodní standard. Vychází z Národního registru hrazených zdravotních služeb, který spravuje ÚZIS, a ČSÚ ho dopočítává. Dává tedy dobrý obraz o tom, za co pojišťovny platí. Neukazuje ale, kolik z peněz na jednu diagnózu šlo na léky, na hospitalizace nebo na ambulantní péči.
-
Poskytovatel
Vykáže pojišťovně zdravotní službu i s diagnózou pacienta.
-
Pojišťovna
Službu uhradí výkonově, případově, kapitačně nebo paušálem.
-
NRHZS (ÚZIS)
Registr hrazených služeb spojí úhradu s pacientem, věkem, pohlavím a bydlištěm.
-
ČSÚ
Přiřadí výdaje ke kapitolám MKN-10; souhrnné platby bez vazby na pacienta zůstanou mimo.
nad rámec SHA -
Tabulky 3.1–3.6
Diagnóza × rok, věk, pohlaví a kraj bydliště.
Zdroj: ČSÚ, Výsledky zdravotnických účtů – 2024, metodická část („Výdaje na zdravotní péči podle diagnóz a charakteristik pacienta“) a kapitola 3, staženo 25. 9. 2026.
V tomto rámci se odehrává každoroční spor o peníze. O cenách péče pro rok 2027 rozhoduje úhradová vyhláška, o příjmech pojišťoven mimo jiné platba státu za státní pojištěnce. Ani jedno ale nerozděluje peníze podle nemocí. Že se nejvíc platí za rakovinu, nerozhodl nikdo předem. Je to součet tisíců jednotlivých úhrad za konkrétní pacienty. Celkový obraz financování i s druhy péče popisuje rozbor Odkud jdou peníze a kam mizí. Pozor na jednu věc: Eurostat vede pro Česko za rok 2024 jiná, nižší čísla než národní publikace ČSÚ, rozdíl vysvětlujeme tamtéž.
Mezinárodní srovnání: kde končí data
Srovnat české výdaje podle diagnóz s Německem, Rakouskem, Polskem nebo Slovenskem neumíme. Aktuální srovnatelná čísla jsme v primárních zdrojích nenašli. OECD ve shrnutí „Expenditure by disease, age and gender“ z roku 2016 uvádí, že takové údaje umí vykázat asi 16 zemí včetně Česka. Upozorňuje ale, že se liší zdroje i rozsah, zejména u léků a ambulantní péče, kde výdaj často nejde spojit s diagnózou. Srovnávat proto můžeme jen celek. Česko dává na zdravotnictví 8,6 % HDP, průměr OECD je v kontraktu HSPA Monitoru 9,3 % a průměr EU 10,4 %. Podrobněji to rozebírá článek 8,6 procenta HDP.
Evropské studie o nákladech rakoviny ukazují podobný vývoj. Jönsson et al. (2016), European Journal of Cancer (doi.org/10.1016/j.ejca.2016.06.022) spočítali, že zdravotní výdaje na rakovinu v EU vzrostly mezi lety 1995 a 2014 z 35,7 na 83,2 miliardy eur. Výdaje na protinádorové léky vzrostly mezi lety 2005 a 2014 ze 7,6 na 19,1 miliardy eur. Podíl rakoviny na celkových zdravotních výdajích přitom zůstával kolem 6 %. Rostly hlavně léky, ostatní výdaje stagnovaly nebo klesaly. Navazující práce Hofmarcher et al. (2020), European Journal of Cancer (doi.org/10.1016/j.ejca.2020.01.011) odhadla zdravotní výdaje na rakovinu v Evropě v roce 2018 na 103 miliardy eur, z toho 32 miliardy na léky. Za dvě desetiletí podle ní rostly rychleji než počet nových onemocnění. Studie počítají s celkovými zdravotními výdaji, ne jen s výdaji pojišťoven, takže evropských 6 % nelze klást vedle českých 13,1 %.
U duševního zdraví je nejznámější odhad Gustavsson et al. (2011), European Neuropsychopharmacology (doi.org/10.1016/j.euroneuro.2011.08.008). Náklady duševních a neurologických poruch ve 30 evropských zemích v něm dosáhly 798 miliard eur v roce 2010. Přímé náklady na zdravotní péči tvořily 37 %, zbytek připadl na nezdravotní výdaje a ztráty produktivity. Z toho vyplývá, že výdaje pojišťoven zachycují jen menší část toho, co duševní nemoci společnost stojí.
Co vývoj přináší
Onkologie: víc pacientů a dražší léčba. ČSÚ vysvětluje růst výdajů na novotvary dvěma faktory: rostoucí incidencí a rozšířením moderní a velmi nákladné léčby, jako je biologická léčba, imunoterapie nebo genová léčba. Kolik připadá na jednotlivé faktory, publikace neuvádí. Souvislost ale ukazují jiná data. Úhrady za centrové léky dosáhly podle ÚZIS v roce 2024 39,8 miliardy korun. Dostupnost diagnostiky rozebírá článek o PET skenerech, výsledky léčby analýza přežití. Standardizovaná úmrtnost na zhoubné novotvary byla v Česku v roce 2023 podle Eurostatu 250,43 na 100 000 obyvatel, v EU 233,13.
Srdce a cévy: pomalejší růst neznamená vyřešený problém. Výdaje na oběhovou soustavu rostly pomaleji. Úmrtnost na kardiovaskulární nemoci je ale podle Eurostatu stále 463,75 na 100 000 obyvatel proti 312,95 v EU (2023). Druhé místo v tabulce tedy neznamená, že je problém menší. Znamená, že onkologie zdražuje rychleji.
Duševní zdraví: rychlý růst z nízkého základu. Kapitola V odpovídá zhruba 4,9 % výdajů pojišťoven. S indikátorem podílu výdajů na duševní zdraví (4 % za rok 2022 podle Národního akčního plánu, v EU 7 %) ji nelze přímo srovnávat, protože má jiný jmenovatel a jiné vymezení. Starší čísla i souvislosti shrnuje článek Čtyři procenta na duševní zdraví. Nová data ukazují, že peníze přibývají rychleji než jinde, i když tabulka neříká, kolik z nich jde do komunitní péče, kterou měla přinést reforma psychiatrie a centra duševního zdraví.
Rok 2025: další zrychlení. Podle předběžného odhadu ČSÚ, který stojí na odhadech, vzrostly celkové výdaje v roce 2025 o 9,8 % na 765,0 miliardy korun, tedy 8,9 % HDP a 70 245 korun na obyvatele. Rozpad podle diagnóz za rok 2025 zatím k dispozici není.
Co s tím
Rozložit diagnózy podle druhu péče. Z dnešních tabulek poznáme, za co se platí, ale ne proč to zdražuje. Kdyby ČSÚ a ÚZIS zveřejnily kapitoly MKN-10 zkřížené s druhem péče, bylo by vidět, jestli růst u novotvarů táhnou léky, hospitalizace, nebo počet pacientů. Pomohlo by také popsat 88,5 miliardy korun výdajů pojišťoven, které dnes k žádné diagnóze přiřazené nejsou.
Spojit peníze s výsledky. Onkologie je nejdražší kapitolou a zároveň oblastí, kde máme data o přežití a úmrtnosti. Výdaje na centrovou léčbu by se měly pravidelně vykazovat spolu s tím, co přinášejí pacientům, například s přežitím a stadiem při diagnóze. U nových léků je dobré ptát se na přínos stejně důsledně jako na cenu.
Sledovat, kam jdou peníze na duševní zdraví. Růst o 146 % za osm let je velký. Pro reformu je ale důležité, jestli peníze jdou do péče blízko domova, nebo zůstávají v lůžkách. Rozpad kapitoly V podle druhu péče a kraje by ukázal, jestli se výdaje přesouvají tam, kam je reforma chtěla nasměrovat. Zvlášť u dětí a dospívajících, kterým připadá 3,75 miliardy.
Nezapomenout na oběhovou soustavu. Pomalejší růst výdajů na srdce a cévy je dobrá zpráva, jen pokud se zároveň snižuje úmrtnost. Ta se snižuje, ale od evropského průměru je pořád daleko. Prevence, která tyto nemoci oddaluje, přitom v tabulce skoro není vidět. Kapitola XXI, kam patří prohlídky a očkování, v roce 2024 klesla o 15,5 %.